Hebreus 11
Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT
1 Iphe ono, bụ ekweta bụ: achịru ụpfu ye l'iphe, eele ẹnya iya; bya abụru amakaharu l'iphe ono, a hụmaduru l'ẹnya ono dụ phọ eviya.
1 A fé mostra a realidade daquilo que esperamos; ela nos dá convicção de coisas que não vemos.
2 Kẹle ọo ekweta ono meru g'o gude ndiche anyi phẹ bụru ndu ajarụ àjájá l'ẹphe eme ree.
2 Pela fé, pessoas em tempos passados obtiveram aprovação.
3 Ọo ekweta meru g'o gude o doo anyi ẹnya lẹ mgboko-a bụ opfu ọnu bẹ Chileke gude mee ya; mbụ l'iphemiphe-a, akpụrenya elegbaa bụ iphe, aahụmaduru l'ẹnya bẹ e gude mee ya.
3 Pela fé, entendemos que todo o universo foi formado pela palavra de Deus; assim, o que se vê originou-se daquilo que não se vê.
4 Sụ-a; ọo ekweta Ebẹlu meru g'o gude o gweeru Chileke ngwẹja, ka kẹ Kénu ree. Chileke nata iya gụa ya l'onye pfụberekoto; ọ nwụhuchakpoo iphe, o meru nọdu epfuẹlaa opfu byasụ nta.
4 Pela fé, Abel apresentou a Deus um sacrifício superior ao de Caim. Com isso, mostrou que era um homem justo, e Deus aprovou suas ofertas. Embora há muito esteja morto, ainda fala por meio de seu exemplo.
5 Ọ bụru ekweta Inọku meru g'o gude ọ nọdukwaduro ndzụ; Chileke bya ewolita iya g'anwụhu te egbu iya egbugbu ophu; ẹbe ọ dụdu onye maru g'o meru; kẹle Chileke woliwaru iya; tẹmanu e wolia ya ono bẹ ajarụ iya ajaja l'o shi emeje iphe, jiru Chileke ẹpho.
5 Pela fé, Enoque foi levado para o céu sem ver a morte; “ele desapareceu porque Deus o levou para junto de si”. Porque, antes de ser levado, ele era conhecido por agradar a Deus.
6 Unu maanarụ-a l'ọ tọ dụdu onye a-dụ ike eme iphe, jiru Chileke ẹpho; gbahaa l'onye ọbu kwetaadaru kẹ Chileke. Kẹle onye akpịritaru Chileke ntse vufutajẹ ụzo kweta lẹ Chileke dụ; kwetakwaphọ l'oo-buje ndu achọ iya nụ nggo.
6 Sem fé é impossível agradar a Deus. Quem deseja se aproximar de Deus deve crer que ele existe e que recompensa aqueles que o buscam.
7 Sụ-a; ọo ekweta Nuwa meru g'o gude ọ ngabẹru Chileke nchị teke Chileke nmarụ iya ọkwa iphe, e-mechaa mee nụ, bụ iphe, ọ tọko hụmadu l'ẹnya. O mee iphe, Chileke pfuru; kụa eze ụgbo, Chileke gude dzọo yẹe ndibe iya ndzụ. O shi ẹgube ono goshi nemadzụ l'umere ndiphe dụ ẹji. Ọ bụru ekweta ono meru iphe, Chileke gude gụa ya l'onye pfụberekoto. Opfu lẹ Chileke agụje ndu kwetarụ nkiya lẹ ndu pfụberekoto.
7 Pela fé, Noé construiu uma grande embarcação para salvar sua família do dilúvio. Ele obedeceu a Deus, que o advertiu a respeito de coisas que nunca haviam acontecido. Pela fé, condenou o resto do mundo e recebeu a justiça que vem por meio da fé.
8 Ọo ekweta Ébirihamu meru g'o gude o mee gẹ Chileke pfuru teke o kuru iya. Ọ tụgbua lụfu jeshia alị, Chileke kweru iya ukwe lẹ ya a-nụ iya g'ọ bụru nkiya. Ébirihamu shi l'alị iya tụgbua ije; l'ẹbe ama ẹka ooje.
