Marcos 4
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Yo be teke ọdo; Jisọsu awatakwa ozi iphe l'iku eze ẹnyimu. Madzụ azaa ntụmatu gbaphee ya mgburumgburu; k'ọphu ọ bahụru l'ụgbo je adụgaru; ndu ono adọo l'iku eze ẹnyimu ono l'eli alị.
1 Jesus começou a ensinar outra vez à beira-mar. E uma numerosa multidão se reuniu em volta dele, de modo que entrou num barco, onde se assentou, afastando-se da praia. E todo o povo estava à beira-mar, na praia.
2 Yo gude ẹtu ẹtu zilahaa ẹphe igweligwe iphe. Teke oozi ẹphe iphe ono b'ọ sụru ẹphe:
2 Assim, ensinava-lhes muitas coisas por parábolas e, durante o seu ensino, dizia:
3 “Unu gebekwa nchị. L'o nweru nwoke lanụ, jeru ọgha nebyi iphe.
3 — Escutem! Eis que o semeador saiu a semear.
4 L'ọogha nebyi iphe ono b'o nweru ndu ọphu daru lẹ mkpoworo ụzo; ụnwenu atụtua ya.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e vieram as aves e a comeram.
5 Ndu aharu daa l'alị mkpuma; fushikebewaphu; kẹ l'anụ-alị ta nọdu iya.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 Anwụ awatawaphu akpọkpo; woru ụnwu iru nebyi iphe ono kpọnwushia; kẹ l'akwara iya te jerudu ime alị.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ndu aharu daa l'alị ogvu; bya efushia. Yo vuta mbụ ogvu ono; woru nebyi iphe ono kpagbushia; tọ mịhe amịmi.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram, e não deu fruto.
8 Obenu lẹ ndu ọphu daru l'alị-ọtsu; byaru bya efushia; vua; mịshia. Ndu mịtaru ụkporo akpụru l'akpụru iri iri; ndu amịta ụkporo ẹto ẹto; ndu amịta ụkporo ise ụkporo ise.”
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto; a semente brotou, cresceu e produziu a trinta, a sessenta e a cem por um.
9 Jisọsu asụ ẹphe: “T'onye nweru ẹnu-nchị; nụkwaa ya.”
9 E Jesus acrescentou:
10 Yo rua teke Jisọsu nọ nkịnyi iya; ndu etso iya nụ; mẹ ụmadzu iri l'ẹbo phụ abyakfutashia ya t'ọ kọoru ẹphe iphe ẹtu ẹtu ono bụtsua.
10 Quando Jesus ficou só, os que estavam junto dele com os doze começaram a lhe fazer perguntas a respeito das parábolas.
11 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ unubẹdua bẹ eekoshi iphe ono, e shi domia edomi ono, bụ iya bụ k'ẹke Nchileke bụ eze. Obenu lẹ ndu ọdo bẹ aanmaru iphemiphe ọbule ono l'ẹtu ẹtu.
11 Jesus disse a eles:
12 Ọo ya bụ k'ọphu ọo-bụru iphe e dehawaru; sụ:
12 para que, vendo, vejam e não percebam; e, ouvindo, ouçam e não entendam; para que não venham a converter-se e sejam perdoados.
13 Jisọsu abya ajị ẹphe: “?Ẹtu ono, ya nmaru unu ono te dodu unu ẹnya tọo? ?Nanụkpoo ẹge ee-me tẹ ẹtu dojee unu ẹnya?
13 Então Jesus lhes perguntou:
14 Onye ono, agha nebyi iphe ono bụ okfu Nchileke bẹ ọogha.
14 O semeador semeia a palavra.
15 Ndu ono, nọ l'ẹswara ụzo l'ẹke aagha okfu Nchileke ono bụ ndu ọphu anụje iya nụ. Anụnu, ẹphe anụkwadu iya-a; Sétanu abya anafụ ẹphe okfu Nchileke ono, a gharu l'ime obu ẹphe ono.
15 Estes são os da beira do caminho, onde a palavra é semeada: quando a ouvem, logo Satanás vem e tira a palavra semeada neles.
