1 Reis 3
Bayịburu Izii (IZZ) vs ARIB
1 Sólomọnu bya alụta nwada Fero, bụ eze ndu Ijiputu; ẹphe shi nno gbaa ndzụ. O duta nwada Fero ono bya edobe lẹ mkpụkpu Dévidi; ọ nọdu l'ẹka ono jasụ ọ kpụ-ghee ụlo-ibe-eze iya; mẹ ụlo Chipfu; mẹ igbulọ, nọ-pheru Jierúsalẹmu mgburugburu.
1 Ora, Salomão aparentou-se com Faraó, rei do Egito, pois tomou por mulher a filha dele; e a trouxe à cidade de Davi, até que acabasse de edificar a sua casa, e a casa do Senhor, e a muralha de Jerusalém em redor.
2 Ọ bụru l'ẹka aagwajẹ iphe bẹ ndu Ízurẹlu shi agwajẹ Chileke; kẹle e teke akpụdu ụlo Chipfu teke ono.
2 Entretanto o povo oferecia sacrifícios sobre os altos, porque até aqueles dias ainda não se havia edificado casa ao nome do Senhor.
3 Sólomọnu yee Chipfu obu; bya etsokọta iphe, Dévidi, bụ nna iya tọru ọkpa iya. A gụfuepho l'o shi egweje ngwẹja; bya akpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku l'ẹka aagwajẹ iphe.
3 E Salomão amava ao Senhor, andando nos estatutos de Davi, seu pai; exceto que nos altos oferecia sacrifícios e queimava incenso.
4 Eze, bụ Sólomọnu bya ejeshia egwe ngwẹja lẹ Gibiyọnu, bụ ishi ẹka aagwajẹ iphe; bya eworu ngwẹja-akpọ-ọku ụnu labọ l'ụkporo iri gwee l'ọru-ngwẹja, nọ l'ẹka ono.
4 Foi, pois, o rei a Gibeão para oferecer sacrifícios ali, porque aquele era o principal dentre os altos; mil holocaustos sacrificou Salomão naquele altar.
5 O -rwua l'ẹnyashi; Chipfu byapfuta Sólomọnu lẹ nrwọ lẹ Gibiyọnu l'ẹka ono bya asụ iya: “Pfua iphe, bụkpoo iphe, ọ dụ ngu gẹ mu nụ ngu.”
5 Em Gibeão apareceu o Senhor a Salomão de noite em sonhos, e disse-lhe: Pede o que queres que eu te dê.
6 Sólomọnu sụ: “I goshiwaru l'i yeru nwozi ngu Dévidi, bụ nna mu obu shii; kẹle ọ bụ onye ire-lanụ; bya abụru onye pfụberekoto; bụkwarupho onye obu gụru ìphóró l'iphu ngu. Ọ bụru n-yemobu ono bẹ i yekpọeru iya phọ; k'ọphu ị nụru iya nwa, a-nọdu l'aba-eze iya ntanụ-a.
6 Respondeu Salomão: De grande benevolência usaste para com teu servo Dai, meu pai, porquanto ele andou diante de ti em verdade, em justiça, e em retidão de coração para contigo; e guardaste-lhe esta grande benevolência, e lhe deste um filho, que se assentasse no seu trono, como se vê neste dia.
7 “Gụbe Chipfu, bụ Chileke mu; nta-a bẹ i mewaru mụbe onye-ozi ngu gẹ mu bụru eze nọchia ẹnya nna mu, bụ Dévidi; lẹ mụbe nwatanshịi, ta amadụ gẹ mu e-shije mee iphe, gbaru mu l'ememe.
7 Agora, pois, ó Senhor meu Deus, tu fizeste reinar teu servo em lugar de Davi, meu pai. E eu sou apenas um menino pequeno; não sei como sair, nem como entrar.
8 Mụbe nwozi ngu bẹ nọwaa l'echilabọ ndu ono, ị họtaru; mbụ ndu ono, parụ ẹka apaa; bya abụru agụta agụta ono.
8 Teu servo está no meio do teu povo que elegeste, povo grande, que nem se pode contar, nem numerar, pela sua multidão.
9 Ọo ya bụ; nụnu mụbe nwozi ngu egomunggo mu e-gude bụru eze ndibe ngu ọbu; waa gẹ mu majẹru iphe, dụ ree; l'iphe, dụ ẹji. Noo kẹle ọ tọ dụdu onye sụru abụru eze ndibe ngu-a l'ophu.”
