João 7

Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tã ꞌdĩri ã vụ́drị̃ gé, Yẹ́sụ̃ ri adrií ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ gé, ri ẹ́cị́ mụzú kụ̃rụ́ Gãlĩláyã vé rĩ pi agásĩ. Gã mụgá ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ gé ꞌdãlé sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã Yãhụ́dị̃ rĩ pi lẽkí ĩri ꞌdịị́ drãá ꞌdĩísĩ rá.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 ꞌBo Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé ụ́ꞌdụ́ rizú Ụ̃mụ̃ Nyazú Gãkũ rĩ pi agá rĩ kã ícá ĩnyiŋá gí,
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 Yẹ́sụ̃ ẹ́drị́pị́ị ní ꞌyozú ĩri ní kínĩ, “ꞌÍ ku vũrã nõri rá, ꞌí mụ adrií ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ agá, ꞌbá mî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ã ndrekí rí tã mí ní mụụ́ ꞌoó ĩ ní ãyãzú ãyãyã ꞌdĩri.
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 ꞌBá lẽépi adriípi ꞌbá rĩ pi ẹndrẹtị gé rĩ, ĩri ívé tã ꞌo andrekelemgbe, ũzụ̃ ívé tã pi ku. Mi dõ ri tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌo, lẽ ꞌbá vũ drị̃gé rĩ pi céré ã nị̃kí tã mí ní rií ꞌoó rĩ.”
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 Átã ẹ́drị́pị́ị ẹ̃ꞌyị̃kí ĩri kuyé.
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Sâ mávé mụzú ꞌdãlé rĩ ícó drĩ kuyé, sâ ĩmivé mụzú rĩ, ĩri ĩmi drị́gé.
6 Ele respondeu:
7 ꞌBá vũ drị̃gé rĩ pi ícókí ĩmi ngụ̃ụ́ ũnjí ku, kộpi ma ngụ̃ ũnjí, ãꞌdiãtãsĩyã ma ri ꞌyo, tã kộpi ní rií ꞌoó rĩ ũnjí.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 Ĩmi ꞌdekí mụụ́ ụ̃mụ̃ rĩ nyangárá gá ꞌdãlé ĩyí, á mụ drĩ ụ̃mụ̃ rĩ gé ꞌdãlé ku, ãꞌdiãtãsĩyã mávé sâ mụzú ụ̃mụ̃ rĩ gé ꞌdãlé rĩ ícó drĩ kuyé.”
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Yẹ́sụ̃ kã átá ꞌdíni, áwí adrií ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ gé ꞌdãlé.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 ꞌBo Yẹ́sụ̃ ẹ́drị́pị́ị kâ ꞌdeé mụụ́ ụ̃mụ̃ rĩ gé ꞌdãlé gí, Yẹ́sụ̃ ní kpá gõzú ꞌdezú mụzú, ꞌbo mụ andrekelemgbe kuyé, mụ ívé rĩ ụ̃gụ́zã rú.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 Ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi rikí Yẹ́sụ̃ ri úndré ꞌbá rĩ pi ãsámvú gé sĩ ụ̃mụ̃ rĩ gé ꞌdãlé, kộpi rikí uzịị́ kínĩ, “Ágó rĩ íngãá?”
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 ꞌBá rĩ pi rikí átá ĩ ãsámvú gé sĩ ũyõkõyõ sĩ ĩri ã tã sĩ, ụrụkọ ni pi kínĩ, “Ĩri ꞌbá múké.”
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 ꞌBo ꞌbá ãzi ĩri ã tã átápi gúnyá agá ni ꞌdãáyo, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi rikí ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi ruú.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 Kúru ụ̃mụ̃ rĩ vé nyangárá kã ꞌdụụ́ caá ụ́ꞌdụ́ sụ, Yẹ́sụ̃ ní fizú mụzú Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ĩri ní ꞌdezú rizú ꞌbá rĩ pi ímbázú.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi kâ ĩrivé ímbángárá ꞌdĩri yịị́, kộpi ãyãkí ãní ãyãyã, kộpi kínĩ, “Ágó ꞌdĩri nị̃ tã kárákará ꞌdíni íngũgá, ị́sụ́zú ímbákí ĩri kuyé?”
