Lucas 11
Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, Yẹ́sụ̃ mụ Múngú ri zịị́ vũrã ãzi gé, kã Múngú ri zịị́ dẹẹ́, ĩrivé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi vé ãzi ní ĩri zịzú kĩnĩ, “Úpí, lẽ mî ímbá ꞌbâ Múngú ri zịngárá sĩ, sụ̃ Yũwánĩ ní rií ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ímbá rĩ tị́nị.”
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi lẽkí dõ Múngú ri zịị́, ĩmi zịkí ꞌdíni.
2 Jesus respondeu:
3 ꞌÍ sẽ ꞌbá ní ãnyãngã ụ́ꞌdụ́ ãlu ãlu vú sĩ céré.
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 ꞌÍ trũ ꞌbâ ꞌbávé ũnjĩkãnyã agásĩ rá,
4 Perdoa os nossos pecados,
5 Kúru ĩri ní zịngárá rĩ vé tã ímbázú kộpi ní nãpí sĩ kĩnĩ, “Ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ꞌbá ãzi mụ dõ ívé ũndĩ vúgá ị́nị́ŋá ágágá, ꞌyo dõ ĩri ní kĩnĩ, ‘Ũndĩgó, ꞌí sẽ má ní pánga na,
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 ãꞌdiãtãsĩyã mávé ũndĩgó ímụ́ kuú má vúgá ꞌdãáꞌdã, ngá ãzi má ní sẽé nyaá ĩri ní ꞌdãáyo.’
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 Ũndĩgó jó agá ꞌdãá rĩ gõ újá ꞌyo, ‘Mî ri mâ drị̃ izaá ku. Má ụ̃pị̃ mávé kẹ̃ẹ́tị gí, ꞌbá ulakí mávé anjiŋá rĩ pi be vũgá gí. Má ícó ngaá ụrụ mụụ́ mí ní ngá ãzi sẽé ku.’
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Á ꞌyo ĩmi ní, ũndĩgó jó agá rĩ ícó dõ íngá ụrụ mụụ́ ũndĩgó ãmvé rĩ ní pánga rĩ sẽé ku drãáãsĩyã, ũndĩgó ãmvé rĩ ní adrií ĩrivé ũndĩ rĩ sĩ, ꞌbo ũndĩgó ãmvé rĩ ní rií pánga rĩ zịị́ dị̃ị́ dị̃ị́ rĩ sĩ, ũndĩgó jó agá rĩ ícó íngá, ĩri ngá ũndĩgó ãmvé rĩ ní lẽé rĩ sẽ ĩri ní rá.
8 Jesus disse:
9 “Kúru á ꞌyo ĩmi ní ꞌdíni, ĩmi zịkí, ĩ sẽ ĩmi ní rá, ĩmi ndãkí, ĩmi ị́sụ́ rá, ĩmi gakí kẹ̃ẹ́tị rĩ, ĩ zị̃ ĩmi ní rá.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá ngá zịị́pi rĩ, ĩ sẽ ĩri ní rá, ꞌbá ngá ndãápi rĩ, ĩri ị́sụ́ rá, ꞌbá kẹ̃ẹ́tị gaápi rĩ, ĩ kẹ̃ẹ́tị rĩ zị̃ ĩri ní rá.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 “Ĩmi anji ẹ́tẹ́pị́ị, mívé mvá zị dõ ị̃ꞌbị́ mí tị gé, mi ícó ĩri ní ị̃nị̃ sẽ áyu rá?
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 Dõku mváŋá rĩ zị dõ ãꞌụ́ gbé mí tị gé, mi ícó ĩri ní ngá ị́rị be ãngũ zãápi zãzã ni sẽ áyu rá?
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 Ĩmi ꞌbá ũnjĩkãnyã be ꞌdĩꞌbée, ĩmi nị̃kí ngá múké sẽ be fẽfẽ rú ĩmivé anjiŋá rĩ pi ní rá. ꞌBo ĩmivé Ẹ́tẹ́pị ꞌbụ̃ gé rĩ, ĩri ĩmi ní ngá sẽ aga rá, ĩri Índrí Uletere rĩ sẽ ꞌbá zịị́pi rĩ ní rá!”
