Mateus 12

Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 O be ujiku lanụ; mbọku ono bụ eswe-atụta-unme; Jizọsu phẹ nọdu aghata l'ẹgu, a kọru akpe. Ndu etsoje iya nụ wọtaahaa akpụru witi ono taahaa; ẹka ẹgu agụ phẹ.
1 Por aquele tempo, Jesus estava caminhando pelos campos de cereal, num sábado. Seus discípulos, sentindo fome, começaram a colher espigas e comê-las.
2 Ndu Fárisii hụmae ya phọ bya asụ iya: “Lenu; ndu etsoje ngu nụ emeakwaa iphe, e te mejedu l'eswe-atụta-unme!”
2 Alguns fariseus os viram e protestaram: “Veja, seus discípulos desobedecem à lei colhendo cereal no sábado!”.
3 Jizọsu sụ phẹ: “?Unu teke agụ-vuswee l'ẹkwo-opfu Chileke iphe, Dévidi meru ẹka ẹgu agụ yẹe ndu ẹphe l'iya swị?
3 Jesus respondeu: “Vocês não leram nas Escrituras o que fez Davi quando ele e seus companheiros tiveram fome?
4 G'ọ bahụru l'ụlo Chileke je ataa buredi, e doberu Chileke iche, bụ buredi erwubeduru iya l'atata; ọphu o rwubekwarụpho ndu ẹphe l'iya swị. Ndu o rwuberu bụ ndu-uke Chileke kpụrumu.
4 Ele entrou na casa de Deus e, com seus companheiros, comeram os pães sagrados que só os sacerdotes tinham permissão de comer.
5 ?Tọo unu teke agụ-vuswee l'ẹkwo ekemu Mósisu lẹ ndu-uke Chileke jeru ozi l'eswe-atụta-unme l'eze-ụlo Chileke? Ẹphe gude ẹgube ono mebyia ekemu ono; ọphu ikpe anmadụru phẹ.
5 E vocês não leram na lei de Moisés que os sacerdotes de serviço no templo podem trabalhar no sábado?
6 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; iphe ọphu ka eze-ụlo Chileke ono ike bẹ nọkwa l'ẹka-a.
6 Eu lhes digo: há alguém aqui maior que o templo!
7 Ọme unu maru iphe, Chileke epfu l'ẹka ono, ọ sụru: ‘Iphe, agụ mu nụ ta abụkwa g'unu gwajẹ mu agwagwa; ọ kwa g'unu phụjeru nemadzụ obu-imemini;’ mẹ unu tege ewokwaru ikpe nmaa ndu iswi dụ mma.
7 Vocês não teriam condenado meus discípulos inocentes se soubessem o significado das Escrituras: ‘Quero que demonstrem misericórdia, e não que ofereçam sacrifícios’.
8 Lẹ Abụbu-Ndiphe bụkwa Nnajịuphu, nwe eswe-atụta-unme.”
8 Pois o Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado”.
9 Jizọsu shi l'ẹka ono; ọ bụru iya atụgbu bya abahụ l'ụlo-ndzukọ ndu Jiu.
9 Então Jesus foi à sinagoga local,
10 Ọ dụru onye nọ l'ẹka ono ẹka lanụ nwụhuru anwụhu. Noo ya; ndu Fárisii, nọ l'ẹka ono chọo iphe, ẹphe a-sụ lẹ Jizọsu meru; bya ajịa ya sụ iya: “?Ọ bụ iphe, rwuberu nemadzụ l'ememe; mbụ eme g'onye iphe eme wekọrohu l'eswe-atụta-unme?”
10 onde viu um homem que tinha uma das mãos deformada. Os fariseus perguntaram a Jesus: “A lei permite curar no sábado?”. Esperavam que ele dissesse “sim”, para que pudessem acusá-lo.
11 Jizọsu bya ajịa phẹ sụ: “O -nweru onye lanụ l'ime unu, nweru atụru lanụ; atụru ono dalahụ l'ime nsụ l'eswe-atụta-unme; ?onye ono tee jedu je akpụfuta iya tọ?
11 Jesus respondeu: “Se um de vocês tivesse uma ovelha e ela caísse num poço no sábado, não trabalharia para tirá-la de lá?
12 ?Nemadzụ ta akadụ atụru abụru ọkpobe iphe? Ọo ya bụ l'eme iphe-ọma l'eswe-atụta-unme ta abụkwa emebyi ekemu.”
12 Quanto mais vale uma pessoa que uma ovelha! Sim, a lei permite que se faça o bem no sábado”.
13 O pfuchaa nno bya asụ nwoke ono: “Ngwa; lọchia ẹka alọchi.” Ọ bya alọchia ẹka. Ẹka ono bya eteta iya bya adụ iya g'ọphunapho dụ iya.
