Mateus 23
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH
1 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní, ãzini ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ,
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 “ꞌBá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi Fãrụ́sị̃ rĩ pi be, kộpi ũkpõ be tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbázú.
2 Ele disse:
3 Kúru tã kộpi ní lũú ĩmi ní rĩ, ĩmi ꞌdụkí ngaánga. ꞌBo lẽ ĩmi ꞌokí tã sụ̃ kộpi ní ꞌoó rĩ tị́nị ku, ãꞌdiãtãsĩyã tã kộpi ní ímbá rĩ, kộpi ꞌdụkí ngaá ku.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Kộpi ri ꞌbá rĩ pi mĩ tãị́mbị́ ũkpó ũkpó ni pi ꞌdụ nga, sụ̃ ĩ ní ọgụ ꞌbãá kộpi drị̃gé rĩ tị́nị, ꞌbo kộpi lẽkí ꞌbá rĩ pi ẽ ĩzã koó ọgụ ꞌdĩri ọ́ꞌdụ́zú kộpi drị̃gé sĩ vũgá ku.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 “Tã ãrẽvú céré kộpi ní rií ꞌoó rĩ, kộpi ri ꞌo, ꞌbá rĩ pi ã ndrekí rí ꞌyozú kínĩ, ĩ ꞌbá múké. Kộpi údékí sọ̃ndụ́kụ̃ ambugu ambugu ni pi, kộpi sĩkí vẹ́rẹ̃sị̃ Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ pi ꞌbãá sọ̃ndụ́kụ̃ rĩ pi agá, kộpi ũꞌyĩkí ĩ ẹndrẹtị gé sĩ, ãzini kộpi ũꞌyĩkí ĩ drị́gé sĩ, ꞌbá rĩ pi ã ndrekí rí, ãzini kộpi úsúkí bõngó, ũꞌyĩkí bõngó bãá ãcoco ni pi bõngó rĩ pi tị gé sĩ, ꞌbá rĩ pi ã ndrekí ĩ ꞌyozú kínĩ, ĩ ꞌbá múké.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Kộpi kádõ rií úrí ụ̃mụ̃ nyangárá gá, ãzini Jó Múngú ri Zịzú rĩ pi agá, kộpi lẽkí úrí lúpá ĩ ní ãngũ ị̃njị̃zú ị̃njị̃njị̃ rĩ pi drị̃gé.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Kộpi kádõ rií adrií jọ̃kọ́nị̃ agá, ꞌbá rĩ pi kádõ kộpi ẹzịị́, kộpi lẽkí ꞌbá rĩ pi ẽ ị̃njị̃kí ĩ ị̃njị̃njị̃, lẽ ꞌbá rĩ pi ã zịkí ĩ ‘ímbápi.’
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 “ꞌBo lẽ ĩmi ãꞌyĩkí ꞌbá ãzi ã zị mi ímbápi ꞌdíni ku, ꞌbá riípi ĩmi ímbápi rĩ ꞌyéŋá ãlu, ĩmi céré ẹ́drị́pị́ị, ãzini ọ́mvụ́pị́ị.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Vũ drị̃gé nõgó, lẽ ĩmi zịkí ꞌbá ãzi ꞌyozú kínĩ, ĩri ĩmi ẹ́tẹ́pị ꞌdíni ku. Ãꞌdiãtãsĩyã ĩmivé Ẹ́tẹ́pị ĩri ꞌyéŋá ãlu ꞌbụ̃ gé ꞌdãáꞌdã.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Lẽ ĩmi íngúkí ĩmi ꞌyozú kínĩ ĩmi ꞌbá ãngũ ímbáꞌbá ni pi ꞌdíni ku, ꞌbá ãngũ ímbápi rĩ ꞌyéŋá Kúrísítõ ꞌi.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 ꞌBá rĩ lẽ dõ adrií ꞌbá ãmbúgú rú, lẽ ã ꞌbã ꞌi adrií ãtíꞌbá rú.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 ꞌBá riípi ꞌi íngúpi kínĩ ꞌi ꞌbá ãmbúgú rĩ, ĩrivé ãmbũgũ ri ísị́ ícá ku mãdãŋáŋá, ꞌbá ꞌi ꞌbãápi kú tã be mãdã rĩ, ĩ ĩri íngúngũ.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 “Ĩmi ꞌbá riꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, úmvúlésĩ ĩzãngã rĩ ímụ́ adri ĩmivé ni! Ĩmi ọ̃zụ̃kí ꞌbá rĩ pi ní lẹ́tị fizú ãní mãlũngã ꞌbụ̃ vé rĩ gé rĩ gí, ꞌbo ĩmi ícókí fií ꞌdãá ku.
