João 13

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 O ghuduẹpho ujiku lanụ; l'a bahụ l'ọbo Ojeghata ono; Jizọsu mawaru lẹ teke ya a-ha mgboko ọwa; lapfushia Nna iya rwuwaru. Jizọsu shiẹpho lẹ mbụ yee ndu bụ ndu nkiya lẹ mgboko-a obu; mbụ yeẹ phẹ iya phọ yerwua l'ishi.
1 Faltava somente um dia para a Festa da Páscoa . Jesus sabia que tinha chegado a hora de deixar este mundo e ir para o Pai. Ele sempre havia amado os seus que estavam neste mundo e os amou até o fim.
2 Noo ya; Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ tụko nọdu eri nri-ẹnyashi. Obutuswe yehawarụro Jiudasu Isukariyọtu, bụ nwa Sayịmonu ọriri l'obu g'o je ederu Jizọsu ye l'ẹka ndu ọhogu iya.
2 Jesus e os seus discípulos estavam jantando. O Diabo já havia posto na cabeça de Judas, filho de Simão Iscariotes, a ideia de trair Jesus.
3 Jizọsu maẹkwarupho lẹ Nna iya yekọtaru iya iphemiphe l'ẹka; maru l'ọo l'ẹka Chileke bẹ ya shi; tẹme ọ bụkwarupho Chileke bẹ ya alapfu.
3 Jesus sabia que o Pai lhe tinha dado todo o poder. E sabia também que tinha vindo de Deus e ia para Deus.
4 Tọbudu iya bụ; Jizọsu gbalihu l'ẹka ọ nọ eri nri-ẹnyashi ono bya achịru uwe ẹhu iya wụshi; chịta anamụ nmarụ l'upfu.
4 Então se levantou, tirou a sua capa , pegou uma toalha e amarrou na cintura.
5 Ọ bya ekuru mini ye lẹ gbamugbamu wata akwọ ndu etsoje iya nụ ọkpa; bya egude anamụ phọ, ọ nma l'upfu phọ ehucha phẹ iya.
5 Em seguida pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha.
6 Tọbudu iya bụ; o -rwuẹpho l'ẹka Sayịmonu Pyịta nọ; Pyịta sụ iya: “Tụswekwa! Nnajịuphu! ?Bụchia gụbedua abya mu akwọ ọkpa?”
6 Quando chegou perto de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 Jizọsu sụ iya: “Iphe, mu eme bẹ ị tị makwa nta-a. Ọ kwa l'e mechaa bẹ oo-do ngu-a ẹnya.”
7 Jesus respondeu:
8 Pyịta sụ iya: “Ephokwarọ k'akwọ mbẹdua ọkpa ephopho ophu.”
8 — O senhor nunca lavará os meus pés! — disse Pedro.
9 Sayịmonu Pyịta sụ iya: “Jikokwa! Nnajịuphu! Ọ -dụ nno bẹ ọ tọ bụkwaa ọkpa bẹ ịi-kwọ mu kpẹekpu; tụkokwa mu ẹka mẹ ishi sakọta.”
9 — Então, Senhor, não lave somente os meus pés; lave também as minhas mãos e a minha cabeça! — pediu Simão Pedro.
10 Jizọsu sụ iya: “Onye a wụwaru ẹhu bẹ mkpa awụ ẹhu ọzo adụhekwaru. Ọo ọkpa bẹ onye ọbu akwọje eshi ọphu inyi adụhedu iya l'ẹhu ilile. Unu tụkowaru dụ ree; ọle ọ tọ bụdu g'unu ha dụ-gbua ree.”
10 Aí Jesus disse:
11 Iphe, Jizọsu gude sụ l'ọ tọ bụdu g'ẹphe ha dụ-gbua ree bụ l'ọ mawaru onye ọphu bụ iya e-deru iya ye l'ẹka ndu ọhogu iya.
11 Jesus sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Todos menos um.”
12 No iya; ọ kwọchae phẹ phọ ọkpa ono; ọ chịta uwe ẹhu iya yee bya alaphu azụ l'ẹka o shi nọdu bya ajịa phẹ sụ: “?Unu makpọoru iphe ono, mu meru unu ono?
12 Depois de lavar os pés dos seus discípulos, Jesus vestiu de novo a capa, sentou-se outra vez à mesa e perguntou:
13 Iphe, unu anọduje eku mu bụ ‘O-zì-iphe’ bya eku mu ‘Nnajịuphu’. Ọphu unu ekuswekwaru; kẹle ọ bụkwaa iphe onoya bẹ mu bụ.
