Marcos 9
Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH
1 Ọ sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọ dụru ndu harụ pfụru l'ẹka-a, ata yịdu nwụhu; gbahaa l'ẹphe hụmaadaru gẹ Chileke gude ike egoshi l'ọo ya bụ eze.”
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 A nọepho abalị ishii; Jizọsu duta Pyịta yẹle Jiemusu waa Jiọnu duru phẹ je enyikota úbvú, ha l'eli; je anọdu nwẹkinyi phẹ. A nọnyaa; Chileke gbanwee ụgbugba iya l'atatiphu phẹ.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Uwe iya chaahaa kẹ phuuphuu g'eberugo; k'ọphu ọ dụkpodaa onye asa uwe lẹ mgboko-a, l'asa iya ẹgube ono.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Noo ya; Elayịjia yẹle Mósisu chaa l'iphu phẹ abọ ụja eyeru Jizọsu.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Pyịta pfubulihu sụ Jizọsu: “Nnajịuphu; ọ dụkwa ree g'anyi nọ l'ẹka-a; g'anyi tụa mkpu ẹto: nanụ nkengu; nanụ kẹ Mósisu; nanụ kẹ Elayịjia.”
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Iphe, o gude pfua iphe ono bụ l'ọ tọ makpọdaa iphe, oopfu; ẹka ndzụ agụkpoo phẹ shingushingu ẹphe n'ẹto.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Urwukpu bya bya asọ-kputa ẹka ono; olu-opfu shi l'urwukpu ono sụ: “Onye ọwa-a bụ Nwa mu nwoke. Mu yeru iya obu. Unu nụmajekwa iphe, oopfu!”
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Teke ono kwaphọ; ẹphe chịkaa ẹnya chịkaa ẹnya; ọphu ọ dụedu onye ẹphe hụmaru l'ẹka ono; gbahaẹpho Jizọsu nwẹkiya.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Ẹphe nyizetashịa l'úbvú ono; Jizọsu pfushiaru phẹ iya ike sụ phẹ g'ọ tọ dụkwa onye ẹphe e-pfuru iphe, ẹphe hụmaru gbiriri jasụ teke yẹbe Abụbu-Ndiphe e-shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Iphe ono, o pfuru ono dụe phẹ phọ l'ọkpoma; ẹphe nọdu ajịgbaa nwibe phẹ iphe, bụ eshi l'ọnwu teta dzụru ndzụ.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Ẹphe jịa ya sụ: “?Bụ gụnu meru iphe ndu ezije ekemu sụru lẹ Elayịjia e-vuadaru ụzo bya?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Ọ sụ phẹ: “Ọ kwa eviya lẹ Elayịjia l'e-vukpọadaru ụzo bya g'o dozia iphemiphe ree. Ọle ?bụ gụnu meru iphe, e dekwaruphọ l'opfu Chileke sụ lẹ Abụbu-Ndiphe e-je iphe-ẹhuka, dụ igwerigwe; tẹme l'e mekwaa ya phọ g'ọ tọ dụdu iphe, ọ bụ?
12 Ele respondeu:
13 Gẹ mu karụ unu: Elayịjia byahaakwaru; ẹphe mewaa ya umerekete; mbụ meẹ ya phọ g'iphe, e dehawaru l'ẹkwo-opfu Chileke pfuru.”
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Ẹphe byapfutaẹpho ndu etsoje iya nụ ndu ọphuu; ẹphe hụma ikpoto ndu nọ-pheru phẹ mgburugburu. Ẹphe lẹ ndu ezije ekemu nọdu atụ ẹgo.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Ahụma, igwe ọha ono ahụma Jizọsu; akpabiri iya gude phẹ. Igwe ọha ono wupfu iya je ekele iya ekele.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Ọ jịa phẹ sụ: “?Bụ gụnu bẹ unu l'ẹphe atụ?”