13 — Ai de vocês,
14 Ĩmi ꞌbá riꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi ꞌbá ĩmi ꞌbãꞌbée kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ adri ĩmivé ni. Ĩmi ri ọwụzị rĩ pi ẽ mị ũꞌbã rizú kộpivé ngá jó ãsámvú gé rĩ pi uꞌdụzú kộpi drị́gé sĩ. Ĩmi ri Múngú ri zị sâ be ãco, ꞌbá rĩ pi ã ndrekí rí ĩmi, ꞌbo Múngú ri ímụ́ ĩmi ĩrĩŋã ũnjí ũnjí.
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 “Ĩmi ꞌbá riꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, úmvúlésĩ ĩzãngã rĩ ímụ́ adri ĩmivé ni! Ĩmi ri ẹ́cị́ vũ drị̃gé sĩ, ãzini ĩmi ri yị̃ị́ bãlãlã rĩ pi zo, ĩmi lẽkí kõdô ꞌbá ãzi ã újá ẹ́sị́, ꞌbá ãzi újá té dõ ẹ́sị́ rá, ĩmi sẽ ĩri ímụ́ fi ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ agá, ĩzãngã ĩri ní nyaá rĩ ĩri ímụ́ ĩmivé rĩ ndẽ rá.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 “Ĩmi drị̃koma adriꞌbá mị ãkó ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ ímụ́ adri ĩmivé ni. Ĩmi kínĩ, ‘ꞌBá rĩ sõ dõ ũyõ Jó Múngú vé rĩ ã rụ́ sĩ, ũyõ ĩri ní sõó ꞌdĩri ẹ̃zị́ ãkó, ꞌbo ꞌbá rĩ sõ dõ ũyõ dábũ ĩ ní ꞌbãá Jó Múngú vé rĩ agá rĩ ã rụ́ sĩ, ã ꞌdụ ũyõ rĩ vé tã ngaá.’
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 Ĩmi drị̃koma mị ãkó adriꞌbá azakaza rú ꞌdĩꞌbée, ngá ꞌdĩgé tã be ndẽépi rá rĩ ãꞌdi, ĩri dábũ rĩ, dõku ĩri Jó Múngú vé ĩ ní dábũ rĩ ꞌbãá ꞌa ni gé kú Múngú ní rĩ?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Ĩmi ꞌyokí kpá kínĩ, ‘ꞌBá rĩ sõ dõ ũyõ vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ ã rụ́ sĩ, ũyõ ĩri ní sõó ꞌdĩri ẹ̃zị́ ãkó, ꞌbo ꞌbá rĩ sõ dõ ũyõ fẽfẽ ĩ ní sẽé ꞌbãá vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ drị̃gé rĩ ã rụ́ sĩ, ã ꞌdụ ũyõ rĩ vé tã ngaá.’