9 Dá, pois, a teu servo um coração entendido para julgar o teu povo, para que prudentemente discirna entre o bem e o mal; porque, quem poderia julgar a este teu tão grande povo?
10 Iphe ono, Sólomọnu rwọru ono dụ Nnajịuphu ree.
10 E pareceu bem aos olhos do Senhor o ter Salomão pedido tal coisa.
11 Ọo ya bụ; Chileke sụ Sólomọnu: “Eshi ọphu ọ bụ iphe ono bẹ ị sụru g'e meeru ngu; ọphu i pfuduru kẹ ndzụ ogologo; ọphu ị sụduru g'a nụ ngu ẹku; ọphu i pfuduru kẹ gẹ ndu ọhogu ngu nwụshihu; ọ bụ-chiaru egomunggo, ii-gude bụru eze l'ụzo, pfụru ọto bẹ ị sụru g'a nụ ngu;
11 Pelo que Deus lhe disse: Porquanto pediste isso, e não pediste para ti muitos dias, nem riquezas, nem a vida de teus inimigos, mas pediste entendimento para discernires o que é justo,
12 bẹ mu e-meẹru ngu phọ iphe ono, i pfuru sụ g'e meeru ngu ono. Mbụ lẹ mu a-nụ ngu mmamiphe bya anụ ngu egomunggo; k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu onye eze ọzo byaru atụru ngu nụ, dụjeru nụ; ọphu ọ dụdu onye eze ọzo byaru atụru ngu nụ, byaru a-dụ nụ.
12 eis que faço segundo as tuas palavras. Eis que te dou um coração tão sábio e entendido, que antes de ti teu igual não houve, e depois de ti teu igual não se levantará.
13 Mu a-nụkwa ngu phọ iphe, ị tị rwọduru gẹ mu nụ ngu; mbụ lẹ mu e-me g'i nweru iphe; bya emee g'a kwabẹje ngu ùbvù; k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu eze ọzo, bya a-tụru ngu nụ lẹ ndzụ ngu.
13 Também te dou o que não pediste, assim riquezas como glória; de modo que não haverá teu igual entre os reis, por todos os teus dias.
14 Ọ -bụru l'i tsoru ụzo mu; bya eme iphe, mu tọru ọkpa iya; waa ekemu mu ẹgube ono nna ngu, bụ Dévidi meru ono; bẹ mu e-me g'ị kaa nka.”
14 E ainda, se andares nos meus caminhos, guardando os meus estatutos e os meus mandamentos, como andou Davi,
15 Teke ono; Sólomọnu tehu lẹ mgbẹnya ono; bya amaru l'ọo nrwọ bẹ ya shi arwọ.
15 Então Salomão acordou, e eis que era sonho. E, voltando ele a Jerusalém, pôs-se diante da arca do pacto do Senhor, sacrificou holocaustos e preparou sacrifícios pacíficos, e deu um banquete a todos os seus servos.
16 O nweru ụnwanyi ụkpara labọ, byapfutaru eze bya apfụru iya l'iphu.
16 Então vieram duas mulheres prostitutas ter com o rei, e se puseram diante dele.
17 Onye lanụ sụ: “Nnajịuphu mu; mu lẹ nwanyị-a bẹ gba mgba buru l'ụlo lanụ; mu bya ezeda. Mu l'iya tụko buru l'ụlo ono teke mu zedaru.
17 E disse-lhe uma das mulheres: Ah, meu senhor! eu e esta mulher moramos na mesma casa; e tive um filho, estando com ela naquela casa.
18 Lẹ mbọku, kwe iya ẹto gẹ mu zedacharu ono bẹ yẹbedua byaru ezedakwaphọ nkiya. Ọphu ọ tọ dụdu onye ọzo, nọ l'ụlo ghaha anyi n'ẹbo bẹ nọ iya nụ.
18 E sucedeu que, no terceiro dia depois de meu parto, também esta mulher teve um filho. Estávamos juntas; nenhuma pessoa estranha estava conosco na casa; somente nós duas estávamos ali.
