Gênesis 24
Bayịburu Izii (IZZ) vs VC
1 Ébirihamu kahụwaru bụru ọgerenya shii; tẹme Chipfu kebewa iya l'ọma l'ụzomuzo.
1 O velho Abraão estava avançado em idade, e o Senhor o tinha abençoado em todas as coisas.
2 Ọ bya ekua onye ọphu bụ onye-ishi lẹ ndu-ozi iya; mbụ onye ọphu eletakọta iphemiphe, o nweru ẹnya; bya asụ iya: “Dẹe mu ẹka l'ehe.
2 Abraão disse ao servo mais antigo de sua casa, que administrava todos os seus bens: "Mete tua mão debaixo de minha coxa.
3 Gude ẹpha Chipfu, bụ Chileke ọphu bu l'imigwe; bya eburu l'eliphe; ria nte l'ị tịi lụtaduru nwa mu Áyizaku nwanyị, shi l'ibe ndu Kénanu, anyi l'ẹphe bu l'ẹka-a.
3 Quero que jures pelo Senhor, Deus do céu e da terra, que não escolherás para mulher de meu filho nenhuma das filhas dos cananeus, no meio dos quais habito;
4 L'ii-je l'alị mu; mbụ l'ibe abụbu mu gẹdegede je alụtaru nwa mu, bụ Áyizaku nwanyị.”
4 mas irás à minha terra, à minha parentela, e lá escolherás uma mulher para o meu filho Isaac."
5 Onye-ozi iya ono sụ iya: “?Ọ -bụkwanuru lẹ nwanyị ọbu te ekwedu l'ootsoru mu alwa ẹka-e; ?mu duta nwa ngu gude lashịa alị ono, i shi ono tọo?”
5 O servo respondeu: "Talvez essa mulher não me quererá seguir a esta terra; nesse caso, poderei reconduzir o teu filho à terra de onde saíste?"
6 Ébirihamu sụ iya: “Be dutakwaphọ nwa mu laa alị ẹka ono ọzo!
6 "Guarda-te bem, disse-lhe Abraão, de reconduzir para lá o meu filho!
7 Chipfu, bụ Chileke k'imigwe, bụ onye dufutaru mu l'ọkpoku ibe nna mu; waa l'alị, a nwụru mu anwụnwu; mbụ onye pfuru yeru mu nụ; bya ekwee mu ukwe-iphe ribua ya l'angụ sụ l'awa mu bẹ ya a-nụ alị-a; Chileke ono e-zia ojozi iya g'unu l'iya swịru; k'ọphu ịi-lụta nwanyị l'ẹka ono dulataru nwa mu.
7 O Senhor Deus do céu, que me tirou da casa de meu pai e de minha pátria, que me disse e me jurou dar esta terra à minha posteridade, este Senhor mandará o seu anjo diante de ti, e tu escolherás lá uma mulher para o meu filho.
8 Ọ -bụru lẹ nwanyị ọbu te ekwedu ngu etsoru; ẹvu ngu ogodogo. Ọo ẹpho g'i ti dukwaru nwa mu laa alị ẹka ono ọzo!”
8 Mas, se ela não te quiser seguir, estarás desobrigado do juramento que te impus. Somente não reconduzas {de forma alguma} para lá o meu filho."
9 Ọo ya bụ; onye-ozi iya ono bya eye nnajịuphu iya ẹka l'ehe; bya eria angụ l'opfu ono.
9 Pôs, então, o servo sua mão debaixo da coxa de Abraão, seu senhor, e fez-lhe o juramento que ele pedia.
10 Onye-ozi iya ono bya achịta anụ-ije, bụ ịnya-kamẹlu nnajịuphu iya iri gude tụgbua. Nnajịuphu iya ono hakwarụpho nụ iya iphe, dụgbaa ree; o gude; ọ bụru iya eje alị Mesopotémiya. O jerwua bya abahụ mkpụkpu ẹka Nahọ bu.
10 E, tendo tomado dez camelos do rebanho de seu senhor, partiu, levando as mãos cheias das riquezas de Abraão. E pôs-se a caminho, andando para a Mesopotâmia, para a cidade de Nacor.
11 O mee g'ịnya-kamẹlu ono g'ẹphe ha gbushichaa ikpere lẹ mgboru wẹlu, nọ l'azụ mkpụkpu ono k'ọphu ọ-nyizeta. Teke ono bụwaa ụzenyashi; bya abụru teke ụnwanyi awụfuje lẹ mkpụkpu je eseta mini.
