Êxodo 2
Bayịburu Izii (IZZ) vs NVI
1 Noo ya; nwoke, shi l'ọnulo Lívayi bya alụta nwanyị, shikwaphọ l'ọnulo Lívayi.
1 Um homem da tribo de Levi casou-se com uma mulher da mesma tribo,
2 Nwanyị ono bya atsụta ime; bya nwụa nwa nwoke. Ọ hụmaepho lẹ nwata ono manụkaru mma; o hee ya l'edomi ọnwa ẹto.
2 e ela engravidou e deu à luz um filho. Vendo que era bonito, ela o escondeu por três meses.
3 Ọ nọnyaa; ọphu o dụedu ike domikọta iya edomi. Ọ bya egbuta èjì gude kpaarụ iya nkata; bya echia ya ụrwa mbekee. Ọ bya ekuru nwata ono ye l'ime nkata ono; pata je edobe l'agụga ẹnyimu Nayịlu ẹka èjì zeru.
3 Quando já não podia mais escondê-lo, pegou um cesto feito de junco e o vedou com piche e betume. Colocou nele o menino e deixou o cesto entre os juncos, à margem do Nilo.
4 Nwune iya nwanyị bya eje apfụru ụzenya g'ọ maru iphe, l'e-eme nwata ono.
4 A irmã do menino ficou observando de longe para ver o que lhe aconteceria.
5 Noo ya; nwa Fero kẹ nwanyị jeshia awụ ẹhu l'ẹnyimu Nayịlu ono. Yẹle ụnwumgboko, ejeru iya ozi swịru tụko eje l'agụga ẹnyimu ono. Ọ hụma nkata ono g'ọ nọ l'ime èjì ono; bya ezia ohu iya nwamgbọko g'o je ewotaẹduru iya ya.
5 A filha do faraó descera ao Nilo para tomar banho. Enquanto isso as suas servas andavam pela margem do rio. Nisso viu o cesto entre os juncos e mandou sua criada apanhá-lo.
6 O kpuhaa ya; bya ahụma nwata ono. Nwata ono nọdu ara ẹkwa; imemini iya dụ iya. Ọ sụ: “Ọ kwa nwa onye Hiburu bẹ ọ bụ!”
6 Ao abri-lo viu um bebê chorando. Ficou com pena dele e disse: "Este menino é dos hebreus".
7 Nwune nwata ono kẹ nwanyị sụ nwatibe Fero ono: “?Bụ gẹ mu je ekuaru ngu nwanyị Hiburu, e-heru ngu nwata ono?”
7 Então a irmã do menino aproximou-se e perguntou à filha do faraó: "A senhora quer que eu vá chamar uma mulher dos hebreus para amamentar e criar o menino? "
8 Ọ sụ iya ngwa; g'o jenụ. Nwamgbọko ono tụgbua je ekua nene nwata ono.
8 "Quero", respondeu ela. E a moça foi chamar a mãe do menino.
9 Nwada Fero sụ ne nwata ono g'o kuta nwata ono je ehefutaru iya; gẹ ya pfụa ya ụgwo. Noo ya; nwanyị ono bya ekuta nwata ono je eheahaa.
9 Então a filha do faraó disse à mulher: "Leve este menino e amamente-o para mim, e eu lhe pagarei por isso". A mulher levou o menino e o amamentou.
10 Nwata ono vutaẹpho; o duta iya dulaaru nwatibe Fero ono; ọ bụru nwa iya. O woru iya gụa Mósisu; kẹle ọ sụru l'ọo nwata, ya gụtaru lẹ mini.
10 Tendo o menino crescido, ela o levou à filha do faraó, que o adotou e lhe deu o nome de Moisés, dizendo: "Porque eu o tirei das águas".
11 Noo ya; o rwua ujiku lanụ gẹ Mósisu vutachaaru; o jeshia ahụma ndu nkiya l'ẹka ono, ẹphe eje ozi mkpọnwu-ẹhu ono. Ọ hụma onye Ijiputu ẹka oochi onye Hiburu iphe, bụ onye lanụ l'ụnwunna iya.
11 Certo dia, sendo Moisés já adulto, foi ao lugar onde estavam os seus irmãos hebreus e descobriu como era pesado o trabalho que realizavam. Viu também um egípcio espancar um dos hebreus.
12 Ọ bya achịka ẹnya ibe k'ẹbo ẹbo; ọphu ọ dụdu onye ọ hụmaru. O chigbua onye Ijiputu ono bya egude ẹja kpamia ya.
12 Correu o olhar por todos os lados e, não vendo ninguém, matou o egípcio e o escondeu na areia.
13 O -rwua lẹ nchitabọhu iya; ọ tụgbukwa ọzo je ahụma ndu Hiburu ụmadzu labọ ẹka ẹphe alwụ ọgu. Ọ sụ onye ọphu achọ opfu: “?Dẹnu g'ọ nwụru iichi onye Hiburu ibe ngu iphe?”
