Mateus 25

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “Ẹka Chileke bụ eze bẹ aa-dụepho g'iphe, meru l'akọ akatikpo ụnwumgboko iri, chịtaru orọku phẹ gude jeshia onye jeru alụ nwanyị ọ̀phúú ndzuta.
1 Jesus disse:
2 Ụmadzu ise l'ụnwumgboko ono bụ ndu eswe; ụmadzu ise bụru ndu kwarụ ẹnya.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Lẹ ndu eswe phọ pataru orọku phẹ; ọphu ẹphe adụdu manụ, ẹphe wotafụaru k'etsutsu.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Ọle ndu ọphu kwarụ ẹnya yeru manụ l'iphe parụ k'iche bya apakwaruphọ orọku phẹ.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 Onye ono, alụ nwanyị ọ̀phúú ono nọahaepho ọdu abyabya; mgbẹnya rweahaa phẹ. A nọnya; mgbẹnya tụshikota phẹ.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 “Abalị keẹpho ẹbo; a rashịa sụ: ‘Eeghee! Onye jeru alụ nwanyị ọ̀phúú ọbu alwaakwa-o! Unu lụfuta bya eje iya ndzuta-o!’
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Tọbudu iya bụ; ụnwumgboko ono wulihukọta bya emezichaa orọku phẹ.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Ndu ọphu bụ ndu eswe phọ sụ ndu ọphuu, kwarụ ẹnya phọ: ‘Unu menuru nwamanụ unu tadaru anyi jiko l'ọku anyịhuakwaa l'orọku anyi.’
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Ndu k'ono, kwarụ ẹnya ono sụ phẹ: ‘?Teke ọ tọ sụkwanu anyi l'unu-e? Unu jepfukwa ndu ere manụ-ọku je akpata k'unu.’
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 Ẹphe tụgbua jeshia ya akpata. Ọ bụru teke ono bẹ onye jeru alụ nwanyị ono byarwutaru; ndu ọphu jịkobewaru ẹka ejeje phọ tsoru iya; ẹphe bahụ l'ụlo ẹka eeme ekele-nwanyị ono l'ẹnyashi ono. Ẹphe wụbaepho l'ụlo; e woru ụzo guchia.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 “E mechaa tẹme ụmadzu ise ọphuu bya; bya asụ: ‘Nnajịuphu! Nnajịuphu! Gụhaaru anyi ụzo.’
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Nwoke ono sụ phẹ: ‘Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; mu ta amakwa onye unu bụ.’ ”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Ọo ya bụ lẹ-a; unu chekwa nche; eshinu unu ta amadụ mbọku, Abụbu-Ndiphe a-bya; ọphu unu amadụ teke ọo-bụru.
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 “L'ẹka Chileke bụ eze dụekwapho g'iphe, meru l'akọ nwoke lanụ, gbẹshiru eje iphe-ọzo; bya ekua ndu-ozi iya bya eworu ẹku iya ye phẹ l'ẹka.
14 Jesus continuou:
15 Onye lanụ bẹ ọ nụru ụkporo ẹkpa-ego ise; bya anụ onye ọphuu ụkporo ẹkpa-ego labọ; bya anụ onye k'ẹto ụkporo ẹkpa-ego lanụ. Onyemonye bẹ ọ nụerupho gẹ nwike nkiya beru. Ọ nụchaa phẹ iya; ọ bụru iya eje iphe-ọzo, ooje.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 Onye ọphu ọ nụru ụkporo ẹkpa-ego ise phọ tụgbuepho teke ono gude iya jeshia nghọ. O je egude iya gbaa nghọ rita urwu ụkporo ẹkpa-ego ise ọzo tukobe iya.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Nokwaphọ g'onye ọphu a nụru ụkporo ẹkpa-ego labọ phọ meru. O jeru eritakwaphọ urwu ụkporo ẹkpa-ego labọ ọzo tukobe iya.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 O be l'onye ọphu natarụ ụkporo ẹkpa lanụ-a; ọ tụgbua je ebvua alị woru okpoga nnajịuphu iya ono libe.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 “Tọbudu iya bụ; a nọkpoepho-oo jasụ: o be ujiku lanụ; nnajịuphu ndu ono lwa g'ẹphe l'ẹphe gbazia okpoga ono.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Onye ọphu a nụru ụkporo ẹkpa-ego ise phọ byatashia bya egudekwaphọ ụkporo ẹkpa-ego ise ọzo bya asụ: ‘Nnajịuphu; iphe, ị nụru mu bụ ụkporo ẹkpa-ego ise. Wakwa ụkporo ẹkpa-ego ise ọzo, mu ritaru l'urwu tukobe iya baa.’