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ma ri tã mávé ni ímbá kuyé, ma ri tã ꞌbá ma ĩpẽépi rĩ vé rĩ ímbá.
16 Jesus disse:
17 ꞌBá lẽépi tã Múngú ní lẽé ã ꞌokí rĩ ꞌdụụ́pi ngaápi rĩ, ĩri ícó tã má ní ꞌoó rĩ nị̃ ámá rá, dõ ma ri tã íngápi Múngú vúgá ni ímbá, dõku ma ri tã mávé ni ímbá.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 ꞌBá riípi ívé tã átápi ũgõgõlé rú rĩ, ĩri ri ꞌi íngú, ꞌbo ꞌbá riípi ẹ̃zị́ ngaápi ꞌbá ꞌi ĩpẽépi rĩ íngúzú rĩ, ĩri ꞌbá tã áda ꞌoópi ni, ĩri ꞌbá ũnjõ ãkó ni.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 Mósẽ sẽ ĩmi ní tãị́mbị́ rĩ rá, adri ꞌdíni kuyé? ꞌBo ĩmi ãsámvú gé ꞌdĩgé, ꞌbá ãzi tró tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ꞌdụụ́pi ngaápi ni ꞌdãáyo. Ngá ĩmi ní lẽzú ma ꞌdịzú drãzú rĩ ãꞌdi?”
19 Foi Moisés quem deu a
20 ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi ní újázú ĩri ní kínĩ, “Índrí ũnjí fi mí drị̃gé gí, ꞌbá lẽépi mi ꞌdịị́pi rĩ ãꞌdi ꞌi?”
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Má ídrí ándúrú ꞌbá drã be ni ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé, sẽ céré ĩmi ní ãyãngárá.
21 Então Jesus disse:
22 ꞌBo ĩmi rụkí tãị́mbị́ Mósẽ vé ĩ ní rizú ágélé ẽ tị úlị́zú rĩ, ĩmi ri anji ãgõ rĩ pi ã ágélé ẽ tị úlị́ ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé. ꞌBo mẽrẽ ágélé ẽ tị úlị́zú ꞌdĩri íꞌdó ꞌi Mósẽ vúgá kuyé, íꞌdó ꞌi Ãbũrámã vúgá.
22 Vocês
23 Dõ ĩ mvá ágóŋá ã ágélé ẽ tị lị ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé rá, ã ŋõkí rí tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ku pírí, tã sẽépi ĩmî ẹ́sị́ ní vezú má ní ꞌbá ídrízú ụ́ꞌdụ́ Sãbátã vé rĩ gé rĩ sĩ rĩ ãꞌdi?
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 Lẽ ĩmi rikí ꞌbá rĩ pi vé rụ́ꞌbá ãmvé rĩ ndreé, kộpivé tã lịzú ãní ku, lẽ ĩmi lịkí ꞌbá rĩ pi vé tã pịrị.”
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 ꞌBá ụrụkọꞌbée adriꞌbá Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá rĩ pi rikí átá kínĩ, “Ágó ꞌdĩri adri nyo ꞌbá ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ pi ní lẽé dịị́ drã rá rĩ ꞌi kuyé?
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 Ĩmi ndrekí drĩ ká, ĩri ri átá gúnyá ãsámvú gé, ꞌbá ãzi átápi ĩri ã tã sĩ ũnjí ni tró ꞌdãáyo. ꞌBávé ꞌbá ambugu Yãhụ́dị̃ vé rĩ pi nị̃kí nyo ámá rá ꞌyozú kínĩ, ádarú ĩri Kúrísítõ ꞌi ꞌdíni rá?
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 ꞌBá nị̃kí vũrã ágó ꞌdĩri ní íbízú ímụ́zú rĩ rá, Kúrísítõ kãdõ ícá, ꞌbá ãzi nị̃ vũrã ĩri ní íbízú ímụ́zú rĩ ku.”