13 Em seguida, disse ao homem: “Estenda a mão”. Ele a estendeu, e ela foi restaurada e ficou igual à outra.
14 Ọ bụerupho ndu Fárisii atụgbu je g'ẹphe chịa ìdzù g'ẹphe e-shi megbua Jizọsu.
14 Então os fariseus convocaram uma reunião para tramar um modo de matá-lo.
15 Jizọsu maẹrupho l'onoo iphe, ẹphe eje; o shi l'ẹka ono; ọ bụru iya atụgbu. A dụ igwerigwe tsoru iya. O mekọta iphe, bụ ndu iphe eme; ẹphe wekọrohucha.
15 Jesus, sabendo o que planejavam, retirou-se daquela região. Muitos o seguiram, e ele curou todos os enfermos que havia entre eles.
16 O pfushiaru phẹ ike sụ phẹ g'ẹphe ta akọjekwa onye ya bụ.
16 Contudo, advertiu-lhes que não revelassem quem ele era.
17 Iphemiphe ono mee iphe, Chileke shi l'ọnu Azáya, bụ onye mpfuchiru Chileke pfua vụkota; sụru:
17 Cumpriu-se, assim, a profecia de Isaías a seu respeito:
18 “Wakwa onye ejeru mu ozi baa;
18 “Vejam meu Servo, aquele que escolhi. Ele é meu Amado; nele tenho grande alegria. Porei sobre ele meu Espírito, e ele proclamará justiça às nações.
19 O too jekwa atụ ịgoligoli;
19 Não lutará nem gritará, nem levantará a voz em público.
20 Ọ tọo nyakwofukwa g'ọ ka
20 Não esmagará a cana quebrada, nem apagará a chama que já está fraca. Por fim, ele fará que a justiça seja vitoriosa.
21 Ọ bụru iya bụ onye ọhamoha
21 E seu nome será a esperança de todo o mundo”.
22 Tọbudu iya bụ; a bya edutaru Jizọsu nwoke lanụ, ọbvu bu ebubu l'ẹhu. Ọbvu ono mee ya; ọ nọdu atsụ ishi; tẹme ọphu o pfudu opfu. Jizọsu bya emee nwoke ono; ọ phụahaa ụzo; pfuahaa opfu.
22 Então levaram até Jesus um homem cego e mudo que estava possuído por um demônio. Jesus o curou, e ele passou a falar e ver.
23 Ọ dụ-dzukọtaru ndu ono g'ẹphe ha biribiri ntụmatu. Ẹphe sụ: “?Tọ bụkwanu onye-a bụ Nwa Dévidi ọbu?”
23 Admirada, a multidão perguntou: “Será que este homem é o Filho de Davi?”.
24 Ndu Fárisii nụmae ya phọ bya asụ: “Nwoke-a tege anọdukwa achịshije ọbvu; ọ tọ bụ l'o gude ike ọbvu, bụ Biyelezebọlu, bụ iya bụ ishi iphe, bụkpoo ọbvu l'ophu.”
24 No entanto, quando os fariseus souberam do milagre, disseram: “Ele só expulsa demônios porque seu poder vem de Belzebu, o príncipe dos demônios”.
25 Jizọsu maẹrupho iphe, ẹphe arị bya asụ phẹ: “Alị-eze -keha ẹbo; seahaa opfu bẹ ọ bụakwaa ọla-l'iswi. Nokwaphọ g'ọo-dụ unuphu; ọzoo mkpụkpu, keharu onwiya ẹbo.
25 Jesus conhecia os pensamentos deles e respondeu: “Todo reino dividido internamente está condenado à ruína. Uma cidade ou família dividida contra si mesma se desintegrará.
26 Teke ọ bụkwanu lẹ Nsetanu achịfuje Nsetanu; ọo ya bụ lẹ nkwoka dụ l'ibe iya; ?dẹnu g'ee-me g'alị-eze iya keru?
26 Se Satanás expulsa Satanás, está dividido e luta contra si mesmo. Seu reino não sobreviverá.
27 Ọ -bụkwanuru l'ọo Biyelezebọlu bẹ mu gude achịshi ọbvu; ?bụ gụnu bẹ ndu k'unu gudekwanụ achịshi ọbvu nkephẹ? Ọ kwa iya bụ l'ọo ndu k'unu e-goshiwarọ unu l'ikpe nmarụ unu.
27 Se eu expulso demônios pelo poder de Belzebu, o que dizer de seus discípulos? Eles também expulsam demônios, de modo que condenarão vocês pelo que acabaram de dizer.
28 Obenu teke ọ bụkwanu l'ọo Unme Chileke bẹ mu gude achịshi ọbvu ọbu; ọo ya bụ l'o noo iphe, egoshi lẹ Chileke bụakwaa eze l'ẹhu unu.
