Marcos 12

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jisọsu awataru ẹphe ọnmaru ẹtu; sụ ẹphe: “L'o nweru nwoke lanụ, kọru mgbo vayịnu; bya agbaa ya agbagba; bya eworu nsụ bua l'ẹke ọphu aa-nọduje adzọshi mẹe l'akpụru vayịnu ono. Yọ bya akpụkwaaphu nwụlo-eli, ee-nyihuje nọdu eleta iphe a kụru lẹ mgbo vayịnu ono ẹnya. Yọ bya ebuta ndu ozi ye iya; yọ bụru iya oje iphe ọdo.
1 Depois Jesus começou a falar por meio de parábolas . Ele disse:
2 Yo be teke eegbuje akpụru vayịnu; yo zi nwozi iya t'o jekfu ndu ozi ono t'ẹphe wọo ya òkè vayịnu nk'iya.
2 Quando chegou o tempo da colheita, o dono enviou um empregado para receber a sua parte.
3 Ẹphe egude onye ono; tsua ya iphe; gbabẹ iya ẹka ọtu; nwufu iya; yọ lashia.
3 Mas os lavradores agarraram o empregado, bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
4 Yo zi onye ọdo t'o jekfu ẹphe; ẹphe egudekwa iya phu; kụjaa ya ishi; mee ya iphe-iphere.
4 O dono mandou mais um empregado, mas eles bateram na cabeça dele e o trataram de um modo vergonhoso.
5 Yọ byakwa bya ezi onye ọdo; ẹphe eworu onye onanu gbua; mẹwaru igweligwe ndu ọdo: ndu bẹ ẹphe tsuru iphe; ndu bẹ ẹphe gburu egbugbu.
5 E ainda outro foi mandado para lá, mas os lavradores o mataram. E o mesmo aconteceu com muitos mais — uns foram surrados, e outros foram mortos.
6 L'ikperazụ iya; yọ phọdu-waa onye lanụ, bụ iya bụ nwatibe iya kẹ nwoke, o yeru obu. Yọ sụ nwatibe iya ono t'o jee; tubesu l'ẹphe a-kabẹe kwabẹ onye ọphu bụ nwatibe iya ugvu.
6 E agora a única pessoa que o dono da plantação tinha para mandar lá era o seu querido filho. Finalmente ele o mandou, pensando assim: “O meu filho eles vão respeitar.”
7 Ndu ono, o buru ozi ono azụa mgbede; sụ: ‘Iyaa! Ọwaa bụ onye alị-a e-mekochaa bụru nk'iya teke nna iya nwụhuru. Unu bya t'ẹphe gbua ya; k'ọphu mgbo vayịnu ono a-bụru nk'ẹphe.’
7 Mas os lavradores disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
8 Ẹphe egude onye ono; woru iya gbua; woru odzu iya tufaa l'azụ mgbo vayịnu ono.”
8 — Então agarraram o filho, e o mataram, e jogaram o corpo para fora da plantação.
9 Ya ndono; Jisọsu ajị ẹphe: “?Bụkpo ngụnu bẹ nwoke, nwe mgbo vayịnu ono e-me? Ọo-bya bya egbushikota ndu ozi ono; woru mgbo vayịnu ono ye ndu ọdo l'ẹka.
9 Aí Jesus perguntou:
10 ?Unu ta guvubua ẹke ono, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
10 Vocês não leram o que as
11 Ono bụ iphe Nnajiufu ayi meru;
11 Isso foi feito pelo Senhor
12 Ndu ishi ndu Ju esee ya egude; l'ẹke ẹphe mawaru l'ọ bụ ẹphe b'o gude nmaa ẹtu ono. Obenu l'ẹphe tsụhuru ọha ono, nọ l'ẹke ono egvu; paru iya haa gbakashịhu.
12 Os líderes judeus sabiam que a parábola era contra eles e quiseram prender Jesus, mas tinham medo do povo. Por isso deixaram Jesus em paz e foram embora.
