Mateus 24
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH
1 Yẹ́sụ̃ kã rií fũú mụzú Jó Múngú vé rĩ agásĩ ãmvé, ĩrivé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ímụ́zú ĩri vúgá, kộpi ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “ꞌÍ ndre drĩ Jó Múngú vé rĩ, ãzini ꞌí ndre drĩ jó ĩ ní sịị́ gãrã ni gé sĩ ꞌdĩꞌbée ká.”
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, jó ĩmi ní ndreé ꞌdĩꞌbée, ĩ ímụ́ kộpi ũŋõ céré vũgá, ícókí írã ãzi kuú ọ́gụ́pị drị̃gé ãluŋáni ku.”
2 Então ele disse:
3 Yẹ́sụ̃ kã úrí kuú Írã Õlívẽ vé rĩ drị̃gé ꞌdãá, ĩrivé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní ĩ njezú mụzú ĩri vúgá ꞌdãá, kộpi ní ĩri zịzú kínĩ, “Tã ꞌdĩri ímụ́ ꞌi nga ngọ̃tụ́? Ngá ícópi mívé ímụ́ngárá ã tã iꞌdaápi rĩ ãꞌdi? Ãzini ngá ícópi ụ́ꞌdụ́ ụ̃dụ̃ vé rĩ ã tã iꞌdaápi rĩ ãꞌdi?”
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi adrikí mị be kọwụ, lẽ ꞌbá ãzi ã ũꞌbã ĩmî mị ku.
4 Jesus respondeu:
5 ꞌBá kárákará pi ímụ́ mâ rụ́ sĩ, kộpi ꞌyo, ‘Ma Kúrísítõ ꞌi.’ Kộpi ímụ́ ꞌbá kárákará pi ẽ mị ũꞌbã rá.
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Ĩmi ímụ́ ẹ̃ꞌdị́ ĩ ní rií ꞌdịị́ rĩ vé tã yị, ãzini ĩmi ímụ́ tã ꞌbá rĩ pi ní lẽzú ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịzú rĩ vé tã yị rá, ꞌbo tã ꞌdĩri ã sẽ ĩmi ní ụ̃rị̃ ku. Tã ꞌdĩꞌbée ímụ́ ĩ nga rá, ꞌbo ụ́ꞌdụ́ ụ̃dụ̃ vé rĩ ícó drĩ ícá mbẽlẽŋá ku.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 ꞌBá ãngũ ãzi agá rĩ pi ímụ́ ẹ̃ꞌdị́ ꞌdị ꞌbá ãngũ ãzi agá rĩ pi be, ꞌbãgú ãngũ ãzi agá rĩ pi ímụ́ ẹ̃ꞌdị́ ꞌdị ꞌbãgú ãngũ ãzi agá rĩ pi be. Ẹ̃bị́rị́ ri ímụ́ ꞌde ũgã vũgá sĩ, ãzini nyọ̃ọ́kụ́ rĩ ímụ́ ꞌi aya dĩngídĩngí ãngũ rĩ pi agásĩ céré.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Tã ꞌdĩꞌbée ĩzãngã rĩ vé íꞌdóngárá, sụ̃ ũkú ní íꞌdó ĩzãngã nyaá mvá tĩngárá gá rĩ tị́nị.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 “Ĩ ímụ́ ĩmi urụ sẽ ꞌbá ãngũ ọ̃cụ̃ꞌbá rĩ pi drị́gé, kộpi ĩmi úꞌdị́, ꞌbá ãngũ rĩ pi agásĩ rĩ pi céré ímụ́ ĩmi ndre ũnjí mâ tã sĩ.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Sâ ꞌdãri gé, ꞌbá kárákará pi ímụ́ ĩvé ẹ̃ꞌyị̃ngárá ku rá, kộpi ímụ́ ĩ ọ̃gụ̃pị́ị ã ũli ꞌbe, ãzini kộpi ímụ́ ĩ ọ̃gụ̃pị́ị ndre ũnjí.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 Nẹ́bị̃ kárákará ũnjó rú ni pi ímụ́ ĩfũ, kộpi ímụ́ ꞌbá kárákará pi ẽ mị ũꞌbã.
