João 1
Bayịburu Izii (IZZ) vs NAA
1 E -shi lẹ mbụlembu bẹ Opfu Chileke ono nọhawaa. Opfu ono bẹ yẹle Chileke nọhawaa. Opfu ono bụru Chileke.
1 No princípio era o Verbo, e o Verbo estava com Deus, e o Verbo era Deus.
2 Onye ono bẹ yẹle Chileke shiẹpho lẹ mbụ nọdu.
2 Ele estava no princípio com Deus.
3 Ọo l'ẹka iya bẹ Chileke shi mee iphemiphe. Ọ tọ dụdu iphe, bụ iphe, e meru ememe, dụru ọphu e meru l'ẹbe ọ nọ iya.
3 Todas as coisas foram feitas por ele, e, sem ele, nada do que foi feito se fez.
4 Ọo ya bẹ ndzụ shi l'ẹka; ọ bụru ndzụ ono bẹ bụ ìphóró, dụru ndiphe.
4 A vida estava nele e a vida era a luz dos homens.
5 Ìphóró ono dụ l'ọchii; ọphu ọchii ono adụjeduru ike sọ-kputa iya.
5 A luz resplandece nas trevas, e as trevas não prevaleceram contra ela.
6 O nweru onye lanụ, Chileke yeru g'ọ bya. Ẹpha iya bụ Jiọnu.
6 Houve um homem enviado por Deus, e o nome dele era João.
7 Iphe, ọ byaru bụ gẹ ya pfua k'iphoro ono. Ọ byaru g'ọ saarụ iya ọha l'ophu; k'ọphu ẹphe a-nụma ozi ono kweta.
7 Este veio como testemunha para testificar a respeito da luz, para que todos viessem a crer por meio dele.
8 Ọ tọ bụkwa yẹbedua bụ ìphóró ọbu. Iphe, ọ byaru bụkwa g'ọ karụ ndiphe g'ìphóró ono dụ.
8 Ele não era a luz, mas veio para dar testemunho da luz,
9 Ọo ìphóró ono bẹ bụ ọkpobe ìphóró; ọphu bụ iya byaru lẹ mgboko-a bya adụru ndiphe l'ophu.
9 a verdadeira luz, que, vinda ao mundo, ilumina toda a humanidade.
10 Ọo ya bụ lẹ Opfu Chileke ono shi nọdu lẹ mgboko-a. Ọ bụru l'ẹka iya bẹ Chileke shi mee mgboko; obenu lẹ ndiphe ta amadụ onye ọ bụ.
10 O Verbo estava no mundo, o mundo foi feito por meio dele, mas o mundo não o conheceu.
11 Ọ byapfutaru ndu nkiya; ndu nkiya jịka iya anata.
11 Veio para o que era seu, e os seus não o receberam.
12 Ọle iphe, bụkpoo ndu natarụ iya nụ; mbụ ndu kweru nkiya; ndu ono bẹ ọ sụwaru g'ẹphe bụru ụnwu Chileke.
12 Mas, a todos quantos o receberam, deu-lhes o poder de serem feitos filhos de Deus, a saber, aos que creem no seu nome,
13 Abụbu ono, ẹphe bụ ụnwu Chileke ono ta abụkwa g'aanwụje nemadzụ bụ g'a nwụru phẹ; ẹbe ọ bụkwa ẹgu nwa meru a nwụa phẹ; ọphu ọ bụkwa gẹ nemadzụ rịtaru iya l'ọkpoma; onye nwụru phẹ nụ bụakwaa Chileke.
13 os quais não nasceram do sangue, nem da vontade da carne, nem da vontade do homem, mas de Deus.
14 Tọbudu iya bụ; Opfu ono bya abụru nemadzụ; anyi l'iya buru. Anyi gude ẹnya anyi hụma ọdu-biribiri iya; mbụ ọdu-biribiri, gbaru iya nụ; eshinu ọ bụ iya bụ Nwa nwoke lanụ, Nna iya, bụ Chileke nwụtaru. Iphe, ndzụ iya bụ bụerupho eze-iphe-ọma yẹe ire-lanụ.
