1 Samuel 19
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Sọlu abya ezi nwatibe iya; mbụ Jonátanu mẹ ndu ozi iya l'ẹphe ha t'ẹphe gbua Dévidi. Obenu lẹ Jonátanu yeru Dévidi obu nshinu.
1 Saul instigou seus servos e seu filho Jônatas a matarem Davi. Mas Jônatas, por causa de seu grande afeto por Davi,
2 Jonátanu eje edooru iya Dévidi; sụ iya: “Lẹ nna iya; mbụ Sọlu achọkwa ụzo, oo-shi gbua ya. Wo iya t'ọ kwabẹkwaru onwiya ẹnya l'ụtsu echile. T'ọ chọkwaa ẹke, nọ-chiru anọ-chi je edomia onwiya.
2 contou-lhe os planos de Saul. “Meu pai busca uma oportunidade para matá-lo”, disse ele. “Amanhã cedo você precisa encontrar um lugar para se esconder.
3 Ya e-tsoru nna iya je anọdu l'ẹgu ẹke ị nọ. Ya e-kfuru iya okfu ẹhu ngu. Iphe, ya nụtaru iya l'ọnu bẹ mu a-bya emee t'ị maru.”
3 Pedirei a meu pai que saia comigo até o campo e falarei com ele a seu respeito. Então lhe contarei tudo que conseguir descobrir.”
4 Jonátanu abya ekfuaru nna iya; mbụ Sọlu kẹ Dévidi lẹ k'ọma; sụ iya: “Nggụbe eze; be emekwa nwozi nggu Dévidi ẹjo iphe. Ẹ tọ dụkwa ẹke o mewaru ngu ẹji. Iphe, o meshiru b'i ritakwaru uru nshinu.
4 Na manhã seguinte, Jônatas falou com seu pai sobre Davi e disse muitas coisas boas a respeito dele. “O rei não deve pecar contra seu servo Davi”, disse Jônatas. “Ele nunca fez nada para prejudicá-lo. Sempre o ajudou como pôde.
5 O gude ishi ndzụ iya tụa ntụ teke ono, o jeru je egbua onye Filisutayịnu ono. Ojejoje adzọo ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha l'ẹke ha nshinu. Ị phụkwaru iya-a; tee ẹswa iya. ?Bụ ngụnu kparu iphe ii-me onye ẹ-to nwedu iphe, o meru iphe; mbụ t'i woru Dévidi gbua l'ẹ b'ọ dụ iphe ịi-gụru nụ iya?”
5 O senhor se esqueceu da ocasião em que ele arriscou a vida para matar o guerreiro filisteu e, assim, o S enhor deu grande vitória a Israel? Certamente o senhor se alegrou naquela ocasião. Então por que pecar matando um homem inocente como Davi? Não há motivo algum para isso!”
6 Sọlu anụa iphe, Jonátanu kfuru; bya eribua ya; sụ: “Kamẹnu; l'ẹ to nwedu iphe eme Dévidi.”
6 Saul atendeu Jônatas e jurou: “Tão certo como o S enhor vive, Davi não será morto”.
7 Tọ dụ iya bụ; Jonátanu abya ekua Dévidi; tụko iphe ono dokotaru iya. Yo metsua duta Dévidi dujeru Sọlu; ẹphe atụko nọdu l'ẹge ẹphe shi nọduhawa.
7 Depois Jônatas chamou Davi e contou-lhe o que havia acontecido. Em seguida, levou Davi até Saul, e Davi voltou a servi-lo, como antes.
8 Ọgu abya adakwaa ọdo. Dévidi agbalihukwa je etso ndu Filisutayịnu ọgu; tsụa ẹphe ọtsu ẹkfu; ẹphe agbaa nanụ nanụ.
8 Houve guerra novamente, e Davi conduziu as tropas contra os filisteus. Ele os atacou e os derrotou com tamanha fúria que eles bateram em retirada.
9 Yo be ujiku lanụ; Ojejoje ezi ẹjo maa; yọ bya Sọlu l'ẹhu teke ọ nọ l'ime ụlo iya; paru arwa l'ẹka. Dévidi egudekwa nụ une iya l'ẹka akpọ.
9 Um dia, porém, quando Saul estava sentado em casa, com uma lança na mão, outra vez o espírito maligno enviado pelo S enhor se apoderou dele. Enquanto Davi tocava sua harpa,
10 Sọlu achọo tẹ ya gude arwa ono sụpyabe Dévidi l'oshi-ẹpoto. Dévidi ezee ya; arwa ono. Yo je angụru l'oshi-ẹpoto. Dévidi epyofu l'ẹnyashi ono; gbalaa.
10 Saul atirou a lança em sua direção, mas Davi se desviou e a lança encravou na parede. Naquela mesma noite, Davi fugiu e conseguiu escapar.
11 Sọlu abya ezi ndu ozi iya t'ẹphe je l'ụlo Dévidi je eche iya nche; k'ọphu ẹphe e-gbu iya l'ụtsu. Mikalu, bụ nyee Dévidi ekfuaru iya; sụ: “L'ọ -bụru l'ị tị gbadụ ọso ishi ndzụ ngu l'ẹnyashi-a bẹ ee-gbukwa ngu echile.”
11 Saul enviou soldados para vigiar a casa de Davi e matá-lo quando ele saísse na manhã seguinte. Mical, porém, esposa de Davi, o alertou: “Se você não fugir esta noite, pela manhã estará morto!”.