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 Ĩmi drị̃koma adriꞌbá mị ãkó ꞌdĩꞌbée, ngá ꞌdĩgé tã be ndẽépi rá rĩ ãꞌdi? Ĩri fẽfẽ ĩ ní sẽé rĩ pi, dõku vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú ĩ ní fẽfẽ ꞌbãá drị̃ ni gé Múngú ní rĩ?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 ꞌBá rĩ sõ dõ ũyõ vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ ã rụ́ sĩ, sõ ũyõ rĩ vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ ã rụ́ sĩ, ãzini sõ ũyõ rĩ ngá ĩ ní ũꞌbãá vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ drị̃gé ꞌdĩꞌbée ã rụ́ sĩ céré.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 ꞌBá rĩ sõ dõ ũyõ Jó Múngú vé rĩ ã rụ́ sĩ, sõ ꞌdĩri ũyõ Múngú adriípi Jó rĩ agá rĩ ã rụ́ sĩ.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 ꞌBá rĩ sõ dõ ũyõ ꞌbụ̃ ã rụ́ sĩ, sõ ũyõ ꞌdĩri Múngú vé lúpá ã rụ́ sĩ, ãzini Múngú riípi úrípi lúpá rĩ drị̃gé rĩ ã rụ́ sĩ.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 “Ĩmi ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, ĩzãngã rĩ ímụ́ adri ĩmivé ni. Ngá ĩmi ní saá ĩmivé ọ́mvụ́ agá sụ̃ nãná tị́nị, ị̃ngị́rị̃ŋá tị́nị ꞌdĩꞌbée, ngá mụdrị́ agá, ĩmi ri ãlu ni íꞌdụ́ sẽ Múngú ní rá. ꞌBo tãị́mbị́ rĩ vé tã ãmbúgú ĩ ní ꞌyoó, ã lịkí tã pịrị, ã adrikí ẹ́sị́ be múké, ã ꞌdụkí Múngú vé tã ngaá ẹ́sị́ be ãlu ꞌdĩri, ĩmi ꞌdụkí ngaá kuyé. Lẽ ĩmi ꞌdụkí tã ꞌdĩꞌbée ngaá, ꞌbo lẽ ĩmi kukí ngá sẽngárá Múngú ní rĩ ã vúgú ku.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Ĩmi drị̃koma adriꞌbá mị ãkó ꞌdĩꞌbée, ụ́nyụ́nyụ́ kádõ ꞌdeé ĩmivé yị̃ị́ mvụụ́mvụ rĩ agá, ĩmi ri úrá yị̃ị́ rĩ agásĩ ãmvé, ꞌbo ĩmi tekí kámĩlõ kú ĩmi agá.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 “Ĩmi ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, ĩmi ri ĩmivé kópõ, ãzini sákãnĩ ã rụ́ꞌbá ãmvé rĩ ũjĩ áyu, ꞌbo ĩmi ri ꞌa ni ku ãzãvũ rú, ĩmi adrikí sụ̃ ꞌdĩri tị́nị, ĩmivé ẹ́sị́ agá ꞌdãá, ĩmi kpá ẹ́sị́ be ãmbúgú ngá drị̃gé, ãzini ĩmi ĩndrá rú.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Ĩmi Fãrụ́sị̃ mị ãkó ꞌdĩꞌbée! Drị̃drị̃ ni, lẽ ĩmi ũjĩkí ĩmivé kópõ, ãzini sákãnĩ ã ꞌa ũjĩjĩ, úgóró ni ã adri rí kpá ule.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 “Ĩmi ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, ĩmi índrékí sụ̃ ꞌbụ́rẹ̃drị̃ ĩ ní njõó kuú imvesírílílí ũnyĩ be ambamba rĩ tị́nị, ꞌbo ꞌa ni gé ꞌdãlé, ꞌbá ũdrãꞌbá gí rĩ pi ŋmakí, kộpivé fã adri kú ãzãvũ rú.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Ĩmi índrékí ꞌbá riꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi tị́nị, ꞌbo tã pịrị ĩmî ẹ́sị́ agá ꞌdãáyo, ĩmi ri ũnjĩkãnyã ꞌo.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 “Ĩmi ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée, ãzini ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ꞌbãkí ĩmi kú ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị ni pi rú, ĩmi gbikí nẹ́bị̃ rĩ pi vé ꞌbụ́rẹ̃drị̃, ãzini ĩmi njõkí ꞌbụ́rẹ̃drị̃ ꞌbá tã ꞌoꞌbá pịrị rĩ pi vé rĩ kú ũnyĩ be ambamba.