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 Nnajịuphu iya sụ iya: ‘I meru ree! Ị bụ ọkpobe onye-ozi, e gude ire iya ẹka. Eshinu e gude ire ngu ẹka lẹ nwiphe, edzudu kaa bẹ mu e-me g'ị bụru onye-ishi l'iphe, parụ ẹka. Ngwa; bya g'ẹhu tụko tsọo gụ lẹ nnajịuphu ngu ụtso.’
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 Onye ọphuu, a nụru ụkporo ẹkpa-ego labọ phọ byakwa bya asụ: ‘Nnajịuphu; iphe, ị nụru mu bụ ụkporo ẹkpa-ego labọ. Wakwa ụkporo ẹkpa-ego labọ ọzo, mu ritaru l'urwu tukobe iya baa.’
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 Nnajịuphu iya ono sụ iya: ‘I meru ree. Ị bụ ọkpobe onye-ozi, e gude ire iya ẹka. Eshinu e gude ire ngu ẹka lẹ nwiphe, edzudu kaa bẹ mu e-me g'ị bụru onye-ishi l'iphe, parụ ẹka. Ngwa; bya g'ẹhu tụko tsọo gụ lẹ nnajịuphu ngu ụtso.’
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 Onye ọphu a nụru ụkporo ẹkpa-ego lanụ phọ byakwa bya asụ: ‘Nnajịuphu; mu maru ngu ree; l'ị bụnukaru ẹjo nemadzụ. Ịiwotaje iphe l'ẹka ị kụduru iphe; tẹme ị nọdu ejeje ekpota iphe, ị ghadụru.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Noo g'o gude ndzụ gụhu mu; mu woru ụkporo ẹkpa-ego ngu je elibe l'alị. Nggẹkwa iphe ngu.’
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 “Nnajịuphu iya ono sụ iya: ‘Lekwa gụbe iberezi iphe, arwụhu-a, ẹjo ọkpoma egbu egbugbu-a. Ọo ngu phọ maru lẹ mu awọtaje iphe l'ẹka mu akụduru iphe; tẹme mu nọdu ekpotajẹ iphe, mu aghaduru.
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 I gege dobekpọoru mu nụ okpoga mu l'ụlo nche okpoga; g'ọo-bụru mu -lwa mu eje ewota okpoga mu yẹe iphe, o tukoberu onwiya.
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Ngwa; unu nata iya okpoga ono; woru nụ onye phọ, nweru ụkporo ẹkpa-ego iri phọ.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Kẹle onyemonye, nweru nụ bẹ aa-nụbakwa g'o nweru k'etsutsu iya. Obenu l'onye enwedu nụ bẹ aa-gbẹnu natafụlenu nwọphu o nweru.’
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 ‘Ngwa; unu kpụta mkpọkoro onye-ozi-a kpụfu je eye l'ẹka gbakọtaru tsụkiribaa. Ẹka ono bẹ nemadzụ a-nọdu kwaa ẹjo ẹkwa; taa ikireze.’ ”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 “Obenu lẹ teke Abụbu-Ndiphe a-nọdu egbu nwịinwii abya yẹe iphe, bụkota ụnwu-ojozi-imigwe l'ophu bẹ ọo-nọdu l'aba-eze iya, egbu nwịinwii.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Teke ono bẹ ndiphe mgburugburu e-dzukọta l'iphu iya. L'ọobya eworu phẹ họo g'onye eche atụru, l'ahọshije eghu l'ẹka atụru iya kụru; dobe phẹ iche iche-a.