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, Yẹ́sụ̃ dro índrí ũnjí fũú ágó átápi ku ni drị̃gé sĩ. Índrí ũnjí rĩ kã fũú gí, ágó átápi ku rĩ ní íꞌdózú átángá átázú, sẽ ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ní ãyãngárá.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 ꞌBo ꞌbá ụrụkọꞌbée kộpi ãsámvú gé ꞌdãá, kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Yẹ́sụ̃ ri índrí ũnjí rĩ pi údró Bẽlẽzẽbúlã vé ũkpõ sĩ, Bẽlẽzẽbúlã ri ãmbúgú índrí ũnjí rĩ pi vé ni.”
15 mas alguns disseram: — É
16 ꞌBá ụrụkọꞌbée ụ̃ꞌbị̃kí Yẹ́sụ̃ ri, kộpi kínĩ, lẽ Yẹ́sụ̃ ã ꞌo tã ãyãzú ãyãyã íngápi ꞌbụ̃ gélésĩla ni.
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Yẹ́sụ̃ nị̃ tã kộpi ní rií ụ̃sụ̃ụ́ rĩ rá, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Mãlũngã ĩ ní rụụ́ rĩ agá, ꞌbá rĩ pi acokí dõ ĩ rií ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịị́ ĩ ọ̃gụ̃pị́ị be, mãlũngã ꞌdĩri ícó pá tuú ku. ꞌBá jó ãsámvú gé rĩ pi rikí dõ ĩ fụụ́ ĩ ọ̃gụ̃pị́ị be, ꞌbẹ̃tị́ ꞌdĩri gõ ábá rá.
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 Sãtánã fụ dõ ũmbã ọ́gụ́pị be, ĩrivé mãlũngã ꞌdĩri ícó pá tu íngóni? Á ꞌyo tã ꞌdĩri ꞌdíni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi kínĩ, ma ri índrí ũnjí rĩ pi údró Bẽlẽzẽbúlã vé ũkpõ sĩ.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 Ma dõ ri índrí ũnjí rĩ pi údró Bẽlẽzẽbúlã vé ũkpõ sĩ, ĩmivé ꞌbá ĩmi pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ri índrí ũnjí rĩ pi údró ãꞌdi vé ũkpõ sĩ? Kộpi ímụ́ tã lị ĩmi drị̃gé tã ĩmi ní ꞌyoó rĩ sĩ.
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 ꞌBo ma dõ ri índrí ũnjí rĩ pi údró Múngú vé ũkpõ sĩ, ĩri lũ ꞌyozú kínĩ, mãlũngã Múngú vé rĩ ícá ĩmi ãsámvú gé gí.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 “ꞌBá ũkpõ be adriípi ngá ẹ̃ꞌdị́ vé ni be rĩ, ĩri ícó ívé ꞌbẹ̃tị́ ũtẽ rá, ĩrivé ngá ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé rĩ pi adri múké.
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 ꞌBo ꞌbá ãzi ũkpõ be ni ímụ́ dõ ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịị́ ĩri be, ndẽ dõ ĩrivé ũkpõ gí, ĩri jó ꞌdị́pa vé ngá ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịzú, ĩri ní ẹ́sị́ ꞌbãá drị̃ ni gé ꞌi ũtẽzú rĩ pi upa drị́ ni gé sĩ rá, ĩri awa ꞌbá ụrụkọꞌbée ní.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 “ꞌBá adriípi má be trụ́ ku rĩ, ꞌbá ꞌdĩri mávé ãríꞌbá, ꞌbá ãnyãngã ĩkũnãápi má be trụ́ ku rĩ, ĩri ãnyãngã írérẽ.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 “Índrí ũnjí rĩ fũ dõ ꞌbá rĩ rụ́ꞌbá gá sĩ ãmvé gí, ĩri ẹ́cị́ ngalanji ãngũ ãꞌwí rú rĩ pi agásĩ, ri vũrã uvuzú ni ndã, ị́sụ́ dõ vũrã kuyé, ĩri ꞌyo, ‘Ma gõ jó má ní kuú rĩ agá ꞌdãlé ũzi.’