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 Yẹ́sụ̃ kã rií ꞌbá rĩ pi ímbá Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ri átá ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, “Ẽ, ĩmi nị̃kí ma rá, ĩmi nị̃kí vũrã má ní ímụ́zú rĩ rá. Má ímụ́ nõgó mávé ũkpõ sĩ kuyé, ꞌbá ma ĩpẽépi rĩ vé tã, ĩri tã áda, ꞌbo ĩmi nị̃kí ĩri kuyé.
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 ꞌBo á nị̃ ĩri rá, ãꞌdiãtãsĩyã má íbí ímụ́ ĩri vúgálésĩla, ĩpẽ ma ímụ́zú nĩ.”
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 ꞌBá ambugu Yãhụ́dị̃ rĩ pi vé rĩ lẽkí kõdô ĩri rụụ́, ꞌbo kộpi rụkí ĩri kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã lókí ĩrivé rĩ ní drĩ ícó kuyé rĩ sĩ.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi ãsámvú gé, ꞌbá kárákará ẹ̃ꞌyị̃kí Yẹ́sụ̃ ri rá. Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Kúrísítõ kãdõ ícá, ĩri nyo ímụ́ tã ãyãzú ãyãyã ni ꞌo ágó nõri vé rĩ ndẽ rá?”
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 Fãrụ́sị̃ rĩ pi kâ yịị́ ꞌbá bị́trị́ká rĩ pi ri Yẹ́sụ̃ ã tã ndrĩ, kộpi úmúkí ĩ atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi be, kộpi ní ãngáráwá riꞌbá Jó Múngú vé rĩ ũtẽꞌbá rĩ pi pẽzú mụzú Yẹ́sụ̃ ri rụzú.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ma adri ĩmi be nõgó lókí be mãdã, kúru ma gõ ma újá mụ ꞌbá ma ĩpẽépi rĩ vúgá ꞌdãá ũzi.
33 Jesus disse:
34 ꞌBo ĩmi ma ndã rá, ĩmi ícókí ma ị́sụ́ ku. Vũrã má ní mụzú adrizú rĩ, ĩmi ícókí caá ꞌa ni gé ku.”
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 Yãhụ́dị̃ ambugu rĩ pi rikí átá ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “Ágó rĩ ní ꞌyozú kínĩ ꞌbá ícókí ꞌi ị́sụ́ ku rĩ, ágó rĩ lẽ mụụ́ ngõlé? Ágó rĩ lẽ mụụ́ ꞌbávé ꞌbá ĩ íréꞌbá adriꞌbá Gị̃rị́kị̃ rĩ pi ãsámvú gé rĩ pi vúgá, lẽ Gị̃rị́kị̃ rĩ pi ímbá ĩndĩ?
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 Tã ĩri ní ꞌyoó kínĩ, ‘Ĩmi ímụ́ ma ndã, ꞌbo ĩmi ícókí ma ị́sụ́ ku, vũrã má ní mụzú adrizú rĩ, ĩmi ícókí caá ꞌa ni gé ꞌdãlé ku’ ꞌdĩri vé ífífí ãꞌdi?”
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ rĩ nyazú rĩ vé ụ̃dụ̃ gé, ụ́ꞌdụ́ ꞌdãri ụ́ꞌdụ́ ãmbúgú, Yẹ́sụ̃ nga átá ụ́ꞌdụ́kọ́ be ụrụ ꞌdãá kĩnĩ, “ꞌBá rĩ dõ yị̃ị́ úvá be, ẽ ímụ́ má vúgá nõó, ã mvụ yị̃ị́ rĩ.
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 ꞌBá rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ ma rá, yị̃ị́ ídri sẽépi ꞌdĩri ímụ́ ídị́ ĩfũ ĩri ẽ ẹ́sị́ agásĩ, sụ̃ Búkũ Múngú vé rĩ ní ꞌyoó rĩ tị́nị.”
