Rute 1
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Teke ono, ndu ikpe shi achị ndu Ízurẹlu ono; bẹ ẹjo-ẹgu byaru l'alị ono. Nwoke lanụ, bụ onye Bẹ́tulehemu l'alị Júda egbeshi yẹle nyee ya; mẹ ụnwu iya unwoke ẹphe ẹbo; lashia Móabu.
1 No tempo em que Israel era governado por juízes, houve uma grande fome naquele país. Por isso um homem de Belém, cidade da região de Judá, foi com a sua mulher e os seus dois filhos morar por algum tempo num país chamado Moabe.
2 Ẹpha nwoke ono bụ Elimẹleku. Ẹpha nyee ya abụru Naomi; kẹ ụnwegirima iya unwoke ono ẹphe ẹbo abụru Mahụlonu; mẹ Kiliyọnu. Ẹphe bụ ndu Efuratu lẹ Bẹ́tulehemu l'alị Júda. Ẹphe atụko gwota lashia Móabu je eburu.
2 O nome desse homem era Elimeleque, e o da sua mulher, Noemi. Os dois filhos se chamavam Malom e Quiliom. Essa família era de Efrata, um povoado que ficava perto de Belém de Judá. Eles foram para Moabe e ficaram morando ali.
3 Ẹphe ebunyaa l'ẹke ono; Elimẹleku, bụ iya bụ nji Naomi anwụhu; haa nwanyi ono yẹle ụnwegirima unwoke ẹbo ono.
3 Algum tempo depois, Elimeleque morreu, e Noemi ficou com os dois filhos,
4 Ẹphe abya alụshia nwanyi Móabu. Ẹpha onye lanụ l'ụnwanyi ono bụ Ọpa; onye ọphu abụru Rutu. Ẹphe ebulephu l'alị ono iphe, ruru afa iri;
4 que casaram com moças moabitas. O nome de uma delas era Orfa, e o da outra, Rute. Quando já fazia quase dez anos que estavam morando ali,
5 Mahụlonu yẹle Kiliyọnu anwụshihu. Naomi agbaru ẹka; ụnwegirima iya ono ẹphe ẹbo ta nọhe; nji iya ta nọ.
5 Malom e Quiliom também morreram. E Noemi ficou só, sem os filhos e sem o marido.
6 Yọ nọnyaa lẹ Móabu; nụa lẹ Ojejoje mewaru t'iphe dụru ndu nk'iya lẹ mma; kẹ l'o mewaru t'ẹphe nweru nri eriri. Naomi yẹle unyomu ụnwu iya ono ẹphe ẹbo ajịkobe; yọ bụru ẹphe alala.
6 Um dia Noemi soube que o Senhor tinha ajudado o seu povo, dando-lhe boas colheitas. Então ela se aprontou para sair de Moabe com as suas noras.
7 Yẹle unyomu ụnwu iya ono ẹphe ẹbo eshi l'ẹke ono, ẹphe shi buru ono gbeshi; kwasẹru ụzo Júda.
7 Elas saíram a fim de voltar para Judá, mas no caminho
8 Naomi asụ unyomu ụnwu iya ono ẹphe ẹbo: “Unu lakwa azụ lakfube nne unu lẹ nk'ẹphe. Tẹ Ojejoje mekwaaru unu iphe-ọma ẹge ono, unu meru ndu ọphu nwụhuwaru anwụhu mẹ lẹ mbẹdua ono.
8 Noemi disse às noras: — Voltem para casa e fiquem com as suas mães. Que o
9 Tẹ Ojejoje mekwaa t'unu lụtsua nji ọdo l'ẹke ẹhu a-dụ unu agu.”
9 O Senhor permita que vocês casem de novo e cada uma tenha o seu lar! Então Noemi se despediu das suas noras com um beijo. Porém elas começaram a chorar alto
10 sụ iya: “Wawa; l'ẹphe e-tsoru iya lakfube ndibe ẹphe.”
10 e disseram: — Não! Nós não voltaremos. Nós iremos com a senhora e ficaremos com o seu povo.
11 Naomi asụ ẹphe: “Unu la; ụnwu mu. ?Bụ ngụnu meru iphe unu e-tso mu. ?Mu a-tsụkwadu ime ọdo k'ọmuta ndu, a-lụshi unu.
11 Mas Noemi respondeu: — Voltem, minhas filhas. Por que querem ir comigo? Vocês acham que eu ainda poderei ter filhos para casarem com vocês?
12 Unu laa byiko ụnwu mu; kẹle mu kahụwaru k'ọlu nji ọdo. Ọ -bụruru t'a sụ lẹ mu levuru ẹnya; lụa nji l'ẹnyashi-a; ?mu a-tsụta-ghe ime; mụa ụnwegirima unwoke.