28 Mas, se expulso demônios pelo Espírito de Deus, então o reino de Deus já chegou até vocês.
29 “Tọo ?dẹnu gẹ nemadzụ e-shi bahụ l'ụlo onye ọkpehu dụ je egwee ivu iya k'ẹhuka; a -gụfu l'o vuru ụzo kee ya ẹgbu tẹmanu l'o gweta ivu iya k'ẹhuka.
29 Afinal, quem tem poder para entrar na casa de um homem forte e saquear seus bens? Somente alguém ainda mais forte, alguém capaz de amarrá-lo e saquear sua casa.
30 “Sụ-a; onye mu l'iya atụgbaduru bụkwa onye opfu mu; onye mu l'iya ta achịkobedu achịkobe l'achịkakwa achịka.
30 “Quem não está comigo opõe-se a mim, e quem não trabalha comigo na verdade trabalha contra mim.
31 Noo g'o gude mu sụ unu-a; iphemiphe, bụ iphe-ẹji, ụnwu-eliphe eme; mẹkpoo epfubyishi, ẹphe anọduje epfubyishi Chileke bẹ dụkotachakwaa k'ọphu Chileke a-gụru phẹ iya nvụ; obenu l'onye pfubyiru Unme-dụ-Nsọ bẹ Chileke ta abyakwa agụru nvụ.
31 “Por isso eu lhes digo: todo pecado e toda blasfêmia serão perdoados, mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 Onyemonye, pfuru Abụbu-Ndiphe ẹjo opfu bẹ aa-gụkwaru nvụ; obenu l'onye pfubyiru Unme Chileke bẹ a taa gụkwaru nvụ lẹ mgboko ọwa; ọphu aa-gụkwaru iya nvụ lẹ mgboko ọphu abya nụ.”
32 Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, mas quem falar contra o Espírito Santo não será perdoado, nem neste mundo nem no mundo por vir.
33 “Ị -nọdu eme g'ị wọta akpụru dụ ree l'oshi, i yeru; vuru ụzo meadaa oshi ọbu g'ọ dụ ree. Teke i harụ oshi, i yeru; o mebyihu; l'ii-maru l'akpụru iya a-dụkwapho ẹji; kẹle e gude akpụru, oshi mịru amaru ẹgube oshi, ọ bụ.
33 “Uma árvore é identificada por seus frutos. Se a árvore é boa, os frutos serão bons. Se a árvore é ruim, os frutos serão ruins.
34 Unubẹ ụnwu, ẹjo agwọ nwụshiru-a! ?Unu e-shi ishiagha pfua opfu ọma l'ẹka unu dụ njọ? kẹle iphe, ọnu epfuje bụ iphe, jiru obu bushihu.
34 Raça de víboras! Como poderiam homens maus como vocês dizer o que é bom e correto? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Ọkpobe nemadzụ eshije l'ọkpobe iphe, dụ iya l'obu wofuta ọkpobe iphe; ẹjo nemadzụ nọdu eshijekwaphọ l'ẹjo-iphe, dụ iya l'obu wofuta ẹjo-iphe.
35 A pessoa boa tira coisas boas do tesouro de um coração bom, e a pessoa má tira coisas más do tesouro de um coração mau.
36 “Gẹ mu karụ unu: mbọku ikpe Chileke bẹ Chileke e-kpekwa onyemonye ikpe mkpọkoro opfu, o pfujekpọoru.
36 Eu lhes digo: no dia do juízo, vocês prestarão contas de toda palavra inútil que falarem.
37 L'ọ kwa opfu, shi ngu l'ọnu bẹ ee-gude gụa ngu l'onye pfụberekoto. Ọ bụkwarupho opfu, shi ngu l'ọnu bẹ ee-gudekwaphọ nmaa ngu ikpe.”
37 Por suas palavras vocês serão absolvidos, e por elas serão condenados”.
38 Tọbudu iya bụ; o nweru ndu ezije ekemu mẹ ndu Fárisii harụ bya asụ iya: “O-zì-iphe; menaarụ anyi iphe-ọhumalenya, e-goshi l'ọo Chileke ziru ngu g'ị bya eviya.”
38 Alguns dos mestres da lei e fariseus vieram a Jesus e disseram: “Mestre, queremos que nos mostre um sinal de sua autoridade”.
39 O yeeru phẹ iya ọnu sụ phẹ: “Ọgbo-nta-a pakpọkwaaru njọ. Ẹphe te ekwedu nọpyabe l'ẹka Chileke. Ẹphe nọdu achọ iphe-ọhumalenya. Ọle ọ tọ dụkwanu iphe-ọhumalenya ọzo, ee-goshi phẹ; gbahaa iphe, meru Jiona, bụ onye mpfuchiru Chileke.
