Mateus 26

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọbudu iya bụ; Jizọsu pfughechaẹpho iphemiphe, oopfu; bya asụ ndu etsoje iya nụ:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Ọphu unu maru bụ l'o ghudufụwaru-a abalị labọ; ọbo Ojeghata erwua. Noo teke ee-deru Abụbu-Ndiphe ye g'a kpọpyabe l'oswebe.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Tọbudu iya bụ; ndu-ishi uke Chileke waa ndu bụ ọgerenya mkpụkpu bya edzukọbe l'ọkpoku ibe onye-ishi ndu-ishi uke Chileke. Onye ono bẹ ẹpha iya bụ Kayafasu.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Ẹphe nọo ndzukọ sụ l'ẹphe e-gude Jizọsu lẹ mpya woru gbua.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ọle ẹphe sụru l'ọ tọ bụduru nta-a, aabọ iphe-a; a -nọnyaa ùtsú daa l'ẹka ọha nọ.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 O be gẹ Jizọsu jeru Betani; o je anọdu l'ibe Sayịmonu, onye ekpenta mejeru phọ.
6 — ausente —
7 Noo ya; nwanyị lanụ gudeẹpho mgbere, ama ntụmatu bata gẹ Jizọsu gude nri l'ẹka eri. Mgbere ono bẹ manụ, eshi mkpọ, dụ iya nụ kwatakpọoru ere ire shii. Nwanyị ono bya eworu manụ ono wụa Jizọsu l'ishi.
7 — ausente —
8 Ndu etsoje iya nụ hụmae ya phọ; ẹhu ghuahaa phẹ eghu. Ẹphe sụ: “?Bụ kẹ gụnu bẹ e gude emebyishi ẹguru manụ ọwa-a?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Kẹle manụ-a sụru g'ee-reta iya iphe, parụ ẹka woru keshiaru ndu akpa nri.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Jizọsu maẹrupho l'onoo iphe, ẹphe epfu bya asụ: “?Bụ gụnu meru g'o gude unu nọdu epfuchi nwanyị ono nchị? ?Unu ta amadụ l'ọo ọkpobe iphe bẹ o meru mu ẹgube ono?
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Ndu akpa nri bẹ unu l'ẹphe anọ tekenteke; obenu lẹ mbẹdua ta abụdu tekenteke bẹ mu l'unu a-nọdu.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 L'iphe, meru iphe, ọ wụru mu manụ-a bụ g'o shi nta-a kwakọbeta mu m'ọbvu mbọku, ee-li mu.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; iphe, bụkpoo ẹkameka, a sarụ ozi-ọma-a lẹ mgboko-a mgburugburu bẹ aa-kọjeekwapho akọ iphe-a, nwanyị-a meru-a; gudeje nyata nwanyị-a.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Tọbudu iya bụ; Jiudasu Isukariyọtu, bụ onye lanụ l'ime ụmadzu iri l'ẹbo ono, etsoje Jizọsu ono bya atụgbua jepfushia ndu-ishi uke Chileke;
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 je asụ phẹ: “?Bụ gụnu bẹ unu a-nụ mu gẹ mu deru iya ye unu l'ẹka?” Ẹphe pfụa ya ụkporo pangu lẹ pangu iri.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 O shiẹpho teke ono wata achọ teke gbaru gẹ ya deru Jizọsu ye phẹ l'ẹka.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 O rwua l'eswe, abahụ l'ọbo-iphe, aatajẹ buredi, ekoduru ekoko ono; ndu etsoje Jizọsu byapfuta iya bya asụ iya: “?Bụ awe bẹ ọ dụ ngu g'anyi doziaru ngu g'ị nọdu ria nri ọbo Ojeghata ọbu?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Ọ sụ: “Unu bahụ l'ime Jierúsalẹmu. O nweru nwoke lanụ, unu e-jepfu je asụ iya lẹ O-zì-iphe sụru; l'o rwuwaru iya l'alala. Gẹ ya nọdunu l'ibe ngu ria nri ọbo-iphe ono yẹe ndu etsoje iya nụ.”
18 Ele respondeu:
19 Ndu etsoje iya nụ ono je emee gẹ Jizọsu ziru phẹ. Ẹphe nọdu l'ẹka ono kwakọbeahaa nri ọbo Ojeghata ono.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 O be l'ụzenyashi; Jizọsu yẹle ụmadzu iri l'ẹbo ono je anọdu kwabẹ k'eri nri ono.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Ẹphe rijeẹpho nri ono; ọ sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọ kwa onye lanụ lẹ g'unu nọ l'ẹka-a bẹ l'e-deru mu ye l'ẹka ndu achọ ishi mu.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Ọ kwata rwua phẹ l'ẹhu; aphụ ji phẹ obu. Ẹphe jịahaa ya nanụ nanụ sụ: “Nnajịuphu; ?bụ mbẹdua tọo mbẹdua?”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Ọ sụ phẹ: “Ọo onye mu l'iya eye ẹka l'ochi lanụ-a bụ onye ọbu, e-deru mu ye ọbu.