8 Pela fé, Abraão obedeceu quando foi chamado para ir à outra terra que ele receberia como herança. Ele partiu sem saber para onde ia.
9 Ọo ekweta ono meru g'o gude o je eburu l'alị ono, Chileke kweru iya ukwe iya ono. O buru iya g'onye lwarụ alwalwa. Ụlo, yẹe Áyizaku waa Jiékọpu shi ebujeru bụerupho ụlo, e gude ẹkwa mee. Ẹphebedua bẹ Chileke kwekwarụpho ukwe-iphe lanụ ono, o kweru Ébirihamu onoya.
9 E, mesmo quando chegou à terra que lhe havia sido prometida, viveu ali pela fé, pois era como estrangeiro, morando em tendas. Assim também fizeram Isaque e Jacó, que herdaram a mesma promessa.
10 L'iphe Ébirihamu ele ẹnya iya bụ eze mkpụkpu ono, a tụru ọkpa iya; k'ọphu ọo-nọwaro ojejoje ono; mbụ eze mkpụkpu ọphu bụ Chileke gude ẹka iya tụa ya g'ọo-dụ bya egude ẹka iya kpụa ya l'onwiya.
10 Abraão esperava confiantemente pela cidade de alicerces eternos, planejada e construída por Deus.
11 Ọ bụru ekweta Sera l'onwiya mechakwarụpho g'o gude ọ bụru nwanyị, nọru; ẹbe ọ tsụjeduru ime jasụ ọ nọghaa atsụta ime bẹ Chileke meẹluru-a g'ọ dụ ike tsụta ime lẹ nka. Iphe, kparụ iya nụ bụru l'o doberu Chileke l'onye apfụshije ike l'iphe, o kweru ukwe iya.
11 Pela fé, até mesmo Sara, embora estéril e idosa, pôde ter um filho. Ela creu que Deus era fiel para cumprir sua promessa.
12 Ọ bụru iphe ono meru g'o gude ọ bụru nwoke lanụ ono, bụ Ébirihamu mechaarụ bụru nna, nwụru igwe ọha; mbụ nwoke ono shiwaa kahụwaa dụwaa g'onye nwụhuru anwụhu. Ụnwu iya mechaa bya ajaa àjàjà; ha l'ọtu gẹ kpokpode dụ l'igwe; ha igwerigwe g'ẹja, nọ l'alị; bụru 'agụta agụta.
12 E, assim, uma nação inteira veio desse homem velho e sem vigor, uma nação numerosa como as estrelas do céu e incontável como a areia da praia.
13 Iphe, bụ ndu ono, a gụshiru ono chịru ụpfu ye l'iphe ono, Chileke kweru phẹ ukwe iya ono jasụ ẹphe nwụshihu; ọphu o rwukwaru phẹ ẹka teke ẹphe nọkwadu ndzụ. Obenu l'ẹphe hụmakotaru iphe ono, nọkwadu ẹnya ono bya etee ẹswa iya. Ẹphe saa ya asasa l'ẹphe hụmawaru l'ẹphe bụ mbyambya bya abụru ndu kpafụtaru ụri lẹ mgboko-a.
13 Todos eles morreram na fé e, embora não tenham recebido todas as coisas que lhes foram prometidas, as avistaram de longe e de bom grado as aceitaram. Reconheceram que eram estrangeiros e peregrinos neste mundo.
14 Ndu epfu nno bụ iphe, ẹphe egoshi bụ l'ẹphe achọkwadu alị, e-mechaa bụru nkephẹ.
14 Evidentemente, quem fala desse modo espera ter sua própria pátria.
15 Ọzo bụ l'ọme oghoroko alị phẹ ono, ẹphe shiru fụta ono shi adụje phẹ m'ẹphe achọle-a ụzo laphushia ya azụ.
