Hebreus 11

Ụ́ꞌdụ́kọ́ Múké Múngú vé rị (KBO) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ádarú ẹ̃ꞌyị̃ngárá ri sẽ ꞌbâ ẹ́sị́ ꞌbã tã ꞌbá ní ndreé kuyé rĩ drị̃gé.
1 Ora, a fé é a certeza de coisas que se esperam, a convicção de fatos que não se veem.
2 ꞌBá ẹ́ꞌbị́pị́ị drị̃drị̃ ꞌdãꞌbée ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sẽ Múngú adri kộpi sĩ ãyĩkõ sĩ.
2 Pois, pela fé, os antigos obtiveram bom testemunho.
3 ꞌBá ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sẽ ꞌbá nị̃kí ámá rá ꞌyozú kínĩ, Múngú gbi ꞌbụ̃ pi vũ be nĩ, ri átá tị sĩ. ꞌBá nị̃kí kpá ámá rá ꞌyozú kínĩ, Múngú ĩ ní rụ́ꞌbá ni ndreé ku rĩ gbi ngá ãrẽvú céré ꞌbá ní rií ndreé ꞌdĩꞌbée nĩ.
3 Pela fé, entendemos que o universo foi formado pela palavra de Deus, de maneira que o visível veio a existir das coisas que não são visíveis.
4 Ẽbélẽ ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sẽ Múngú ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ múké ndẽ Káyĩnã vé rĩ rá. Ẹ̃ꞌyị̃ngárá sĩ, Múngú ãꞌyĩ kínĩ, Ẽbélẽ ri ꞌbá pịrị, ãꞌdiãtãsĩyã Múngú ãꞌyĩ Ẽbélẽ vé ngá sẽé ꞌí ní rĩ rá. Ẽbélẽ ã drã dõ gí drãáãsĩyã, ĩrivé ẹ̃ꞌyị̃ngárá sẽ nóni ꞌbâ ri ẹ́sị́ ꞌbã Múngú drị̃gé.
4 Pela fé, Abel ofereceu a Deus um sacrifício mais excelente do que Caim, pelo qual obteve testemunho de ser justo, tendo a aprovação de Deus quanto às suas ofertas. Por meio da fé, mesmo depois de morto, ainda fala.
5 Ẽnókã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, drã kuyé, Múngú ꞌdụ ĩri mụzú ꞌbụ̃ gé ꞌdãá ídri rú, ꞌbá ãzi gõ ĩri ndreé kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ĩrivé ẹ̃ꞌyị̃ngárá sẽ Múngú ní ãyĩkõ.
5 Pela fé, Enoque foi levado a fim de não passar pela morte; não foi achado, porque Deus o havia levado. Pois, antes de ser levado, obteve testemunho de que havia agradado a Deus.
6 ꞌBá rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ Múngú ri kuyé, Múngú adri ĩri sĩ ãyĩkõ sĩ ku. ꞌBá rĩ lẽ dõ Múngú ri nị̃ị́, lẽ ẽ ẹ̃ꞌyị̃ ꞌyozú kínĩ, Múngú ri anigé. ꞌBá Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́pi ẹ́sị́ be céré rĩ, Múngú ri ĩri ní ãndẽma sẽ rá.
6 De fato, sem fé é impossível agradar a Deus, porque é necessário que aquele que se aproxima de Deus creia que ele existe e que recompensa os que o buscam.
7 Núwã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, yị tã Múngú ní átá ꞌí ní, ímụ́pi ꞌi ngaápi ũnjí, ĩri ní drĩ ndreé ꞌî mị sĩ kuyé rĩ rá. ꞌDụ tã Múngú ní lũú ꞌí ní rĩ ngaá rá, údé kũlúmgba mọ̃ọ́ngụ́ ívé ꞌbá ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé rĩ pi pazú ãní drã sị́gé sĩ. Núwã ẹ̃ꞌyị̃ Múngú ri rá, lịkí tã ꞌbá vũ drị̃gé nõgó rĩ pi drị̃gé. Múngú ꞌdụ ĩri ꞌbãá adrií ꞌbá pịrị, ĩri ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ.
