Mateus 6

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “Unu kwabẹkwa ẹnya t'unu be emeje iphe-ọma unu jakpatangu; k'ọphu onyemonye a-phụkota iphe unu eme. Ọdumeka; bẹ Nna unu ọphu bu l'imigwe ta abyakwa bya ebu unu nggo iya.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 “Ọo ya bụ; teke i meru iphe-ọma; be ejekwa iya ọra arara l'edukfu. Be emekwa ẹge o-kfuru-iche-eme-iche phẹ emeje l'ime ụlo-ndzuko ndu Ju mẹ l'echi esu-ụzo. Ẹphe emeje l'iya phụ; k'ọphu aa-ja ẹphe ajaja. Kamẹnu; tẹ ya kakwaru unu; e buakwaru ẹphe nggo iya.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Obenu lẹ teke nggụbedua eme iphe-ọma; be ekwekwa tẹ ẹka-ibyita ngu maru iphe ẹka-ụtara ngu eme;
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 k'ọphu iphe-ọma, iime a-bụkwanuru iphe, e meru l'edomi. Ọo ya bụ; Nna ngu ono, aphụje iphe, eeme l'edomi ono ebukwanua ngu nggo iya.”
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 “Teke unu ekfu anụ Nchileke; unu be emejekwa l'ọ bụ o-kfuru-iche-eme-iche phẹ. Ẹphebedua; bẹ iphe, adụje ẹphe mma bụ t'ẹphe je anmagaru l'echi ụlo-ndzuko ndu Ju; mẹ l'iku esu-ụzo; ekfu anụ Nchileke; k'ọphu madzụ a-phụkota ẹphe. Kamẹnu; tẹ ya kakwaru unu; e buakwaru ẹphe nggo iya.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Obenu lẹ teke iikfu anụ Nchileke; tụgbua bahụ l'ime ime ụlo ngu; nggu aguchia ibo ngu aguchi; kfuru nụ Nchileke, bụ Nna ngu, ẹ ta aphụdu ẹnya. Ọo ya bụ; Nna ngu ono, aphụje iphe, eeme l'edomi ono ebukwanua ngu nggo.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 “Teke unu ekfu anụ Nchileke; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe unu kfuru; unu ekfulaga iya azụ ọdo ogodo-orikoro l'ọ bụ ndu ẹ-ta madu Nchileke; ẹke ẹphe anọduje arị lẹ Nchileke a-nụ okfu ẹphe; mẹ ẹphe -kfushia ya l'igweligwe.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Ọo ya bụ t'unu be yekwaru ẹphe; lẹ Nna unu be mahaakwaruru iphe unu abya iya ọsu t'ọ nụ unu; tẹmanu; bẹ unu kfuderu iya ẹya.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 “Ọwaa ẹge unu e-kfuje nụ Nchileke ndọ-ọ:
9 Portanto, orem assim:
10 Koshinu l'ọ bụ nggu bụ Eze.
10 Venha o teu
11 Nụjenu ayi nri, e-dzu ayi l'ụboku.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Gụaru ayi nvụ l'iphe dụ ẹji ayi;
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Be ekwekwa t'e nwuru
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 “ ‘Kẹ l'ọ -bụru l'unu agụjeru ndu ọdo nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru unu; Nna unu ọphu bu l'imigwe a-gụjekwaruphu unu nvụ l'iphe dụ ẹji, unu meru.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Ọlobu; teke bụ l'unu ta agụjeduru ndu ọdo nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meru unu; tọ dụ iya bụ lẹ Nna unu ta abyadụ bya agụru unu nvụ l'iphe dụ ẹji, unu meru iya.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “ ‘Teke unu aswị aswịswi; l'ekfu anụ Nchileke; unu ba agbanwụjekwa ifu l'ọ bụ o-kfuru-iche-eme-iche phẹ. Kẹ l'ẹphe egbeshije; ifu aswịnwushihu ẹphe; k'ọphu onyenọnu a-ma l'ẹphe aswị aswịswi; ekfu anụ Nchileke. Kamẹnu; tẹ ya kakwaru unu; e buakwaru ẹphe nggo iya.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Obenu; teke ịiswi aswịswi; nggu aswaa ifu ngu aswaswa; jịa manụ;
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 k'ọphu ẹ ta amadụ l'ịiswi aswịswi; kpachikwaphu Nna ngu ono, ẹ ta phụdu l'ẹnya ono. Ọo ya bụ; Nna ngu ono, aphụje iphe, eeme l'edomi ono ebukwanua ngu nggo iya.’ ”
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Unu ba akpakwa ẹku kụberu onwunu lẹ mgboko-a; ẹke ọo-gba ẹgba; mkpu ataa ya; ndu iphura eje egwoo ya.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Unu gbe kpachia ẹku kụberu onwunu l'imigwe; ẹke, ẹ tọo gbadu ẹgba; mkpu ta ata iya; ndu iphura te eje iya egwota.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Iphe ọ bụ bụ l'ọo ẹke ẹku ngu, katsụa ngu mkpa nọ; bẹ obu ngu nọkwaphu.”
