João 12

Bayịburu Izii (IZZ) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 O ghuduẹpho abalị ishii tẹme l'a bahụ l'ọbo Ojeghata ono; Jizọsu tụgbua jeshia Betani. Betani bụ mkpụkpu, Lazarọsu bu, bụ iya bụ nwoke ono, Jizọsu mejeru; o shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ phọ.
1 Seis dias antes da Páscoa, Jesus foi para Betânia, onde estava Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado dentre os mortos.
2 O rwua l'ẹka ono; ẹphe shiaru iya ite ẹbyaa. Ọ bụru Mata akwakọru phẹ nri; yẹbedua, bụ Lazarọsu yịru lẹ ndu ẹphe lẹ Jizọsu eri nri ono.
2 Prepararam-lhe, ali, uma ceia. Marta servia, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com Jesus.
3 No iya; Meri gbẹshiepho je ewota mgbere manụ, eshi mkpọ, a zụru oke aswa; mbụ manụ, e gude nadụ, guru egugu mee. O wota iya gude bya awụa Jizọsu l'ọkpa bya egude ẹgbushi iya huchaa ya ọkpa ọbu. Mkpọ manụ ono tụko ụlo ono vọo pfurupfuru.
3 Então Maria, pegando um frasco de perfume de nardo puro, muito precioso, ungiu os pés de Jesus e os enxugou com os seus cabelos. E toda a casa se encheu com o cheiro do perfume.
4 Ọ bụru iya bụ lẹ Jiudasu Isukariyọtu, yị lẹ ndu etsoje Jizọsu, bụ iya bụ onye ono, mechaarụ deru iya ye-a; tụfuepho ọnu sụ:
4 Mas Judas Iscariotes, um dos seus discípulos, aquele que estava para trair Jesus, disse:
5 “?Bụna-a gụnu bẹ e te wotadụru manụ-a je eree reta ụkporo pangu lẹ pangu iri gude je ekeeru ndu adụdu g'ọ dụ phẹ?”
5 — Por que este perfume não foi vendido por trezentos denários e o valor não foi dado aos pobres?
6 Iphe, Jiudasu gude pfua iphe ono ta abụkwa l'ọo g'o letaberu ndu adụdu g'ọ dụ phẹ ẹnya. Iphe, o gude pfua ya bụkwa l'ọ bụ iphuru; ọ bụru iya egudeje ẹkpa, okpoga phẹ adụje; ọ nọdu ezitajẹ iphe, e yeru iya.
6 Ele disse isso não porque se preocupava com os pobres, mas porque era ladrão e, tendo a bolsa do dinheiro, tirava o que era colocado nela.
7 Jizọsu sụ iya: “Parụ nwanyị haa! Haa ya g'ọ kwakọbe iphe, o gude ngabẹru mbọku, ee-li mu.
7 Mas Jesus disse:
8 Unu lẹ ndu adụdu g'ọ dụ phẹ anọ tekenteke; obenu lẹ mbẹdua ta abyadụru kẹ gẹ mu l'unu buwarurọ bupyabẹ.”
8 Porque os pobres estão sempre com vocês, mas a mim vocês nem sempre terão.
9 O be teke igwerigwe ndu Jiu nụmaru l'ọo lẹ Betani bẹ Jizọsu nọ; ẹphe wụru jeshia ẹka ono. Ọ tọ bụkwaa Jizọsu bẹ ẹphe chọru jee kpụrumu. Ẹphe jekwarụpho g'ẹphe hụma Lazarọsu, bụ iya bụ onye ono, o meru; o shi l'ọnwu teta ono.
9 Uma numerosa multidão dos judeus ficou sabendo que Jesus estava em Betânia. Eles foram até lá não só por causa dele, mas também para ver Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado dentre os mortos.
10 Ndu-ishi uke Chileke chịkwaapho idzu l'ẹphe e-gbufukwaaphọ Lazarọsu.
10 Mas os principais sacerdotes resolveram matar também Lázaro,
11 Ishi iphe, ẹphe gude sụ l'ẹphe e-gbu iya bụ l'ọo opfu ẹhu Lazarọsu ono bẹ igwerigwe ndu Jiu gude anashịhu ndu-ishi phẹ agbakashịhu ejegbaa eworu onwophẹ ye l'ẹka Jizọsu.
11 porque muitos dos judeus, por causa dele, voltavam crendo em Jesus.