7 Pela fé, Noé, divinamente instruído a respeito de acontecimentos que ainda não se viam e sendo temente a Deus, construiu uma arca para a salvação de sua família. Assim, ele condenou o mundo e se tornou herdeiro da justiça que vem da fé.
8 Ãbũrámã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, Múngú kã ĩri zịị́, ã mụ adrií ãngũ ꞌí ní lẽé ímụ́ sẽé ĩri ní rĩ gé ꞌdãá, ãꞌyĩ mụụ́ vũrã ꞌí ní nị̃ị́ kuyé ꞌdãri gé rá.
8 Pela fé, Abraão, quando chamado, obedeceu, a fim de ir para um lugar que devia receber como herança; e partiu sem saber para onde ia.
9 Ãbũrámã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, ꞌde mụụ́ adrií jãkã rú ãngũ Múngú ní ẹzịị́ ĩri ní ꞌdãri rĩ agá rá. Sị gãkũ, ri adrií ꞌa ni gé, Ĩsákã pi Yõkóbũ be rikí kpá adrií gãkũ agá. Múngú ẹzị kpá Ĩsákã pi ní Yõkóbũ be kĩnĩ, ꞌi ímụ́ ãngũ ãlu ãlu ꞌdĩri sẽ kộpivé ꞌbá rĩ pi ní.
9 Pela fé, peregrinou na terra da promessa como em terra alheia, habitando em tendas com Isaque e Jacó, herdeiros com ele da mesma promessa.
10 Ãbũrámã ꞌbã ẹ́sị́ rizú kụ̃rụ́ Múngú ní tã ni ụ̃tị̃ị́, ĩri ní sịị́, adriípi mụzú nyonyo ꞌdãri ũtẽzú.
10 Porque Abraão aguardava a cidade que tem fundamentos, da qual Deus é o arquiteto e construtor.
11 Ãbũrámã pi ũkú ni Sárã be ã dẽkí dõ ícá ãrãkã rú gí drãáãsĩyã, ãzini Sárã vé ílí mvá tịzú rĩ aga dõ gí drãáãsĩyã, kộpi ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, tã Múngú ní ẹzịị́ rĩ sĩ, sẽ kộpi tịkí mvá rá. Ãbũrámã ꞌbã ẹ́sị́ Múngú drị̃gé kĩnĩ, Múngú ri ícó tã ꞌí ní ẹzịị́ rĩ ꞌdụ nga rá.
11 Pela fé, também, a própria Sara, apesar de não poder ter filhos e já ser idosa, recebeu poder para ser mãe, pois considerou fiel aquele que lhe havia feito a promessa.
12 Ãbũrámã ní dẽé ícá ãrãkã rú gí rĩ sĩ, ĩrivé sâ kõdô mvá tịzú rĩ aga gí, ꞌbo ꞌbá ãlu ꞌdĩri tị anji ízú kárákará sụ̃ línyã ꞌbụ̃ gé rĩ tị́nị, ĩrivé anji rĩ pi ízúkí sụ̃ cínyáfã yị̃ị́ gãrã gá rĩ tị́nị, ícókí lãá bã ku.
12 Por isso, também de um só homem, praticamente morto, saiu uma posteridade tão numerosa como as estrelas do céu e inumerável como a areia que está na praia do mar.
13 ꞌBá ũdrãꞌbá gí ꞌdãꞌbée céré ẹ̃ꞌyị̃kí Múngú ri rá. Kộpi ẽ ị́sụ́kí dõ ngá Múngú ní ẹzịị́ rĩ kuyé drãáãsĩyã, kộpi nị̃kí rá ngá ĩ ní ẹzịị́ rĩ pi ímụ́ ĩ nga drị̃drị̃ ꞌdĩlé rá, kộpi ãꞌyĩkí tã rĩ ãyĩkõ sĩ. Kộpi ãꞌyĩkí rá ꞌyozú kínĩ, ĩ jãkã nyọ̃ọ́kụ́ drị̃gé nõgó.
