Lucas 1
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Onye-ukfu-l'ọha, bụ Tiyọ́filosu;
1 Muitos se propuseram a escrever uma narração dos acontecimentos que se cumpriram entre nós.
2 Ndu ono, deru iphe ono deleru iya phụ l'ẹge a kọru ayi mbụ ndu ọphu gude ẹnya ẹphe phụa ya; megee bya abụru ndu, ezi ozi-ọma ono ezizi.
2 Usaram os relatos que nos foram transmitidos por aqueles que, desde o princípio, foram testemunhas oculares e servos da palavra.
3 Ọ dụkwa mu phụ mma; Onye-ukfu-l'ọha; tẹ mu kọoru ngu iphe meru nụ l'ọkpa iya l'ọkpa iya; keshinu mu tọru nwẹhu vọo iphemiphe ọbule ono, daru nụ ono shitakpo lẹ mbụ.
3 Depois de investigar tudo detalhadamente desde o início, também decidi escrever-lhe um relato preciso, excelentíssimo Teófilo,
4 Iphe mu ede iya bụ t'ị maru ọkpobe okfu ono, bụ ọnu b'e gudehawa zia ngu iya ono.
4 para que tenha plena certeza de tudo que lhe foi ensinado.
5 Teke Hérọdu shi bụru eze, achị Judíya b'o nweru onye achịjeru Nchileke ẹja, aza Zekaráya. Zekaráya shi l'ọgbo ndu achịjeru Nchileke ẹja, bụ Abíja phẹ. Ọ lụru nwanyi l'ikfu Érọnu, bụkwaphu ikfu ndu achịjeru Nchileke ẹja. Ẹpha nwanyi ono bụ Elízabetu.
5 Quando Herodes era rei da Judeia, havia um sacerdote chamado Zacarias, que fazia parte do grupo sacerdotal de Abias. Sua esposa, Isabel, também pertencia à linhagem sacerdotal de Arão.
6 Ẹphe ẹbo tụko bụru ndu doberu ẹka ndoo l'ifu Nchileke. Ẹphe tụko ekemu Nchileke l'ọ ha l'eme; l'etsokwaphu nsọ Nchileke l'ọ ha. Ẹ tọ dụdu ẹke aata ẹphe ụta.
6 Zacarias e Isabel eram justos aos olhos de Deus e obedeciam cuidadosamente a todos os mandamentos e estatutos do Senhor.
7 Ọ bụlephu l'ẹphe lụru gbururu jeye ẹphe akashịhu; to nwe nwa, ẹphe mụtaru; okfu lẹ Elízabetu ta atsụdu ime.
7 Não tinham filhos, pois Isabel era estéril, e ambos já estavam bem velhos.
8 Tọ dụ iya bụ; Zekaráya ejelahaa ozi k'ọchiru Nchileke ẹja l'ifu Nchileke; kẹ l'ọ bụkwanu ndu ọgbo nk'iya b'o ruberu mbụ ozi k'ọchiru Nchileke ẹja.
8 Certo dia, Zacarias estava servindo diante de Deus no templo, pois seu grupo realizava o trabalho sacerdotal, conforme a escala.