12 O rwua nchitabọhu iya; igwerigwe ọha ono, byaru k'ọbo Ojeghata ono nụma lẹ Jizọsu abya Jierúsalẹmu.
12 No dia seguinte, a numerosa multidão que tinha vindo à festa, tendo ouvido que Jesus estava a caminho de Jerusalém,
13 Ọ bụru iya bụ ẹphe gbafụtachaa je egbukọo ẹkwo-igu gude gba iya ndzuta. Ẹphe nọdu akpọ okwe asụje:
13 pegou ramos de palmeiras e saiu ao encontro dele, clamando: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor e que é Rei de Israel!”
14 No iya; Jizọsu bya ahụma nwa nkapfụ-ịgara bya anọ-koru iya, bụ iya bụ iphe ọbu, e deru l'ẹkwo Opfu Chileke sụ:
14 E Jesus, tendo conseguido um jumentinho, montou-o, segundo está escrito:
15 “Gẹ ndzụ ta agụkwa ngu
15 “Não tema, filha de Sião, eis que o seu Rei está vindo, montado num filho de jumenta.”
16 Ẹbe iphe ono eshidu edoje ndu etsoje iya nụ ẹnya lẹ mbụ. Ọle o -rwuẹrupho gẹ Chileke kubataru Jizọsu l'imigwe; kwabẹ iya ùbvù, parụ ẹka; ẹphe gbẹ teke ono rịta iphe ono, e deru kẹ nkiya ono; l'ẹphe mewaru iya iphe ono, ẹkwo-opfu Chileke pfuru ono.
16 Seus discípulos a princípio não compreenderam isso. Mas, quando Jesus foi glorificado, então eles se lembraram de que essas coisas estavam escritas a respeito dele e também de que tinham feito isso com ele.
17 Teke ono, Jizọsu kuru Lazarọsu oku; mee ya ọ dzụkwaru ndzụ ọzo; shi l'ẹka e liru iya fụta ono bẹ a dụ igwerigwe nọdu l'ẹka ono. Ọ bụru igwerigwe ndu ono bẹ pfukashịru ndu ọzo iphe ono, nwụru nụ ono.
17 A multidão que estava com Jesus quando ele chamou Lázaro do túmulo e o levantou dentre os mortos dava testemunho.
18 Noo iphe, meru g'o gude a dụ igwerigwe nno gba iya ndzuta. Ẹphe nụmahawaru l'ọo Jizọsu bẹ meru iphe-ọhumalenya ono.
18 Por causa disso, também, a multidão saiu ao encontro de Jesus, pois ouviu que ele tinha feito esse sinal.
19 Ndu Fárisii pfuahaa l'ime onwophẹ asụje: “Unu ahụma. Idzu anyi ọbu arwụhuahanaa. Unu lewarọ gẹ mgboko l'ophu zelihuru awụ etso iya.”
19 Então os fariseus disseram entre si: — Vocês podem ver que não estão conseguindo nada! Eis que o mundo vai atrás dele.
20 Ndu shi l'alị Gurisu harụ yịru lẹ ndu jeru abarụ Chileke ẹja lẹ Jierúsalẹmu g'aabọ iphe ono.
20 Ora, entre os que foram para adorar durante a festa, havia alguns gregos.
21 Ndu ono bya ahụma Filipu; Filipu bụ onye Bẹtusayida, bụ mkpụkpu, nọ lẹ Gálili. Ẹphe wupfu iya je asụ iya: “Nwoke-ibe mu! ?Dẹnu g'eeme g'anyi lẹ Jizọsu hụma?”
21 Estes se dirigiram a Filipe, que era de Betsaida da Galileia, e lhe pediram: — Senhor, queremos ver Jesus.
22 Ọo ya bụ; Filipu je epfuaru iya Anduru. Anduru yẹle Filipu swịru je epfuaru iya Jizọsu.
22 Filipe foi dizê-lo a André, e André e Filipe o comunicaram a Jesus.
23 Noo ya; Jizọsu sụ phẹ: “Nta-a bẹ o rwuakwaru teke aa-hụma Abụbu-Ndiphe l'ọdu-biribiri iya.
23 Então Jesus se dirigiu a eles, dizendo:
24 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; akpụru ereshi -adabadụru l'alị rehu ẹwa bẹ ọ nọekwapho g'ọ nọ. Ọle o -rehukwanu bẹ ọomije deru yẹkete.
24 Em verdade, em verdade lhes digo: se o grão de trigo, caindo na terra, não morrer, fica ele só; mas, se morrer, produz muito fruto.