13 Todos estes morreram na fé. Não obtiveram as promessas, mas viram-nas de longe e se alegraram com elas, confessando que eram estrangeiros e peregrinos na terra.
14 ꞌBá riꞌbá átáꞌbá ꞌdíni ꞌdĩꞌbée, kộpi ri ãngũ ndã, ãngũ rĩ ã adri rí ĩvé ni.
14 Porque os que falam desse modo manifestam estar procurando uma pátria.
15 Kộpi ã rikí té dõ ẹ́sị́ ꞌbãá ãngũ ĩvé ĩ ní kuú gí ꞌdãri ã tã ụ̃sụ̃ụ́, kộpi té ĩ újá gõ ꞌa ni gé ꞌdãá vúlé.
15 E, se, na verdade, se lembrassem daquela de onde saíram, teriam oportunidade de voltar.
16 ꞌBo kộpi rikí ẹ́sị́ ꞌbãá vũrã múké agaápi rá ꞌbụ̃ gé ꞌdãá rĩ ndãzú, Múngú ícó adrií drị̃njá sĩ kộpi ní ꞌi zịị́ Múngú ĩvé ni rĩ sĩ ku, ãꞌdiãtãsĩyã Múngú sị kộpi ní kụ̃rụ́ rĩ gí.
16 Mas, agora, desejam uma pátria superior, isto é, celestial. Por isso, Deus não se envergonha deles, de ser chamado o seu Deus, porque lhes preparou uma cidade.
17 Múngú kã Ãbũrámã ri ụ̃ꞌbị̃ị́ ã sẽ ĩvé mvá Ĩsákã ri zãá ꞌí ní rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú, Ãbũrámã ní tã Múngú ní ẹzịị́ rĩ ẹ̃ꞌyị̃ị́ rá rĩ sĩ, ãꞌyĩ ívé mvá ãlukúta Ĩsákã ri sẽé zãá rọ̃bọ̃ŋọ̃ rú rá.
17 Pela fé, Abraão, quando posto à prova, ofereceu Isaque. Aquele que acolheu as promessas de Deus estava a ponto de sacrificar o seu único filho,
18 Múngú ꞌyo Ãbũrámã ní kĩnĩ, “Úyú mívé rĩ úmvúlésĩ ímụ́ ĩfũ Ĩsákã ã rụ́ꞌbá gá.”
18 do qual havia sido dito: “A sua descendência virá por meio de Isaque.”
19 Ãbũrámã ụ̃sụ̃ ꞌí ẹ́sị́ agá ꞌdãlé kĩnĩ, Ĩsákã drã dõ gí, Múngú riípi ꞌbá ingaápi gõó ídri rú drãngárá gálésĩ rĩ, ĩri ícó Ĩsákã ri inga gõ ídri rú drãngárá gálésĩ rá. Sụ̃ ĩ ní ꞌyoó rĩ tị́nị, Múngú inga Ĩsákã ri gõó ídri rú drãngárá gálésĩ rá.
19 Abraão considerou que Deus era poderoso até para ressuscitar Isaque dentre os mortos, de onde também figuradamente o recebeu de volta.
20 Ĩsákã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, Ĩsákã sẽ tãkíri Yõkóbũ pi ní ẹ́drị́pị Ị́sọ̃wụ̃ be, kộpi ã drị̃lé ã adri rí múké.