15 Se quisessem, poderiam ter voltado à terra de onde saíram,
16 Obenu l'ẹka ẹnya dụ phẹ bụ l'alị ọphu ka ree, bụ iya bụ ọphu dụ l'imigwe. Ọ bụru iphe ono meru g'o gude ọphu iphere adụdu Chileke l'ẹphe kuru iya Chileke phẹ; kẹle ọ dụru mkpụkpu ọ kwakọberu doberu phẹ.
16 mas buscavam uma pátria superior, um lar celestial. Por isso Deus não se envergonha de ser chamado o Deus deles, pois lhes preparou uma cidade.
17 Sụ-a; ọo ekweta Ébirihamu meru g'o gude o kweta duta nwa iya, bụ Áyizaku jeshia egbugbu g'o gude gwaa Chileke teke ono, Chileke mejeru gẹ ya dalee ya ono. Ọ bụru onye ono Chileke kweru ukwe-iphe ono dutaru nwa lanụ, o nweru jeshia egbugbu.
17 Pela fé, Abraão, ao ser posto à prova, ofereceu Isaque como sacrifício. Abraão, que havia recebido as promessas, estava disposto a sacrificar seu único filho,
18 Ọ bụkwaru onye-a Chileke sụru: “Ọo lẹ Áyizaku bẹ ii-shi nweru ụnwu nwanwanwaranwa-a.”
18 embora Deus lhe tivesse dito: “Isaque é o filho de quem depende sua descendência”.
19 Ébirihamu bụerupho iphe, o lechawaru ẹnya hụma bụ lẹ Chileke a-dụa ike mee Áyizaku g'o shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ, bụnu iya bụ l'e -pfuje iya epfupfu bẹ Áyizaku shiwaa l'ọnwu teta dzụru ndzụ; eshinu e mechaarụ o tsoru Ébirihamu laphu azụ.
19 Concluiu que, se Isaque morresse, Deus tinha poder para trazê-lo de volta à vida. E, em certo sentido, recebeu seu filho de volta dos mortos.
20 Ọ bụru ekweta Áyizaku meru g'o gude ọ gọru ọnu-ọma nụ Jiékọpu yẹe Ịso; gọoru phẹ iphe, e-me l'iphu.
20 Pela fé, Isaque prometeu bênçãos para o futuro de seus filhos, Jacó e Esaú.
21 Ọo ekweta Jiékọpu meru g'o gude ọ gọru ọnu-ọma nụ ụnwu Jiósẹfu l'ẹhu l'ẹhu tẹme ọ nwụhu. Ọ pfụru apfụru; woru mgbọro iya sụbe l'alị; phozeta l'eli iya; baarụ Chileke ẹja g'ọ gọ ọnu-ọma ono.
21 Pela fé, Jacó, prestes a morrer, abençoou cada um dos filhos de José e se curvou para adorar, apoiado em seu cajado.
22 Ọo ekweta Jiósẹfu meru g'o gude ọ bya l'anwụhu; o vuru ụzo pfua opfu awụfu, ndu Ízurẹlu mechaarụ shi l'alị Ijiputu wụfu lashịa alị, Chileke kweru phẹ ukwe iya. Ọ bya egoshikwaphọ g'ee-me ọkpu iya m'ẹphe -wụfuje.
22 Pela fé, José, no fim da vida, declarou com toda a confiança que os israelitas deixariam o Egito e deu ordens para que cuidassem de seus ossos.
23 Ọo ekweta ne lẹ nna Mósisu meru g'o gude ẹphe domia Mósisu ọnwa ẹto g'a nwụchaaru iya; opfu l'ẹphe leru iya ẹnya l'ọ bụ nwata, dụ ùbvù l'ẹnya; ọphu ndzụ agụeduru phẹ emebyi ekemu, eze ndu Ijiputu tụru sụ g'e gbuje iphe, bụ nwa nwoke, onye Jiu zedaru k'ọ̀phúú.
23 Pela fé, os pais de Moisés o esconderam por três meses tão logo ele nasceu, pois viram que a criança era linda e não tiveram medo de desobedecer ao decreto do rei.