23 Jesus respondeu:
24 Abụbu-Ndiphe l'a-lakwa g'e deru iya l'ẹkwo-opfu Chileke. Ọle aphụ a-tsọru onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru Abụbu-Ndiphe ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono. O gogo kakwaru onye ono ree ọme a ta nwụduru iya ilile.”
24 Pois o
25 Jiudasu-a, l'e-mechaa deru iya ye-a sụ iya: “Ọnyibe; ?bụ mbẹdua tọo?” Jizọsu sụ iya: “Ọoekwa ngu phọ bẹ o shi l'ọnu.”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Ẹphe gudekwadụ nri ono eri; Jizọsu bya ewota buredi bya ekele Chileke ekele; bya eworu iya nụgbaa ndu etsoje iya nụ; bya asụ phẹ: “Unu gẹe ria. Ọwa-a bụ ogwẹhu mu.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Ọ byakwa apata okoro, mẹe dụ bya ekelekwaphọ Chileke ekele bya eworu iya nụ ndu etsoje iya nụ bya asụ phẹ: “Unu ngụ-dzuru iya g'unu ha.
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Kẹle ọwa-a bụ mee mu, egude agba ọgbandzu ọ̀phúú; mee a gbashịru l'iswi ẹhu igwe ọha; k'ọphu Chileke a-gụru phẹ nvụ l'iphe-ẹji.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Ọle iphe, mu a-karụ unu bụ; mu ta abyakwa angụbaa mẹe, shi l'akpụru vayịnu jasụru mbọku ono, mu l'unu a-ngụ k'ọ̀phúú l'ẹka Nna mu bụ eze.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Ẹphe kwechaa ebvu, e gude aja Chileke ajaja; bya ejeshia l'úbvú Olivu.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 A nọnyaa; Jizọsu sụ phẹ: G'unu hakọta bẹ e-mechakwaa hakọta mu gbalaa l'ẹnyashi-a; g'e deru iya l'ẹkwo-opfu Chileke. Kẹle e dekwaru sụ: “Mu e-chigbu onye eche atụru; g'ikpoto atụru ono agbakashịhu.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Ọle teke e meẹrupho gẹ mu shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ bẹ mu e-vukwaru unu ụzo jerwua Gálili.”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Pyịta sụ iya: “Onyemonye -jekpọo agbalakọta parụ ngu haa bẹ ẹphe a-hakwa ngu-a; ọ kwa lẹ mbẹdua ta ayịkwa haa ngu.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Jizọsu sụ iya: “Gẹ mu gbukwaaru ngu iya tororo; l'ẹnyashi ntanụ-a bẹ oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọ́rà; bẹ ị gọakwaru ẹgo ugbo ẹto sụ l'ị tị madụ mu.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Pyịta sụ iya: “O betakpọo mu lẹ ngu je a-tụko laa; mu ta abyakwa asụ lẹ mu ta amadụ ngu.” Ndu etsoje Jizọsu ndu ọphuu tụko pfudzuru nno.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Tọbudu iya bụ; Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ swịru bya abyarwuta l'ẹka eekuje Getusemeni. E rwua ẹka ono; ọ sụ ndu etsoje iya nụ: “Unu nọdukwa anọo l'ẹka-a gẹ mu jeribẹru l'ẹka phọ je epfuru nụ Chileke.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Ọ bya eduta Pyịta yẹe ụnwu Zebedi ẹphenebo; ẹphe swịru tụgbua. Aphụ ji iya obu; meji nọdu etsuẹ ya phọ pharamu pharamu.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Ọ sụ phẹ: “Ha; ẹgube ọwa! Meji akụekwa mu phọ photophoto; mbụ lẹ meji abyaakwaa mu atọfu. Unu nọdukwa l'ẹka-a gẹ mu l'unu tụko chee nche.”
