João 8
Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH
1 Tọbudu iya bụ; Jizọsu tụgbua jeshia úbvú Olivu.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 O rwuẹpho l'ọnmewa ụtsu echele iya; ọ tụgbua ọzo byatashia l'eze-ụlo Chileke. A dụ igwerigwe zakọo l'ẹka ono bya adọ-phee ya mgburugburu. Ọ bya anọdu anọo; wata phẹ ezi iphe.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 No iya; ndu ezije ekemu mẹ ndu Fárisii kpụru nwanyị, e gechiru l'ẹka oori ogori kpụtaru iya; bya eworu iya dobe l'echilabọ phẹ l'ẹka ono.
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 Ẹphe sụ Jizọsu: “O-zì-iphe! Nwanyị-a bẹ e gechiru yẹe nwoke.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 ?Ọ dụkpoo ngu g'e mee ya gụnu nta-a? A -bya l'ekemu anyi bụkwa iphe, Mósisu pfuru bụ g'e gudeje mkpuma tugbua onye meru iphe, dụ nno.”
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Iphe ono, ẹphe epfu nno bụru ọ́nyà opfu bẹ ẹphe gbabẹru iya g'ẹphe maru: ?ọ dụru iphe, ẹphe e-gude nmata iya sụ l'o noo ọphu o mesweru. Jizọsu gbẹnu bya etupfuru etupfuru bya egude mkpụshi-ẹka dekashịahaa iphe l'alị.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Ẹphe jịnyaa ya ajị; ọ gbalihu sụ phẹ: “Teke ọ dụru onye teke emeswee iphe-ẹji g'unu ha l'ẹka-a g'onye ono vuwarurọ ụzo wota mkpuma tụa nwanyị-a.”
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 O tupfutakwa ọzo gudekwa mkpụshi-ẹka deahaa iphe l'alị ọzo.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Ẹphe nụmachaepho iphe ono; ẹphe gẹshihuahaa nanụ nanụ; kẹle egomunggo phẹ anmaa phẹ ikpe. No iya; ẹphe shiẹpho agẹshihu lẹ ndu bụ ọgerenya gbiriri jasụ ọ bụwaru Jizọsu pfụ-pheru nwẹkiya yẹle nwanyị ono, pfụru iya l'atatiphu ono.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Jizọsu bya agbalihu sụ iya: “Nwanyị! ?Dẹnuhunu phẹ? ?Tọ dụhedunu onye ọphu pfụru nma ngu ikpe ọbu?”
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Nwanyị ono sụ iya: “Ọ tọ dụekwa Nnajịuphu.”
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Jizọsu byakwa eyeeru phẹ ọnu sụ phẹ: “Ọ kwa mbẹdua bụ ìphóró, dụru ndiphe. Onye bụ onye tsoru mu nụ ta abyakwa eje ije l'ọchii; gbahaa ìphóró kẹ ndzụ bẹ a-nọdu iya l'ẹhu.”
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Ọo ya bụ; ndu Fárisii sụ iya: “Nta-a bẹ ọ gbẹ bụru gụbedua l'onwongu atụ ọnu onwongu. Iphe ono, iipfu ono ta adụkwa ọphu bụkpoo ire-lanụ.”
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Jizọsu sụ phẹ: “Mu -nọdu atụkpoonu ọnu onwomu; unu makwarụ l'iphe, mu epfu bụkota ire-lanụ; kẹle mu maru ẹka mu shi; makwarụpho ẹka mu ala; obenu l'unubẹdua ta amadụ ẹka mu shi; ẹbe unu amadụ ẹka mu ala.
14 Jesus respondeu:
15 Unubẹdua l'ekpe ikpe gẹ nemadzụ ekpeje. Mbẹdua ta adụdu onye mu ekpe ikpe.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Tẹmanu; ọ -bụkpooru nụ l'ọo gẹ mu kpee ikpe; bẹ ikpe nkemu bụkwa ikpe, pfụru ọto; kẹle ọ tọ bụdu mbẹdua nwẹkinyi mu ekpe ikpe ọbu. Ọo mu lẹ Nna mu ono, bụ iya ziru mu gẹ mu bya ono.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Tẹme e dekwaa ya phọ l'ẹkwo ekemu unu sụ l'ụmadzu labọ -nọdu agbawaa ekebe l'iphe bẹ iphe ono bụnupho ọkpobe-opfu.
17 Na
18 Mu atụ ọnu onwomu; tẹme Nna mu ono, bụ iya ziru mu gẹ mu bya ono nọdu atụkwapho ọnu mu.”
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Tọbudu iya bụ; ẹphe jịa ya sụ iya: “?Bụ awe bẹ Nna ngu ọbu nọ?”