9 A tụru ẹnwa, bụ nsọ, ẹphe emeje; yọ daaru iya mbụ ọbahu l'ime ụlo ẹke ẹnya eze-ụlo Nchileke nọ; oje ọkpo ínsẹnsu ọku.
9 Foi escolhido por sorteio, como era costume dos sacerdotes, para entrar no santuário do Senhor e queimar incenso.
10 Mkporo-ọha ono akụru l'etezi; l'ekfu anụ Nchileke l'ọ gbaru teke eeyeje ọku l'ínsẹnsu ono.
10 Enquanto o incenso era queimado, uma grande multidão orava do lado de fora.
11 Ojozi-imigwe, shi l'ẹka Nnajiufu esee Zekaráya l'ụzo ẹka-ụtara ẹnya-ngwẹja ẹke ono, aakpọje ínsẹnsu ọku ono.
11 Então um anjo do Senhor lhe apareceu, à direita do altar de incenso.
12 Meji agbabuhu Zekaráya l'ọ phụru iya. Yọ tsụlahaa egvu. Ojozi-imigwe ono asụ iya:
12 Ao vê-lo, Zacarias ficou muito abalado e assustado.
13 “Ba atsụshi egvu Zekaráya; l'okfu, i kfuru nụ Nchileke b'ọ nụakwaru. Nta-a; bẹ Elízabetu, bụ nyee ngu a-mụtaru ngu nwata nwoke. Iphe ịi-gụ nwata ono bụ Jọnu.
13 O anjo, porém, lhe disse: “Não tenha medo, Zacarias! Sua oração foi ouvida. Isabel, sua esposa, lhe dará um filho, e você o chamará João.
14 Nwata ono e-me t'ẹhu tsọo ngu ẹna; a dụ l'igwe tee ẹswa kẹ l'a mụru iya!
14 Você terá grande satisfação e alegria, e muitos se alegrarão com o nascimento do menino,
15 Iphe ọbu bụ lẹ ọo-bụru onye nweru ẹnya l'ifu Nchileke. Ẹ tọo ngụkwa mẹe; too tsu ọnu l'iphe ọdo, bụ iphe aangụ angụngu, eme l'ẹnya. Ume Nchileke bẹ e-shiru teke ọ nọ l'ẹpho nne iya buru iya eburu l'ẹhu.
15 pois ele será grande aos olhos do Senhor. Nunca tomará vinho nem outra bebida forte. Será cheio do Espírito Santo, antes mesmo de nascer.
16 Igweligwe ụnwu Ízurẹlu bẹ oo-me t'ẹphe lata azụ lakfuta Nnajiufu, bụ Nchileke ẹphe.
16 Fará muitos israelitas voltarem ao Senhor, seu Deus.
17 Ọo ya bụ onye e-gude Ume Nchileke; gude ike, dụ l'ọ bụ kẹ Eláyija, bụ onye nkfuchiru Nchileke; vuru iya ụzo jee. Ọo-gọ-zitaru ụnwegirima obu nna ẹphe. Ọo-gọta ndu bụ 'anụmanuma phẹ; t'ẹphe kwaa ẹnya; tsoru ụzo ọphu ndu doberu ẹka ndoo etso; k'ọphu oo-shi iya mee tẹ ndu kẹ Nchileke l'ẹphe ha kwakọberu Nnajiufu.”
17 Será um homem com o espírito e o poder de Elias, e preparará o povo para a vinda do Senhor. Fará o coração dos pais voltar para seus filhos e levará os rebeldes a aceitarem a sabedoria dos justos”.
18 Zekaráya ajị ojozi-imigwe ono: “?Nanụ ẹge ya e-shi maru l'iphe-a, i kfushiru-wa bụ ire-lanụ; l'ẹke ya kahụwaru akahụ; nyee ya akahụkwaphu ẹge ono?”
18 Zacarias disse ao anjo: “Como posso ter certeza de que isso acontecerá? Já sou velho, e minha mulher também é de idade avançada”.
19 Ojozi-imigwe ono asụ iya: “?Ị marua l'ọo yẹbedua bụ Géburẹlu, anọje l'ifu Nchileke. Ọ kwa Nchileke bẹ ziru iya tẹ ya bya ekfuru yeru ngu; zia ngu ozi-ọma-wa;
19 O anjo respondeu: “Sou Gabriel, e estou sempre na presença de Deus. Foi ele quem me enviou para lhe trazer estas boas-novas.
20 ọphu 'i kwetadu l'okfu, ya kfuru ngu. Lekwa; shita nta-a bẹ ọnu a-bụru ngu kpụrumu: ẹ to nwehedu l'i kfua okfu ọdo jeye mbọku iphe-a l'ọ ha e-rekota. Okfu iya-a e-rekota l'oruberu iya.”