38 e disse a eles:
39 Ọ kpịriberu nwanshịi; bya adaa bube iphu l'alị pfuru nụ Chileke sụ: “Nna mu; ọ -bụru l'ii-mekọtakpoo ya; manụru g'ii-me nafụ mu okoro-a gẹ mu ta angụ iphe, dụ iya nụ. Ọle ọ kwa g'ọ tọ bụkwa iphe, dụ mu l'uche l'e-me. Ọ kwa g'ọ bụkwaru iphe, dụ gụbedua l'uche l'e-me.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Ọ gbẹshi jepfu Pyịta phẹ-a, ẹphe l'iya swị-a. O jeshia; ẹphe nọdu ekuwaa mgbẹnya. Ọ sụ Pyịta: “?Bụ gụnu bẹ unu eme ẹgube ono? ?Unu ta adụdu ike nwụru ẹnya gẹ mu l'unu nọo m'obeta ọ bụru awa lanụ?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Unu nwụru ẹnya; pfuru nụ Chileke g'o to kwe g'unu nmalahụ l'ọhutama. Maa nemadzụ bẹ ọ nọdujekpokwa evushi evuvu ike; obenu lẹ nemadzụ l'onwiya bẹ ike adụdu.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Ọ tụgbukwaa k'ugbo ẹbo bya ejekwa awata epfu anụ Chileke sụ: “O shita mu sụ gụbe Nna mu; ọ -bụru l'ọ tọ dụhedu g'ii-shi nafụ mu iphe, dụ l'okoro-a; gbahalẹpho lẹ mu ngụfutaje iya bẹ ọ dụkwaa ree; ọ kwa g'o mee g'ọ dụ ngu l'uche.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Ọ bya alwaphutakwa azụ byatashịkwa; ẹphe nọdu ekukwaphọ mgbẹnya; kẹle mgbẹnya jiru phẹ ẹnya ejiji.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Ọ pakwarụ phẹ haa bya atụgbua ọzo bya eje epfuru nụ Chileke k'ugbo ẹto; pfukwaaphọ iphe, o pfuhawaru.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 O mechaa; bya abyapfuta ndu ono, ẹphe l'iya swị ono; bya asụ phẹ: “?Unu nọkpoepho lẹ mgbẹnya g'unu nọ iya? ?Unu nọkpokwadua lẹ nwa atụta unme unu ọbu? Unu lekwa l'o rwuakwaru. Abụbu-Ndiphe bẹ e deakwaru ye l'ẹka ndu iphe-ẹji.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Unu gbẹshikwa g'anyi je. Ọ kwa onye deru mu ye nụ ọbu abya nụ phọ.”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Tọbudu iya bụ; Jizọsu kpụkwaduru-a opfu l'ọnu; Jiudasu-a, bụ onye yịkwaa l'ụmadzu iri l'ẹbo phọ-a bụru phẹreketeke; yẹle igwe ọha swịwaru. Ẹphe pagbaarụ mma mẹkpoo mgbọro. Ndu ziru phẹ nụ bụru ndu-ishi uke Chileke waa ndu bụ ọgerenya ndu Jiu.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Onye ono, deru iya ye onoya pfuwaru phẹ iphe, ya e-me g'ẹphe gude maru onye ọphu ọ bụ. Ọ sụhawaru phẹ l'ọo onye ono, ya e-jepfu je etsutsua ọnu ono bụ onye ẹphe e-gude.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Jiudasu jeẹpho phaa byapfuta Jizọsu bya ekele iya ekele sụ iya: “Ọnyibe! ?Ị dụpho?” bya etsutsua ya ọnu l'asha.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Jizọsu sụ iya: “Ishikomu; jerọ emee iphe, ị byaru.” Ndu ono bya bya azụpyabe Jizọsu; gudeshia ya ike.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Tọbudu iya bụ; onye lanụ lẹ ndu ono, ẹphe lẹ Jizọsu shi nọdu ono yeẹpho ẹka mịa mma iya swaramụ; gbua nwokoro onye-ishi ndu-ishi uke Chileke; pafụ iya nchị.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Jizọsu sụ iya: “Mị-phu mma ngu azụ l'ọbo iya; kẹle onyemonye, bụ o-gbu-mma l'a-la lẹ mma.
52 Aí Jesus disse:
53 Tọo ?i dobesụ lẹ mu taa dụdu ike asụ Nna mu nta-a g'ọ dzọo mu; mbụ l'oo ye ụnubuku ụnwu-ojozi-imigwe ẹgwegwa g'ẹphe bya nta-a?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Ọle; ?dẹnukwanu g'oo-shi vụa; mbụ iphe, e deru l'ẹkwo-opfu Chileke, bụ iya sụru l'iphe-a, eme nụ-a mefụtaje g'oome-a?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Noo teke Jizọsu sụru ikpoto ndu byaru iya egude: “?Unu chịgbaa mma; chịru mgbọro abya mu egude? ?Mu bụ onye ana nfụ? Mu l'unu shikwa anọduje mbọku-mbọku l'eze-ụlo Chileke; ẹka mu ezi unu iphe; ọphu unu egudekpọdaaru mu.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Ọle iphemiphe-a mewaru k'ọphu iphe, ndu mpfuchiru Chileke deru l'ẹkwo-opfu Chileke aa-vụfutakota g'ẹphe pfuru iya.”