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Opfu ono bẹ ọ nọ l'ẹka e dobeje okpoga, a tụkotaru Chileke pfushia g'ọ nọ l'eze-ụlo Chileke ono ezi iphe. Ẹbe ọ dụdu onye byiru iya ẹka k'egude; kẹle o toko ọ gbadụ iya l'anwụhu.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Jizọsu sụkwa phẹ: “Mu a-la; unu achọo mu nta chọo imo; ọle unu taa chọ-vudu mu. Unu evuru iphe-ẹji, unu meru l'ishi g'unu vu iya nwụshihu. Ẹka ọbu, mu a-la ọbu bẹ unu ta ayịkwa bya.”
21 Jesus disse outra vez:
22 Ọ bụru iya bụ lẹ ndu kẹ Jiu asụ: “?Ọo-kabẹhunu gbua onwiya ọphu ọ sụru l'ẹka ya a-la bẹ anyi ta ayịkwa bya?”
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Ọ sụ phẹ: “Unubẹdua shi l'ụzo-alị; ọle mbẹdua shi l'ụzo-imeli. Unu bụ ndu kẹ mgboko-a; obenu lẹ mbẹdua ta abụdu onye kẹ mgboko-a.
23 Jesus continuou:
24 Mu sụru unu l'o noo iphe, meru g'o gude unu je evuru iphe-ẹji, unu meru l'ishi g'unu vu iya nwụshihu; mbụ unu a-nọdukwa l'iphe-ẹji unu ono nwụshihu; gbahaa l'unu byaru bya ekweta lẹ mu bụ onye ono, mu sụru lẹ mu bụ ono.”
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Ẹphe jịa ya sụ iya: “?Bụ onye bẹ ị bụ?”
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 O nwechaarụro iphe, mu e-pfu pfukuta unu; mẹkwapho igwerigwe iphe, mu e-kpe unu ikpe iya; ọle onye ono, ziru mu nụ ono bụ onye ire-lanụ; tẹme ọ bụru iphe, mu nụmaru iya l'ọnu bẹ mu arajẹ arara g'onyemonye nụma.”
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Ẹbe ẹphe amadụ l'ọo Chileke, bụ Nna bẹ oopfu ama ẹka.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Ọo ya bụ Jizọsu sụ phẹ: “Unu -woliẹpho Abụbu-Ndiphe; unu agbẹ teke ono maru l'ọo mu bụ iya. Noo teke unu a-makwarụpho l'ọ tọ dụdu iphe, mu egudeje ike k'ẹka mu mee; l'ọ bụepho iphe, Nna ziru mu bẹ mu anọduje epfu.
28 Por isso Jesus disse:
29 Tẹmanu onye ono, bụ iya ziru mu gẹ mu bya ono te ebuhakwaru mu ẹka. Ọ pfụkwaru swiru mu eswiru; kẹle ọ bụepho iphe, dụ Nna mu ono ree l'obu bẹ mu anọduje eme tekenteke.”
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Igwerigwe ndu nụmaru teke Jizọsu epfu iphe ono kweta nkiya.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Ọo ya bụ; Jizọsu sụ ndu Jiu ono, kwetawaru nkiya ono: “Unu -nọdu emejekpọwaa gẹ mu epfu-a; bẹ unu bụakwaa ọkpobe ndu etsoje mu nụ.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Mbụ; unu amaru ọkpobe-opfu ono. Ọkpobe-opfu ono emee g'unu nweru onwunu.”
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Ẹphe sụ iya: “?G'anyi shi l'eri Ébirihamu-a-e? Ẹbe ọ bụdu l'ọ dụjeru onye gbajẹru anyi ohu-a. ?Bụhunu ole bụ k'epfu sụ l'anyi e-nweru onwanyi?”
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Jizọsu sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; iphe, bụ onye eme iphe-ẹji bụakwaa ohu iphe-ẹji.
34 Jesus disse a eles:
35 Ohu te ebujeakwarurọ l'ibe nnajịuphu iya jasụ lẹ gbururu. Ọo nwa, a nwụru anwụnwu l'unuphu anọdujewa iya rọ jeye lẹ gbururu.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Ọo ya bụ; teke Nwa ono meru unu g'unu nweru onwunu; unu enweru onwunu ọkpobe enweru.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Mu makwarụ-a l'unu shi l'eri Ébirihamu; unu gbẹ emekwanụ g'unu gbua mu-a; opfu l'unu te ekwedu g'opfu mu ree unu ire l'ẹhu.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Iphe, mu epfu opfu iya bụ iphe, mu gudewaa ẹnya mu hụma l'ẹka mu lẹ Nna nọ; iphe, unubẹdua emekwanụ bụru iphe, unu nụmaru l'ọnu nna unu.”
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Ẹphe sụ iya: “Ọ kwa Ébirihamu bụ Nna anyi.”
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Obenu lẹ nta-a bẹ unu achọ ụzo, unu e-shi gbua mu; mbụ mụbe onye pfuru unu ire-lanụ, mu nụmaru Chileke l'ọnu. Ọ tọ bụkwa ẹgube iphe ono bẹ Ébirihamu meru.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Ọo iphe, nna unu meru bẹ unu eme.”