38 Como dizem as
39 Tã ĩri ní ꞌyoó yị̃ị́ ídri sẽépi ꞌdĩri, ĩri ri Índrí Uletere ĩ ní ímụ́ sẽé ꞌbá ãlu ãlu ĩri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi ní rĩ iꞌda. Lókí ꞌdãri gé, ị́sụ́zú sẽkí drĩ Índrí Uletere rĩ ꞌbá rĩ pi ní kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã Yẹ́sụ̃ fi drĩ ũnyĩ ĩ ní ímụ́zú ĩri íngúzú ꞌdãri agá kuyé.
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 ꞌBá bị́trị́ká ꞌdĩꞌbée kâ tã Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó ꞌdĩri yịị́, ꞌbá rĩ pi ã ụrụkọ kínĩ, “Ádarú ágó adriípi nẹ́bị̃ rú rĩ, ĩri ꞌdĩ.”
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 ꞌBá rĩ pi ã ụrụkọ kínĩ, “Ágó rĩ Kúrísítõ ꞌi.”
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 Búkũ Múngú vé rĩ lũ uletere kĩnĩ, ĩ ímụ́ Kúrísítõ ri tị ĩfũ úyú Dãwụ́dị̃ vé rĩ agá, kụ̃rụ́ Bẽtẽlémẽ ĩ ní Dãwụ́dị̃ ri tịzú rĩ agá.”
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 ꞌBá rĩ pi acokí ĩ ãsámvú ị̃rị̃ Yẹ́sụ̃ vé tã sĩ.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 ꞌBá ụrụkọ lẽkí ĩri rụụ́, ꞌbo ꞌbá ãzi úló rụ́ꞌbá ni kuyé.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 ꞌBá Jó Múngú vé rĩ ũtẽꞌbá rĩ pi kâ ĩ újá gõó atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi vúgá ãzini Fãrụ́sị̃ rĩ pi vúgá ꞌdãá, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi Fãrụ́sị̃ rĩ pi be zịkí kộpi kínĩ, “Ĩmi íjị́kí Yẹ́sụ̃ ri ímụ́zú ĩndĩ kuyé ãsĩ?”
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 Kộpi ní újázú kínĩ, “ꞌBá yịkí ãvũ ni ꞌbá ãzi átápi ágó ꞌdĩri tị́nị ni kuyé.”
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 Fãrụ́sị̃ rĩ pi kínĩ, “Ũꞌbã kpá ĩmî mị gí tị́nị ãsĩ?
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 ꞌBâ drị̃koma rú Fãrụ́sị̃ rĩ pi be, ꞌbá ãzi nyo ꞌbâ ãsámvú gé ĩrivé tã ẹ̃ꞌyị̃ị́pi ni anigé?
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 ꞌBá bị́trị́ká Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá ꞌdĩꞌbée nị̃kí tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ kuyé, kộpi tã ũnjí ị́sụ́ Múngú drị́gé rá.”
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 Nĩkõdémã Fãrụ́sị̃ rĩ pi vé ãzi ándúrú mụụ́pi Yẹ́sụ̃ vúgá ꞌdãlé rĩ ní ꞌyozú kĩnĩ,
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 “Tãị́mbị́ ꞌbávé rĩ ãꞌyĩ nyo ĩ ní tã lịzú ꞌbá ãzi drị̃gé ị́sụ́zú yịkí ĩrivé tị kuyé, ãzini nị̃kí ĩrivé tã ꞌoó rĩ kuyé ꞌdíni rá?”
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 Kộpi ní újázú kínĩ, “Mí kpá Gãlĩláyãgú yã? ꞌÍ lã drĩ Búkũ Múngú vé rĩ ká, mi ị́sụ́ sĩkí ꞌa ni gé ꞌdãlé kínĩ, nẹ́bị̃ ícó ĩfũú ãngũ Gãlĩláyã vé rĩ agá ku.”
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 Kúru ꞌbá ãlu ãlu ní ꞌdezú mụzú ívé ãngá.
53 — ausente —

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.