11 E fez descansar os camelos fora da cidade, perto de um poço. Era pela tarde, à hora em que saíam as mulheres para ir buscar água.
12 Tọbudu iya bụ; onye-ozi Ébirihamu ono pfuru nụ Chileke sụ: “Jiko Chipfu, bụ Chileke kẹ nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu. Menaa g'ije mu ntanụ-a nweru ishi! Goshinu l'i yeru nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu obu!
12 "Senhor, disse ele, Deus de Abraão, meu senhor, fazei-me encontrar hoje o que desejo, e manifestar vossa bondade para com meu senhor Abraão.
13 Mbụ-a; ọ kwa wẹlu bẹ mu nọ-kube-a; tẹme ụnwumgboko shi lẹ mkpụkpu-a wụfuta abya eseta mini.
13 Eis-me aqui, de pé, junto desta fonte onde as filhas dos habitantes da cidade virão buscar água.
14 Menaa g'ọ bụru; teke o nweru ụnwumgboko ono onye ọphu mu sụru: ‘Jiko phozetanu ite ngu gẹ mu ngụta mini’; o -kweta chebe mu iya; bya asụ lẹ ya e-jekwa echebefua ịnya-kamẹlu mu; g'onye ono bụkwaru onye ị họtaru onye-ozi ngu, bụ Áyizaku. Noo iphe, l'e-me gẹ mu maru l'i yeru nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu obu.”
14 Portanto, a donzela a quem eu disser: Inclina o teu cântaro, por favor, para que eu beba -, e me responder: Bebe, e darei de beber também aos teus camelos -, essa seja a que destina ao vosso servo Isaac. Por isto conhecerei que manifestais vossa bondade para com meu senhor."
15 Ọ nọdu epfukwadu anụ Chileke ono; Ribeka nọdu abyawaa yẹ l'ite, ọ nmako l'ukuvu. Ọ bụru nwatibe Bituwẹlu. Bituwẹlu bụkwanuru nwatibe Milika, bụ nyee Nahọ. Nahọ ono bụkwanuru nwune Ébirihamu.
15 Ainda não tinha acabado de falar, quando sobreveio, com um cântaro aos ombros, Rebeca, filha de Batuel, filho de Melca, mulher de Nacor, irmão de Abraão.
16 Nwamgbọko ono nọdu ama ntụmatu; tẹme o dobe onwiya ọ̀rù; kẹle o to nwedu nwoke, yẹe ya kwajẹwaru. Ọ bya eje lẹ wẹlu ono je esejia ite iya mini nmakoru lụfuta.
16 A jovem era extremamente bela, virgem, e homem algum a havia possuído. Ela desceu à fonte, encheu o seu cântaro e ia voltando.
17 Onye-ozi ono bya emee ẹgwegwa bya agbapfu iya sụ iya: “Jiko chebenu mu mini l'ite ngu ono nwanshịi gẹ mu ngụa.”
17 O servo correu-lhe ao encontro e disse-lhe: "Queres dar-me de beber um pouco da água de teu cântaro?"
18 Ọ sụ: “Ngụaro nnajịuphu mu!” Ọ bya ezia ite ono ẹgwegwa bya apata iya l'ẹka gude chebe iya mini ono.
18 "Bebe, meu senhor", respondeu ela. E prontamente inclinou o cântaro sobre o seu braço para lhe dar de beber.
19 O chebechaa ya mini ọbu ọ sụ: “Mu e-setafụkwaru ịnya-kamẹlu ngu g'ẹphe ngụa jasụ ẹphe angụ-dzuru iya.”
19 Tendo ele bebido, ela disse: "Vou buscar água também para os teus camelos, para que todos bebam."
20 O mee ẹgwegwa bya awụfu mini l'ite iya ono woru ye l'iphe, eeyejeru anụ mini; bya agbaphu azụ lẹ wẹlu je esetaba mini ọzo. O seẹ ya phọ gbiriri jasụ ọ sụ-dzuru ịnya-kamẹlu ono angụngu.
20 E, despejando seu cântaro no bebedouro, correu a buscar água de novo na fonte para todos os camelos.
21 Ọphu onye-ozi ono epfukpọdaru mẹ akpụru opfu lanụ. Ọ nọdu egekpọe ya phọ g'ọ maru ?Chipfu kabẹ mewaa ije iya; o nweru ishi tọo?