20 Agora, porém, você ficará mudo até os dias em que essas coisas acontecerão, pois não acreditou em minhas palavras, que se cumprirão no devido tempo”.
21 Mkpọro ọha ono adọru eche Zekaráya; ẹphe ta ma iphe meru iphe ọono anọno l'ime eze-ụlo Nchileke ono.
21 Enquanto isso, o povo esperava Zacarias sair do santuário e se perguntava por que ele demorava tanto.
22 Yọ lụfuta; tọ dụhe ike kfuru okfu yeru ẹphe. Ẹphe amalẹruphu l'ọ phụru àphụ̀ l'ime eze-ụlo Nchileke ono; too kfuhe okfu lẹ phuu. Yọ bụwaru-a ẹka bẹ oopheje gude l'ekfuru ẹphe okfu.
22 Quando finalmente saiu, não conseguia falar com eles, e perceberam por seus gestos e seu silêncio que ele havia tido uma visão no santuário.
23 Oge ozi iya l'ụlo Nchileke agvụlephu; yọ tụgbua lashia nk'iya.
23 Ao fim de seus dias de serviço no templo, Zacarias voltou para casa.
24 A nọnyaa; nyee ya; mbụ Elízabetu abya atsụta ime; nọkota l'ụlo mkpụrumkpuru ọnwa ise.
24 Pouco tempo depois, sua esposa, Isabel, engravidou e não saiu de casa por cinco meses.
25 Yọ sụ: “Nta-a bẹ Nnajiufu lewaru iya ẹnya; bya eshia ẹge-a nafụ iya iphere l'ifu ndiphe.”
25 “Como o Senhor foi bom para mim em minha velhice!”, exclamou ela. “Tirou de mim a humilhação pública de não ter filhos!”
26 Yo be l'ọnwa kẹ ishingu k'ọphu Elízabetu tsụtaru ime; Nchileke abyakwaphu bya ezia ojozi-imigwe, bụ Géburẹlu t'o je Názarẹtu l'alị Gálili;
26 No sexto mês da gestação de Isabel, Deus enviou o anjo Gabriel a Nazaré, uma cidade da Galileia,
27 je ezia nwamgbọko lanụ ozi. Ẹpha nwamgbọko ono bụ Méri. Nwamgbọko ono bẹ nwoke ta chịkahubua ọkpa. Onye eje okfu iya bụ nwoke, aza Jósẹfu, shi l'awa eze ndiche ono; mbụ Dévidi.
27 a uma virgem de nome Maria. Ela estava prometida em casamento a um homem chamado José, descendente do rei Davi.
28 Géburẹlu abyakfuta nwamgbọko ono bya asụ iya: “?Ị dụphu mma; nggụbe onye Nchileke kwabẹru oke ugvu! Nchileke swikwaru ngu eswiru.”
28 Gabriel apareceu a ela e lhe disse: “Alegre-se, mulher favorecida! O Senhor está com você!”.
29 Méri anụlephu ekele ono; obu echia ya taa! Yọ rịa: “?Bụ egbe ekele ngụnu dụ ẹge-a?”
29 Confusa, Maria tentou imaginar o que o anjo quis dizer.
30 Ojozi-imigwe ono asụ iya: “Ba atsụshi egvu Méri; lẹ Nchileke mewaru ngu eze-iphe-ọma.
30 “Não tenha medo, Maria”, disse o anjo, “pois você encontrou favor diante de Deus.
31 Lekwa; l'ịi-tsụta ime; mụa nwata nwoke. Iphe ịi-gụ iya bụ Jisọsu.
31 Ficará grávida e dará à luz um filho, e o chamará Jesus.
32 Ọo-bụru onye kfụbe ọswa ha nshinu. Iphe ee-ku iya bụ Nwatibe Ọkaribe-Kakọta-Nụ. Nnajiufu, bụ Nchileke e-me iya eze l'ọ bụ onye iche iya ono; mbụ Dévidi.