11 Então muitos falsos
12 Ũnjĩkãnyã ní rií tị mụzú drị̃gélé rĩ sĩ, ĩri sẽ ꞌbá ụrụkọ lẽkí ĩ ọ̃gụ̃pị́ị ku.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 ꞌBo ꞌbá pá tuúpi ũkpó ũkpó cĩmgbá cazú ụ́ꞌdụ́ ụ̃dụ̃ vé rĩ gé rĩ, Múngú ri ímụ́ ĩri pa rá.
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Ụ́ꞌdụ́kọ́ múké mãlũngã vé rĩ, ĩ ímụ́ ũlũ mụzú ãngũ rĩ pi agásĩ céré. ꞌBá rĩ pi yịkí dõ céré gí, ụ́ꞌdụ́ ụ̃dụ̃ vé rĩ kúru ícá.
14 E a boa notícia sobre o
15 “Ĩmi kádõ ‘Ngá Ũnjí ãngũ izaápi rá,’ nẹ́bị̃ Dãnyélẽ ní ọ́tụ́ tã ni ꞌyoó tu pá kuú vũrã uletere rĩ agá rĩ ndre, ꞌbá tã ni lãápi rĩ, ã nị̃ tã ni vé ífífí múké.
15 E Jesus continuou:
16 Kúru sâ ꞌdãri gé, ĩmi dõ ri adri ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ agá, lẽ ĩmi njukí tụụ́ mụzú írã drị̃gé.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 ꞌBá tụꞌbá ĩvé jó drị̃gé rĩ pi, lẽ kộpi ẽ ísị́kí vũgá mụụ́ ngá ãzi íꞌdụ́ ĩvé jó agá ꞌdãá ku.
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 ꞌBá adriꞌbá ĩvé ọ́mvụ́ agá rĩ pi, lẽ kộpi ã gõkí mụụ́ ĩvé bõngó akoó rụ̃kụ̃ rĩ íꞌdụ́ ku.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Sâ ꞌdãri gé, ĩzãngã rĩ adri ãmbúgú ũkú ꞌa be rĩ pi ní, ãzini ũkú riꞌbá anji undruꞌbá undrundru rĩ pi ní.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Lẽ ĩmi zịkí Múngú ri, lókí ĩmi ní ápázú rĩ ã adri lókí kílóngóro vé rĩ gé ku, dõku ã adri ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé ku.
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 Lókí ꞌdĩri, ĩri lókí ũnjí ĩzãngã nyazú ni. Íꞌdózú ĩ ní ꞌbụ̃ pi gbizú vũ be rĩ gé, cĩmgbá ícázú ãndrũ sĩ, tã ꞌdĩri ãvũ ni nga drĩ ꞌi ꞌdíni kuyé. Tã ꞌdĩri gõ ꞌi ngaá ꞌdĩri tị́nị dị̃ị́ ku.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Múngú ẽ ítrú té dõ ụ́ꞌdụ́ ꞌdĩꞌbée ícá ẹ̃lị́ŋá ku, ꞌbá ãzi ícó té adrií ídri rú ku, Múngú ítrú ụ́ꞌdụ́ ꞌdĩꞌbée ẹ̃lị́ŋá, ãꞌdiãtãsĩyã ĩrivé ꞌbá ĩri ní ũpẽé gí rĩ pi ã tã sĩ.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 Sâ ꞌdãri gé, ꞌbá ãzi ꞌyo dõ mí ní, ‘ꞌÍ ndre drĩ ká, Kúrísítõ ri nõ!’ dõku ‘Ĩri ꞌdã!’ lẽ mî ẹ̃ꞌyị̃ ku.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 ꞌBá ũnjó rú ꞌyoꞌbá kínĩ ĩ Kúrísítõ rĩ pi nẹ́bị̃ ũnjó rú rĩ pi be, kộpi ímụ́ tã ambugu ambugu ni pi ꞌo, ãzini tã ãyãzú ãyãyã ni pi ꞌo ꞌbá rĩ pi ẽ mị ũꞌbãzú, kộpi kpá ụ̃ꞌbị̃ ꞌbá Múngú ní ũpẽé ívé ni rĩ pi ẽ mị ũꞌbã ĩndĩ.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Ĩmi ndrekí drĩ ká, ã lũ ĩmi ní tã ꞌdĩri drị̃drị̃ ị́sụ́ ãkũdẽ lókí ꞌdãri ícá drĩ kuyé.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 “ꞌBá ãzi lũ dõ ĩmi ní kĩnĩ, ‘Ĩmi ndrekí drĩ ká, Kúrísítõ ri ãngũ ãꞌwí cínyáfã rú rĩ agá ꞌdãáꞌdã,’ ĩmi izakí sâ mụzú ĩri ndãzú ku, dõku ꞌyo dõ ĩmi ní kĩnĩ, ‘Kúrísítõ ri jó agálésĩ rĩ agá ꞌdãáꞌdã,’ lẽ ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí ku.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 ꞌBá Mvá vé ímụ́ngárá ĩri ímụ́ adri sụ̃ ũvi gaápi ãngũ ĩmgbẽrẽépi íꞌdózú ụ̃tụ́ ní ĩfũngárá gá, cĩmgbá cazú ụ̃tụ́ ní ꞌdengárá gá rĩ tị́nị, ꞌbá rĩ pi ndre ãngũ rĩ pi agásĩ céré.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 Vũrã ãvũ rĩ pi ní ulazú rĩ, lógúnũ rĩ pi unga mụ uꞌde vũrã ꞌdãri gé.
