Marcos 10
Elu Ọhụn: Ẹkụkwọ-Nsọ (Azụụn Ọhụn rịn'a) (IKKNT) vs NAA
1 Jesu nọ gha Kapanọm shi ẹgbẹrẹ Judia lẹ nfetu Iyi Jọdanị. Igunrun ịhịan a gbakikomẹzi ebe ọ rị. Ọ nọ kuzimẹ wẹ kẹ o dọn e mẹ ogẹn ọwụlẹ.
1 Saindo dali, Jesus foi para o território da Judeia e para além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 'Ya kẹ ndị Itu-Farisi nọ bịa d'e kunrun Jesu, gi ajụjụ shin'ẹ ọnyan, sị a, “Iwu ẹnyi e kwerighọ nị okẹnnyẹ kpechan nwunyẹ ẹ?”
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o puseram à prova, perguntando: — É lícito ao marido repudiar a sua mulher?
3 Ọ nọ za wẹ, sị, “Kịnị kẹ Mozizi gwa ọnụ?”
3 Jesus respondeu:
4 Wẹ nọ sị a, “Mozizi sị nị okẹnnyẹ jẹnkọ d'a saẹka de ẹhụhụọ-mkpechan, kpechan nwunyẹ ẹ.”
4 Eles disseram: — Moisés permitiu escrever uma carta de divórcio e repudiar.
5 Kanị Jizọsị nọ sị wẹ, “Ufiri nị obi ụnụ e zekẹ k'o gi deni ụnụ iwuni,
5 Mas Jesus lhes disse:
6 kalẹ, gha isi mbidọn ahụn Osolobuẹ gi ke ihiẹn lala ‘Osolobuẹ ke wẹ okẹn lẹ onyẹnnyẹ’ rịkẹ kẹ Ẹkụkwọ-nsọ dọn ku ẹ, ọ nọ sị:
6 Porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Makẹ ọnwan, okẹnnyẹ sikọ d'a latọ nẹdi ẹ lẹ nnẹ ẹ, d'a banye ni nwunyẹ ẹ, wẹ ẹbụọ e hẹnrin ohu.’
7 “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher,
8 Wẹ ẹbụọ a wụrụ ẹhụ ohu. 'Ya wụ, ẹlẹzi wẹ ẹbụọ, kanị ẹhụ ohu.
8 tornando-se os dois uma só carne.” De modo que já não são mais dois, porém uma só carne.
9 'Ya wụ nwan nị ihiẹn Osolobuẹ wegbama, onyẹ ọwụlẹ ekebelẹ ẹ.”
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
10 Ogẹn wẹ gizi rị imẹ ụlọ, 'ya ụmụ-azụụn a nọ jụzị a oku mkpechannị.
10 Em casa, os discípulos voltaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Ọ nọ sị wẹ, “Onyẹ ọwụlẹ kpechan nwunyẹ ẹ lụma okpoho ọzọ, ghẹrẹ aghẹrẹ; o mẹọlẹ nwunyẹ ẹ njọ.
11 E Jesus lhes disse:
12 Ẹrịrazịkwọ, okpoho kpechan di ẹ, lụma okẹnnyẹ ọzọ ghẹrẹ aghẹrẹ—ọ zọgụọ ọkụ ye ọfịa.”
12 E, se ela repudiar o seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 O nwọn ndị rị e wẹhẹ ni Jesu ụmụẹka n'o mẹtụ wẹ ẹka, kanị ụmụ-azụụn a nọ jụgbọ ndị hụ wẹhẹni wẹ.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que as abençoasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Ogẹn Jesu gi hụn a, iwe nọ we ẹ, ọ nọ sị wẹ, “Nị nị ụmụẹka bịa d'e kunrun m; akụsịlẹ ni wẹ, makẹni Alị-eze Osolobuẹ wụ nke ndị nọ ẹnịna.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes:
15 Ezioku kẹ m rị a gwa ọnụ, onyẹ ọwụlẹ nabanhanlẹni Alị-eze Chuku nọkẹ nwa-ndu, abanyekọ a.”
15 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Ọ nọ parị ụmụẹka hụ, bu ẹka kwasị wẹ, gọzi wẹ.
16 Então, tomando as crianças nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Ogẹn Jesu gi pụkọ, okẹnnyẹ ohu nọ gbaha d'e gbun'ẹ osekpu, sị a, “Onyẹ-nkuzi ọma, kị m'e mẹ hụn m'e gi nwẹhẹn ndụn-itẹbitẹ?”
17 Pondo-se Jesus a caminho, um homem correu ao seu encontro e, ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Jesu nọ sị a, “Kị haịn i gi kpọ m onyẹ-ọma? O nwọnni onyẹ rị mma wezụka Osolobuẹ.