21 O homem contemplava em silêncio, curioso por saber se o Senhor tinha ou não tornado feliz a sua viagem.
22 Ịnya-kamẹlu ono ngụghechaepho mini ọbu; nwoke ono bya achịfuta eregede-imi, e gude mkpirikpu mkpọla-ododo mee; waa mgbalẹka labọ, e gude mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri mee woru chiẹ ya.
22 Quando os camelos acabaram de beber, o homem tirou um anel de ouro pesando meio siclo, e dois braceletes de ouro pesando dez siclos.
23 Ọ jịa nwamgbọko ono sụ iya: “?Ị bụ nwatibe onye? Jiko mu sụru-a: ?o nweru ẹka anyi a-zẹ l'ibe nna ngu g'anyi je akwaa l'ẹnyashi-a?”
23 E disse à jovem: "Dize-me, por favor: De quem és filha? Haveria na casa de teu pai um lugar para passarmos a noite?"
24 Ọ sụ iya: “Mu bụkwa nwatibe Bituwẹlu; nwa, Milika yeru Nahọ.”
24 "Eu sou filha de Batuel, respondeu ela, o filho de Melca, que ela deu à luz a Nacor."
25 Ọ bya epfufua ya sụ: “Anyi nweru ẹswa oyii; yẹle k'ọkponku shii; waa ụlo, ịi-kwa l'ẹnyashi-a.”
25 E ajuntou: "Há em nossa casa palha e forragem em abundância, e também lugar para passar a noite."
26 Nwoke ono bya ephureta bya abaarụ Chipfu ẹja sụ:
26 Inclinou-se, então, o homem e prostrou-se diante do Senhor:
27 “G'ajaja bụru kẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu. Mbụ Chipfu ahadụru Ébirihamu; o yeẹ ya phọ obu g'o yeru iya ya; bya apfụshikwapho ike l'iphe, oomeru iya. A bya lẹ mbẹdua bẹ Chipfu duwaru ije durwuta ibe abụbu nnajịuphu mu phẹ.”
27 "Bendito seja, exclamou ele, o Senhor, o Deus de Abraão, meu senhor, que não faltou à sua bondade e à sua fidelidade para com ele. O Senhor conduziu-me diretamente à casa dos parentes de meu senhor."
28 Nwamgbọko ono bya agbaru laa unuphu je atụko iphemiphe ono kọkotaru ndu bu l'ụlo ne iya.
28 A jovem foi correndo contar à sua mãe tudo o que se tinha passado.
29 Ribeka nweru nwune nwoke, aza Lebanụ. Lebanụ gbagbụa jeshia nwoke ọbu ndzuta lẹ wẹlu l'ẹka ono;
29 Rebeca tinha rim irmão chamado Labão. Este apressou-se em ir ao encontro do homem que se encontrava junto da fonte.
30 kẹle ọ hụmaru eregede-imi phọ; waa mgbalẹka, nwune iya nwanyị gba l'ẹka; bya anụmakwapho iphe ono, Ribeka pfuru sụ l'ọo iphe, nwoke ono pfuru iya ono. Ọ tụgbua jepfushia nwoke ọbu; o jeshia ọ pfụwaru pfụ-kube ịnya-kamẹlu iya lẹ mgboru wẹlu ono.
30 Ele tinha visto o anel e os braceletes nas mãos de sua irmã, e ouvido a narração de sua irmã Rebeca: "Esse homem me disse isso e aquilo." Foi ele, pois, ao encontro do estrangeiro e o achou perto dos camelos, na fonte.
31 Tọbudu iya bụ; Lebanụ sụ iya: “Bata abata-o! Gụbe onye Chipfu gọru ọnu-ọma nụ! ?Ọ nwụru ịnwu-agha bẹ i jeru apfụru l'ẹka ono? Mu doziakwaru ngu ụlo; bya edoziwaa ẹka ịnya-kamẹlu ngu a-dọru.”
31 "Vem, bendito do Senhor, disse ele, por que permaneces aí fora? Preparei a casa e um lugar para os camelos."
32 Ọo ya bụ; nwoke ono bahụ l'ụlo ono. Lebanụ bya atọshia ịnya-kamẹlu iya iphe, o shi vuru. Ọ bya achịtaru ịnya-kamẹlu ono g'ẹphe ha ẹswa oyii; waa k'ọkponku; bya apataru yẹbedua yẹe unwoke, ẹphe l'iya swị mini g'ẹphe kwọo ọkpa.
32 E o homem entrou na casa. Descarregaram os camelos, deram-lhes palha e forragem, enquanto traziam ao estrangeiro e aos seus companheiros água para lavar os pés.