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Onye lanụ l'ime ikpoto ndu ono sụ iya: “O-zì-iphe; mu dutaru ngu nwa mu nwoke; kẹle ọbvu, guderu iya nụ meru iya ọphu o pfujedu opfu.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Ẹka ọ byaru iya l'ọ pata iya tụa l'alị; ụphu atsụshi iya l'ọnu; ọota ikireze; ọ nọduepho kẹ kwereji. Mu sụ ndu etsoje ngu nụ g'ẹphe chịfu iya ọbvu ono l'ẹhu; ọphu ẹphe adụdu ike.”
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Ọ sụ phẹ: “Ha-oo! Unubẹ ọgbo ọwa-a, adụdu iphe, unu ekwetajẹ-a. ?Bụ teke ole bẹ mu l'unu a-nọ-beru? ?Mu a-takpọoru unu nshi taberu teke ole? Unu dutaru mu nwata ọbu!”
19 Jesus disse:
20 Ẹphe bya edujeru iya nwata ono.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Jizọsu jịa nna iya: ?Bụ teke ole bẹ iphe ọbu shi iya?”
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 “Ọobujekwaru ọ -nọnyaa; l'ọ harụ tụru iya chie l'ọku; mẹkpoo lẹ mini g'eeshi g'o gbua ya. Teke ọ bụ l'ọ dụru iphe, ịi-dụ ike mee; phụnaaru anyi obu-imemini; gbanaaru anyi mkpu!”
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Jizọsu sụ iya: “?Ị sụru l'ọo iphe, mu a-dụ ike mee? Ọ tọ dụkwa iphe, akpọ onye kweru kẹ Chileke ẹka ememe.”
23 Jesus respondeu:
24 Nna nwata ono chishia mkpu gude ẹnya-mini sụ: “Mu kwewaru; jiko yenụru mu ẹka gẹ mu kabaa ekweshi ike!”
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Jizọsu hụmaepho g'ikpoto nemadzụ awụ abya l'ẹka ono; ọ baarụ ọbvu ono mba sụ iya: “Gụbe ọbvu ọphu ada nkụchi; ọphu iipfudu opfu; mu sụru g'ị fụta l'ime nwata ono. Ta abahụbaekwa iya l'ẹhu ọzobaa.”
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Ọbvu ono chia mkpu bya alọta nwata ono tụa l'alị; gbachia ya; tẹme ọ lụfu iya l'ẹhu. Nwata ono dabyiẹrupho g'odzu. A tụko sụ l'ọ nwụhuwaru.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Jizọsu bya egude ẹka selita iya eli; ọ gbalihu.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Jizọsu bahụepho l'ụlo; ndu etsoje iya nụ jịa ya lẹ mpya sụ: “?Bụ gụnu meru iphe, anyi adụdu ike chịfu ọbvu ono?”
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Ọ sụ phẹ: “Ẹgube ọbvu ono taa fụtakwa; gbahaa l'ọo onye aswịje ẹgu epfu anụ Chileke chịru iya.”
29 Jesus respondeu:
30 Ẹphe tụgbua l'ẹka ono je aghabua Gálili; ọphu Jizọsu emeduru g'ọ dụru onye a-maru nụ;
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 kẹle ndu ono, etsoje iya nụ ono bẹ oozi iphe. Ọ sụ phẹ-a: “Abụbu-Ndiphe bẹ aa-kpụkwaru ye ndiphe l'ẹka; ẹphe eworu iya megbua. L'ọ nọo abalị ẹto l'ilu; l'ooshi l'ọnwu teta dzụru ndzụ.”
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Ọphu ẹphe amadụ iphe, oopfu; ndzụ nọdu agụ phẹ g'ẹphe e-me jịa ya.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Ẹphe bya abata lẹ Kapaniyọmu. Ẹphe bahụepho l'ụlo; Jizọsu jịa ndu etsoje iya nụ sụ: “?Bụ gụnu bẹ unu shi atụ l'etsuzọ?”