13 Vocês me chamam de “Mestre” e de “Senhor” e têm razão, pois eu sou mesmo.
14 Ọle-a; eshi ọphu ọ bụ mbẹdua, bụ Nnajịuphu unu bya abụru onye ezije unu iphe bẹ gbẹchia bya akwọo unu ọkpa; bẹ ọ gbakwarụ g'unu jenụ je akwọje nwibe unu ọkpa ẹgube ono, mu kwọru unu ono.
14 Se eu, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, então vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 L'ọ kwa iphe, unu e-letajẹ eme bẹ mu meru goshi unu ono; g'unu eletajẹ iya mee gẹ mu meru unu ono.
15 Pois eu dei o exemplo para que vocês façam o que eu fiz.
16 Lẹ-a; gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; nwokoro ta akajẹkwa nnajịuphu iya shii; ẹbe onye e ziru ozi akajẹkwa onye ziru iya ozi shii.
16 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o empregado não é mais importante do que o patrão, e o mensageiro não é mais importante do que aquele que o enviou.
17 Unu makọtawaru iphemiphe ono. Ọ -bụru l'unu tụkoru iya eme ememe bẹ Chileke a-gọkwaru ẹhu-ụtso nụ unu.
17 Já que vocês conhecem esta verdade, serão felizes se a praticarem.
18 “Ọ tọ bụkwa unu g'unu ha bẹ mu epfu opfu-a anụ. Mu makọtakwaru gẹ ndu mu họtaru gbaru. Ọle iphe, e deru l'ẹkwo-opfu Chileke vụfutajenupho g'e deru iya, bụ iya bụ iphe, sụru: ‘Ọ kwa onye ono, mu l'iya rigbaaru nri; mechaarụ bya emeahaa iphe, a-tsụru mu nụ.’
18 — Não estou falando de vocês todos; eu conheço aqueles que escolhi. Pois tem de se cumprir o que as
19 Mu epfukwaru iya unu nta-a, o toko rwudu-a; k'ọphu bụ; ọ -nwụje; unu ekweta l'ọo mbẹdua bụ onye ọbu.
19 Digo isso a vocês agora, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que “
20 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; onye bụ onye natarụ onye mu ziru ozi nataakwaru mbẹdua. Onye natakwanụru mu nụ nataakwarụpho onye ono, ziru mu gẹ mu bya ono.”
20 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem receber aquele que eu enviar estará também me recebendo; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 Jizọsu pfuchaa nno; meji tsua ya pharamu. Ọ sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọ kwa onye lanụ lẹ g'unu ha-a l'e-deru mu ye.”
21 Depois de dizer isso, Jesus ficou muito aflito e declarou abertamente aos discípulos:
22 Ndu ono, etsoje iya nụ ono tụko legbaa nwibe phẹ ẹnya; ẹka iphe ono tụfuru phẹ ẹhu; ẹbe ẹphe amadụ onye oopfuru.
22 Então eles olharam uns para os outros, sem saber de quem ele estava falando.
23 Onye lanụ lẹ ndu ono, etsoje iya nụ ono, bụ iya bụ onye ọphu Jizọsu kakọta eye obu bẹ nọ-kubekwa iya phọ ntse teke ono.
23 Ao lado de Jesus estava sentado um deles, a quem Jesus amava.
24 Tọbudu iya bụ; Sayịmonu Pyịta tabuaru iya ẹnya sụ iya g'ọ jịtaekwa iya onye oopfuru.
24 Simão Pedro fez um sinal para ele e disse: — Pergunte de quem o Mestre está falando.
25 Ọ bya akpọ-kubebaa Jizọsu ntse bya asụ iya: “Nnajịuphu! ?Bụ onye bẹ iipfu ama ẹka?”
25 Então aquele discípulo chegou mais perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quem é ele?
26 Jizọsu sụ iya: “Ọo onye ono, mu a-nụ ibiribe buredi, mu tsutarụ l'iphe-a, eeri nri-a bụ onye ọbu.” Ọ bya etsutaẹpho ibiribe buredi ono; o woru iya nụ Jiudasu Isukariyọtu, bụ nwa Sayịmonu.