18 Jesus respondeu:
19 Y'a marịnghọ ihiẹn Iwu ku: ‘Egbulẹ ọchụ; aghẹrẹlẹ, ezunlẹ ohin; ebuokinlẹ ịhịan ọnụ; atụnarịnlẹ ịhịan ihiẹn ẹ, gbaye nẹdi i lẹ nnẹ i.’ ”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não furte, não dê falso testemunho, não defraude ninguém, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 Okẹnnyẹ hụ nọ sị Jesu, “Onyẹ-nkuzi, m hụ e dọnmẹ iwu ndịnị ile kete m'a marịnlẹ ihiẹn”
20 Então o homem respondeu: — Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Kanị Jizọsị nọ gi ihiẹn-ọsụsụọ lee ẹ, sị a, “O nwẹ ihiẹn ohu rị a kọn'ị: jẹn d'e rekwama ihiẹn ile i nwẹ; we egho ẹ ye ndị igbẹnnyẹ—y'e gi ẹ nwẹ akụ-lẹ-ụba imẹ elu-igwee, y'a bịa d'e sọnmẹ m.”
21 E Jesus, olhando para ele com amor, disse:
22 Ogẹn okẹnnyẹ hụ gi nụ ihiẹnni, ọ nọ rọnmẹ ihun, sụkụrụ pụ, makẹni o nwẹ akụ-lẹ-ụba ọda.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Jizọsị e lehunmẹ ẹnya, ọ nọ sị ụmụ-azụụn a, “N'ọ fụka ọrụn ebe ndị ịdafịn jẹnkọ d'a nọ banye Alị-eze Osolobuẹ!”
23 Então Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos:
24 Okuni nọ tụ ụmụ-azụụn Jizọsị ẹnya. Kanị Jizọsị nọ sịzị wẹ, “Ụmụ m, nị Alị-eze Osolobuẹ fụka ọrụn ọbanye!
24 Os discípulos estranharam estas palavras, mas Jesus insistiu em dizer-lhes:
25 Ọ ka nfe nị anyịnnyan-mkpukpuke wụ kamẹlụ ghafe ẹnya olodẹn karị nị ọdafịn banye Alị-eze Osolobuẹ.”
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Ọ tụ wẹ ẹnya ọda-ọda, wẹ nọ jụma ibe wẹ, sị, “Onyẹ sikọ d'a sazị nwan ẹka nwẹ nzụọpụha?”
26 Eles ficaram muito admirados, dizendo entre si: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Jesu e lee wẹ, ọ nọ sị, “Ebe ịhịan rị, ọ nịkọ mẹ, kanị ẹlẹ ebe Osolobuẹ rị, makẹni ihiẹn ile rị nfe ebe Osolobuẹ rị.”
27 Jesus, olhando para eles, disse:
28 Pita nọ sị a, “Lee ẹ, ẹnyi a latọgụọ ihiẹn ile sọnmẹ i.”
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Jesu nọ sị, “Ezioku kẹ m rị a gwa ụnụ, o nwọnni onyẹ hụn o mẹni o gigụọ ufiri mmẹ lẹ oziọma natọ ụlọ, mọbụ umunẹ-ẹ-ikẹnnyẹ mọbụ umunẹ-ẹ-ikpoho, mọbụ nnẹ ẹ mọbụ nẹdi ẹ mọbụ ụmụ a mọbụ alị o nwọn,
29 Jesus respondeu:
30 hụn jẹnkọlẹni d'e nwẹhẹn ụlọ lẹ umunẹ-ikẹnnyẹ lẹ umunẹ-ikpoho lẹ nnẹ lẹ ụmụ lẹ alị—nwọnhẹn wẹ ụzọ ọgụn-isẹn, nwẹhẹnzikwọ ukpokpo; nwẹhẹnzikwọ ndụn itẹbitẹ imẹ ụwa hụn lalanị.
30 que não receba, já no presente, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Kanị, ndị bu ọda wụ ibuzọ jẹnkọ d'a kparị azụụn, ndị ịkpazụụn e buru ụzọ.”
31 Porém muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros.
32 Jesu lẹ ụmụ-azụụn a rị ụzọ hụn wẹ gi jẹnkọ Jerusalẹm. Jizọsị rị wẹ ihun, ọ hụ a tụ ụmụ-azụụn a ẹnya; egun hụ a tụ ndị hụn sọnkọnị wẹ. Jizọsị nọ werizi uwẹ mmẹbụọ si ụsụọ, gwama wẹ ihiẹn jẹnkọ d'e mẹn'ẹ;
32 Estavam a caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, chamando outra vez os doze para um lado, começou a revelar-lhes as coisas que deviam acontecer com ele, dizendo:
33 ọ sị wẹ, “Gọn ni ntịn, ẹnyi jẹnkọ Jerusalẹm; wẹ sikọ d'e we Nwa nke Ịhịan che ẹka ndị-isi nchụ-ẹjan lẹ ndị-nkuzi Iwu. Wẹ sikọ d'a ma a ikpe-ọnwụn, w'ẹ ye ndị wụlẹni ndị Ju.