14 E o Verbo se fez carne e habitou entre nós, cheio de graça e de verdade, e vimos a sua glória, glória como do unigênito do Pai.
15 Jiọnu bya epfuahaa kẹ Nwa Chileke ono; ara iya arara sụ: “Wakwa onye ọbu, mu shi epfuru unu opfu iya teke mu sụru unu l'ọ dụru onye l'e-mechaa bya nụ-a, ka mu l'ishi ka mu l'ọkpa; kẹle a byaru anwụ mu ọ nọduhawanu.”
15 João dá testemunho a respeito dele e exclama: — Este é aquele de quem eu dizia: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois já existia antes de mim.”
16 Eze-iphe-ọma iya ono nyịberu anyịbe. Ọ bụru l'eze-iphe-ọma iya ono b'ooshije emeru anyi eze-iphe-ọma; mbụ o -mechaa; oomekwasẹbaa ya ọzo; emewaa iya rọ k'anyịnyi.
16 Porque todos nós temos recebido da sua plenitude e graça sobre graça.
17 Ọo l'ẹka Mósisu bẹ Chileke shi tụaru anyi ekemu. Eze-iphe-ọma yẹe ire-lanụ shikwanụ l'ẹka kẹ Jizọsu Kéreshi bya.
17 Porque a lei foi dada por meio de Moisés; a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Ọ tọ dụkwa onye gudejewaa ẹnya hụma Chileke. Ọo Nwa lanụ ono, yẹle Chileke, bụ Nna tụgbaru bụru nanụ ọkpobe abụru ono bẹ bụ onye meru; anyi maru gẹ Chileke dụ.
18 Ninguém jamais viu Deus; o Deus unigênito, que está junto do Pai, é quem o revelou.
19 Tọbudu iya bụ; ndu Jiu shi Jierúsalẹmu zia ndu-uke Chileke mẹ ndu bụ eri Lívayi g'ẹphe je ajịa Jiọnu sụ iya: “?Bụ onye bẹ ị bụ?”
19 Este foi o testemunho de João, quando os judeus lhe enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para perguntar: “Quem é você?”
20 Ẹbe Jiọnu ajịkakwaru eyeru phẹ ọnu. Ọ kaẹkwaru phẹ phọ l'edzudzu-ọha sụ phẹ: “Ọ tọ bụkwa mbẹdua bụ Kéreshi ọbu.”
20 Ele confessou e não negou; confessou: — Eu não sou o Cristo.
21 Ẹphe jịa ya; “?Ọ bụhunuru onye bẹ ị bụ? ?Bụ ngu bụ Elayịjia?”
21 Diante disso, lhe perguntaram: — Quem é você, então? Você é Elias? Ele disse: — Não sou. Então perguntaram: — Você é o profeta? Ele respondeu: — Não, não sou.
22 Ẹphe sụ iya: “?Ọ bụkpohunaaru onye bẹ ị bụ? Yenụaru anyi ọnu g'anyi maru iphe, anyi e-je epfuaru ndu ziru anyi ozi. ?Dẹnukpohunaa g'i pfuru opfu ẹhu ngu?”
22 Disseram-lhe, então: — Diga quem é você, para podermos dar uma resposta àqueles que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de si mesmo?
23 Jiọnu sụ phẹ: Ọo mbẹdua bụ onye ono, Azáya deru nkiya l'ẹkwo sụ:
23 Então ele respondeu: — Eu sou “a voz do que clama no deserto: Endireitem o caminho do Senhor”, como disse o profeta Isaías.
24 No iya; ndu ono, byaru ozi ono bụ ndu Fárisii bẹ ziru phẹ nụ.
24 Ora, os que haviam sido enviados eram do grupo dos fariseus.
25 Ẹphe jịa Jiọnu sụ iya: “Ị -bụdu Kéreshi; ẹbe ị bụdu Elayịjia; ọphu ị bụkwapho onye mpfuchiru Chileke; ?ọ nwụhunuru ịnwu-agha bẹ iimeje baputizimu?”