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 “Koro ụ́ꞌdụ́ ĩzãngã nyazú ꞌdãꞌbée ã vụ́drị̃ gé,
29 Jesus disse:
30 “Sâ ꞌdãri gé, ma ꞌBá Mvá ꞌi, tã ãyãzú ãyãyã ni ímụ́ ꞌi nga ꞌbụ̃ gé ꞌdãá mávé ímụ́ngárá ã tã iꞌdazú, ꞌbá vũ drị̃gé rĩ pi céré nga rĩ ngo ĩzãngã ĩzãngã rú. Ma ꞌBá Mvá ꞌi, kộpi ímụ́ mávé ímụ́ngárá ị́rị́bị́tị agásĩ ũkpõ be rĩ ndre, ãzini mávé dị̃ngárá pọ̃wụ̃pọ̃wụ̃ rĩ ndre ĩ mị sĩ.
30 Então o sinal do
31 Ĩri ímụ́ ívé mãlãyíkã rĩ pi ĩpẽ gũké vu ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá ꞌbá rĩ pi zịzú, kộpi ímụ́ ꞌbá ĩri ní ũpẽé gí rĩ pi ĩkũnã vũ drị̃gé sĩ céré.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 “Lẽ ĩmi nị̃kí tã ꞌi ngaápi pẹtị ĩ ní zịị́ fị́gị̃ rĩ ã rụ́ꞌbá gá rĩ. Pẹtị rĩ vé drị́tị íꞌdó dõ rũú bị́ be gí, ĩmi nị̃ ámá ꞌyozú kínĩ, ãngũ rĩ ícá ẹ̃ẹ́zụ̃ rú gí.
32 Jesus disse ainda:
33 Ĩri kpá adri sụ̃ ꞌdĩri tị́nị, ĩmi ndrekí dõ tã ꞌdĩꞌbée ri ĩ nga, ĩmi nị̃ ámá ꞌyozú kínĩ, ẹ̃sị̃ mãdã, ma ílókõ ímụ́mụ̃, ma nóni kẹ̃ẹ́tịlé gá.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá úyú nõri vé rĩ pi ã ụrụkọ ũdrãkí drĩ ku, cĩmgbá tã ꞌdĩꞌbée ní ĩ ngangárá gá.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 ꞌBụ̃ pi vũ be, kộpi dẹ rá, ꞌbo ụ́ꞌdụ́kọ́ má ní átá rĩ dẹ ku.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 “ꞌBá ãzi nị̃ ụ́ꞌdụ́, dõku sâ má ní ímụ́zú rĩ kuyé, mãlãyíkã ꞌbụ̃ gé rĩ pi nị̃kí kuyé, ma Mvá rú, á nị̃ kpá kuyé, ꞌbo má Ẹ́tẹ́pị nị̃ ꞌyéŋá nĩ.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 Ma ꞌBá Mvá ꞌi, mávé ĩgõngárá, ĩri ímụ́ adri sụ̃ lókí Núwã vé rĩ gé rĩ tị́nị.
37 A vinda do
38 Lókí yị̃ị́gọ́ rĩ ní drĩ ꞌdịzú tị̃zú kuyé rĩ gé, ꞌbá rĩ pi rikí ngá nyaá, kộpi rikí ngá mvụụ́, kộpi rikí ũkú jeé, ãzini kộpi rikí ĩvé anji ũkú rĩ pi sẽé jeé ãgõ rĩ pi ní, cĩmgbá cazú lókí Núwã ní fizú ívé kũlúmgba mọ̃ọ́ngụ́ rĩ agá rĩ gé.