16 Ndu ọphunanu dụkwaphu l'ọ bụ nebyi iphe ọphu a gharu l'alị mkpuma. Ẹphe anụ-gee okfu ono; nata iya l'ẹhu-ọtso-ẹna.
16 E estes são os semeados em solo rochoso, os quais, ouvindo a palavra, logo a recebem com alegria.
17 Obenu l'ẹ to nwedu akwara, ẹphe gbabẹru l'ime onwẹphe. Ẹphe -kpọlephu ụkfu nwanshị; iphe-ẹhuka; m'ọ kwanu ome madzụ kpakpawowo l'okfu iphe onye ono kweru -byalẹphu; yọ bụru iphe ẹphe a-kpakota daa; paru ozi ono haa.
17 Mas eles não têm raiz em si mesmos, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandalizam.
18 Ndu ọphu adụ l'ọ bụ nebyi iphe ọphu a gharu l'alị ogvu. Ẹphebedua abụje: ẹphe -nụtsua okfu Nchileke ono;
18 Os outros, os semeados entre os espinhos, são os que ouvem a palavra,
19 ọriri kẹ ndzụ; ẹge ee-shi nweru ẹku; mẹ iphe agụgu ọdo abya akpalụbe; kpalahaa okfu ono ẹhu; tọo mịhe amịmi.
19 mas as preocupações deste mundo, a fascinação da riqueza e outras ambições aparecem e sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
20 Obenu lẹ ndu onanu, bụ nebyi iphe, a gharu l'alị-ọtsu ono; bụ ndu ọphu anụtsujee okfu ono; ẹphe ewotawa iya phụ ye l'ọkpoma; yọ mịa nebyi: ndu amịta ụkporo l'iri; ndu amịta ụkporo ẹto; ndu amịta ụkporo ise.”
20 Os que foram semeados em boa terra são aqueles que ouvem a palavra e a recebem, frutificando a trinta, a sessenta e a cem por um.
21 Jisọsu asụ ẹphe: “?O nweru onye ewojeru ọku ye l'urọku gbe woru ite kpuchia ya; m'ọ bụ woru iya ye lẹ mkpuli oshi-azẹe? ?Tọ bụdunua l'eli agọmu bẹ aatukobeje iya?
21 Jesus também lhes disse:
22 L'iphe bụ iphe, e shi domia edomi bẹ ee-mekochakwaa mee t'a phụ l'ẹnya; ẹge ono kwaphu bẹ iphe bụ iphe eeme l'edomi bẹ ee-mekochakwaa mee t'a maru.
22 Porque não há nada oculto, senão para ser manifesto; e nada escondido, senão para ser revelado.
23 T'onye nweru ẹnu-nchị; nụkwaa ya!”
23 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.
24 Jisọsu asụkwaphu ẹphe: “Unu ngabẹkwa nchị l'iphe unu anụ! Ọ kwa iphe unu gude tụru nụ onye ọdo bẹ Nchileke e-gudekwaphu tụru nụ unu; mbụ; oo-gbekwanu nụ unu ọphu ka nụ.
24 Então lhes disse:
25 Onye nweru nụ bẹ Nchileke e-yekwafuaru ọdo. Onye ẹ-te nwedu nụ bẹ nwiya ọphu o nwekpooru nụ enwenwe bẹ oo-gbe natafụa ya nụ.”
25 Pois ao que tem, mais será dado; e, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
26 Yọ sụkwaphu ẹphe: “L'ẹke Nchileke bụ eze dụlephu l'ọ bụ nwoke, je aghaa nebyi iphe l'alị.
26 Jesus disse ainda:
27 Ẹnyashi mbọku-mbọku; yo kuru mgbẹnya tehu echile iya; nebyi iphe ono efushia; l'evu; tọ ma ẹge ọomuje.
27 Ele dorme e acorda, de noite e de dia, e a semente germina e cresce, sem que ele saiba como.
28 Alị l'onwiya emeje tẹ nebyi iphe ono vua; mịshia akpụru. Nongini-nongini iya evujeru ụzo lụfuta bya akaa; yọ bya afọo ishi; yee nebyi.
28 A terra por si mesma frutifica: primeiro aparece a planta, depois, a espiga, e, por fim, o grão cheio na espiga.
29 Teke nebyi iphe ono charu; nwoke ono ewota mma iya wata iya egbushi; okfu l'o ruwaru teke a kpatajẹ iphe e meberu emebe.”