19 “O -rwua l'ẹnyashi; o gude njọ azẹe dagbua nwa nkiya.
19 Ora, durante a noite morreu o filho desta mulher, porquanto se deitara sobre ele.
20 O beẹpho l'echi-abalị lẹ teke mụbe nwozi ngu ekuwaa mgbẹnya; ọ gbalihu pata odzu nwa iya ono bya enyekube mu; bya ekuta nwa kẹ mbẹdua nyekube onwiya.
20 E ela se levantou no decorrer da noite, tirou do meu lado o meu filho, enquanto a tua serva dormia, e o deitou no seu seio, e a seu filho morto deitou-o no meu seio.
21 A fụta l'ụtsu iya; mu bya agbalihu gẹ mu chebe nwa mu ẹra; ọ bụwaru nụ odzu. Nchi bọhuepho ree; mu bya atọ nwẹhu lerwee nwata ono ẹnya; bya ahụma l'ọ tọ bụdu nwa nkemu.”
21 Quando me levantei pela manhã, para dar de mamar a meu filho, eis que estava morto; mas, atentando eu para ele à luz do dia, eis que não era o filho que me nascera.
22 Nwanyị ọphuna swọ-lihu sụ: “Waawaa! Nwata ọphu nọ ndzụ bẹ bụ nwa mu; nwata ọphu nwụhuru anwụhu bụru nwa nkengu.”
22 Então disse a outra mulher: Não, mas o vivo é meu filho, e teu filho o morto. Replicou a primeira: Não; o morto é teu filho, e meu filho o vivo. Assim falaram perante o rei.
23 Tọbudu iya bụ; eze bya asụ: “Onye ọwa-a sụru: ‘Lẹ nwa, nọ ndzụ bụ nkiya; onye ọphu nwụhuru anwụhu bụru nwa k'onye ọphuu.’ Onye ọphuu sụ: ‘Waawaa; l'ọo nwa nkengu nwụhuru; ọ bụru nwa nkemu nọ ndzụ.’ ”
23 Então disse o rei: Esta diz : Este que vive é meu filho, e teu filho o morto; e esta outra diz: Não; o morto é teu filho, e meu filho o vivo.
24 Eze bya asụ: “Unu wotaẹshikwaru mu nụ ogu-echi.” A bya ewotaru eze ogu-echi ono.
24 Disse mais o rei: Trazei-me uma espada. E trouxeram uma espada diante dele.
25 Ọ sụ: “Ngwa; sụkaha nwata ọphu nọ ndzụ ẹbo; woru ibe lanụ nụ onye lanụ; l'i woru ibe lanụ nụ onye ọphuu.”
25 E disse o rei: Dividi em duas partes o menino vivo, e dai a metade a uma, e metade a outra.
26 Tọbudu iya bụ; imemini nwata ono bya adụshia nwanyị ọphu nwa iya nọ ndzụ ike. O chishia sụ eze: “Jiko nnajịuphu mu; kururọ nwata ono, dzụ ndzụ ono kee ya; g'e te egbukwa iya egbugbu!”
26 Mas a mulher cujo filho em suas entranhas se lhe enterneceram por seu filho}, e disse: Ah, meu senhor! dai-lhe o menino vivo, e de modo nenhum o mateis. A outra, porém, disse: Não será meu, nem teu; dividi-o.
27 Tọbudu iya bụ; eze bya ebua ikpe ono; sụ: “Kuru nwata ono nụ nwanyị ivuzọ phọ. Te egbuhẹkwa iya egbugbu. Ọo nwanyị ono bụ ne, nwụru iya nụ.”
27 Respondeu, então, o rei: Dai à primeira o menino vivo, e de modo nenhum o mateis; ela é sua mãe.
28 Ndu Ízurẹlu l'ophu nụmaepho g'eze gude kpee ikpe ono; ẹphe tsụahaa ya ebvu; kẹle ẹphe maru l'ọo Chileke bẹ nụru iya mmamiphe, o gude kpee ikpe, pfụru ọto nno.
28 E todo o Israel ouviu a sentença que o rei proferira, e temeu ao rei; porque viu que havia nele a sabedoria de Deus para fazer justiça.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.