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 L'ọobya achịru ndu ọphu bụ atụru dobe onwiya l'ụzo ẹkutara; chịru ọphu bụ eghu dobe l'ụzo ẹkicha.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 Noo teke eze ono a-sụ ndu k'ono, nọ iya l'ụzo ẹkutara ono: ‘Unu bya; unubẹ ndu Nna mu gọru ọnu-ọma nụ. Unu bya enweru mgboko ọ̀phúú ono, Chileke kwakọbehawaruro unu e -shi teke o meru mgboko ono.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Kẹle ẹgu gụru mu; unu nụ mu nri; mu ria. Ẹgu mini gụa mu; unu chebe mu mini; mu ngụa. Mu bụru mbyambya; unu dubata mu ibe unu.
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 Mu gbaru ọto; unu nmabẹ mu iphe. Iphe mee mu; unu gbaaru mu mkpu. Mu jee mkpọro; unu bya mu agbaphe.’
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 “Noo teke ndu pfụberekoto a-sụ iya: ‘Nnajịuphu; ?bụ teke ole bẹ anyi hụmaru ngu ẹka ẹgu agụ ngu; anyi nụ ngu nri ọbu? Ọzoo lẹ mini agụ ngu; anyi chebe ngu mini; ị ngụa?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 Tẹme ?bụkpoo teke ole bẹ anyi hụmaru ngu; ị bụru mbyambya; anyi dubata ngu ibe anyi? Ọzoo l'ị gba ọto; anyi nmabẹ ngu iphe?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 ?Bụkpoo teke ole bẹ anyi hụmaru ngu l'ẹka iphe eme ngu; ọzoo l'ị nọ l'ọka mkpọro; anyi gbaaru ngu mkpu?’
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Noo teke eze e-yeru phẹ ọnu sụ phẹ: ‘Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; eshinu unu mekpọwaru iya m'obeta ọ bụru onye lanụ, ẹnya kachaa alwalwa l'ụnwunna mu-a bẹ bụakwaa mbẹdua bẹ unu meru iya.’
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 “Noo teke ọo-bya asụ ndu ọphu nọ iya l'ụzo ẹkicha: ‘Unu lụfu mu l'iphu; unubẹ ndu Chileke tụru ọnu. Unu wụba l'ọku ono, e-nwu gidigidi jadụru ono, bụ iya bụ ẹka Chileke meru doberu Obutuswe yẹe ụnwu-ojozi iya ono.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Kẹle ẹgu gụru mu; ọphu unu anụduru mu nri. Ẹgu mini gụa mu; ọphu unu echebeduru mu mini.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Mu bụru mbyambya; ọphu unu edubataduru mu ibe unu. Mu gbaru ọto; ọphu ọ dụdu iphe, unu nmabẹru mu. Iphe mee mu; tẹme mu nọo l'ọka mkpọro; ọphu unu agbajẹduru mu mkpu.’
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 Noo teke ẹphe e-yekwaphọ ọnu sụ: ‘Nnajịuphu; ?bụ teke ole be anyi hụmajekpooru ngu ẹka ẹgu agụ ngu; ọzoo ẹka ẹgu mini agụ ngu; ọzoo ẹka ị bụ mbyambya; ọzoo ẹka ị gba ọto; ọzoo l'ẹka iphe eme ngu; ọzoo l'ẹka ị nọ l'ọka mkpọro; ọphu anyi eyeduru ngu ẹka?’
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Noo teke ọo-sụ phẹ: ‘Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; eshinu unu te emeduru iya g'ọ ka mma l'ọo onye lanụ, ẹnya kachaa alwalwa l'ime ndu-a bẹ unu te emekwaru mu iya.’
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 Ọo ya bụ; ẹphe eje anọdu l'ẹka ẹphe a-nọdu eje iphe-ẹhuka mkpụrumkpuru jasụ lẹ tuutuutuu lẹ mịimiimii. Obenu lẹ ndu ọphu bụ ndu pfụberekoto e-je l'ẹka ẹphe e-nweru ndzụ ojejoje.”
46 E Jesus terminou assim:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.