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 Kộpi nị̃kí ꞌyozú kínĩ, tã ãzi ri ímụ́ ꞌi nga ꞌdíni kuyé, cĩmgbá cazú lókí yị̃ị́gọ́ rĩ ní tị̃zú kộpi ĩmũlũzú úꞌdị́zú drãzú rĩ gé. Ma ꞌBá Mvá ꞌi, mávé ĩgõngárá ri ímụ́ adri sụ̃ ꞌdĩri tị́nị.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Tã ꞌdĩri ímụ́ ꞌbá ị̃rị̃ pi ị́sụ́ ọ́mvụ́ agá, ĩ ãlu ni ꞌdụ, ĩ ãlu ni ku.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Ĩri ímụ́ ũkú ị̃rị̃ pi ị́sụ́ ngá ꞌyịngárá gá, ĩ ãlu ni ꞌdụ, ĩ ãlu ni ku.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 “Kúru lẽ ĩmi adrikí mị be kọwụ, ãꞌdiãtãsĩyã ụ́ꞌdụ́ Úpí ní ímụ́zú ĩgõzú rĩ, ĩmi nị̃kí kuyé.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 ꞌBo lẽ ĩmi nị̃kí tã ꞌdĩri múké, jó ꞌdị́pa rĩ ã nị̃ té dõ sâ ụ̃gụ́ꞌbá ní ímụ́zú ꞌí vúgá ị́nị́ sĩ rĩ rá, ĩri té adri mị be kọwụ, ícó té ụ̃gụ́ꞌbá rĩ kuú mụụ́ ngá ụ̃gụ̃ụ́ ívé jó agá ꞌdãá ku.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Lẽ ĩmi adrikí kpá ũrẽ, ãꞌdiãtãsĩyã ma ꞌBá Mvá ꞌi, sâ má ní ímụ́zú rĩ, ĩmi ícókí tã ni ꞌbãá ĩmi drị̃gé ꞌyozú kínĩ, ma ri ímụ́ ꞌdĩíꞌdĩ ꞌdíni ku.
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 “Ãtíꞌbá ẹ́sị́ ꞌbãápi ívé ãmbúgú rĩ vé tã ꞌdụụ́pi ngaápi rá, adriípi úmĩ be, ãmbúgú rĩ ní ꞌbãá ãtíꞌbá rĩ pi drị̃gé ãmbúgú rú ícópi ãnyãngã sẽépi ãtíꞌbá ụrụkọꞌbée ní sâ múké gá rĩ ãꞌdi ꞌi?
45 Jesus disse ainda:
46 ꞌBá ãmbúgú rĩ kãdõ ĩgõó, ị́sụ́ dõ ívé ãtíꞌbá rĩ nga ẹ̃zị́ rĩ múké, ãtíꞌbá rĩ tãkíri ị́sụ́ rá.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Ádarú á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, ꞌbá ãmbúgú rĩ ícó ãtíꞌbá ꞌdĩri ꞌbã ívé ngá jó ãsámvú gé rĩ pi ãrẽvú ũtẽ céré nĩ.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 ꞌBo ãtíꞌbá rĩ dõ ꞌbá tã ꞌoópi ũnjí ni, ꞌyo dõ, ‘Mávé ãmbúgú rĩ mụ adrií ãmvé sâ be ãco,’
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 íꞌdó dõ rií ꞌî ọ̃gụ̃pị́ị ãtíꞌbá rĩ pi fụụ́, ãzini fi dõ rií íwá mvụụ́ ꞌbá riꞌbá íwá mvụꞌbá ĩmẽrẽzú rĩ pi be trụ́,
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 ãmbúgú ãtíꞌbá ꞌdĩri vé rĩ ímụ́ ícá lókí ãtíꞌbá rĩ ní nị̃ị́ kuyé ni gé.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 Ĩri ímụ́ ãtíꞌbá ꞌdĩri uga kpélékpélé, ĩri ꞌdụ ꞌbe ꞌbá ĩ ꞌbãꞌbée kú tã be pịrị rĩ pi ãsámvú gé, ꞌdãlé kộpi ã mụkí rí ãá ngoó ãzini sị́kányá cií.
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.