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ndu guderu Jizọsu kpụta iya kpụru tụgbua jeshia ibe onye bụ onye-ishi ndu-ishi uke Chileke. Ẹpha onye ono bụ Kayafasu. Ọ bụru l'ẹka ono bẹ ndu ezije ekemu mẹ ndu bụ ọgerenya dzukọtahawaru.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Pyịta gbẹ ụzenya etso iya azụ azụ jasụ ẹphe bahụ ibe onye-ishi ndu-ishi uke Chileke ono. Ọ bya abahụ bya eje anọ-kube ndu nche; chịru ẹnya ye gẹ ya hụmakpoo iphe, a-bụru ishi iya.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Ndu-ishi uke Chileke mẹ ndu ọgbo-ikpe l'ophu chọahaa ibo, ẹphe e-bo Jizọsu; g'ee-shi g'ee-kpee ya mpfugbu.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ọphu ọ dụdu iphe, ẹphe hụmaru, bụ iphe, o meru; l'ẹka a gbẹkwa dụ igwe agba iya ekebe ẹregede. A nọnyaa; ụmadzu ẹbo bya
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 bya asụ: “Ọ kwa nwoke-a sụru lẹ ya a-dụ ike mebyishia eze-ụlo Chileke; ya akpụkwaa ya l'ime abalị ẹto-a.”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke ono gbalihu bya asụ iya: “?Ti yedu ọnu l'iphe, bụ ekebe ọwa-a, ẹphe agbagbaa ngu-a?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Ọphu Jizọsu epfuduru opfu. Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke ono sụ iya: “Pfukwaa mẹle Chileke, dzụ ndzụ. ?Bụ ngu bụ Kéreshi ọbu? Mbụ Onye-Ndzọta ono, Chileke kweru ukwe iya-a. ?Bụ ngu bụ Nwa Chileke ọbu?”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Jizọsu sụ iya: “Ọoekwa ngu phọ bẹ o shi l'ọnu. Ọ l'ọo gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; nta-a bẹ unu a-hụma Abụbu-Ndiphe l'ẹka ọ nọ l'ẹkutara Chileke, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike. Tẹme e -mechaa bẹ unu a-hụmakwa iya phọ l'ẹka ọ nọ l'urwukpu shi l'igwe abya.”
64 Jesus respondeu:
65 Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke ono woru uwe kẹ yẹbedua bụ onye-ishi-a zijaa sụ: “Nwoke-a pfubyiakwaru Chileke nta-a. ?Bụbahunaa ekebe gụnu ọzo bẹ anyi achọkwadu? Unu nụmawaru-a epfubyi, oopfubyishi Chileke.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 ?Bụ gụnu bụ ikpe unu nta-a?”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Noo teke ẹphe watarụ iya avụ ọnu-mini l'iphu; chiahaa ya iphe; ndu echi iya ẹka lẹ nchị sụ iya:
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 “Gụbe ọphu sụru l'ị bụ Kéreshi ọbu; pfunaa mpfuchiru ọbu; kọo onye chiru ngu iphe ono.”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Gẹ Pyịta nọ l'etezi l'ụlo-ikpe ono; bẹ nwamgbọko, yẹe nemadzụ bu byapfutaru iya bya asụ iya: “Gụbedua yịkwa-a lẹ ndu etsoje nwọphu Gálili-a, bụ Jizọsu-a.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Pyịta nọdu l'edzudzu-ọha l'ẹka ono gọo ẹgo sụ: “Ha! Mu ta amakwa iphe, iipfu.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Pyịta gbẹshiepho l'ẹka ono tụgbua je anọdu l'ọnu-ọguzo. Nwamgbọko ọzo, yẹe nemadzụ bukwaphọ ebubu hụmakwa iya bya asụ ndu nọ l'ẹka ono: “Nwoke-a bẹ yịkwa lẹ ndu etsoje Jizọsu; mbụ nwọphu Nazaretu.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Pyịta gọkwaapho ẹgo ọzo buta angụ ria sụ: “Mu ta amakwa nwoke ono.”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 A nọepho nwanshịi; ndu pfụgbaaru lẹ mgboru ẹka ono bya bya asụ Pyịta: “Ta agọshi ẹgo l'ị yịchaa ya-a; olu-opfu ngu gbawaru ngu ama.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Ọ wata eri angụ sụ gẹ Chileke gbukwaa ya ilu mẹ ọ -bụdu ire-lanụ bẹ ya epfu-a. Sụ: “Mu ta amakwa onye ono, unu epfu opfu iya ono.”
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Noo ya bụ; Pyịta nyata opfu, Jizọsu pfuru sụ: “Oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọ́rà; bẹ ị gọakwaru ẹgo ugbo ẹto l'ị tị madụ onye mu bụ.” Ọ tụgbua lụfu je anọdu raahaa ẹkwa arashi iya ike.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.