25 E perguntaram a João: — Então por que você batiza, se não é o Cristo, nem Elias, nem o profeta?
26 Jiọnu sụ phẹ: “Unu eleanaa l'ọo mini bẹ mu gude eme baputizimu. Obenu l'ọ dụru onye unu l'iya tụkoru nọdu, unu ta amadụ.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Onye ono, l'e-mechaa bya nụ ono kakwa mu shii; k'ọphu mu ta asụdu gẹ mu e-phureta tọfu iya eri akpọkpa iya.”
27 Ele vem depois de mim, mas não sou digno de desamarrar as correias das suas sandálias.
28 No iya; ẹka iphemiphe ono mekọtaru bụ lẹ Betani; l'azụ ẹnyimu Jiọ́danu azụ iya ọphuu; l'ẹka Jiọnu shi anọduje eme ndiphe baputizimu.
28 Essas coisas aconteceram em Betânia, do outro lado do Jordão, onde João estava batizando.
29 O rwua lẹ nchitabọhu iya; Jiọnu hụma gẹ Jizọsu eje abyapfuta iya. Ọ sụ: “Unu hụma onye ọbu, bụ Nwatụru Chileke ọbu. Ọo ya e-gwefu iphe-ẹji ndiphe l'ophu!
29 No dia seguinte, vendo que Jesus vinha em sua direção, João disse: — Eis o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Sụ-a; ọ kwa onye ono bẹ mu pfuru opfu ẹhu iya ono sụ l'ọ dụru onye l'e-mechaa bya nụ. L'onye ọbu ka mu l'ishi ka mu l'ọkpa. L'a byaru anwụ mu; ọ nọduhawaro-a.
30 Este é aquele a respeito de quem eu falava, quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, porque já existia antes de mim.”
31 Mbẹdua te eshikwa maru onye ọ bụ; obenu l'ọo gẹ ndu Ízurẹlu amaru iya meru g'o gude mu bya anọdu; gude mini eme baputizimu.”
31 Eu mesmo não o conhecia, mas vim batizando com água a fim de que ele fosse manifestado a Israel.
32 Jiọnu pfukwaaphọ iphe, o gude ẹnya iya hụma sụ: “Mu hụmaru Unme Chileke g'o shi l'imigwe dụ gẹ ndo bya anọdu iya l'ẹhu.
32 E João testemunhou, dizendo: — Vi o Espírito descer do céu como pomba e pousar sobre ele.
33 Mbẹdua te eshikpọkwanu maru iya; ọle onye ono, ziru mu gẹ mu bya egude mini mee baputizimu ono sụru mu: ‘Ọo onye ono, ịi-hụma gẹ Unme Chileke shi l'imigwe bya nọdu iya l'ẹhu ono bụ iya bụ onye ọbu, e-gude Unme-dụ-Nsọ eme baputizimu ọbu.’
33 Eu não o conhecia; aquele, porém, que me enviou a batizar com água me disse: “Aquele sobre quem você vir descer e pousar o Espírito, esse é o que batiza com o Espírito Santo.”
34 Sụ-a; nta-a bẹ mu gudewaa ẹnya mu hụma iya bya apfụwaru epfu l'ọo onye ono bụ Nwa Chileke ọbu.”
34 Pois eu mesmo vi e dou testemunho de que ele é o Filho de Deus.
35 O rwukwaa lẹ nchitabọhu iya; Jiọnu pfụkwaru l'ẹka ono yẹle ụmadzu labọ, shi lẹ ndu etsoje iya nụ.
35 No dia seguinte, João estava outra vez na companhia de dois dos seus discípulos
36 No iya; ọ hụmaepho Jizọsu g'ọoghata ọ sụ: “Unu hụmakwa Nwatụru Chileke ọbu.”
36 e, vendo Jesus passar, disse: — Eis o Cordeiro de Deus!
37 No iya; ndu labọ ono, etsoje iya nụ ono nụmaepho iphe ono, o pfuru ono; ẹphe tsoru Jizọsu.
37 Os dois discípulos, ouvindo-o dizer isso, seguiram Jesus.
38 Jizọsu bya aghaa ẹnya hụma phẹ g'ẹphe etso iya bya ajịa phẹ sụ phẹ: “?Bụ gụnu bẹ unu achọ?”
38 E Jesus, voltando-se e vendo que o seguiam, disse-lhes: Eles disseram: — Rabi, onde o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “Mestre”.)