25 Onye yeru ẹnya lẹ ndzụ iya l'e-tuphakwa iya etupha; ọle onye kpọru ndzụ iya ashị lẹ mgboko-a l'e-gude iya gbata ndzụ ojejoje.
25 Quem ama a sua vida perde-a; mas aquele que odeia a sua vida neste mundo irá preservá-la para a vida eterna.
26 Onye ọ dụ iya g'ọ bụru onye ejeru mu ozi g'onye ọbu bya etsoru mu g'ọo-bụkwanuru ẹka mu nọ bẹ onye ọbu, ejeru mu ozi ọbu a-nọdu. Onye bụ onye ejeru mu ozi bẹ Nna mu a-kwabẹkwa ùbvù.”
26 Se alguém me serve, siga-me, e, onde eu estou, ali estará também o meu servo. E, se alguém me servir, meu Pai o honrará.
27 “Sụ-a; ọ kwa nta-a bẹ obu etsu mu mini. ?Bụ gụnu bẹ mu e-pfu? ?Bụ gẹ mu sụ Nna mu g'ọ dzọo mu lẹ nta-a? Tụswekwa! Ọ kwa iphe, abya eme nta-a bẹ mu byadoru.”
27 — Agora a minha alma está angustiada, e o que direi? “Pai, salva-me desta hora”? Não, pois foi precisamente com este propósito que eu vim para esta hora.
28 “Nna! Menaa g'a hụma ọdu-biribiri dụ l'ẹpha ngu.”
28 Pai, glorifica o teu nome. Então veio uma voz do céu: — Eu já o glorifiquei e ainda o glorificarei.
29 Igwerigwe ọha ono, pfukube ẹka ono nụma iya; ẹphe sụ l'ọo igwe deru edede. Ndu harụ sụ: “Ọ kwa ojozi-imigwe pfuru yeru iya!”
29 A multidão que ali estava e que ouviu aquela voz dizia ter havido um trovão. Outros diziam: — Foi um anjo que lhe falou.
30 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ kwa unu bẹ e pfudoru opfu ono; ọ tọ bụkwa mbẹdua bẹ e pfudoru iya.
30 Então Jesus explicou:
31 Ọ kwa nta-a bẹ Chileke e-kpe ndu mgboko-a ikpe. Ọ kwa nta-a bẹ aabya echikpọ ike k'onye ono, bụ iya bụ onye-ishi ndu mgboko-a.
31 Chegou o momento de este mundo ser julgado, e agora o seu príncipe será expulso.
32 Mbẹdua bẹ teke ono, ee-shi l'alị wolia mu eli ono bẹ mu a-tụko onyemonye sekuta g'ẹphe tsoru mu.”
32 E eu, quando for levantado da terra, atrairei todos a mim.
33 Iphe ono bẹ o pfuru gude goshi gẹ ya e-gude nwụhu.
33 Ele dizia isto, significando com que tipo de morte estava para morrer.
34 Igwe ọha ono sụ iya: “Anyi nụmawaru iphe, e deru l'ẹkwo ekemu sụ lẹ Kéreshi ọbu anọduwaro ndzụ jasụ l'ojejoje. ?Dẹnuhunu g'o gude ị gbẹ sụ lẹ Abụbu-Ndiphe nwụhufutaje? ?Bụkpohunaa onye bụ Abụbu-Ndiphe ọbu?”
34 A multidão disse: — Nós ouvimos da Lei que o Cristo permanece para sempre. Como, então, você diz que é necessário que o Filho do Homem seja levantado? Quem é esse Filho do Homem?
35 Jizọsu sụ phẹ: “Ìphóró ono bụfukwa nwanshịi bẹ ọo-nọfua l'echilabọ unu. Ọphu g'unu lọbaru ije nta, ìphóró dụru unu; a -nọnyakwa ọchii byapfuta unu. Noo kẹle onye eje ije l'ọchii ta amajẹkwaru ẹka o phuku eshi.
35 Jesus respondeu:
36 Ọphu g'unu kweta woru onwunu sẹe asẹe l'ìphóró ono teke ìphóró ono dụkwadu swiru unu g'unu abụru ndu bu l'ẹka ìphóró dụ.”
36 Enquanto vocês têm a luz, creiam na luz, para que se tornem filhos da luz. Depois de dizer isso, Jesus foi embora e ocultou-se deles.
37 Ọ bụ eviya l'o mehawaru iphe-ọhumalenya, dụ igwerigwe l'iphu phẹ; ọle ẹphe te ekwedu woru onwophẹ ye iya l'ẹka.