12 Voltem para casa porque já estou muito velha para casar de novo. Pois, ainda que eu tivesse esperança de casar outra vez ou mesmo que casasse esta noite e chegasse a ter filhos,
13 ?Unu a-nọdukpelephu gburu jeye t'ẹphe vufuta. ?Unu a-ha ọlu nji; nọdu ngabẹkpeleruphu ẹphe tọo. Wawa; ụnwu mu. Ọ kakwa mbẹdua ọburu iphe aphụ; mẹ l'unubẹdua. Ishi iya abụru lẹ Ojejoje mewaru mu ọduge-eme.”
13 será que vocês iriam esperar até que eles crescessem para vocês casarem com eles? É claro que não, minhas filhas! O Senhor está contra mim, e isso me deixa muito triste, pois vocês também estão sofrendo.
14 Yo kfuebe ẹge ono; ẹphe atụko wata ẹkwa ọdo. Ya ndono; Ọpa ekwe bya etsuta nne nji iya ọnu; yọ bụru iya ọla azụ. Obenu lẹ Rutu swịkuru nne nji iya ono; mbụ Naomi.
14 Aí elas começaram a chorar alto outra vez. Então Orfa se despediu da sua sogra com um beijo e voltou para o seu povo. Mas Rute ficou.
15 Naomi asụ iya: “Lekwa; nyee nwunne nji ngu alakfubeekwa ndibe ẹphe; mẹ l'agwa ẹphe. Tsoru iya la!”
15 — Veja! — disse Noemi. — A sua cunhada voltou para o seu povo e para os seus deuses. Volte você também para casa com ela.
16 Rutu asụ iya: “Ba asụshi tẹ ya haa ngu; m'ọbu tẹ ya haa ngu etsotso. L'ọ kwa ẹke iije; bẹ ya e-je; bụru ẹke ị zẹru; bẹ ya a-zẹ. Ndibe ngu a-bụ ndibe iya; Nchileke ngu abụkwaruphu Nchileke iya.
16 Porém Rute respondeu: — Não me proíba de ir com a senhora, nem me peça para abandoná-la! Onde a senhora for, eu irei; e onde morar, eu também morarei. O seu povo será o meu povo, e o seu Deus será o meu Deus.
17 Ẹke ị nwụhuru; bụ ẹke ya a-nwụhu. Yọ bụru l'ẹke ono; bẹ ee-li iya. Tẹ Nchileke nụkwaa ya aphụ; mbụ t'ọ gwakwaa ya ọchi; m'ọ bụduphu anwụhu kpụu; bụ iphe, e-kekahu nggu l'iya!”
17 Onde a senhora morrer, eu morrerei também e ali serei sepultada. Que o Senhor me castigue se qualquer coisa, a não ser a morte, me separar da senhora!
18 Naomi abya amaru lẹ Rutu ribuwaru lẹ ya e-tso iya; paru iya haa.
18 Como Noemi viu que Rute estava mesmo resolvida a ir com ela, não disse mais nada.
19 Tọ dụ iya bụ; ẹphe ẹbo atụgbua; jee gbururu jeye ẹphe erua Bẹ́tulehemu. Teke ẹphe larutaru Bẹ́tulehemu; bẹ mkpụkpu ono gbahụru gharaghara l'okfu ẹphe. Ụnwanyi l'ebutsua mkpu; l'ajịtua; sụ: “?Bụ-a Naomi ndọ-ọ tọo?”
19 E elas continuaram a viagem até Belém. Quando chegaram lá, toda a cidade ficou agitada por causa delas. E as mulheres perguntavam: — Esta é a Noemi?
20 Yọ sụ ẹphe: “Ndu mu; unu be ekujehe mu Naomi. Unu kujechia mu ‘Mára;’ kẹle Ọkaribe-Kakọta-Ike meekwaru ndzụ mu; yọ bụru olubu.
20 Porém ela respondia: — Não me chamem de Noemi, a Feliz. Chamem de Mara , a Amargurada, porque o Deus Todo-Poderoso me deu muita amargura.
21 Kẹle teke mu eje ejeje; bẹ mu vu l'ishi; paru l'ẹka. Ọbule Ojejoje mewaru mu; mu agbaru ẹka lata. ?Bụ kẹ ngụnu; bẹ unu e-gude eku mu Naomi; l'ẹke Ojejoje nụwaru mu chịkikfuu? Mbụ lẹ Ọkaribe-Kakọta-Ike nyịwaru mu ẹka swọngu.”
21 Quando saí daqui, eu tinha tudo, mas o Senhor me fez voltar sem nada. Então, por que me chamar de Feliz, se o Deus Todo-Poderoso me fez sofrer e me deu tanta aflição?
22 Tọ dụ iya bụ; Naomi yẹle nyee nwa iya; mbụ Rutu kẹ Móabu; ayịru laruta Bẹ́tulehemu teke eebuwa balị.Balị|src="lb00102c.tif" size="col" loc="RUT 1:22" copy="Knowles" ref="Rut 1:22"
22 E foi assim que Noemi voltou de Moabe, com Rute, a sua nora moabita. Elas chegaram a Belém quando a colheita de cevada estava começando.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.