32 Ele será grande, e será chamado Filho do Altíssimo. O Senhor Deus lhe dará o trono de seu antepassado Davi,
33 Ọo-bụru eze; chịa ndu ọnu ụlo Jékọpu gbururu jeyewaru; ọphu 'ọo-bubuhudu eze abubuhu gbururu jeye.”
33 e ele reinará sobre Israel para sempre; seu reino jamais terá fim!”
34 Méri asụ ojozi-imigwe ono: “?Nanụ ẹge oo-shi dụ ẹge ono l'ẹke nwoke ta chịkahubua ya ọkpa?”
34 Maria perguntou ao anjo: “Como isso acontecerá? Eu sou virgem!”.
35 Ojozi-imigwe ono asụ iya: “Ume Nchileke a-tsọpyabe ngu; ike kẹ Ọkaribe-Kakọta-Nụ abya emee ngu ire l'ẹhu. Ọo ya bụ lẹ nwata ono, ịi-mụ ono bẹ ee-ku Nwa, dụ nsọ kẹ Nchileke.
35 O anjo respondeu: “O Espírito Santo virá sobre você, e o poder do Altíssimo a cobrirá com sua sombra. Portanto, o bebê que vai nascer será santo, e será chamado Filho de Deus.
36 Ọdo bụ; lekwa: abụbu ngu, bụ Elízabetu tsụtaakwaru ime nwata nwoke; l'ẹke ọ kahụwaru akahụ ẹge-a. Ọnwa ọwaa ekwe iya ọnwa ishingu; mbụ onye ono, e shi eku onye ẹ-ta tsụdu ime ono;
36 Além disso, sua parenta, Isabel, ficou grávida em idade avançada. As pessoas diziam que ela era estéril, mas ela concebeu um filho e está no sexto mês de gestação.
37 kẹ lẹ Nchileke te nwedu iphe kpọru iya ẹka l'ememe.”
37 Pois nada é impossível para Deus”.
38 Méri asụ: “Mgbẹ ya nọwaa! ?Ọ kwa lẹ ya nọwa l'ẹka Nchileke. T'ọ dụru iya ẹge i kfuru.” Ojozi-imigwe ono atụgbua lashia.
38 Maria disse: “Sou serva do Senhor. Que aconteça comigo tudo que foi dito a meu respeito”. E o anjo a deixou.
39 E meebe; Méri ajịkobe; gude ọso; yọ bụru iya oje mkpụkpu lanụ ọbu l'alị ugvu Judíya.
39 Alguns dias depois, Maria dirigiu-se apressadamente à região montanhosa da Judeia, à cidade
40 Yọ bya abata l'ụlo Zekaráya; bya ekele Elízabetu ekele.
40 onde Zacarias morava. Ela entrou na casa e saudou Isabel.
41 Elízabetu anụlephu ekele Méri ono; nwata ono emee ya ụkporo l'ẹpho; Ume-dụ-Nsọ akparuta Elízabetu l'ẹhu.
41 Ao ouvir a saudação de Maria, o bebê de Isabel se agitou dentro dela, e Isabel ficou cheia do Espírito Santo.
42 Yọ raa ya tororo; sụ: “Onye Nchileke gọru ọnu-ọma nụ b'ị bụ l'ụnwanyi mgburumgburu! Ẹge ono bẹ Nchileke gọkwaruphu nwata ono, nọ ngu l'ẹpho ono ọnu-ọma!
42 Em alta voz, Isabel exclamou: “Você é abençoada entre as mulheres, e abençoada é a criança em seu ventre!
43 ?Bụ ngụnu meru iphe e kweru tẹ nggụbedua, bụ nne kẹ Nnajiufu iya bya nk'iya?