37 E, embora tivesse feito tantos sinais na presença deles, não creram nele,
38 Ọ bụru iya bụ l'iphe ono, Azáya, bụ onye mpfuchiru Chileke pfuru ono avụkota g'o pfuru iya. Ọ sụru:
38 para se cumprir a palavra do profeta Isaías, que diz: “Senhor, quem creu em nossa pregação? E a quem foi revelado o braço do Senhor?”
39 Noo g'o shitaru; ẹbe ẹphe ekwetaduru. Lẹ Azáya pfukwarụpho ọzo sụ:
39 Por isso, não podiam crer, porque Isaías disse ainda:
40 “Chileke mewaru phẹ;
40 “Cegou os olhos deles e endureceu-lhes o coração, para que não vejam com os olhos, nem entendam com o coração, e se convertam, e sejam por mim curados.”
41 Ọ bụru Jizọsu bẹ Azáya epfu opfu iya ono. Iphe, o gude pfua iphe ono bụ l'ọ hụmahawaruro ọdu-biribiri iya.
41 Isaías disse isso porque viu a glória dele e falou a respeito dele.
42 G'e jia epfua bẹ a dụana-a igwerigwe kweta l'ọo ya bụ onye ọbu, Chileke yeru g'ọ bya ọbu; mbụ lụfuchaa lẹ ndu-ishi kwetachaakwaru l'ọo ya. Ọle ẹphe ta adụdu ike pfufuta iya; kẹle ẹphe atsụnuka ndu Fárisii ebvu; a -nọnyakwaa; a kpochia phẹ mkpọchi sụ g'ẹphe ta abatajẹhe l'ụlo-ndzukọ.
42 No entanto, muitos dentre as próprias autoridades creram em Jesus, mas, por causa dos fariseus, não o confessavam, para não serem expulsos da sinagoga.
43 Noo l'ẹphe ka eye ẹnya l'ajaja ọphu ndiphe aja phẹ; eme l'ajaja ọphu Chileke gege aja phẹ.
43 Porque amaram mais a glória dos homens do que a glória de Deus.
44 Jizọsu raa ya arara sụ: “Onye kwetarụ nkemu ta abụkwa-a nkemu bẹ o kwetarụ kpoloko; o kwetakwarụpho k'onye ono ziru mu nụ ono.
44 E Jesus clamou, dizendo:
45 Onye hụmaru mu nụ hụmaakwarupho onye ono, ziru mu gẹ mu bya ono.
45 E quem vê a mim vê aquele que me enviou.
46 Mbẹdua l'onwomu byaru gẹ mu bya abụru ìphóró dụru ndiphe; k'ọphu a-bụru; onye kwetarụ nkemu; onye ono taa nọduhedu l'ọchii.
46 Eu vim como luz para o mundo, a fim de que todo aquele que crê em mim não permaneça nas trevas.
47 Onye nụmachaaru iphe-a, mu epfu-a; ẹbe o medu iya ememe; bẹ ta abụkwa mu e-kpe iya ikpe; kẹle mu ta abyakwaru ekpe ndiphe ikpe. Iphe, mu byaru bụkwa gẹ mu dzọo ndu mgboko.
47 Se alguém ouvir as minhas palavras e não as guardar, eu não o julgo. Porque eu não vim para julgar o mundo, e sim para salvá-lo.
48 Onye jịkaru mu nụ; bya ajịka anata opfu, mu epfu bẹ ọ dụkwaruro onye e-kpe iya ikpe. Ọo opfu ono, mu pfuru ono bẹ bụ iphe, a-nma iya ikpe lẹ mbọku ikpazụ.
48 Quem me rejeita e não recebe as minhas palavras tem quem o julgue; a própria palavra que falei, essa o julgará no último dia.
49 Ishi iya bụ l'iphe, mu epfu ta abụdu ike ẹka mu bẹ mu gude epfu iya. Ọo Nna mu ono, ziru mu; mu bya ono gude ọnu iya goshi mu iphe, mu e-pfu; kakwaru mu phọ gẹ mu e-pfu iya.
49 Porque eu não falei por mim mesmo, mas o Pai, que me enviou, esse me ordenou o que dizer e o que anunciar.
50 Mu makwarụpho l'iphe ono, ọ sụru gẹ mu pfua ono anụje ndzụ ojejoje. Ọo ya bụ l'iphe, bụ iphe, mu epfu bụepho iphe, Nna sụru gẹ mu pfua bẹ mu epfu.”
50 E sei que o seu mandamento é a vida eterna. Portanto, as coisas que eu digo, digo exatamente assim como o Pai me falou.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.