12 Tọ dụ iya bụ; Mikalu eshi lẹ windo kuzita iya; yọ gbafụ gbalaa.
12 Então ela o ajudou a descer por uma janela, e ele correu e escapou.
13 Mikalu ewota ntẹkpe nyobe l'oshi-azẹe; chịru ẹ́kwà phukpua ya; bya eworu pyilo, e meru l'ẹji eghu dobe iya l'ụzo ishi.
13 Em seguida, Mical pegou um ídolo do lar, colocou-o na cama, cobriu-o com um cobertor e pôs uma almofada de pelos de cabra na cabeceira.
14 Yo be teke Sọlu ziru t'e je egude Dévidi; Mikalu asụ ẹphe: “L'ẹhu ta dụkwa iya mma.”
14 Quando os oficiais de Saul vieram prender Davi, Mical lhes disse que ele estava doente e não podia sair da cama.
15 Sọlu eziphu ndu ono azụ ọdo t'ẹphe je aphụ Dévidi; sụ ẹphe: “Unu pata iya l'oshi-azẹe ọbu bya; k'ọphu ya e-gbuwa iya rụ.”
15 Saul, porém, enviou os oficiais de volta para prenderem Davi. “Tragam-no aqui com cama e tudo, para que eu o mate!”, ordenou.
16 Ndu ono abya abata; yọ bụru ntẹkpe bẹ zẹ l'oshi-azẹe ono; mẹ pyilo, e meru l'ẹji eghu, nọ iya l'ụzo ishi.
16 Mas, quando chegaram para levar Davi, descobriram que na cama havia apenas um ídolo do lar, com uma almofada de pelos de cabra na cabeceira.
17 Sọlu asụ Mikalu: “?Nanụ ẹge ọ dụ b'ị dzụru iya egbe ẹjo-ire ọwaa; dufu onye ọhogu iya t'ọ gbalaa?”
17 Saul perguntou a Mical: “Por que você me traiu e deixou meu inimigo escapar?”. “Fui obrigada a deixá-lo fugir”, respondeu Mical. “Ele ameaçou me matar se eu não o ajudasse.”
18 Dévidi anahụlephu gbalaa ono; jekfushia Sámẹlu lẹ Ráma je achịko iphe, Sọlu mekotaru iya dooru iya. Tọ dụ iya bụ; yẹle Sámẹlu ayịru jeshia Neyotu je anọdu.
18 Assim, Davi escapou e foi a Ramá para encontrar-se com Samuel e contou-lhe tudo que Saul havia feito. Então Davi foi morar com Samuel em Naiote.
19 Ozi abya erua Sọlu nchị lẹ Dévidi bẹ nọ lẹ Neyotu Ráma.
19 Quando Saul foi informado de que Davi estava em Naiote, em Ramá,
20 Yo zia t'e je egude Dévidi. Ẹphe erua bya aphụa ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke l'ẹke ẹphe ekfuchiru Nchileke. Yọ bụru Sámẹlu bẹ vudo l'ẹke ono; nọdu l'ọ bụ onye ishi ẹphe. Ume Nchileke abya ndu ono, Sọlu ziru ozi ono l'ẹhu; ẹphe ekfuchilahaaru Nchileke.
20 enviou oficiais para o prenderem. Chegando lá, viram Samuel à frente de um grupo de profetas que profetizavam. Então o Espírito de Deus se apoderou dos oficiais de Saul, e eles também começaram a profetizar.
21 A bya ekfuru iya Sọlu; yo zia ndu ọdo; ẹphe erua bya ekfuchikwaaruphu Nchileke. Sọlu abya ezia ndu k'ẹto; ẹphe ekfuchikwaaruphu Nchileke.
21 Quando Saul ouviu o que havia acontecido, enviou outros oficiais, mas eles também profetizaram. A mesma coisa aconteceu com um terceiro grupo.
22 Tọ dụ iya bụ; yọ bya atụgbua jeshia Ráma l'onwiya; bya erua l'eze wẹlu ono, nọ lẹ Seku ono; bya ajị; sụ: “?Bụ awe bẹ Sámẹlu yẹle Dévidi nọ?” Ẹphe asụ iya: “L'ẹphe nọkwa lẹ Neyotu lẹ Ráma.”
22 Por fim, o próprio Saul foi a Ramá e chegou ao grande poço no lugar chamado Seco. “Onde estão Samuel e Davi?”, perguntou ele. Alguém informou: “Estão em Naiote, em Ramá”.
23 Sọlu atụgbua jeshia Neyotu, nọ lẹ Ráma ono; Ume Nchileke abyakwa iya phụ l'ẹhu. Yo tsoru ụzo ekfuchiru Nchileke jeye; yo rua Neyotu, nọ lẹ Ráma.
23 Mas, no caminho para Naiote, em Ramá, o Espírito de Deus veio até mesmo sobre Saul, e ele também profetizou até chegar a Naiote.
24 Yọ lashịa uwe iya; kfuchikwaaruphu Nchileke l'ifu Sámẹlu. Yọ gbarụ ọtu; daburu l'ẹke ono: eswe l'ẹnyashi. Ọo ya kpataru iphe, ndiphe anọduje ekfu; sụ: “Sọlu; ?o tsofua lẹ ndu nkfuchiru Nchileke tọo?”
24 Saul rasgou suas roupas e, despido, deitou-se no chão o dia todo e a noite toda, profetizando na presença de Samuel. Por isso surgiu o ditado popular: “Acaso Saul também é profeta?”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.