20 Pela fé, igualmente Isaque abençoou Jacó e Esaú, a respeito de coisas que ainda estavam para vir.
21 Yõkóbũ ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sâ ĩri ní íꞌdózú drãzú rĩ gé, ẹ̃tị̃ ꞌi ívé túré rizú ẹ́cị́zú rĩ sĩ, sẽ Yõsépã ẹnjịpị́ị ní tãkíri, ĩri ní Múngú ri ị̃njị̃zú.
21 Pela fé, Jacó, quando estava para morrer, abençoou cada um dos filhos de José e, apoiado sobre a extremidade do seu bordão, adorou a Deus.
22 Yõsépã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sâ ĩri ní íꞌdózú drãzú rĩ gé, átá tã Múngú ní ímụ́zú ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ẽ drị̃ kozú fũzú Ẽjẽpétõ agásĩ rĩ vé tã. Ĩri ní ꞌyozú ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ní kĩnĩ, ꞌí drã dõ gí, kộpi ã ꞌdụkí ívé fã jịị́ mụzú ĩndĩ.
22 Pela fé, José, próximo do seu fim, fez menção do êxodo dos filhos de Israel, bem como deu ordens a respeito de seus próprios ossos.
23 Mósẽ ẹ́tẹ́pị pi ẹ́ndrẹ́pị be, kộpi ũzụ̃kí ĩvé mvá Mósẽ ri caá mbãá be na, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi ndrekí ĩvé mváŋá rĩ ũnyĩ be ambamba, kộpi rukí tãị́mbị́ ꞌbãgú rĩ ní sẽé rĩ kuyé.
23 Pela fé, Moisés, depois de nascer, foi escondido por seus pais durante três meses, porque viram que era um menino bonito e não temeram o decreto do rei.
24 Mósẽ ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, Mósẽ kã mbaá ícá ãmbúgú, lẽ ã zịkí ꞌi ꞌbãgú Ẽjẽpétõ vé rĩ vé mvá ũkúŋá ã mvá ku.
24 Pela fé, Moisés, sendo homem feito, recusou ser chamado filho da filha de Faraó,
25 Mósẽ ãꞌyĩ ĩzãngã nyaá ꞌbá Múngú vé rĩ pi be trụ́, ndẽ ãyĩkõ ĩ ní rií ꞌbãá ũnjĩkãnyã ꞌozú lókí be mãdãŋá ꞌdĩri.
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a usufruir prazeres transitórios do pecado.
26 Mósẽ ꞌbã ẹ́sị́ rizú ĩzãngã nyazú Kúrísítõ ã rụ́ sĩ, ꞌî ị́sụ́ rí ãndẽma ꞌbụ̃ gé rĩ ãní bẽnĩ. Ẹ́sị́ ĩri ní rií ꞌbãá ĩzãngã nyazú ꞌdĩri, ndẽ ãyĩkõ ĩri ní ꞌbãá ãꞌbú Ẽjẽpétõ vé rĩ sĩ rĩ rá.
26 Ele entendeu que ser desprezado por causa de Cristo era uma riqueza maior do que os tesouros do Egito, porque contemplava a recompensa.
27 Ĩri ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, nga fũú Ẽjẽpétõ agásĩ, ru ọ̃jọ̃gọ̃ ꞌbãgú rĩ vé rĩ ãluŋáni kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbã ꞌî mị rizú Múngú ĩ ní rụ́ꞌbá ni ndreé ku ꞌdĩri tẽzú ndrezú.
27 Pela fé, Moisés abandonou o Egito, não ficando amedrontado com a ira do rei, pois permaneceu firme como quem vê aquele que é invisível.
28 Ĩri ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, ꞌdụ tã Ụ́ꞌdụ́ Múngú ní Ẹlịzú Jó rĩ pi tị gé sĩ rĩ vé tã ꞌbãá tã ãmbúgú rú. ꞌBá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi rikí ãrí uyaá kẹ̃ẹ́tịlé gá sĩ. Mãlãyíkã lẽépi anji kãyú rĩ pi úꞌdị́pi rĩ ã úꞌdị́ rí ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi vé anji ĩ ní tịị́ kãyú rĩ pi ku.
