1 Samuel 15

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tọbudu iya bụ; Sámẹlu bya asụ Sọlu: “Ọo mbẹdua bẹ bụ onye ono, Chipfu ziru gẹ mu bya awụa ngu manụ l'ishi g'ị bụru eze ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu. Sụ-a; ngabẹ nchị l'ozi, Chipfu ziru g'e zia ngu.
1 Samuel disse a Saul: — O
2 Waa iphe, Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: ‘Mu a-nụ ndu Amalẹku aphụ iphe ono, ẹphe meru ndu Ízurẹlu lẹ teke ono, ẹphe jeru akwaaru phẹ l'ụzo g'ẹphe shi l'alị Ijiputu alụfuta ono.
2 Ele castigará os amalequitas porque eles lutaram contra os israelitas quando estes vieram do Egito.
3 Tụgbua nta-a je etsoo ndu Amalẹku ono ọgu. Tụkokpoo iphe, bụ iphe, ẹphe nweru enweru mebyishikọta. Ta aphụkwaru phẹ obu-imemini. Gbushikọta unwoke mẹ ụnwanyi; ụnwegirima mẹ ndu e he l'ẹka; mẹ eswi; mẹ atụru; mẹ ịnya-kamẹlu; mẹkpoo nkapfụ-ịgara.’ ”
3 Vá, ataque os amalequitas e destrua completamente tudo o que eles têm. Não tenha dó nem piedade. Mate todos os homens e mulheres, crianças e bebês, gado e ovelhas, camelos e jumentos.
4 Ọo ya bụ; Sọlu bya akpakọ-dzua ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Telayimu. Ọ gụa phẹ ọgu. Ndu ojọgu, eje l'ọkpa dụ ụkporo ụnu nemadzụ ugbo ụkporo l'ise; ndu ọphu shi l'alị Jiuda dụ ụnu nemadzụ ugbo ụkporo l'ise.
4 Então Saul convocou o seu exército e em Telaim fez uma contagem dos seus soldados. Havia duzentos mil soldados do povo de Israel e dez mil de Judá.
5 Sọlu phẹ tụgbua jeshia mkpụkpu ndu Amalẹku; je edomishia onwophẹ kwabẹgbaaru phẹ lẹ nsụda.
5 Aí Saul e todos os seus soldados foram para a cidade de Amaleque e ficaram esperando escondidos no leito seco de um rio.
6 Ọ bya asụ ndu Kénu: “Unu tụgbukwaa lụfu l'echilabọ ndu Amalẹku; k'ọphu anyi ta atụkodu unu l'ẹphe gbushia; noo kẹle unu meru ndu Ízurẹlu l'ophu ree teke ono, ẹphe shi l'alị Ijiputu lụfuta ono.” Ọo ya bụ; ndu Kénu shi l'echilabọ ndu Amalẹku wụfu.
6 Saul preveniu os queneus: — Saiam do meio dos amalequitas para que eu não os mate junto com eles, pois vocês foram bondosos com os israelitas quando eles vieram do Egito. Então os queneus saíram.
7 No iya; Sọlu bya eshi lẹ Havila tsụa ndu Amalẹku ẹpfu jasụ l'echiẹgu Shuru, nọ l'ụzo ẹnyanwu-awawa alị Ijiputu.
7 E Saul derrotou os amalequitas, desde Havilá até Sur, a leste do Egito.
8 Ọ kpụta Agagu, bụ eze ndu Amalẹku lẹ ndzụ. O gude ogu-echi tụko ndu kẹ Agagu ono gbushikọta.
8 Prendeu Agague, o rei dos amalequitas, porém matou todo o povo.
9 Obenu lẹ Sọlu yẹe ndu ojọgu iya doberu Agagu ndzụ; mẹ iphe, bụkota atụru, kachaa ree; mẹ eswi; mẹ ụnwu eswi, tsụgbaaru ẹba; mẹ ụnwu atụru. Mbụ l'ẹphe hakọtaru iphemiphe, dụ ree; ọphu ẹphe te emebyishikọtaduru iya. Ọ bụru ụnwu jọgojogojogo iphe; mẹ iphe, ta abadu urwu bẹ ẹphe mebyishiru.