13 Tọ dụ iya bụ; a haru zi ndu Fárisii; mẹ ndu ọ̀kpà kẹ Hérọdu t'ẹphe gude okfu, Jisọsu ekfu hata iya l'ọnya.
13 Depois mandaram que alguns fariseus e alguns membros do partido de Herodes fossem falar com Jesus a fim de conseguirem alguma prova contra ele.
14 Ndu ono, e ziru ono abya asụ iya: “O-zi-iphe! Ẹphe maru l'ị bụ onye ire-lanụ; tọ dụ onye iile ẹnya l'ifu; tịi kpa ishi ẹge madzụ beru. Yọ bụleruphu ọgbodo ụzo kẹ Nchileke bẹ iizi. ?Tọ bụdunu omebyi ekemu Nchileke mẹ ẹphe -tụje akịriko nụ eze ndu Rómu? ?Bụ t'ẹphe tụje iya; tọo t'ẹphe ba atụjeshi?”
14 Eles chegaram e disseram: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto e não se importa com a opinião dos outros. O senhor não julga pela aparência, mas ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige. Diga: é ou não é contra a nossa
15 Jisọsu amawarụ l'ẹphe bụ okfuru-iche-eme-iche phẹ; sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu bẹ unu ese iya adata? Unu nụ iya nụ okpoga ọbu tẹ ya leedu ẹnya.”
15 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
16 Ẹphe ewotaru iya ẹya. Yọ sụ ẹphe: “?Bụ ishi onye; mẹ ẹpha onye b'e deru iya ẹge-a?”
16 Eles trouxeram, e ele perguntou: Eles responderam: — São do Imperador.
17 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọo ya bụ; unu woru iphe ọphu bụ kẹ Síza; nụ Síza; unu eworu kẹ Nchileke nụ Nchileke.”
17 Então Jesus disse: E eles ficaram admirados com Jesus.
18 Yo nweru ndu Sádusii, byakfutaru Jisọsu; mbụ ndu ọphu sụru l'ẹ te eshijedu l'ọnwu teta nọdu ndzụ. Ẹphe abyakfutashia Jisọsu bya asụ iya:
18 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus e disseram:
19 “O-zi-iphe! Mósisu deru ẹphe l'ẹkwo; sụ: Teke bụ lẹ madzụ nwụhuru; haa nyee ya; l'ẹ b'ọ mụtaru iya nwa; tẹ nwunne nwoke ọbu lụpyabe nwanyi ono; k'ọphu ọo-mụtaru onye onanu, nwụhuru anwụhu ono ẹgirima.
19 — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte lei : “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
20 L'o nweru unwunne ẹsaa, nọnu. Onye k'ọdungu abya alụa nwanyi; nọnyaa; nwụhu; l'ẹ b'ọ mụta nwa.
20 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
21 Onye k'ẹbo alụpyabe nwanyi ono; nọnyakwaaphu; nwụhu; l'ẹ b'o nwekwa nwa. Onye k'ẹto ẹge ono kwaphu;
21 O segundo casou com a viúva e morreu sem deixar filhos. Aconteceu a mesma coisa com o terceiro.
22 jeye ẹphe ẹsaa ono alụkota nwanyi ono; nwụshihukota; to nwe nwa, ẹphe mụtaru. E meebe; nggụbe nwanyi; nggu anwụhufua.
22 Afinal, os sete irmãos casaram com a mesma mulher e morreram sem deixar filhos. Depois de todos eles, a mulher também morreu.
23 O -rua teke ee-shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; ?bụ nyee onye ole bẹ nwanyi ono a-bụ; ẹge ono ẹphe shi lụkotahawa iya ẹphe ẹsaa ono?”
23 Portanto, no dia da ressurreição, quando todos os mortos tornarem a viver, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
24 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ bụ iphe, meru iphe unu eshisweje iya ọbu ndono; kẹ l'ẹkwo okfu Nchileke te dodu unu ẹnya; to do unu ẹnya mbụ ẹge ike Nchileke beru.