24 Ọo ekweta Mósisu ono meru g'o gude o vutaẹpho; ọ jịka g'e te ekuhẹ iya nwatibe nwa nwanyị eze ndu Ijiputu.
24 Pela fé, Moisés, já adulto, recusou ser chamado filho da filha do faraó,
25 Ọ hatarụ etsoru ụnwu Chileke jee iphe-ẹhuka; eme l'anọdu l'ẹka ẹhu atsọ iya ụtso eme iphe-ẹji; mbụ ẹhu-ụtso, adụdu ẹka ọono-beru.
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a aproveitar os prazeres transitórios do pecado.
26 Iphe, ọ kparụ ẹka bụ l'a -nọdu eme iya ewere l'opfu ẹhu Onye-Ndzọta ono, Chileke kweru ukwe iya l'ọo-bya lẹ mgboko ono bẹ ọ ka iya ree eme lẹ ya nwekọtaru ẹku, dụ l'alị Ijiputu mgburugburu. Onoo kẹle ẹnya dụ iya l'obunggo ọphu dụ l'iphu.
26 Considerou melhor sofrer por causa do Cristo do que possuir os tesouros do Egito, pois tinha em vista sua grande recompensa.
27 Ọ bụru ekweta Mósisu meru g'o gude ọ haa Ijiputu tụgbushia; ọphu ndzụ agụduru iya l'ẹhu e-ghu eze ndu Ijiputu eghu. Ọ sụa ẹka l'obu nọ-kirishia g'ọ -bụ l'ọ hụmaru Chileke ẹnya; l'ẹbe abụ lẹ Chileke bụ onye aahụmaje l'ẹnya.
27 Pela fé, saiu do Egito sem medo da ira do rei e prosseguiu sem vacilar, como quem vê aquele que é invisível.
28 Ọo ekweta Mósisu meru g'o gude o gbube ishi k'ọbo Ojeghata; teke ono, ọ sụru ndu Ízurẹlu l'ophu g'ẹphe woru mee nwatụru phedzuru l'iphe, bụkpoo ọnu mgbo ụlo phẹ; g'ojozi-imigwe, byaru egbushi ọkpara ndu Ijiputu ta adụ ọkpara kẹ ndu Ízurẹlu, oo-gbu.
28 Pela fé, ordenou que o povo de Israel celebrasse a Páscoa e aspergisse com sangue os batentes das portas, para que o anjo da morte não matasse seus filhos mais velhos.
29 Ọo ekweta ụnwu Ízurẹlu meru g'o gude ẹphe wụghaa l'echi ògbú Ẹnyimu-uswe eje l'ọma alị g'onye eje l'echi gbororo. Ndu Ijiputu jeshia aghata; mini rigbushikọta phẹ.
29 Pela fé, o povo de Israel atravessou o mar Vermelho, como se estivesse em terra seca. Quando os egípcios tentaram segui-los, morreram todos afogados.
30 Ọ bụru ekweta ndu Ízurẹlu meru g'o gude igbulọ, e gude kpuphee Jieriko mgburugburu daa g'ẹphe jephechaaru iya mgburugburu abalị ẹsaa.
30 Pela fé, o povo marchou ao redor de Jericó durante sete dias, e suas muralhas caíram.
31 Ọo ekweta, nwanyị ovuọba ono, bụ Réhabu meru g'o gude a haa ya; ọphu a tụkoduru yẹe ndu kwefuru Chileke ike mee g'ẹphe laa l'iswi; opfu l'o domijeru ndu Ízurẹlu ono, byaru ngge lẹ mkpụkpu Jieriko phọ; shi ẹgube ono dzọo phẹ.
31 Pela fé, a prostituta Raabe não foi morta com os habitantes de sua cidade que se recusaram a obedecer, pois ela acolheu em paz os espiões.