9 Saul e os seus soldados não mataram Agague; também não mataram as melhores ovelhas, os melhores touros, bezerros e carneiros e tudo o mais que era bom. Mas destruíram tudo o que era imprestável e sem valor.
10 Tọbudu iya bụ; Chipfu bya epfuaru Sámẹlu sụ iya:
10 O Senhor Deus falou com Samuel:
11 “Mu tarụ onwomu ụta lẹ mu meru Sọlu g'ọ bụru eze; kẹle ọ gbakụtawaru mu azụ; haa etso mbẹdua; ọphu o to mejedu iphe, mu tụru ekemu iya.” Iphe ono tsụa Sámẹlu l'ẹhu shii. Ọ rakọta ẹkwa l'ẹnyashi ono l'ophu raku Chipfu.
11 — Eu estou arrependido de ter feito Saul rei, pois ele me abandonou e desobedeceu às minhas ordens. Samuel ficou triste com isso e a noite inteira orou em voz bem alta a Deus, o
12 O be l'ọnmewa ụtsu; Sámẹlu bya agbalihu jepfushia Sọlu. E pfuaru Sámẹlu sụ iya lẹ Sọlu bẹ jeshiakwaru úbvú Kamẹlu. L'ọ kpụakwaru iphe, ee-gudeje nyata iya; bya adachi jeshia mkpụkpu Gilugalu.
12 Na manhã seguinte, bem cedo, ele saiu para procurar Saul. Soube que ele tinha ido para a cidade de Carmelo, onde havia construído um monumento em honra de si mesmo, e que depois tinha seguido para Gilgal.
13 Sámẹlu jepfuẹpho Sọlu; Sọlu sụ iya: “Gẹ Chipfu gọkwaru ọnu-ọma nụ ngu. Mu meakwaru iphe, Chipfu sụru g'e mee.”
13 Samuel encontrou Saul, e este o cumprimentou, dizendo: — Que o
14 Sámẹlu sụ iya: “?Ọ́rà atụru phọ, mu anụ-a ?bụ gụnu? ?Eswi, egbugbaa ọ́rà phọ ?bụru gụnu bẹ ọ bụ?”
14 E Samuel perguntou: — Então por que é que estou ouvindo o mugido de gado e o berro de ovelhas?
15 Sọlu sụ iya: “Ono bụkwa ọphu ẹphe shi lẹ Amalẹku gude lwa. Ndu ọphu kakọta ree l'atụru phẹ mẹ l'eswi phẹ bẹ e dobekọtaru ndzụ, ee-gude gweeru Chipfu, bụ Chileke ngu ngwẹja. Ndu ọphuu bẹ anyi tụkoru mebyishikọta kpakparakpa.”
15 Saul respondeu: — Os meus soldados os tomaram dos amalequitas. Pegaram as melhores ovelhas e o melhor gado para oferecer como
16 Sámẹlu sụ Sọlu: “Ngabẹkpodapho gẹ mu karụ ngu iphe, Chipfu pfuru mu l'ẹnyashi.”
16 — Espere! — interrompeu Samuel. — Eu vou lhe contar o que o Senhor Deus me disse na noite passada. — Fale! — disse Saul.
17 Sámẹlu sụ: “Teke ono, i shi ha onwongu nwanshịi l'ẹnya; ?tọ bụnu ngu-a bẹ e woru mee onye-ishi l'ọkpa-ipfu ndu Ízurẹlu tọo? Chipfu bya awụkwa ngu phọ manụ l'ishi g'ị bụru eze ndu Ízurẹlu.