39 Jesus, porém, respondeu: “Vocês pedem um sinal porque são uma geração perversa e adúltera, mas o único sinal que lhes darei será o do profeta Jonas.
40 Noo kẹle ọo gẹ Jiona nọru abalị ẹto: eswe l'ẹnyashi l'ime ẹpho ophomu okazụ ono bụ gẹ Abụbu-Ndiphe a-nọ abalị ẹto; eswe l'ẹnyashi l'imime alị.
40 Pois, assim como Jonas passou três dias e três noites no ventre do grande peixe, o Filho do Homem ficará três dias e três noites no coração da terra.
41 Ndu Ninive l'a-gbalihu mbọku ikpe; nmaa ọgbo nta-a ikpe; kẹle izimanụ lwarụ ndu Ninive azụ; ẹphe ghaa umere; lwapfuta Chileke l'opfu, Jiona pfuru phẹ; obenu l'onye ka Jiona nọ l'ẹka-a nta.
41 “No dia do juízo, os habitantes de Nínive se levantarão contra esta geração e a condenarão, pois eles se arrependeram de seus pecados quando ouviram a mensagem anunciada por Jonas; e vocês têm à sua frente alguém maior que Jonas!
42 Nwanyị, bụ eze ndu Sheba bẹ a-gbalihukwa mbọku ikpe; nmaa ọgbo nta-a ikpe; kẹle o shi l'ẹka igwe beru; alị beru bya gẹ ya nụma opfu nkwamẹnya Sólomọnu. O be nta-a bẹ onye ka Sólomọnu nọ l'ẹka-a.”
42 A rainha de Sabá também se levantará contra esta geração no dia do juízo e a condenará, pois veio de uma terra distante para ouvir a sabedoria de Salomão; e vocês têm à sua frente alguém maior que Salomão!
43 “Ọobujeru teke a chịfuru nemadzụ ọbvu l'ẹhu; ọbvu ono etsoru echiẹgu ẹka mini adụdu aghaphe; achọ ẹka ọo-nmẹ anmẹe. Teke o jenyaaru; ọphu ọ dụdu ẹka ọ hụmaru;
43 “Quando um espírito impuro deixa uma pessoa, anda por lugares secos à procura de descanso, mas não o encontra.
44 l'ọ sụ gẹ ya laphuẹshikwa azụ l'akahụ ụlo iya-a. Teke ọ byatashiaru ọ dabyiwaru iphoro; a zawa iya azaza; dozichaa ya ree;
44 Então, diz: ‘Voltarei à casa da qual saí’. Ele volta para sua antiga casa e a encontra vazia, varrida e arrumada.
45 l'oo je achịta ọbvu ẹsaa ọzo, ka iya njọ; ẹphe awụba je eburu iya. Ndzụ nwoke ono teke ono abya aka njọ; eme lẹ teke mbụ phọ. Nokwaphọ g'ọo-dụ ọgbo nta-a, megburu onwophẹ l'ẹjo-iphe-a bụ ono.”
45 Então o espírito busca outros sete espíritos, piores que ele, e todos entram na pessoa e passam a morar nela, e a pessoa fica pior que antes. Assim acontecerá com esta geração perversa”.
46 Noo ya; Jizọsu kpụkwaduru-a opfu l'ọnu epfu eyeru ndu ono; ne iya yẹle unwune iya byawaa bya apfụru l'etezi zia sụ g'e kua ya g'ẹphe pfuru yeru iya.
46 Enquanto Jesus falava à multidão, sua mãe e seus irmãos estavam do lado de fora, pedindo para falar com ele.
47 O nweru onye sụru iya g'o gebekwa lẹ ne iya yẹe unwune iya nọkwa l'etezi achọ g'ẹphe pfuru yeru iya.
47 Alguém disse a Jesus: “Sua mãe e seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor”.
48 Ọ sụ onye ono, pfuru iya ya nụ ono: “?Bụ onye bụ ne mu; tọo bụ ndu ole bụ unwune mu ọbu?”
48 Jesus respondeu: “Quem é minha mãe? Quem são meus irmãos?”.
49 Ọ bya atụbe ndu etsoje iya nụ ẹka bya asụ: “Wakwa ndu bụ phẹ bụ ne mu; bya abụru unwune mu baa.
49 Então apontou para seus discípulos e disse: “Vejam, estes são minha mãe e meus irmãos.
50 Kẹle onyemonye eme iphe, dụ Nna mu, bu l'imigwe l'uche; bụakwaa nwune mu kẹ nwoke; bya abụru nwune mu kẹ nwanyị; bya abụkwarupho ne mu.”
50 Quem faz a vontade de meu Pai no céu é meu irmão, minha irmã e minha mãe”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.