29 E, quando o fruto já está maduro, logo manda cortar com a foice, porque chegou a colheita.
30 Yo kfutsua ẹge ono; bya asụ: “?Ngụnu bẹ ayi a-sụ l'ẹke Nchileke bụ eze dụ l'ọ bụ iya? ?Egbe ẹtu ngụnu bẹ ayi e-gudenua ya nmaa?
30 Disse mais:
31 Ọ dụlephu l'ọ bụ akpụru mọsutadu, bụ iya kakọta nwanshị l'iphe bụ akpụru oshi, aakụ akụku l'alị.
31 Ele é como um grão de mostarda, que, quando semeado, é a menor de todas as sementes sobre a terra;
32 Obenu l'ọobuje teke e wotaru iya kụa l'ọgbodali; taa nọdu ọphu baru ishi; yo vua; bụru eze oshi, katsụkpo nshinu l'iphe bụ oshi, aadzajẹ adzadza lẹ mgbabu; ẹkali iya ajakashia; ụnwenu, ephe l'eli abya akpalahaa ya ẹkfuna.”
32 mas, uma vez semeada, cresce e se torna maior do que todas as hortaliças; cria ramos tão grandes, que as aves do céu podem se aninhar à sua sombra.
33 Yọ bụru ẹtu, dụgbaa ẹge ono bẹ Jisọsu gude zia okfu Nchileke ẹge ọo-ka ẹphe odo ẹnya.
33 E com muitas parábolas semelhantes Jesus lhes expunha a palavra, conforme podiam compreendê-la.
34 Ẹ too kfuduru ẹphe okfu; l'ẹ b'o gude ẹtu. Teke yẹle ndu etsoje ụzo iya nọlephu; yọ kọfutatsuaru ẹphe iphe okfu iya ono bụkota t'o doo ẹphe ẹnya.
34 E sem parábolas não lhes falava; tudo, porém, explicava em particular aos seus próprios discípulos.
35 Tọ dụ iya bụ; yo be l'urẹnyashi ujiku lanụ ono; Jisọsu asụ ndu etsoje ụzo iya t'ẹphe l'iya dafụ azụ eze ẹnyimu ono azụ iya ọphu.
35 Naquele dia, sendo já tarde, Jesus disse aos discípulos:
36 Ẹphe aparu ọha ono haa; bakfube Jisọsu l'ụgbo ẹke ọ nọhawa; ẹphe atụgbua. Ụgbo ndu ọdo l'etso ẹphe.
36 E eles, despedindo a multidão, o levaram assim como estava, no barco; e outros barcos o seguiam.
37 Oke phẹrephere awatawaphu ephephe; eyii-mini atụlahaa mini eye l'ụgbo ono; jeye; yọ phọduwaa nwanshị tẹ mini ji iya.
37 Ora, levantou-se grande temporal de vento, e as ondas se arremessavam contra o barco, de modo que o mesmo já estava se enchendo de água.
38 Jisọsu bụ ọwaa, larụru l'azụ ụgbo ono; chebe ishi lẹ pyilo; kulahaa mgbẹnya. Ndu etsoje ụzo iya eje etewa iya phụ; sụ iya: “O-zi-iphe! Tịi kpakpọduaru ishi; mẹ ụgbo abyaakwa ẹphe ekpukpu.”
38 E Jesus estava na popa, dormindo sobre o travesseiro. Os discípulos o acordaram e lhe disseram: — Mestre, o senhor não se importa que pereçamos?
39 Jisọsu etehu bya abaaru phẹrephere ono mba; sụ eze ẹnyimu ono: “Chaa! Daa ashị!” Phẹrephere ono adawaphu ashị; ẹke ono l'ọ ha adakọta nyongu.
39 E ele, despertando, repreendeu o vento e disse ao mar: O vento se aquietou, e tudo ficou bem calmo.
40 Jisọsu ajị ẹphe: “?Ngụnu meru iphe unu atsụ egvu? ?Unu te kwetadua kẹ Nchileke tọo?”
40 Então Jesus lhes perguntou:
41 Ẹphe anmakọta kpakpakpa; l'ẹke ẹphe atsụ egvu; jịlahaa onwẹphe: “?Bụ egbe nwoke ngụnu dụ ẹge ọwaa, phẹrephere; mẹ eze ẹnyimu anụru okfu?”
41 E eles, possuídos de grande temor, diziam uns aos outros: — Quem é este que até o vento e o mar lhe obedecem?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.