28 Pela fé, celebrou a Páscoa e o derramamento do sangue, para que o exterminador não tocasse nos primogênitos dos israelitas.
29 ꞌBá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, kộpi zokí yị̃ị́ tafu mị be ika rĩ agásĩ fũzú ãngũ ãꞌwí rĩ agásĩ álé ꞌdãá, ꞌbo ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi kâ lẽé kõdô kộpi ã vụ́drị̃ bĩí mụzú, yị̃ị́ rĩ ĩmũlũ kộpi, ꞌdụ kộpi mụzú úyé.
29 Pela fé, os israelitas atravessaram o mar Vermelho como por terra seca. Quando os egípcios tentaram fazer o mesmo, foram engolidos pelo mar.
30 ꞌBá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi kâ rií ẹ́cị́ ĩ áná Yẹ́rị̃kọ̃ ã gãrã gá sĩ kụ́rụ̃ ụ́ꞌdụ́ be ẹ́zị̂rị̃, Múngú ní kání ĩ ní sịị́ ãbi sĩ Yẹ́rị̃kọ̃ vé kụ̃rụ́ ã gãrã gá sĩ rĩ ũŋõzú uꞌdezú céré vũgá.
30 Pela fé, ruíram as muralhas de Jericó, depois de rodeadas por sete dias.
31 Ũkú ọ̃wụ́ rú Rábã ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, ꞌdịkí ĩri drãá ꞌbá Múngú ri gãꞌbá sĩ rĩ pi be kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ĩri ní ꞌbá ãngũ úmíꞌbá rĩ pi ẹ́ꞌyị́ ímụ́ ívé jó agá rĩ sĩ.
31 Pela fé, Raabe, a prostituta, não foi destruída com os desobedientes, porque acolheu os espias com paz.
32 Mâ gõ rí tã ngóni ni átá? Ma sâ ãkó Gị̃dọ́nã vé ẹ̃ꞌyị̃ngárá ã tã ũlũzú, Bãrákã vé rĩ ã tã ũlũzú, Sãmũsónã vé rĩ ã tã ũlũzú, Yẽpétã vé rĩ ã tã ũlũzú, Dãwụ́dị̃ vé rĩ ã tã ũlũzú, Sãmũélẽ vé rĩ ã tã ũlũzú, ãzini nẹ́bị̃ rĩ pi vé rĩ ã tã ũlũzú.
32 E que mais direi? Certamente me faltará o tempo necessário para falar de Gideão, de Baraque, de Sansão, de Jefté, de Davi, de Samuel e dos profetas,
33 ꞌBá ĩ ní ũlãá ꞌdĩꞌbée ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, kộpi ẹ́rị́kí mãlũngã rụụ́ rá, kộpi rụkí mãlũngã rĩ tã be pịrị, kộpi ị́sụ́kí ngá Múngú ní ẹzịị́ ĩ ní rĩ rá, kộpi ọ̃zụ̃kí kẹ̃mị̃rọ́ rĩ pi ẽ tị rá.
33 os quais, por meio da fé, conquistaram reinos, praticaram a justiça, obtiveram promessas, fecharam a boca de leões,
34 Kộpi ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, ãcí dị̃ị́pi sị́ be kaápi nyanya ꞌdĩri gõ ícá kuú ĩdríkídri. Kộpi ápákí drã ariꞌba rĩ pi ní lẽzú ĩ úꞌdị́zú ị́lị́ ãco sĩ rĩ sị́gé sĩ rá. Kộpi ã adrikí dõ ũkpõ ãkó drãáãsĩyã, kộpi gõkí ícá ũkpõ be ẹ̃ꞌdị́ ꞌdịzú, ndẽkí ariꞌba rĩ pi rá, sẽ ariꞌba rĩ pi ngakí ápá kộpi drị́gé rá.