13 No dia seguinte saiu e viu dois hebreus brigando. Então perguntou ao agressor: "Por que você está espancando o seu companheiro? "
14 Onye k'ono sụ iya: “?Bụ onye meru ngu onye-ishi; waa onye-ikpe anyi? Tọo ?iimewaa g'i gbua mu g'i gburu onye Ijiputu phọ?” Noo ya; ndzụ gụahaa Mósisu; ọ rịa sụ: “Iphe-a, mu meru-a bẹ a -gbẹ madzuchawaru nụ.”
14 O homem respondeu: "Quem o nomeou líder e juiz sobre nós? Quer matar-me como matou o egípcio? " Moisés teve medo e pensou: "Com certeza tudo já foi descoberto! "
15 Fero nụmaepho iphe ono bya emeahaa g'o gbua Mósisu. Mósisu gbafụ l'ibe Fero gbaru lashịa alị ndu Midiyanu je eburu. O jerwua bya anọdu anọo l'agụga wẹlu.
15 Quando o faraó soube disso, procurou matar Moisés, mas este fugiu e foi morar na terra de Midiã. Ali assentou-se à beira de um poço.
16 Noo ya; onye uke ndu Midiyanu nweru ụnwumgboko ẹsaa. Ẹphe bya lẹ wẹlu ono bya ekuta mini ye l'iphe, eeyejeru anụ mini g'atụru ibe nna phẹ ngụa.
16 Ora, o sacerdote de Midiã tinha sete filhas. Elas foram buscar água para encher os bebedouros e dar de beber ao rebanho de seu pai.
17 O nweru ndu ọzo, eche atụru, byaru bya achịfu phẹ. Noo ya; Mósisu gbalihu bya eyetaru phẹ ẹka; kuta mini doberu atụru phẹ.
17 Alguns pastores se aproximaram e começaram a expulsá-las dali; Moisés, porém, veio em auxílio delas e deu água ao rebanho.
18 Ụnwumgboko ono lapfuẹpho nna phẹ, bụ Ruwẹlu; ọ sụ phẹ: “?Dẹnu g'ọ nwụru unu lwarụ ẹgwegwa ẹgube-a ntanụ-a?”
18 Quando as moças voltaram a seu pai Reuel, este lhes perguntou: "Por que voltaram tão cedo hoje? "
19 Ẹphe sụ iya l'o nwekwarụ nwoke Ijiputu, nafụtaru phẹ l'ẹka ndu eche atụru ndu ọphuu. Tẹme ọ bya esetafụkwapho mini doberu atụru phẹ; ọ ngụa.
19 Elas responderam: "Um egípcio defendeu-nos dos pastores e ainda tirou água do poço para nós e deu de beber ao rebanho".
20 Ọ sụ ụnwada iya: “?Dẹnuhunu nwoke ọbu? ?Bụ gụnu kparụ iphe, unu parụ iya haa? Unu je ekua ya g'ọ bya eria nri.”
20 "Onde está ele? ", perguntou o pai a elas. "Por que o deixaram lá? Convidem-no para comer conosco. "
21 Mósisu kweta; yẹe nwoke ono buru. Nwoke ono bya ekuru nwa iya nwanyị, bụ Zipora kee Mósisu; ọ lụru.
21 Moisés aceitou e concordou também em morar na casa daquele homem; este lhe deu por mulher sua filha Zípora.
22 Zipora bya eyeru iya nwa nwoke. Mósisu gụa ya Geshọmu; noo kẹle Mósisu sụru: “Mu bụ onye lwarụ alwalwa l'alị ndu ọhozo.”
22 Ela deu à luz um menino, a quem Moisés deu o nome de Gérson, dizendo: "Sou imigrante em terra estrangeira".
23 A nọnyakpoepho; eze ndu Ijiputu nwụhu. Ndu Ízurẹlu nọdu atsụ pfụpfupfu; echi mkpu; ara g'e yeru phẹ ẹka l'iphe-ẹhuka ono, ẹphe eje l'abụbu ono, ẹphe bụ ohu ono. Ẹkwa ono, ẹphe ara ono rwua Chileke nchị.
23 Muito tempo depois, morreu o rei do Egito. Os israelitas gemiam e clamavam debaixo da escravidão; e o seu clamor subiu até Deus.
24 Chileke nụma ude ono, ẹphe atsụ ono; bya anyata ọgbandzu ẹphe lẹ Ébirihamu; waa Áyizaku; waa Jiékọpu.
24 Ouviu Deus o lamento deles e lembrou-se da aliança que fizera com Abraão, Isaque e Jacó.
25 Chileke bya aghaa ẹnya; lee ndu Ízurẹlu; bya arịahaa ọriri ẹhu phẹ.
25 Deus olhou para os israelitas e viu qual era a situação deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.