Mateus 19

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọbudu iya bụ; Jizọsu pfuẹbeepho iphemiphe ono, oopfu ono bya eshi lẹ Gálili; ọ bụru iya atụgbu. O jeshia alị Jiudiya, nọ l'azụ ẹnyimu Jiọ́danu azụ iya ọphuu.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Ikpoto igwe ọha wụru tsoru iya. O mekọta; ẹhu dụ ndu iphe eme ike l'ẹka ono.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Ndu Fárisii bya agbabẹru iya ọ́nyà opfu g'ẹphe gude nmata iya; bya ajịahaa ya sụ: “?Ọ dụ ree gẹ nwoke chịfuje nyee ya mẹ o betakpọoru ọ bụru gụnu bẹ o meru?”
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Ọ sụ phẹ: “Unu teke agụtadu l'onye meru nemadzụ e -shi lẹ mbụlembukpoo bụ nwoke yẹe nwanyị bẹ o meru;
4 Jesus respondeu:
5 bya asụ phẹ: ‘Noo g'o gude: nwoke je l'ahajẹ nna iya; haa ne iya gẹ yẹle nyee ya tụgba. Ẹphenebo atụko bụru onye lanụ.’
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Ẹphe taa bụeduru ụmadzu labọ. Ẹphe abụru onye lanụ. Ọo ya bụ; iphe, Chileke tụgbaberu nanụ g'ọ tọ dụkwa onye e-je iya ekekaha ẹbo.”
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Ẹphe sụ iya: “?Dẹnukwanu g'o gude Mósisu sụ g'e dejeru ẹkwo-achịfu-nwanyị nụ nwanyị ọbu; chịfu iya?”
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Jizọsu sụ phẹ: “Tọbudu l'unu bụ ndu ẹjo ọkpoma meru g'o gude Mósisu kwe g'unu chịfuje unyomu unu. Obenu l'e -shikpọo l'ọduu bẹ ọ tọ dụhaadaa ẹgube ono.
8 Jesus respondeu:
9 Nta-a bụ iphe, mu epfuru unu bụ: Onye chịfuru nyee ya je alụta ọzo bẹ bụakwaa ogori bẹ oori. Gbahakwaa lẹ nwanyị ono bụ nwanyị, eri ogori. Onye lụtakwanuru onye ono, a chịfuru achịfu ono bụkwapho ogori bẹ oorikwaphọ.”
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Ndu etsoje iya nụ sụ iya: “Ọ -bụru l'onoo g'ọ dụ l'ẹka nwoke yẹe nyee ya nọ bẹ ọ kalẹkwapho mma g'a haa k'alụlu l'ophu l'ophu.”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Ọ sụ phẹ: “Ọ tọ bụebekwa onyemonye bẹ opfu mu ono e-dodzuru ẹnya. Ndu oo-do ẹnya bụekwapho ndu ono, Chileke goshiru iya.
11 Jesus respondeu:
12 L'iphe, kparụ iphe, nemadzụ ta alụdu nwanyị dụkwa iche iche. O nwekwarụ ndu te eyedu ime. Ọ bụru g'ẹphe dụ bụ ono eshinu a nwụru phẹ. Ọ dụru ndu bụ nemadzụ harụ phẹ aháhá. Dụru ndu kpọ-chiru obu sụ l'ẹphe a-dụ gẹ ndu harụ onwophẹ aháhá opfu g'ẹphe ejeeru Chileke ozi ree. G'onye, a-dụ ike nata opfu ono natakwa iya.”
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Ẹphe nọdu ekutagbaaru iya ụnwegirima g'o byibegbaa phẹ ẹka pfuru nụ Chileke l'iswi ẹhu phẹ. Ndu etsoje iya nụ baaharụ ndu ono, ekutaru iya ụnwegirima ono mba.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Jizọsu sụ phẹ: “Unu hakwaa ụnwegirima g'ẹphe byapfuta mu. Unu ta akpọshishi phẹ abyabya; kẹle ọ bụ ndu dụ nno bẹ ẹka Chileke bụ eze bụ nkephẹ.”