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ -bụ l'ọo Chileke bụ Nna unu mẹ unu eyenaa mu obu; kẹle ọo l'ẹka Chileke nọ bẹ mu shi gbẹshi byatashia. Mu ta anọnyaekwarupho bya egude ike k'onwomu byatashia. Ọ kwa Chileke ziru mu gẹ mu bya.
42 Jesus disse a eles:
43 ?Ọ nwụru ịnwu-agha bẹ iphe, mu epfu agbẹje sweru unu uswe lẹ nchị? Iphe, meru iya nụ bụ l'unu te ekwedu l'unu a-nụma opfu mu.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Unu bụ ụnwu Obutuswe. Ọ bụru Obutuswe bụ nna unu. Iphe, dụ unu ree l'obu bụru g'unu e-me mee iphe, dụ nna unu ono ree. E -shikpọo lẹ mbụlembu bẹ ọ bụhawaa mgbugbụmadzu. Ẹka iya ta adụjeduru l'ire-lanụ; kẹle ọ tọ dụdu ire-lanụ dụ iya l'ọnu. Ọ -dzụa ụka bẹ a mawaru l'ọo iphe, gbaru ẹgube onye ọ bụ bẹ oome; noo l'ọ bụ onye ntuphu-ire bụru nnajị ụka l'onwiya.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Obenu lẹ mbẹdua epfuje ire-lanụ. Ọ bụru iphe ono meru g'o gude ẹbe unu ekwetaduru nkemu.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 ?Ọ dụkpooru onye a-gbẹshi pfua sụ l'ọwa-a iphe-ẹji, mu mejeru baa? Teke ọ bụkwanu l'ọo ire-lanụ bẹ mu epfu; ?ọ nwụru ịnwu-agha bẹ unu te ekwekwanụ lẹ nkemu bụ eviya?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Onye bụ-a Chileke bụ Nna iya anụmaje opfu Chileke. Iphe, meru iphe, unu ta anụdu opfu Chileke bụ l'unu ta abụdu ụnwu Chileke.”
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Ndu Jiu sụ iya: “?Ọ dụ ngu g'anyi te epfuduru ọkpobe-opfu mẹ anyi -sụ l'ị bụ onye Samériya; tẹme ọbvu nọdu eme ngu?”
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ tọ dụkwa ọbvu, eme mu nụ. Ọ kwa Nna mu bẹ mu akwabẹ ùbvù; unu gbẹ agbarwụ mu agbarwụ;
49 Jesus respondeu:
50 ẹbe ọ bụ lẹ mu eme g'a jaa mu ajaja. Ọ dụru onye lanụ, adzọ g'a jajẹ mu ajaja; ọ bụru onye ono e-kpe ikpe.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; iphe, bụkpoo onye eme iphe, mu epfu-a ta abyakwa anwụhu anwụhu jasụ lẹ tuutuutuu lẹ mịimiimii.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Ndu Jiu sụ iya: “Ịhee! Nta-a bẹ anyi makpọwaru l'ọo ọbvu eme ngu eviya. Lẹ-a; Ébirihamu kakpọkwaru nka nta ka imo; mechaa bya anwụhule-a. Iphe, bụ ndu mpfuchiru Chileke nwụhukotakwapho; ọ bụru iya bẹ ị sụru anyi l'onye bụ onye eme iphe, i pfuru ta ayịdu nwụhu anwụhu jasụ lẹ tuutuutuu lẹ mịimiimii.
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Tọo ?iime g'ị sụ l'ị ka nna anyi Ébirihamu shii, mechaarụ nwụhuela-a? Tẹme ndu mpfuchiru Chileke nwụshihukotakwapho. ?Bụ onye bẹ iitukpọ l'ị bụ?”
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ -bụ l'ọo gẹ mu jaahaa onwomu ajaja mẹ nkemu ta adụkwa iphe, o gege abụru. Ọo Nna mu ono, unu sụru l'ọo Chileke unu ono aja mu ajaja.
54 Ele respondeu:
55 Obenu l'unu teke amadụru iya; mbẹdua makwanụru iya. Ọ -bụ lẹ mu sụru lẹ mu ta amadụ iya m'ọ bụru ụka bẹ mu adzụ g'unubẹdua adzụje-a. Ọle mu maru iya bya emeje iphe, o pfuru.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Nna unu, bụ Ébirihamu bẹ ẹhu tsọru ụtso l'oo-gude ẹnya iya hụma mbọku, mu a-bya. Ọ hụma iya; o tee ẹswa.”
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Tọbudu iya bụ; ndu Jiu sụ iya: “?G'i tikị nọdu ụkporo apha labọ l'apha iri-a bẹ ị gbẹ hụmawanu Ébirihamu?”
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Jizọsu sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; a byakwaru anwụ Ébirihamu; mu nọduhawaa.”
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Tọbudu iya bụ; ẹphe kwakọahaa mkpuma g'ẹphe tụa ya. O domia onwiya; lụfushia l'eze-ụlo Chileke ono.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.