24 Jesus respondeu:
25 Teke ndu nwụhuru anwụhu shiwa l'ọnwu teta nọdu ndzụ bẹ ẹphe ta alụkwa nwanyi; ọphu nwanyi 'alụkwa nji. Teke ono bẹ ẹphe a-dụwaa l'ọ bụ ụnwu ojozi-imigwe.
25 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
26 A bya lẹ kẹ oshi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono; ?unu ta gụbua l'ẹkwo Mósisu ẹke ono, o deru k'iru, ọku enwu raphuraphu ono? Ẹke ono bẹ Nchileke kfuru Mósisu l'ọo yẹbe Nchileke bụ Nchileke kẹ Ébirihamu; bụru Nchileke kẹ Áyizaku; bya abụru Nchileke kẹ Jékọpu.
26 Vocês nunca leram no
27 ?Tọ dụ iya bụ lẹ Nchileke ta bụdu Nchileke ndu nwụhuru anwụhu; ọ bụ Nchileke ndu nọ ndzụ. Ọo ya bụ l'unu kfụbekpoo ọswa shiswee ụzo.”
27 E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos. Vocês estão completamente errados!
28 Onye lanụ lẹ ndu ezije ekemu, nọ l'ẹke ono l'anụ iphe ẹphe atụ abya aphụ ẹge Jisọsu gude asa okfu ono ọhuma. Yọ jị Jisọsu: “?Nanụkpoo ekemu ọphu bụ iya katsụkpo mkpa l'ekemu ono l'ọ ha?”
28 Um mestre da Lei que estava ali ouviu a discussão. Viu que Jesus tinha dado uma boa resposta e por isso perguntou: — Qual é o mais importante de todos os mandamentos da
29 Jisọsu asụ iya: “Ekemu k'ọdungu bụ: ‘Unu nụa ya; unubẹ ndu Ízurẹlu! Lẹ Nnajiufu ayi, bụ Nchileke bụlekwa iya phụ kpụu bụ Nnajiufu.
29 Jesus respondeu:
30 Ọo ya bụ t'i yeru Nnajiufu, bụ Nchileke ngu obu ngu l'ọ ha; nggu egude ndzụ ngu l'ọ ha; mẹ uche ngu l'ọ ha; mẹ ike ngu l'ọ ha yeru iya obu.’
30 Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com toda a mente e com todas as forças.”
31 K'ẹbo, tso iya bụ: ‘T'i yeru madzụ ibe ngu obu ẹge i yeru onwongu.’ Ẹ to nwehekwa ekemu ọdo, kariru ekemu labụ-wa nshinu.”
31 E o segundo mais importante é este: “Ame os outros como você ama a você mesmo.” Não existe outro mandamento mais importante do que esses dois.
32 Onye ono, ezije ekemu ono asụ iya: “O-zi-iphe! I kfutakwaru iya. Ọ kwa oswi-okfu b'i kfuru lẹ Nchileke bụ Nchileke lanụ; l'ẹ to nwehedu Nchileke ọdo, nọnu gbahaa yẹbedua;
32 Então o mestre da Lei disse a Jesus: — Muito bem, Mestre! O senhor disse a verdade. Ele é o único Deus, e não existe outro além dele.
33 mẹ tẹ madzụ yeru iya obu iya l'ọ ha. T'o gude egomunggo iya l'ọ ha; gude ike iya l'ọ ha yeru Nchileke obu. Yo yeru madzụ ibe iya obu ẹge o yeru onwiya. L'ome ekemu labụ ono bẹ dangokwaru ngwẹja-ukfuru; dangoo iphe, bụ ẹja ọdo, aachịjeru Nchileke l'ọ ha.”
33 Devemos amar a Deus com todo o nosso coração, com toda a nossa mente e com todas as nossas forças e também devemos amar os outros como amamos a nós mesmos. Pois é melhor obedecer a estes dois mandamentos do que trazer animais para serem queimados no altar e oferecer outros sacrifícios a Deus.