14 Aí ele disse:
15 Ọ bya ebyidzuchaaru ụnwegirima ono ẹka bya eshi l'ẹka ono; ọ bụru iya atụgbu.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Noo ya; nwoke lanụ byapfuta Jizọsu bya asụ iya: “O-zì-iphe; ?bụkpoo gụnu dụ ree, mu e-me gẹ mu e-nweru ndzụ ojejoje.”
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Jizọsu sụ iya: “?Dẹnu g'o gude ị nọdu ajị mu ajị k'iphe, dụ ree? Ọ kwa Chileke bụ onye lanụ dụ ree kpoloko. Ọle teke ọogu ngu g'ị bahụ l'ọkpobe ndzụ; meje iphe, ekemu pfuru.”
17 Jesus respondeu:
18 Nwoke ono sụ iya: “Ekemu ?bụ ole bụ ono?”
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 Kwabẹje nna ngu yẹe ne ngu ùbvù; l'ị bya eyee nemadzụ ibe ngu obu g'i yeru onwongu.”
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Nwokorọbya ono sụ iya: “Eshinu mu bụ nwata ta adụkwa iphemiphe ono ọphu mu mebyijeru. ?Dẹnubahuna iphe, phọdukwaduru mu nụ l'ememe?”
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Jizọsu sụ iya: “Ọ -dụ ngu g'ị dụebe ree; laa je erekọta iphemiphe, i nweru; woru aswa iya je anụ ndu akpa nri. Ọo ya bụ; l'ii-nweru ọkpobe iphe l'imigwe. I -mechaa nno; bya etsoru mu.”
21 Jesus respondeu:
22 Nwokorọbya ono nụmaepho ọnu, Jizọsu yeru; ẹhu daa ya dzụu. Ọ bụeru iya phọ atụgbu; kẹle ọ bụ onye nwenụkaru iphe.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Jizọsu sụ ndu etsoje iya nụ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọotsukwa l'ẹhu g'ee-me gẹ ndu nweru iphe bahụ l'ẹka Chileke bụ eze.”
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Ọzo, mu e-pfufuaru unu bụ lẹ: epyo ịnya l'ẹnya ngga kakwa nphe; eme lẹ g'onye nweru iphe e-me bahụ l'ẹka Chileke bụ eze.
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Ndu etsoje iya nụ nụma iya; ọ kabakpọo phẹ rọ atụfu ẹhu. Ẹphe sụ iya: “?Ọ bụhunuru onye bẹ aa-dzọta?”
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Jizọsu bya elee phẹ ẹnya bya asụ phẹ: “Ọ kwa l'ẹhu nemadzụ bẹ ọ bụ 'ama-g'ee-me-iya; obenu lẹ Chileke ta adụkwa iphe, kpọru iya ẹka ememe.”
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Tọbudu iya bụ; Pyịta sụ iya: “Anyịbedua, harụ iphemiphe, anyi nweru bya etsoru ngu-a ?bụ gụnu bẹ anyi e-nweru?”
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Jizọsu sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọ kwa unubẹdua ono, tsoru mu nụ ono bẹ l'a-nọdu l'aba-eze iri l'ẹbo; kpee ọkpa-ipfu Ízurẹlu iri l'ẹbo ono ikpe; teke Abụbu-Ndiphe a-bya anọdu l'aba-eze iya, egbu nwịinwii lẹ mgboko ọ̀phúú, abya nụ ono.
28 Jesus respondeu:
29 Ọzo bụ l'onyemonye, gude opfu ẹhu mu haa ụlo, o nwegbaarụ; ọzoo unwune iya nwoke; ọzoo unwune iya nwanyị; ọzoo nna iya; ọzoo ne iya; ọzoo ụnwu iya; ọzoo alị iya; bẹ Chileke a-pfụ ụgwo iphe, ha g'iphe, ọ harụ mgbo ụkporo ise; tẹme e -mechakwaphọ Chileke anụ iya ndzụ ojejoje.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Ọle igwerigwe ndu bụ ndu ivuzọ nta-a l'e-mechaa bụru ndu ikpazụ; ndu bụ ndu ikpazụ emechakwanaa bya abụru ndu ivuzọ.”
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.