26 — É aquele a quem vou dar um pedaço de pão passado no molho! — respondeu Jesus. Em seguida pegou um pedaço de pão, passou no molho e deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Jiudasu tachaẹpho buredi ono; Nsetanu pheba iya l'ẹhu. Ọ bụru iya bụ lẹ Jizọsu asụ iya: “Iphe, bụ iphe, ịibya ememe mee ya ẹgwegwa.”
27 E assim que Judas recebeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 Ẹbe ọ dụdu ndu ono, nọ l'ẹka ono, eeri nri ono, dụru onye ọphu maru iphe, ọ zọberu pfuaru iya nno.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus disse isso.
29 Ndu arịa sụ l'eshi ọphu ọ bụ Jiudasu, l'egudeje ẹkpa okpoga phẹ bụ iphe, Jizọsu epfuru iya bụ g'ọ zụtachakwaa iphe, ẹphe gude eme k'ọbo-iphe; ọzoo l'iphe, Jizọsu pfuru Jiudasu bụ g'ọ nụ ndu ụkpa iphe.
29 Como era Judas que tomava conta da bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse alguma coisa para a festa ou desse alguma ajuda aos pobres.
30 Ọo ya bụ; ọ natachaẹpho ibiribe buredi ono; ọ tụgbua lụfushia; nchi jihuanaa.
30 Judas recebeu o pão e saiu logo. E era noite.
31 Jiudasu tụgbuchaepho; Jizọsu sụ: “Ọo nta-a bẹ e goshiru ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe. Ọ bụkwarupho l'ẹka iya bẹ ee-shi hụma ọdu-biribiri kẹ Chileke.
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ Abụbu-Ndiphe meru g'a hụma ọdu-biribiri kẹ Chileke; nokwaphọ gẹ Chileke e-me g'e shi l'ẹka nkiya hụma ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe; mbụkwa nta-a bẹ oo-me g'a hụma ọdu-biribiri iya ọbu.
32 E, se por meio dele a natureza gloriosa de Deus for revelada, então Deus revelará em si mesmo a natureza divina do Filho do Homem. E Deus fará isso agora mesmo.
33 Ụnwu mu! Mu l'unu ta anọhekwa iphe, barụ ishi nta-a; unu achọahaa mu. Ọle ọo iphe ono, mu pfuru ndu Jiu ono bẹ mu epfukwarụpho unu nta-a. ‘Ẹka mu eje bẹ unu taa dụkwa ike abya.’
33 Meus filhos, não vou ficar com vocês por muito tempo. Vocês vão me procurar, mas eu digo agora o que já disse aos líderes judeus: vocês não podem ir para onde eu vou.
34 Ọ kwa ekemu ọ̀phúú bẹ mu atụru unu. Unu yee nwibe unu obu; mbụ g'ọ bụerupho gẹ mu yeru unu obu bụ g'unu e-yeje nwibe unu.
34 Eu lhes dou este novo mandamento: amem uns aos outros. Assim como eu os amei, amem também uns aos outros.
35 Ọo obu ono, unu e-ye nwibe unu ono bẹ ndu ọzo e-gude maru l'unu bụ ndu etsoje mu nụ.”
35 Se tiverem amor uns pelos outros, todos saberão que vocês são meus discípulos.
36 Sayịmonu Pyịta jịa ya sụ iya: “Nnajịuphu; ?bụ awe bẹ ịila ọbu?” Ọ sụ iya: “Ẹka mu ala bẹ ị tịi dụkwa ike etsoru mu ala nta. Ọ chikwa alwapfuta bẹ ii-mechaa lwapfuta mu l'ẹka ono.”
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, para onde é que o senhor vai? Jesus respondeu:
37 Pyịta sụ iya: “Nnajịuphu; ?ọ nwụru ịnwu-agha bẹ mu taa dụdu ike etsoru ngu nta-a? Mbụ-a; mu dụkwaa onwomu ree amị ẹnya lẹ ndzụ mu see iswi ẹhu ngu.”
37 Pedro tornou a perguntar: — Senhor, por que eu não posso segui-lo agora? Eu estou pronto para morrer pelo senhor!
38 Jizọsu sụ iya: “Aa! ?Ị sụ l'ịi-dụ ike mịa ẹnya lẹ ndzụ ngu see iswi ẹhu mu? Gẹ mu gbukwaaru ngu iya tororo; oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọ́rà; bẹ ị gọakwaru ẹgo ugbo ẹto sụ l'ị tị madụ onye mu bụ.”
38 — Está mesmo? — perguntou Jesus. — Pois eu afirmo a você que isto é verdade: antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.