43 Por que tenho a grande honra de receber a visita da mãe do meu Senhor?
44 Lẹ teke ono, ya nụleruphu ekele ono, i keleru iya ono bẹ nwata ono, nọ iya l'ẹpho ono meru ụkporo; l'ẹke ẹhu atsọ iya ẹna.
44 Quando ouvi sua saudação, o bebê em meu ventre se agitou de alegria.
45 Nggụbe nwanyi; tẹ ẹhu tsọo ngu ẹna; okfu l'i kweru l'okfu ono, shi l'ẹka Nnajiufu rua ngu nchị ono e-re!”
45 Você é abençoada, pois creu no que o Senhor disse que faria!”.
46 Méri asụ:
46 Maria respondeu: “Minha alma exalta ao Senhor!
47 Ya ete ẹswa Onye Ndzọta iya,
47 Como meu espírito se alegra em Deus, meu Salvador!
48 Nchileke gụberu yẹbe nwanyi,
48 Pois ele observou sua humilde serva, e, de agora em diante, todas as gerações me chamarão abençoada.
49 okfu lẹ Ọkaribe, // bụ Nchileke;
49 Pois o Poderoso é santo, e fez grandes coisas por mim.
50 Ndu atsụ Nchileke egwu;
50 Demonstra misericórdia a todos que o temem, geração após geração.
51 O gudewa ẹka iya koshi ike iya.
51 Seu braço poderoso fez coisas tremendas! Dispersou os orgulhosos e os arrogantes.
52 Ndu ike nọ l'ẹka b'ọ nafụje ike ẹphe;
52 Derrubou príncipes de seus tronos e exaltou os humildes.
53 Ndu ẹgu agụ b'o gudeje
53 Encheu de coisas boas os famintos e despediu de mãos vazias os ricos.
54 Ọ gbaru ndu nk'iya;
54 Ajudou seu servo Israel e lembrou-se de ser misericordioso.
55 bụkwanu iphe o kfuru
55 Pois assim prometeu a nossos antepassados, a Abraão e a seus descendentes para sempre”.
56 Méri anọ-rua iphe ruru ọnwa ẹto lẹ kẹ Elízabetu phẹ; yọ bụru iya alala.
56 Maria ficou com Isabel cerca de três meses, e então voltou para casa.
57 Yo rua Elízabetu l'ezeda; yọ bya ezeda; mụa nwata nwoke.
57 Chegado o tempo de seu bebê nascer, Isabel deu à luz um filho.
58 Ndu obutobu ẹphe; mẹ ndu abụbu ẹphe anụa ẹge Nnajiufu phụ-beru iya imiko; byatashia; ẹphe l'iya l'etee ẹswa iya.
58 Vizinhos e parentes se alegraram ao tomar conhecimento de que o Senhor havia sido tão misericordioso com ela.
59 Nwata ono anọlephu abalị ẹsaa; kẹ ẹsato iya; ẹphe abyatashia ya obu útsù. Ẹphe emelahaa t'ẹphe gụa ya nna iya, bụ iya bụ Zekaráya.
59 Quando o bebê estava com oito dias, eles vieram para a cerimônia de circuncisão. Queriam chamar o menino de Zacarias, como o pai,
60 Nne iya asụ ẹphe: “Wawa; l'ẹ tọ bụdu iya; l'iphe aa-gụ iya bụ Jọnu.”
60 mas Isabel disse: “Não! Seu nome é João!”.
61 Ẹphe asụ iya: “?Ị phụjeru abụbu unu, aza egbe ẹpha onanu?”
61 Então eles lhe disseram: “Não há ninguém em sua família com esse nome”,
62 Ẹphe abya egude ẹka kfuru nụ Zekaráya; jị iya iphe ọ dụ iya t'a gụa nwata ono.
62 e com gestos perguntaram ao pai como queria chamar o bebê.