32 ?Mu e-le ole agụ? ?Dẹnu teke mu a-nọdu gụshiwaro Gidiyọnu phẹ mẹ Beraku; mẹ Samụsinu; mẹ Jiẹfuta; mbụkpoo Dévidi phẹ; mẹkpoo Sámẹlu; waa ndu mpfuchiru Chileke.
32 Quanto mais preciso dizer? Levaria muito tempo para falar sobre a fé que Gideão, Baraque, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e os profetas tiveram.
33 Ọo ekweta phẹ bẹ meru g'o gude ẹphe tsoo ọhamoha ọzo ọgu; lwụ-kpee phẹ; bya eme iphe, pfụru ọto; bya anata iphe, e kweru phẹ ukwe iya; mee g'oduma ta adụ ike kụhaa ọnu akụha;
33 Pela fé, eles conquistaram reinos, governaram com justiça e receberam promessas. Fecharam a boca de leões,
34 bya egude iya zọnyia ọku, ata rịriri; bya egude iya nahụ ndu gude ogu-echi achị phẹ k'egbugbu. Ẹphe shi bụru ndu ike te eshidu dụ; e mechakwanaa ẹphe bya abụru ndu ọkpehu dụ. Ẹphe shi bụru ọ-kariẹka l'ọgu; k'ọphu ẹphe shi achịje ojọgu ndu ọhozo nanụ nanụ.
34 apagaram chamas de fogo e escaparam de morrer pela espada. Sua fraqueza foi transformada em força. Tornaram-se poderosos na batalha e fizeram fugir exércitos inteiros.
35 Ụnwanyi, kwetarụ nụ hụmaru ndibe phẹ, nwụshihuru nụ g'ẹphe shi l'ọnwu tetagbaa.
35 Mulheres receberam de volta seus queridos que haviam morrido. Outros, porém, foram torturados, recusando-se a ser libertos, e depositaram sua esperança na ressurreição para uma vida melhor.
36 Ọ dụru ndu a harụ chịa ọchi; chia phẹ iphe; tụa phẹ mkpọro; nwuru phẹ ye l'ọka mkpọro.
36 Alguns foram alvo de zombaria e açoites, e outros, acorrentados em prisões.
37 Ọ dụru ndu a tugbushiru lẹ mkpuma; dụru ndu e kwobuharu ẹbo; dụru ndu e gude mma gbugbushia; ẹphe shi etsojeru aghapheẹpho; bụru iphe, ẹphe shi eyeje bụ akpọ eghu mẹ akpọ atụru. Ẹphe kparụ nri; a kpaa phẹ ẹhu; mee phẹ ewere.
37 Alguns morreram apedrejados, outros foram serrados ao meio, e outros ainda, mortos à espada. Alguns andavam vestidos com peles de ovelhas e cabras, necessitados, afligidos e maltratados.
38 Mgboko dụ-be phẹ ẹji; k'ọphu ọ tọ gbadụru k'ọphu ẹphe a-nọkota iya. Ẹphe shi anọduje aghaphe l'echiẹgu, e te budu ebubu mẹ l'ẹka úbvú dụ; ẹphe shi ebuje l'ọgba mẹ l'obu-alị gẹ ndu agba ọso ndzụ.
38 Este mundo não era digno deles. Vagaram por desertos e montes, escondendo-se em cavernas e buracos na terra.
39 Sụ-a; ndu-a tụkokwaaru bụru ndu a sụru l'ẹphe shi eme ree. Ọ bụru ekweta phẹ kparụ iya. Ẹphe nọelaa; ẹbe iphe ono, Chileke kweru ukwe iya ono erwuduru phẹ ẹka.
39 Todos eles obtiveram aprovação por causa de sua fé; no entanto, nenhum deles recebeu tudo que havia sido prometido.
40 Ọle Chileke achịru anyi idzu, ka ree; k'ọphu bụ l'ọoepho anyi l'ẹphe -tụgba; tẹme ẹphe a-bụru ndu dụebe ree.
40 Pois Deus tinha algo melhor preparado para nós, de modo que, sem nós, eles não chegassem à perfeição.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.