33 A bya akwata nri doberu iya l'atatiphu. Ọ sụ lẹ ya te erikwa nri jasụ teke ya pfuadaru iphe, ya byaru.
33 Serviu-se-lhe em seguida de comer; mas ele disse: "Não comerei nada enquanto não expuser o que tenho a dizer." "Fala", disse Labão.
34 Ọo ya bụ; ọ sụ: “Mu bụkwa onye-ozi Ébirihamu.
34 "Eu sou, disse ele, escravo de Abraão.
35 Chipfu mewaru nnajịuphu mu iphe-ọma, parụ ẹka. Ọ bụwaru onye nweru iphe ntụmatu. Ọ nụru iya atụru; waa eswi; waa mkpọla-ọchaa; yẹle mkpọla-ododo; waa ohu, dụ igwerigwe; unwoke mẹ ụnwanyi; waa ịnya-kamẹlu; waa nkapfụ-ịgara.
35 O Senhor encheu de bênçãos o meu senhor, que se tornou poderoso; e deu-lhe ovelhas e bois, prata e ouro, servos e servas, camelos e jumentos.
36 Nyee nnajịuphu mu, bụ Sera nwụtaru iya nwa lẹ nka. Ébirihamu wowaru iphemiphe, o nweru nụkota nwata ọbu.
36 Sara, mulher do meu senhor, apesar de sua velhice, deu-lhe à luz um filho, ao qual ele deu todos os seus bens.
37 Nnajịuphu mu ono mee; mu riaru iya nte kweta lẹ mu ta alụtaduru nwa iya ono nwanyị, shi l'alị ono, o bu ono, bụ iya bụ alị Kénanu.
37 Então o meu senhor fez-me jurar que eu não escolheria para o seu filho uma mulher entre as filhas dos cananeus, em cuja terra ele mora,
38 “Lẹ mu e-je l'ẹnya unuphu ibe nnajịuphu mu ono; mbụ l'ọkpa-ipfu iya gẹdegede; je alụtaru nwa iya ono nwanyị.
38 mas que viria à casa de seu pai, à sua família, para aí escolher uma mulher para o seu filho.
39 “Mu jịa nnajịuphu mu ono sụ iya: ‘?Ọ -bụkwanuru lẹ nwanyị ọbu te ekwedu l'ootsoru mu alwa ẹka ono-e?’
39 E eu disse-lhe: Talvez a mulher não me quererá seguir.
40 “Ọ sụ lẹ Chipfu ono, bụ onye ono, yẹ l'iya l'anọ ono bẹ e-duru-a ojozi iya ye gẹ mu l'iya swịru; k'ọphu oo-me g'ije mu nweru ishi. Ọo ya bụ; k'ọphu mu a-lụta nwanyị, shi l'ọkpa-ipfu phẹ; waa l'ẹnya unuphu phẹ gẹdegede dulataru nwa iya nwoke.
40 'O Senhor, respondeu-me ele, em cujo caminho sempre andei, mandará o seu anjo contigo e fará bem-sucedida a tua viagem: escolherás para o meu filho uma mulher de minha família, na casa de meu pai.
41 Lẹ mu -jekpọwaa l'ọkpa-ipfu phẹ; ọ bụru l'ẹphe jịkaru bẹ ẹnwa iya te egudehẹdu mu; l'ọoburu ẹvu mu ogodogo.
41 Mas serás desobrigado do juramento que me fazes, se, tendo visitado minha parentela, encontrares oposição e não fores recebido.'
42 “Ọ bụru iya bụ; mu byarwuta lẹ wẹlu-a ntanụ-a; mu sụ: ‘Jiko gụbe Chipfu, bụ Chileke kẹ nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu; ọ -bụru l'ọ dụ ngu ree; jiko menaa g'ije-a, mu byaru-a nweru ishi.
42 Ora, chegando hoje à fonte, eu disse: Senhor, Deus de meu senhor Abraão, se vos dignardes tornar bem-sucedida a viagem que empreendi {concedei-me isto:}
43 Nta-a bẹ mu pfụru lẹ mgboru wẹlu-a; ọ -bụru l'o nweru nwamgbọko, byaru eseta mini; mu sụ iya: “Jiko gẹ mu ngụtanu nwa mini, ha nwanshịi l'ite ngu ono!”
43 Ficarei perto da fonte; a jovem que vier buscar água, e a quem eu disser: Deixa-me, por favor, beber um pouco da água de teu cântaro,
44 Ọ -bụru l'o kwetarụ chebe mu iya; bya asụ lẹ ya e-jekwa echebefua ịnya-kamẹlu mu; g'onye ono bụkwaru onye gụbe Chipfu họtaru nwatibe nnajịuphu mu.’