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Ọ kwa ẹnya bụ urọku k'ẹhu madzụ. Ọo ya bụ lẹ teke ẹnya doru ngu edodo; ugwẹhu ngu abụkotaru ngu iphoro iphoro.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Obekwanu lẹ teke bụ l'ẹnya te dodu ngu edodo; ugwẹhu ngu abụkotaru ngu ẹkpuru-ọchi ẹkpuru-ọchi. Teke bụ l'iphoro, nọ ngu l'ẹhu gbe bụru ẹkpuru-ọchi; ha! Iphe ọphu ọo-gbakwanu l'ọo tsụbalangu!”
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “Ẹ tọ dụdu onye a-chịta Nnajiufu labụ ejeru ozi l'ugbo lanụ; t'ẹ b'ọ kpọ nanụ ashị; yeru onye ọphu obu; ọdo bụ l'o yeru ẹhu l'ozi k'onye lanụ; l'apa ozi k'onye ọphu ẹka lanụ. Unu te etsokwa ụzo kẹ Nchileke; l'achịkwaphu nta okpoga.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 “Ọo ya bụ iphe ya sụru unu: t'unu ba akụshi wẹlengu kẹ ndzụ unu: iphe unu e-ri; mẹ iphe unu a-ngụ nọdu ndzụ. ?Ndzụ ta akadụnua ọburu ọgbodo iphe; karia nri? Unu ta akụ wẹlengu k'uwe, unu e-ye l'ẹhu. ?Ugwẹhu ta akadụnua ọburu ọgbodo iphe; karia uwe?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Unu lewaru ụnwenu, ephe l'eli. Mgbẹ ẹphe te emebedu iphe l'alị; ẹphe ta akpata akpata edobe l'ọba. Obenu lẹ Nna unu ọphu bu l'imigwe anọdujekwaru azụ ẹphe lẹ nri. ?T'unu ta madu l'unu ka nwẹnu ọburu ọkpobe iphe tọo?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 ?O nweru l'unu ha onye a-kụnyaa wẹlengu; yekwaru onwiya ujiku ophu lẹ ndzụ iya?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 “?Bụhunu ngụnu kparu iphe unu akụhunu wẹlengu k'uwe oye l'ẹhu? Unu lewaru okfukfulike: Ọonoduje evu evuvu l'ẹgbudu. Obenu; mgbẹ ẹ to sekwa akanya; tọ tụ òwúú k'ọkwa uwe.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Obenu; mgbẹ unu phụru-a ẹge Sólomọnu yeberu uwe, ama mma; uwe iya ẹ-ta mabedu mma l'ọ bụ okfukfulike lanụ.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Teke bụ lẹ Nchileke letaberu ẹwu, nọ l'ẹgbudu ẹnya ẹge ono: kẹ t'o mee ya t'ọ ma mma; mbụ iphe bụ: ọ -nọdu ndzụ l'ẹgbudu ntanụ; echile; e woru iya shia ite; ?tọo kadụru unu oleta ẹnya. Oo-wa! Unubẹ ndu-wa, ekwekwe unu ẹ-ta badu ishi-wa!
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 “Unu ba anọdujeshi akuphe wẹlengu kẹ wo: ‘?Ngụnu; bẹ unu e-ri;’ m'ọ bụ ‘?Ngụnu; bẹ unu a-ngụ;’ m'ọ bụ ‘?Ngụnu; bẹ unu e-ye l'ẹhu?’
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Ọ kwa egbe iphe, ndu ẹ-ta madu Nchileke anọduje achọ ndono. Nna unu kẹ imigwe makwaru-a l'iphe ono l'ọ ha; bẹ dụkota unu mkpa.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Ọphu buchia ya nụ bụ t'unu vuru ụzo chọjee ẹge unu e-me tẹ Nchileke bụru eze lẹ ndzụ unu; mee iphe bụ uche-obu iya. Ọo ya bụ; iphe ono l'ọ ha abụru iphe, Nchileke e-yekwaru iya unu eyekwaru.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Ọo ya bụ; unu ba anọdujeshi akuphe wẹlengu k'echile; ọ bụ echile a-kụ wẹlengu k'ẹhu onwiya. Iphe-ẹhuka k'ujiku lanụ; bẹ dzuwaru mbọku onanu.”
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.