39 Ọ sụ phẹ: “Unu byanụ bya ahụma iya.” Noo ya; ẹphe tsoru iya je ahụma ẹka ọokwaje. Ẹphe l'iya nọ-jiwarọ nchi mbọchi ono. Teke ono, ẹphe byaru ono bụ l'oke eswe ụzenyashi.
39 Jesus respondeu: Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele aquele dia. Eram mais ou menos quatro horas da tarde.
40 Onye lanụ l'ụmadzu labọ ono, nụmaru opfu Jiọnu; tsoru Jizọsu ono; bụ Anduru, nwune Sayịmonu Pyịta.
40 André, o irmão de Simão Pedro, era um dos dois que tinham ouvido o testemunho de João e seguido Jesus.
41 Anduru vuru ụzo lọbaru je achọ-vu nwune iya Sayịmonu sụ iya: “Anyi hụmaakwaru Mezaya ọbu, bụ iya bụ Kéreshi ọbu.”
41 Ele encontrou primeiro o seu próprio irmão, Simão, a quem disse: — Achamos o Messias! (“Messias” quer dizer “Cristo”.)
42 O duta Sayịmonu byapfuta Jizọsu. Jizọsu hụmae ya phọ bya asụ iya: “Ọo ngu bụ Sayịmonu, bụ nwa Jiọnu. Iphe, aa-nọduje eku ngu nta-a bụ Sifasu, bụ iya bụ Mkpuma.”
42 E o levou a Jesus. Jesus olhou para ele e disse:
43 O rwua nchitabọhu iya; Jizọsu chịta k'eje Gálili. No iya; ọ hụma Filipu; bya asụ iya “Tsoru mu.”
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a Galileia e encontrou Filipe, a quem disse:
44 Filipu ono bụ onye Bẹtusayida. Ọ bụkwarupho mkpụkpu ono bẹ a nwụru Anduru yẹle Pyịta.
44 Esse Filipe era de Betsaida, cidade de André e de Pedro.
45 No iya; Filipu kwe iya hm; bya eje elee ẹnya Natanẹlu. Ọ hụma iya bya asụ iya: “Anyi hụmaakwaru onye ọbu, Mósisu deru nkiya l'ẹkwo ekemu; tẹme ndu mpfuchiru Chileke dekwaa ya phọ-a. Onye ọ bụ bụ Jizọsu kẹ Nazaretu, nwa Jiósẹfu.”
45 Filipe encontrou Natanael e lhe disse: — Achamos aquele de quem Moisés escreveu na Lei, e a quem se referiram os profetas: Jesus, o Nazareno, filho de José.
46 Natanẹlu sụ iya: “?Ọ dụkporu-a iphe, dụ ree, e-shi lẹ Nazaretu?”
46 Então Natanael perguntou: — De Nazaré pode sair alguma coisa boa? Filipe respondeu: — Venha ver!
47 Jizọsu hụmaepho gẹ Natanẹlu eje abyapfuta iya; ọ sụ: “Onye ọwa-a bụ ọkpobe onye Ízurẹlu, adụdu iphe, aata iya ụta iya.”
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse a respeito dele:
48 Natanẹlu jịa ya: “?Nẹnu g'i meru maru mu?”
48 Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Natanẹlu sụ iya: “Ọnyibe! Ọo ngu bụ Nwa Chileke ọbu. Ọo gụbedua bụ Eze ndu Ízurẹlu ọbu.”
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Jizọsu sụ iya: “?Bụ-a l'ọle mu sụru ngu lẹ mu hụmaru ngu l'upfu oshi figu phọ meru g'o gude i kweta? Ii-mechakwarọ hụmabaa iphe, kabaa ọwa-a shii!
50 Ao que Jesus lhe respondeu:
51 Gẹ mu gbukwaru ngu iya tororo; unu e-mechakwaa hụma g'imigwe gheru ọnu; ụnwu-ojozi Chileke nọdu enyiba iya enyiba; enyizetakwa iya phọ enyizeta awupfu Abụbu-Ndiphe.”
51 E acrescentou:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.