24 Jesus continuou:
25 Índrí ũnjí rĩ kádõ ícá, ị́sụ́ dõ wekí jó rĩ ã ꞌa uletere, údékí kuú múké múké,
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 ĩri mụ índrí ũnjí ụrụkọ ẹ́zị̂rị̃ ũnjĩkãnyã be ívé rĩ ndẽépi rá ni pi íjị́, kộpi céré fi adri ꞌbá rĩ agá. ꞌBá rĩ vé adringárá ri gõ adri ũnjí drị̃drị̃ ꞌdãri ndẽ.”
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 Yẹ́sụ̃ kã rií tã ꞌdĩri átá, ũkú ãzi ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ãsámvú gé ꞌdãá, ĩri ní átázú ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, “Tãkíri ã adri ũkú mi tịị́pi rĩ drị̃gé, ãzini mí ní bã sẽépi ndruúpi rĩ drị̃gé.”
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Tãkíri ã adri ꞌbá ụ́ꞌdụ́kọ́ múké Múngú vé rĩ yịꞌbá rá, ãzini ꞌdụꞌbá ngaꞌbá rá rĩ pi drị̃gé.”
28 Mas Jesus respondeu:
29 ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi kâ ĩ úmú Yẹ́sụ̃ ã gãrã gá, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi úyú ãndrũ nõꞌbée, ĩmi ꞌbá ũnjí. Ĩmi lẽkí tã ãyãzú ãyãyã ni ndreé ĩmî mị sĩ, ꞌbo ícókí ĩmi ní tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌoó ku, ꞌyéŋá ĩri adri tã ãyãzú ãyãyã Yónã vé rĩ.
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 Tã ꞌi ngaápi Yónã rụ́ꞌbá gá rĩ iꞌda ꞌbá Nĩnéwẽ vé rĩ pi ní kínĩ, Múngú ĩpẽ ĩri nĩ. Ma ꞌBá Mvá ꞌi, tã ꞌi ngaápi mâ rụ́ꞌbá gá rĩ iꞌda ꞌbá úyú ãndrũ nõꞌbée vé rĩ pi ní kínĩ, Múngú ĩpẽ ma nĩ.
30 Assim como o
31 Ụ́ꞌdụ́ tã lịzú rĩ gé, ꞌbãgú ũkú rú ãngũ ándrélé rú rĩ gé rĩ úmvúlésĩ ímụ́ pá tu tã lị úyú ãndrũ nõꞌbée drị̃gé nĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbãgú rĩ íbí ímụ́ ãngũ rárá rú ni gélésĩ, ímụ́ Sõlõmónã vé úmĩ tã ꞌozú rĩ yịị́, ꞌbo ꞌbá ãzi nõgónõ ndẽ Sõlõmónã ri ãmbũgũ sĩ rá.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 Ụ́ꞌdụ́ tã lịzú rĩ gé, ꞌbá Nĩnéwẽ vé rĩ pi ímụ́ pá tu kộpi úyú ãndrũ nõꞌbée tõ nĩ, kộpi ꞌyo úyú ãndrũ nõꞌbée ꞌokí tã ũnjí, ãꞌdiãtãsĩyã Yónã kã tị Múngú vé rĩ sẽé, kộpi újákí ẹ́sị́ ĩvé ũnjĩkãnyã agásĩ rá. ꞌBá ãzi nõgónõ ndẽ Yónã ri ãmbũgũ sĩ rá, ꞌbo ĩmi úyú ãndrũ nõꞌbée, ĩmi gãkí ẹ́sị́ újágá sĩ.