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Ọphu ẹphe epfuduru opfu; kẹle teke ẹphe nọ l'ụzo bẹ ẹphe shi atụ ẹgo onye kachaa shii lẹ g'ẹphe ha.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Ọ bya anọdu anọo bya ekua ẹphe n'iri l'ẹbo bya asụ phẹ: “Onye ọ dụ g'ọ bụru onye ivuzọ g'onye ono bụru onye ikpazụ waa onye a-nọdu ejeru onyemonye ozi.”
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 O duta nwata nshịi bya edobe l'echilabọ phẹ. Ọ bya eheta nwata ono eheta sụ phẹ:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “Onye gude ẹpha mu nabata nwata nshịi, ha ẹgube-a bẹ bụakwaa mbẹdua bẹ ọ nabataru. Onye nabatakwanụru mbẹdua ta abụkwa mbẹdua bẹ ọ nabataru kpụ; onye ono nabataakwarụpho onye ono, ziru mu gẹ mu bya ono.”
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Jiọnu sụ Jizọsu: “O-zì-iphe; anyi hụmakwaru nwoke, gude ẹpha ngu achịshi ọbvu; anyi sụ iya g'o to meshi; kẹle o too tsojedu anyi.”
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Jizọsu sụ phẹ: “Unu ta asụshi g'o to meshi; kẹle onye gude ẹpha mu eme iphe-ọhumalenya te epfubyidu nkemu ẹgwegwa ẹgube ono.
39 Jesus respondeu:
40 Onye ata akpọshidu iphe, anyi eme akpọshi bẹ bụ anyi.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; onye gude l'unu bụ ndu kẹ Kéreshi kee unu mini g'unu ngụa bẹ Chileke bufutajẹkwa obunggo iya.”
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 “Sụ-a; onye mekwanụru onye lanụ l'ụnwegirima-a, wowaru onwophẹ ye mu l'ẹka-a g'o shiswee ụzo ono bẹ o gogo kakwaru ree ọme a pataru mkpuma-uswe; lipyabẹ iya l'olu; parụ chie l'eze-ẹnyimu.
42 Jesus continuou:
43 Ọzo bụ; teke ẹka ngu akpataru ngu eme iphe-ẹji; gbufu iya. Ọo-karụ ngu ree l'i gude ẹka lanụ bahụ l'ẹka ọkpobe ndzụ nọ; eme l'i nweru ẹka labọ; e nwuba ngu l'ọku-alị-maa.
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 Ẹka ọphu ikpiri-ẹ̀kà, nọ iya nụ ta anwụhujedu anwụhu; ọphu ọku enwu iya nụ anyịhujedu anyịhu.
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Teke ọ bụ ọkpa ngu a-lọru ngu ye l'eme iphe-ẹji; gbufu iya. Kẹle ọ karụ ngu ree g'ị bụru ẹniyeni bahụ l'ẹka ọkpobe ndzụ nọ; eme l'ọkpa dzuru ngu oke; e chie ngu l'ọku-alị-maa.
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 Ẹka ọphu ikpiri-ẹ̀kà, nọ iya nụ ta anwụhujedu anwụhu. Ọphu ọku, enwu iya nụ anyịhujedu anyịhu.
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Teke ọ bụ l'ọo ẹnya ngu esetaru ngu eme iphe-ẹji; swọfu iya tuphaa; kẹle ọo-karụ ngu ree l'i gude ẹnya lanụ bahụ l'ẹka Chileke bụ eze; eme l'ẹnya dzuru ngu oke; e chie ngu l'ọku-alị-maa.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Ọku-alị-maa ono bẹ ẹ̀kà, nọ iya nụ ta anwụhujedu anwụhu; ọphu ọku, enwu iya nụ anyịhujedu anyịhu.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 “Ọku, ee-gude dàà onyemonye l'a-dụ g'ọ bụ únú bẹ e gude kwakọbe iya.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Únú bụ iphe, dụ ree; ọle teke ọ tsọ-buhuru únú-únú; ?dẹnu g'ii-shi mebakwadaa ya g'ọ bụru únú ọzo. Unu mee ndzụ unu g'ọ tsọ únú únú; k'ọphu unu lẹ nwibe unu eburu l'ẹhu-guu.”
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.