63 Zekaráya amaa ẹka t'a nụ iya ekwekwerekwe, eedeje iphe. Yọ bya edee: “L'ẹpha iya bụ Jọnu.” Yọ dụkota ẹphe biribiri.
63 Ele pediu que lhe dessem uma tabuinha e, para surpresa de todos, escreveu: “Seu nome é João”.
64 Teke ono teke onophu; ire atụshihuwa iya phụ. Yọ watawaphu okfu okfu; jalahaa Nchileke ajaja.
64 No mesmo instante, Zacarias voltou a falar e começou a louvar a Deus.
65 Ndu obutobu iya l'ẹphe ha atsụlahaa egvu. Akọ iphe ono ejegbaru ẹke ono. Ndu ono, bu l'alị ugvu Judíya ono anụkota iya.
65 Toda a vizinhança se encheu de temor, e a notícia do que havia acontecido se espalhou por toda a região montanhosa da Judeia.
66 Iphe, bụ ndu nụru iphe ono edobe l'iya phụ l'ọkpoma; l'ajịgbaa: “?Bụ egbe ngụnu bẹ nwata ọwaa e-mekochaa bụru;” kẹ l'o doru ẹnya lẹ Nchileke tụru iya ẹka t'ọ bụru onye dụ iche.
66 Todos que ficavam sabendo meditavam sobre esses acontecimentos e perguntavam: “O que vai ser esse menino?”. Pois a mão do Senhor estava sobre ele.
67 Ume-dụ-Nsọ abya eji nna nwata ono; mbụ Zekaráya ẹhu; yọ wata okfuchiru Nchileke; sụ:
67 Então seu pai, Zacarias, ficou cheio do Espírito Santo e profetizou:
68 “T'a jaa Nnajiufu, bụ Nchileke
68 “Seja bendito o Senhor, o Deus de Israel, pois visitou e resgatou seu povo.
69 O dufutaru ayi Onye Ndzọta,
69 Ele nos enviou poderosa salvação da linhagem real de seu servo Davi,
70 Bụ iya bụ iphe o shi l'ọnu ndu
70 como havia prometido muito tempo atrás por meio de seus santos profetas.
71 L'aa-dzọta ayi l'ẹka ndu ọhogu ayi;
71 Agora seremos salvos de nossos inimigos e de todos que nos odeiam.
72 T'ọ phụaru ayi imiko ono,
72 Ele foi misericordioso com nossos antepassados ao lembrar-se de sua santa aliança,
73 O rihakpowaruru onye iche ayi;
73 o juramento solene que fez com nosso antepassado Abraão.
74 lẹ ya a-nafụta ayi l'ẹka ndu ọhogu ayi;
74 Prometeu livrar-nos de nossos inimigos para o servirmos sem medo,
75 bụru ndu bụ ndu nk'iya;
75 em santidade e justiça, enquanto vivermos.
76 A bya lẹ nggụbe nwata ọwaa:
76 “E você, meu filhinho, será chamado profeta do Altíssimo, pois preparará o caminho para o Senhor.
77 mee t'ẹphe maru lẹ Nchileke
77 Dirá a seu povo como encontrar salvação por meio do perdão de seus pecados.
78 Oo-gude ome-odoo ya
78 Graças à terna misericórdia de nosso Deus, a luz da manhã, vinda do céu, está prestes a raiar sobre nós,
79 k'ọphu ọo-bụru iphoro;
79 para iluminar aqueles que estão na escuridão e na sombra da morte e nos guiar ao caminho da paz”.
80 Nwata ono abya evua; kanwụru ẹhu; nweru egomunggo. Yọ nọo l'echi-ẹgu jeye mbọku ọ lụfutaru l'edzudzu ọha lẹ Ízurẹlu.
80 João cresceu e se fortaleceu em espírito. E viveu no deserto até chegar o tempo de se apresentar ao povo de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.