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 “ꞌBá ãzi ícó lámbã ꞌyũú jịị́ zụ̃ụ́ vũrã índrépi ku ni gé ku, dõku ícó ũdrí ụ̃pị̃ị́ drị̃ ni gé cí ku. Ĩri lámbã rĩ ꞌbã mísá drị̃gé, ꞌbá ífíꞌbá jó agá rĩ pi ã ndrekí rí ãcí dị̃ị́pi rĩ.
33 Jesus continuou:
34 Mị mívé rĩ, ĩri lámbã mî rụ́ꞌbá vé ni. Mị mívé rĩ dõ múké, rụ́ꞌbá mívé rĩ índré ku ụ̃tụ́ŋá agá uletere. Mívé mị dõ ũnjí, rụ́ꞌbá mívé rĩ adri ku ị́nị́ŋá agá.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 Lẽ mî nị̃ múké ꞌyozú kínĩ, mívé rụ́ꞌbá adriípi ụ̃tụ́ŋá agá rĩ, lẽ ã gõ ꞌi újá adrií ị́nị́ŋá agá ku.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 Mívé rụ́ꞌbá dõ ụ̃tụ́ŋá agá, ĩgélé ãzi mî rụ́ꞌbá gá adriípi ị́nị́ŋá agá ni ꞌdãáyo, mî rụ́ꞌbá ri adri céré ụ̃tụ́ŋá agá, sụ̃ lámbã vé ãcí ní dị̃ị́ ãngũ ĩmgbẽrẽé mí ní uletere rĩ tị́nị.”
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 Yẹ́sụ̃ kã átángá rĩ átá dẹẹ́, Fãrụ́sị̃gú ãzi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú mụzú ínyá nyaá ívé ãngá, kúru Yẹ́sụ̃ ní fizú jó gá ꞌdãlé, ĩri ní úrízú vũgá ínyá rĩ nyangárá gá.
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 Fãrụ́sị̃gú rĩ kã ndreé Yẹ́sụ̃ íꞌdó ínyá rĩ nyaá, ũjĩ ꞌî drị́ sụ̃ ĩvé mẽrẽ ní lẽé rĩ tị́nị kuyé, sẽ ĩri ní ãyãngárá.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Kúru Úpí ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “Ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩmi ri kópõ, ãzini kụ́rã rĩ pi vé rụ́ꞌbá ãmvélésĩla rĩ ũjĩ áyu, ꞌbo ĩmî ẹ́sị́ agá ꞌdãlé, ĩmi ẹ́sị́ be ãmbúgú ngá drị̃gé, ãzini ĩmî ẹ́sị́ ũnjí.
39 Então o Senhor disse a ele:
40 Ĩmi azakí azaza! Múngú rụ́ꞌbá ãmvélésĩla rĩ gbiípi rĩ, gbi kpá rụ́ꞌbá agálésĩla rĩ nĩ kuyé?
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Lẽ ĩmi sẽkí ngá ĩmivé rĩ pi ꞌbá adriꞌbá ngá ãkó rĩ pi ní, ĩmi ꞌokí dõ ꞌdíni, ĩri Múngú ní ãyĩkõ sẽ.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 “Ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ngá mãdãŋá ọ́mvụ́ agá sụ̃ nãná tị́nị, ị̃ngị́rị̃ŋá tị́nị rĩ pi, mụdrị́ agá, ĩmi ri ãlu ni íꞌdụ́ sẽ Múngú ní rá, ꞌbo ĩmi kokí ꞌbá ꞌbá ụrụkọꞌbée ní ꞌoó ũnjí rĩ pi ẽ ĩzã kuyé. Lẽ ĩmi ꞌokí ꞌbá rĩ pi múké, ãzini ĩmi lẽkí Múngú ri, ãzini ĩmivé ngá mụdrị́ agá, ĩmi sẽkí ãlu ni Múngú ní.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 “Ĩmi Fãrụ́sị̃ ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi lẽkí vũrã úrízú ĩ ní ị̃njị̃ị́ ị̃njị̃ Jó Múngú ri Zịzú rĩ agá rĩ pi áyu, ãzini ĩmi lẽkí ꞌbá rĩ pi ã rikí ĩmi ní mõdó sẽé jọ̃kọ́nị̃ agá ꞌdãá ị̃njị̃ngárá be.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 “Ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi adrikí sụ̃ ꞌbụ́rẹ̃drị̃ ĩ ní ícó ámá ku rĩ tị́nị, ꞌbá rĩ pi ri ẹ́cị́ drị̃ ni gé sĩ, kộpi ámákí ku.”