34 extinguiram a violência do fogo, escaparam de ser mortos à espada, da fraqueza tiraram força, fizeram-se poderosos na guerra, puseram em fuga exércitos estrangeiros.
35 Ũkú rĩ pi ẹ́ꞌyị́kí ĩvé ꞌbá kõdô ũdrãꞌbá gí, gõꞌbée ídríꞌbée ídri rú rĩ pi rá. ꞌBá ꞌdĩꞌbée ụrụkọ ẹ̃ꞌyị̃kí Múngú ri rá, ọ̃cụ̃kí kộpi ãní ũnjí ũnjí, kộpi lẽkí ã ọyụkí ĩ ku, ĩ ꞌbekí rí ĩvé ẹ̃ꞌyị̃ngárá vũgá ku. Kộpi nị̃kí rá ꞌyozú kínĩ, ꞌbá ũdrãꞌbá gí rĩ pi kádõ ímụ́ íngá gõó ídri rú, kộpi ímụ́ ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá.
35 Mulheres receberam, pela ressurreição, os seus mortos. Alguns foram torturados, não aceitando seu resgate, para obterem superior ressurreição;
36 ꞌBá rĩ pi ụrụkọ rikí kộpi ẽ drị̃ ínjá, rikí kộpi ũgbãá jó ĩ ní rizú ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá ꞌdãá, úmbékí kộpi céré cí.
36 outros, por sua vez, passaram pela prova de zombarias e açoites, sim, até de algemas e prisões.
37 Ọ̃cụ̃kí kộpi, kộpi nyakí ĩzãngã ũnjí ũnjí. Úvị́kí ụrụkọꞌbée ũdrãá írã sĩ, ãsĩkí ụrụkọꞌbée ã ꞌa ị̃rị̃, úꞌdị́kí ụrụkọꞌbée ũdrãá ị́lị́ ãco sĩ. Ụrụkọꞌbée ngá ãkó, kộpi ndrãkí kãbĩlõ lãꞌbú dõku ndrị̃ị́ lãꞌbú ĩ rụ́ꞌbá gá áyu.
37 Foram apedrejados, serrados ao meio, mortos ao fio da espada. Andaram como peregrinos, vestidos de peles de ovelhas e de cabras; passaram por necessidades, foram afligidos e maltratados.
38 ꞌBá ꞌdĩꞌbée ꞌbá múké, tã ni sĩ, ꞌbá vũ drị̃gé rĩ pi gãkí kộpi sĩ. ꞌBá ꞌdĩꞌbée rikí ẹ́cị́ mụzú ãngũ ãꞌwí cínyáfã rú rĩ agásĩ, ĩrá drị̃gé sĩ, rikí úfí adrií ụ̃jị́ agásĩ, ãzini ꞌbụ́ agásĩ.
38 O mundo não era digno deles. Andaram errantes pelos desertos, pelos montes, pelas covas, pelos antros da terra.
39 ꞌBá ꞌdĩꞌbée ní Múngú ri ẹ̃ꞌyị̃ị́ gí rĩ sĩ, sẽ Múngú ãꞌyĩ kộpi rá. ꞌBo ꞌbá ꞌdĩꞌbée ị́sụ́kí ngá Múngú ní ẹzịị́ rĩ kuyé.
39 Todos estes, mesmo tendo obtido bom testemunho por meio da fé, não obtiveram a concretização da promessa,
40 Múngú ụ̃sụ̃, ụ̃tị̃ ꞌbá ní tã múké ni gí, ꞌbo kộpi ícókí drĩ tã múké ꞌdĩri ị́sụ́ ku. ꞌBá kãdõ ímụ́ ꞌbâ úmú kộpi be trụ́, ꞌbâ tã múké ꞌdĩri ị́sụ́ kộpi be rá.
40 porque Deus tinha previsto algo melhor para nós, para que eles, sem nós, não fossem aperfeiçoados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.