44 e que me responder:'Bebe, e buscarei também água para os teus camelos', essa será a mulher que o Senhor destina ao filho de meu senhor.
45 “Mu nọdu epfukwadu anụ Chileke ono l'ime obu; Ribeka nọdu abyawaa yẹ l'ite, ọ nmako l'ukuvu. Ọ bya eje lẹ wẹlu ono je eseta mini. Mu sụ iya: ‘Jiko chebenu mu mini!’
45 Eu não tinha ainda acabado de falar comigo mesmo, quando veio Rebeca com o seu cântaro aos ombros, e desceu à fonte para buscar água. Eu disse-lhe: Dá-me de beber, por favor.
46 “O mee ẹgwegwa pazeta ite ono, ọ pa l'ukuvu ono; bya asụ mu: ‘Nggẹ; ngụa; gẹ mu je esetafụaru ịnya-kamẹlu ngu g'ẹphe ngụa.’
46 E, descendo logo o cântaro dos seus ombros, ela me disse: 'Bebe, e darei também de beber aos camelos.'
47 “Mu jịa ya sụ iya: ‘?Ị bụ nwatibe onye?’
47 Perguntei-lhe então de quem era filha. Ela respondeu-me: 'Sou filha de Batuel, filho de Nacor, que Melca lhe deu à luz.' Eu, pois, coloquei o anel em suas narinas e os braceletes em seus punhos.
48 Mu bya ephureta bya abaarụ Chipfu ẹja; bya ajaa Chipfu, bụ Chileke kẹ nnajịuphu mu, bụ Ébirihamu ajaja; mbụ Chipfu, onye duru mu; mu shia ọkpobe ụzo byarwuta ẹka mu hụmaru nwamgbọko, bụ nwanwa nwune nnajịuphu mu, mu a-lụta dularu nwatibe nnajịuphu mu.
48 Inclinei-me, então, prostrando-me diante do Senhor, e bendisse o Senhor, o Deus de meu senhor Abraão, que me conduziu diretamente ao lugar onde eu podia tomar a filha do parente de meu senhor para o seu filho.
49 Ọ -bụru l'unu e-goshi l'unu yeru nnajịuphu mu obu; l'ọ gbaru g'o gude ire unu ẹka; unu pfunaa ya gẹ mu nụma. Teke ọ dụdu; unu pfukwaphọ; gẹ mu maru ọphu mu e-shi eshishi.”
49 Agora, se quiserdes testemunhar afeição e fidelidade ao meu senhor, dizei-mo; senão, dizei-mo também, para que eu tome outra direção."
50 Lebanụ yẹe Betuwẹlu yeru iya ọnu sụ: “Ọ kwa Chipfu du ngu bya; ọphu anyi enweẹkwa ọnu opfu k'asụ l'ọwa-a meru; ọphu ọwa-a emeduru.
50 Labão e Batuel tomaram então a palavra: "Do Senhor veio tudo isso, disseram eles. Nada temos a dizer.
51 Wakwa Ribeka baa; duta iya gude laa g'o je alụru nwatibe nnajịuphu ngu; eshinu ọ bụ gẹ Chipfu sụru l'ọo-dụ bụ ono.”
51 Eis aí Rebeca: toma-a e parte. Que ela seja a mulher do filho de teu senhor, como o Senhor disse."
52 Onye-ozi Ébirihamu nụmaepho ọnu, ẹphe yeru; o phozetaru Chipfu.
52 Ouvindo estas palavras, o servo de Abraão prostrou-se por terra diante do Senhor.
53 Ọ bya egwefuta ngwa, e gude mkpọla-ododo; yẹe mkpọla-ọchaa mee bya achịe Ribeka; bya achịekwaa ya phọ ẹkwa. Ọ nụkwapho nwune iya; ẹphe lẹ ne iya iphe, vu oke aswa.
53 Tomando em seguida objetos de prata, objetos de ouro e vestidos, ofereceu-os como presente a Rebeca. Ofereceu também ricos presentes ao seu irmão e à sua mãe.
54 Ẹphe lẹ ndu ẹphe l'iya swị gbẹ teke ono bya atụko ria nri; bya angụa iphe, angụngu; bya akwaa ẹka ono l'ẹnyashi ono.