17 E Samuel continuou: — Você pode pensar que é uma pessoa sem importância, mas é o líder das
18 Chipfu ziru ngu ozi sụ g'i je atụko ndu ẹjo-ememe ono, bụ ndu Amalẹku gbushikọta; g'i je etsoo phẹ ọgu jeye teke ẹphe a-bụkotaru mkpurupyata.
18 e mandou que você fosse e destruísse os amalequitas, essa gente má. E disse para você lutar até acabar com eles.
19 ?Bụ gụnu kparụ iphe, i ti medụru iphe, Chipfu pfuru? ?Dẹnu g'o gude unu gbaa ẹgwegwa je avụpyabe iphe-ọkwata; mbụ shi nno mee ẹjo-ememe l'ẹnya Chipfu?”
19 Então por que é que você não obedeceu? Por que é que você teve pressa de ficar com as coisas do inimigo, fazendo assim uma coisa que para Deus é errada?
20 Sọlu bya asụ Sámẹlu: “Mu mekwarụ-a iphe, Chipfu pfuru; bya ejee ozi ono, Chipfu ziru mu ono. Mu tụkoru ndu Amalẹku gbushikọta; bya akpụta Agagu, bụ eze phẹ kpụlata.
20 — Mas eu obedeci a Deus, o Senhor ! — respondeu Saul. — Saí como ele me ordenou, trouxe o rei Agague e matei todos os amalequitas.
21 Ọle ndua kwakwanuru ọkwata. Ẹphe kpụkoru atụru; mẹ eswi ndu ọphu kakọta ree l'iphe ono, e doberu k'emebyishi ono; g'ee-gude iya gweeru Chipfu, bụ Chileke ngu ngwẹja lẹ mkpụkpu Gilugalu.”
21 Porém os meus soldados não mataram o melhor gado e as melhores ovelhas, que estavam condenados à destruição. Em vez disso, eles os trouxeram aqui para Gilgal a fim de os oferecer como sacrifício ao Senhor , o Deus de você.
22 Sámẹlu sụ:
22 Samuel respondeu: — O que é que o Obediência ou oferta de sacrifícios? É melhor obedecer a Deus do que oferecer-lhe em sacrifício as melhores ovelhas.
23 Ekwefu-ike bẹ dụta-bekwa ẹji g'agwọ ọbvu;
23 A revolta contra o Senhor é tão grave como a feitiçaria, e o orgulho é pecado como é pecado a idolatria. O porque você rejeitou as ordens dele.
24 Ọo ya bụ; Sọlu bya asụ Sámẹlu: “Mu mewaru iphe-ẹji. Mu mebyiakwaru ekemu Chipfu waa opfu i pfuru. Ọ kwa kẹle ndzụ ndua l'agụ mu meru g'o gude mu kweta mee iphe, ẹphe pfuru.
24 — Eu pequei! — respondeu Saul. — Desobedeci às ordens de Deus, o Senhor , e às instruções que você deu. Fiquei com medo do povo e fiz o que eles queriam.
25 Nta-a jiko; gụnaaru mu nvụ l'iphe-ẹji, mu meru. Tsonụru mu laphu azụ gẹ mu je abaarụ Chipfu ẹja.”
25 Mas agora, Samuel, eu peço que perdoe o meu pecado e volte comigo para que eu possa adorar o Senhor .
26 Sámẹlu sụ iya: “Mu te etsokwaru ngu alaphu azụ. Noo kẹle ị jịkaru Opfu Chipfu. Chipfu jịkaakwa ngu phọ g'ị tị bụheru eze ndu Ízurẹlu!”
26 — Eu não voltarei com você! — respondeu Samuel. — Você rejeitou as ordens de Deus, o Senhor , e por isso ele também o rejeitou como rei de Israel.