34 Jisọsu aphụa l'o yeru iya ọnu l'ọ bụ onye nweru egomunggo; sụ nwoke ono: “Ẹ tị nọhekwa ote-ẹnya l'ẹke Nchileke bụ eze.”
34 Jesus viu que o mestre da Lei tinha respondido com sabedoria e disse: Depois disso ninguém tinha coragem de fazer mais perguntas a Jesus.
35 Yo be teke Jisọsu ezi iphe l'eze-ụlo Nchileke; yo kfunyaa bya ajị: “?Nanụ ẹge e meru bẹ ndu ezije ekemu sụru lẹ Kuráyisutu bụ Nwatibe Dévidi; l'ẹke
35 Quando Jesus estava ensinando no pátio do Templo, perguntou:
36 Dévidi l'onwiya bẹ Ume-dụ-Nsọ meru; yọ sụ:
36 Pois Davi, inspirado pelo Espírito Santo, escreveu:
37 Dévidi l'onwiya eku iya Nnajiufu. ?Nanụ ẹge e shi b'o gbe bya abụwarunu Nwatibe Dévidi?”
37 O próprio Davi chama o Messias de Senhor. Portanto, como é que o Messias pode ser descendente de Davi? Uma grande multidão escutava com prazer o que Jesus ensinava.
38 Teke oozi ẹphe iphe b'ọ sụru ẹphe: “Unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya l'ẹke ndu ezije ekemu nọ; mbụ ndu ọoduje mma t'ẹphe kechishia onwẹphe l'uwe-nlọkpuru aghaphe; t'e keleje ẹphe l'ọ bụ ndu oke amadụ l'ẹke a dụ l'igwe;
38 Ele dizia ao povo:
39 mẹ tẹ oshi ọphu katsụkpo mma l'ụlo-ndzuko ndu Ju bụru ẹphe a-nọduje iya; mẹ t'ọ bụru ẹphe a-nọ l'ẹke, aa-katsụkpo ẹphe ọkwaberu ugvu l'ẹke e jeru eswe-iphe.
39 preferem os lugares de honra nas
40 Ẹphe eripyaje nwanyi, maa tụfuru; gude ẹregede ekfu anụ Nchileke ogodo-orikoro. Ọ bụ ẹphe; bẹ aa-ka ọnmashi ikpe ike!”
40 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçarem, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
41 Jisọsu abya adụgaru l'iku okpoko, eechejeru Nchileke okpoga; lelahaa ndu eche okpoga l'okpoko ono. Ndu, nweru iphe abya eyetsua okpoga, ha nshinu.
41 Jesus estava no pátio do Templo, sentado perto da caixa das ofertas, olhando com atenção as pessoas que punham dinheiro ali. Muitos ricos davam muito dinheiro.
42 Nwanyi lanụ, nji iya ẹ-ta nọhedu, l'akpa ụkpa abyatashia bya eworu afụ labụ chee.
42 Então chegou uma viúva pobre e pôs na caixa duas moedinhas de pouco valor.
43 Jisọsu abya ekua ndu etsoje ụzo iya t'ẹphe bya. Yọ sụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa nwanyi ụkpa-wa, nji iya ẹ-ta nọhedu-wa bẹ yeru iphe ka nụ l'ẹphe ha.
43 Aí Jesus chamou os discípulos e disse:
44 Ishi iya abụru lẹ ndu ọphu l'ẹphe ha shitsua l'ẹku ẹphe, tsuboru etsubo l'anụ. Obenu lẹ nwanyi-a bẹ akpakpọo ụkpa; yọ bụru iphe o nweru l'ọ ha; mbụ je akpaa l'iphe, o doberu, oo-gude kpata nri b'o wotaru bya echee-wa.”
44 Porque os outros deram do que estava sobrando. Porém ela, que é tão pobre, deu tudo o que tinha para viver.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.