54 Puseram-se então à mesa, ele e os seus companheiros, e passaram a noite. Levantando-se no dia seguinte, disse o servo: "Deixai-me partir para a casa do meu senhor."
55 Nwune nwamgbọko ono; yẹle nene iya sụ: “Kabẹnu haa g'anyi lẹ nwada anyi ọbu nọfua nwujiku iri; tẹme unu alashịwaro.”
55 Ao que o irmão e a mãe de Rebeca responderam: "Fique a jovem ainda conosco alguns dias, ao menos dez dias; depois disto partirá."
56 Ọ sụkwanu phẹ: “?Unu esedekwadụ mu kẹ gụnu; l'ẹka Chipfu gbẹ mewaa ije mu; o nweru ishi? Unu hanaa gẹ mu lashịa lapfu nnajịuphu mu!”
56 "Não me retenhais, tornou ele: pois que o Senhor fez bem-sucedida a minha viagem, deixai-me partir e voltar para o meu senhor."
57 Ẹphe sụ g'ẹphe kua nwamgbọko ono jịa ya g'o yee ọnu.
57 "Chamemos a jovem, disseram eles, e perguntemos-lhe o seu parecer."
58 Ẹphe kua Ribeka bya ajịa ya sụ: “?Ii-tsoru nwoke-a?”
58 Chamaram Rebeca e disseram-lhe: "Queres partir com este homem?" "Sim", respondeu ela.
59 Ọo ya bụ; ẹphe duru nwune phẹ nwanyị, bụ Ribeka nụ iya; ẹphe lẹ nwanyị, eleta iya ẹnya. Onye-ozi Ébirihamu ono; yẹle ndu ẹphe l'iya swị duta iya; ẹphe lashịa.
59 Deixaram-na, pois, partir juntamente com sua ama-de-leite, com o servo de Abraão e seus companheiros.
60 Ẹphe bya ala; ndu nwe Ribeka gọru ọnu-ọma nụ iya; sụ iya:
60 Eles abençoaram-na, dizendo: "Ó nossa irmã: possas tu tornar-te a mãe de milhares de miríades! E possua a tua posteridade a porta dos seus inimigos!"
61 Ọo ya bụ; Ribeka yẹle ndu-ozi iya kwakọbe bya enyita ịnya-kamẹlu phẹ tsoru onye-ozi Ébirihamu ono; o duru phẹ; ọ bụru iya alala.
61 Rebeca e suas servas levantaram-se, montaram nos camelos e seguiram o homem. Este conduzindo Rebeca, pôs-se logo a caminho.
62 Teke ono bẹ Áyizaku shiwaa lẹ Ọgba Ọ-dzụ-ndzụ-ele-mu-ẹnya abya; kẹle ẹka o bu ebubu bụ l'echiẹgu ndọhali.
62 Entretanto, Isaac tinha voltado do poço de Lacai-Roi, e habitava no Negeb.
63 O -rwua ụzenyashi ujiku lanụ o tsoru ọma ẹgu aghaphe. O jeshia ele ẹnya bya ahụma ịnya-kamẹlu, awụ abya nụ.
63 Uma tarde em que saíra para meditar no campo, levantando os olhos, viu alguns camelos que se aproximavam.
64 Ribeka bya apalikwaphọ ẹnya hụma Áyizaku; bya eshi l'eli ịnya-kamẹlu iya pfụ-zeta.
64 Rebeca também, tendo levantado os olhos, viu Isaac, e desceu do camelo.
65 Ọ jịa onye-ozi ono sụ iya: “?Nwoke ono, shi lẹ mgbẹgu eje abya nụ ono bụ onye?”
65 Ela disse ao servo de Abraão: "Quem é aquele homem que vem ao nosso encontro no campo?" "É o meu senhor", respondeu ele. E ela tomou depressa o véu e cobriu-se.
66 Onye-ozi ono bya akọkotaru Áyizaku gẹ ya gude mee ya.
66 O servo contou a Isaac tudo o que tinha feito.
67 Áyizaku bya eduta iya duba l'ụlo-ẹkwa ne iya, bụ Sera. Ọ bụru iya bụ l'e kewaru iya Ribeka; ọ lụru. O yee ya obu shii. Ọ bụru iya bụ l'obu abyahụkwa bya ejizeta Áyizaku lẹ kẹ ne iya, nwụhuru nụ-a.
67 E Isaac introduziu Rebeca na tenda de Sara, sua mãe. Desposou-a, e ela tornou-se sua mulher muito amada. E desse modo Isaac consolou-se da morte de sua mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.