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 ꞌBá ãzi tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ nị̃ị́pi múké múké rĩ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ímbápi, tã mí ní ꞌyoó ꞌdĩri, mi ri ꞌbâ uꞌda.”
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Ĩmi ꞌbá ĩ ní ímbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ nị̃ꞌbá múké múké ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi ri ọgụ ꞌbã ꞌbá rĩ pi drị̃gé, kộpi ícókí ꞌdụụ́ bã ku, ĩmi lẽkí ĩmivé drị́ ꞌbãá kộpi ẽ ĩzã kozú ku.
46 Jesus respondeu:
47 Ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi ri ꞌbụ́rẹ̃drị̃ nẹ́bị̃ rĩ pi vé rĩ gbi, ị́sụ́zú ĩmi ẹ́ꞌbị́pị́ị úꞌdị́kí ọ́tụ́ kộpi ũdrãá nĩ.
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 Tã ĩmi ní ꞌoó ꞌdĩri, ĩri lũ ꞌyozú kínĩ, ĩmi ãꞌyĩkí tã ĩmi ẹ́ꞌbị́pị́ị ní nẹ́bị̃ rĩ pi úꞌdị́zú ꞌdãri gí, ĩmi ní rizú kộpivé ꞌbụ́rẹ̃drị̃ rĩ pi gbizú ãní ꞌdĩ.
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 Tã ꞌdĩri sĩ, Múngú tã nị̃ngárá be rĩ kĩnĩ, ‘Ma nẹ́bị̃ rĩ pi pẽ mụ ꞌbá áyúãyũ rĩ pi be kộpi ụrụkọꞌbée úꞌdị́ ũdrã, ãzini kộpi ụrụkọꞌbée ọ̃cụ̃ ũnjí ũnjí.’
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 Ĩmi úyú ãndrũ nõꞌbée, nẹ́bị̃ ĩ ní úꞌdị́ ũdrãá Múngú ní vũ rĩ gbingárá gá ꞌdãá rĩ pi vé ãrí ri ngo ĩmi drị̃gé.
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 Íꞌdózú ĩ ní Ẽbélẽ ri ꞌdịngárá gá, ícázú sâ ĩ ní Zãkãríyã ri ꞌdịzú vũrã rọ̃bọ̃ŋọ̃ zãzú rĩ pi ãsámvú Jó Múngú vé rĩ be rĩ gé, ĩmi úyú ãndrũ nõꞌbée, ãrí ꞌbá ꞌdĩꞌbée vé rĩ ngo ĩmi drị̃gé.
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 “Ĩmi ꞌbá ĩ ní ímbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ nị̃ꞌbá múké múké ꞌdĩꞌbée, ĩzãngã rĩ úmvúlésĩ adri ĩmivé ni, ãꞌdiãtãsĩyã ĩmi ꞌdụkí mãfũtá tã nị̃ngárá vé rĩ zụ̃ụ́ gí. Ĩmi fikí kuyé, ĩmi ugakí ꞌbá lẽꞌbá fiꞌbá rĩ pi ní lẹ́tị gí.”
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 Yẹ́sụ̃ kã átángá rĩ átá dẹẹ́, Fãrụ́sị̃ rĩ pi ꞌbá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi be, kộpi ẽ ẹ́sị́ ve Yẹ́sụ̃ ní ũnjí ũnjí, kộpi íꞌdókí rií ĩri uzịị́,
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 ĩ ị́sụ́kí rí átángá ũnjí yịị́ tị ni gé, ĩ tõkí rí ĩri ãní bẽnĩ.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.