27 Sámẹlu bya aghakọbe gẹ ya tụgbua; Sọlu wọru ẹka l'ọnu uwe-mgbalanụ iya; ọ lakahụ.
27 Então Samuel virou-se para sair. Mas Saul o segurou pela barra da capa , e ela se rasgou.
28 Sámẹlu sụ iya: “Ntanụ-a bẹ Chileke lakafụtaakwaru alị-eze ndu Ízurẹlu l'ẹka ngu; mbụ woakwaru iya nụ onye lanụ lẹ ndu obutobu ngu phẹ; mbụ onye ọphu ka ngu abụru ọkpobe nemadzụ.
28 E Samuel disse: — Hoje Deus rasgou das suas mãos o Reino de Israel e o deu a alguém que é melhor do que você.
29 Chipfu, bụ iya bụ ọkpehu kẹ ndu Ízurẹlu bẹ ta abyakwa adzụ ụka; ọphu ọogba-nwedu iphe, dụ iya l'uche; noo kẹle ọ tọ bụdu nemadzụ mmanụ; k'ọphu bụ l'ọo-gbanwe iphe, dụ iya l'uche.”
29 O glorioso Deus de Israel não mente, nem muda de ideia. Ele não é um ser humano e por isso não se arrepende.
30 Tọbudu iya bụ; Sọlu sụ iya: “Mu meswewaru. Ọle-a; jiko kwabẹnu mu ùbvù l'iphu ndu bụ ọgerenya ndibe mu; mẹkwapho l'iphu ndu Ízurẹlu; mbụ g'i tsoru mu rọ laphu azụ k'ọphu bụ lẹ mu a-barụ Chipfu, bụ Chileke ngu ẹja.”
30 — Eu pequei! — repetiu Saul. — Mas pelo menos me respeite na frente dos líderes e de todo o povo de Israel. Volte comigo para que eu possa adorar o Senhor , seu Deus.
31 Sámẹlu kwe bya etsoru Sọlu laphushia azụ; Sọlu baarụ Chipfu ẹja.
31 Então Samuel voltou com ele, e Saul adorou a Deus, o Senhor .
32 Sámẹlu bya asụ: “Kpụtaru mu Agagu, bụ eze ndu Amalẹku ono l'ẹka-a!” Agagu bya egude ẹhu-ụtso jepfushia ya; bya asụ: “O doru mu ẹnya lẹ teke anwụhu shi erwuphe mu bẹ ghatawaru nụ.”
32 E Samuel ordenou: — Tragam aqui o rei Agague. Tremendo de medo, Agague foi até o lugar onde Saul estava e disse: — Como é amargo morrer!
33 Obenu lẹ Sámẹlu sụru: “Ọo ẹgube ono, i gude ogu-echi mee ụnwanyi; ẹphe gbaru ẹka nwa ono; bụkwapho gẹ ne ngu a-bụru onye gba ẹka nwa l'echilabọ ụnwanyi.” Sámẹlu woru Agagu gbua pyaapyaa l'iphu Chipfu lẹ mkpụkpu Gilugalu.
33 Samuel disse: — Assim como a sua espada fez muitas mães ficarem sem filhos, agora também a sua mãe vai ficar sem o seu filho. Em seguida Samuel cortou Agague em pedaços, em Gilgal, em frente do altar.
34 Ọo ya bụ; Sámẹlu tụgbua lashịa mkpụkpu Rama. Sọlu tụgbua lashịa mkpụkpu Gibiya, bụ ibe iya.
34 Aí Samuel foi para Ramá, e Saul voltou para a sua casa em Gibeá.
35 Ọphu Sámẹlu te ejebaẹduru gẹ ya hụma Sọlu jasụru mbọku, yẹbe Sámẹlu nwụhuru. Iphe ono, Sọlu meru ono bụru aphụ tsọru Sámẹlu. Chipfu sụ lẹ ya tege emedu Sọlu eze ndu Ízurẹlu.
35 E nunca mais Samuel tornou a ver Saul, mas ficou com muita pena dele. E o Senhor Deus se arrependeu de ter colocado Saul como rei de Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.