29 — Ai de vocês,
30 Ĩmi ri ꞌyo, ‘Lókí ꞌbá ẹ́ꞌbị́pị́ị vé rĩ gé, ꞌbâ adrikí dõ anigé, ꞌbá ícókí ꞌbá úmú ꞌbá ẹ́tẹ́pị́ị be nẹ́bị̃ rĩ pi úꞌdị́ ku.’
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Tã ĩmi ní átá ĩmî tị sĩ ꞌdĩri, lũ ꞌyozú kínĩ ĩmi ꞌbá nẹ́bị̃ rĩ pi úꞌdị́ꞌbá rĩ pi vé anji.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Ĩmi lẽkí ũnjĩkãnyã ꞌoó sụ̃ ĩmi ẹ́ꞌbị́pị́ị ní ꞌoó rĩ tị́nị, ĩmi ꞌokí!
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 “Ĩmi índrékí sụ̃ ị̃nị̃ tị́nị, ĩmi anji ị̃nị̃ vé ni pi! Ĩmi nyo ícó ápá tã ĩ ní lịị́ ĩmi drị̃gé, ĩmi jịị́pi fiípi ãcí vezú ãní ụ̃dụ̃ ãkó rĩ agá rĩ sị́lé gá sĩ bã rá?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Kúru á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ma ímụ́ ĩmi ní nẹ́bị̃ rĩ pi pẽ ꞌbá ũmĩ be rĩ pi be, ãzini ꞌbá ãngũ ímbáꞌbá rĩ pi be, ĩmi ímụ́ ụrụkọꞌbée úꞌdị́ rá, ĩmi ụrụkọꞌbée gbã pẹtị alambaku sị́gé, ĩmi ụrụkọꞌbée ũgbã kẹ̃lị́ŋá sĩ ĩmivé Jó Múngú ri Zịzú rĩ pi agásĩ, ĩmi ímụ́ kộpi údró fũ mụzú kụ̃rụ́ rĩ pi agásĩ ãmvé.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 ꞌBá Múngú vé tã be pịrị ĩ ní úꞌdị́ rĩ pi vé ãrí ri ímụ́ ngo ĩmi drị̃gé, úꞌdị́ngárá rĩ íꞌdó Ẽbélẽ tã be pịrị rĩ rụ́ꞌbá gá, cĩmgbá cazú Zãkãríyã Bãrãkíyã mvọ́pị rụ́ꞌbá gá, ꞌdịkí Zãkãríyã ri Jó Múngú vé rĩ pi vé ãsámvú vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ be rĩ gé, kộpivé ãrí ri ímụ́ ngo ĩmi drị̃gé.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Ádarú á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, ĩ ímụ́ úyú ãndrũ nõꞌbée ĩrĩŋã tã ꞌi ngaꞌbée ꞌdĩꞌbée ã tã sĩ.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 “Á, ĩmi ꞌbá Yẹ̃rụ́sãlémã vé rĩ pi! Ĩmi úꞌdị́kí nẹ́bị̃ ĩ ní pẽé mụụ́ ĩmi vúgá ꞌdĩí rĩ pi ũdrãá rá, ãzini ĩmi úvị́kí kpá ꞌbá Múngú ní pẽé mụụ́ ĩmi vúgá rĩ pi ũdrãá írã sĩ. Vú be kárákará, á lẽ kõdô ĩmivé ꞌbá rĩ pi ĩkũnãá ímụ́ adrií vũrã ãlu gé, sụ̃ ãꞌụ́ ní ívé anjiŋá ĩkũnãá adrií ꞌî ụ̃pẹlẹ́ꞌbị́ ã ndụ́gé rĩ tị́nị, ꞌbo ĩmi ãꞌyĩkí ãluŋáni kuyé.
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Ĩmi ndrekí drĩ ká, ĩmivé jó ꞌdĩri ímụ́ adri ku ándrú rú.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Á lẽ ꞌyoó ĩmi ní ꞌdíni, íꞌdózú ãndrũ sĩ, ĩmi ícókí ma ndreé dị̃ị́ ku, cĩmgbá ĩmi ní ímụ́zú ꞌyozú, ‘Tãkíri ã adri ꞌbá ímụ́pi Úpí ã rụ́ sĩ rĩ be.’ ”
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.