33 — Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles vão condená-lo à morte e entregá-lo aos gentios.
34 Wẹ jẹnkọ d'a kpa a ye ẹmụ, jụ a ẹsọn, fịan a mkpịnsịn, gbu ẹ; kanị hụn m'ẹ akp'ọhịn ẹtọ o k'e lihi.”
34 Vão zombar dele, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Ụmụ Zẹbẹdi wụ Jemisi lẹ Jọnụ nọ pụha ihun Jesu, sị a, “Onyẹ-nkuzi, o nwọn ihiẹn ẹnyi chọ nị ẹnyi rịọ ị; ẹnyi chọ n'ị mẹ ni ẹnyi 'ya.”
35 Então se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo: — Mestre, queremos que o senhor nos conceda o que vamos pedir.
36 'Ya ọ nọ sị wẹ, “Kị ọnụ chọ nị m mẹ ni ụnụ?”
36 E Jesus lhes perguntou:
37 Wẹ nọ sị a, “Kweri nị onyẹ ohu imẹ ẹnyi jẹnkọ d'a nọdị alị ẹka-nni i, onyẹ ohu a nọdị alị ẹka-ekpẹn i, imẹ Alị-eze ọghọ i.”
37 Eles responderam: — Permite-nos que, na sua glória, nos assentemos um à sua direita e o outro à sua esquerda.
38 Kanị Jizọsị nọ sị wẹ, “Ọnụ a marịn ihiẹn ụnụ rị a rịọ. Nị ụnụ saẹka ra mkpu afụnfụn m sikọ d'a ra mọbụ gha imẹ ihiẹn m jẹnkọ d'a gha—hụnjun ẹnya kẹ mmẹ?”
38 Mas Jesus lhes disse:
39 Wẹ nọ sị a, “Ẹnyi jẹnkọ d'a s'ẹka.” Jesu nọ sị wẹ, “Ezioku, ọnụ jẹnkọ d'a ra mkpu afụnfụn m sikọ d'a ra, hụnjunzikwọ ẹnya kẹ mmẹ;
39 Eles responderam: — Podemos. Então Jesus lhes disse:
40 kanị ẹlẹ mmẹ jẹnkọ d'e ku onyẹ k'a nọdị ẹka-ihiẹn m mọbụ ẹka-ekpẹn m; nke ndị wẹ kwademẹ n'ẹ rọ.”
40 Quanto a sentar à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo, pois é para aqueles a quem está preparado.
41 Ogẹn uwẹ iri họdụnị gi nwan nụ a, wẹ nọ bumẹni Jemisi lẹ Jọnụ olulu.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar indignados com Tiago e João.
42 Jesu nọ kpọzụnhan wẹ ebe ọ rị, sị, “Ọnụ a marịnghọ nị imẹ ndị alị ndị ọzọ, ndị hụn a kịnị e mẹ nọkẹ sị wẹ nwọn ndị wẹ rị a kị, ndị nwẹ ọkwa rị imẹ wẹ a ghọsị ndị rị okpuru wẹ nị wẹ ka wẹ.
42 Mas Jesus, chamando todos para junto de si, disse:
43 Kanị emẹlẹ ni ẹrịra; onyẹ ọwụlẹ hụn chọ n'o mẹ okẹn ịhịan imẹ ụnụ sikọ d'a wụrịrị odibo ụnụ;
43 Mas entre vocês não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vocês, que se coloque a serviço dos outros;
44 onyẹ ọwụlẹ chọ n'ọ wụrụ onyẹ ibuzọ imẹ ụnụ jẹnkọ d'a wụrịrị igbọn ọnụ ile —
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que seja servo de todos.
45 makẹni, kẹ Nwa nke Ịhịan abịanị nị wẹ gba n'a odibo, kalẹ, ọ bịa n'ọ gba odibo, n'o ye ndụn a, gi gbapụha ndị bu ọda.”
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 'Ya wẹ nọ ru Jẹriko. Ogẹn 'ya lẹ ụmụ-azụụn a lẹ igunrun ịhịan sọnkọnị wẹ gi gha imẹ Jẹriko pụkọ, onyẹ ẹnya-ishi ohu, hụn a rịọ ụrịọ nọdị alị mkpẹnrẹn ụzọ ebahụn, ẹfan a wụ Batimịọsị nwa Timọsị.
46 E foram para Jericó. Quando Jesus saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, um cego mendigo, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho
47 Ogẹn o gi nụ nị Jesu onyẹ Nazarẹtị rọ, ọ nọ yimẹ oro, sị, “Jesu! Nwa Defidi! Mẹ ebere m!”
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, começou a gritar: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
48 Ndị bu ọda imẹ ndị rị ebahụn nọ jụgbọ a, sị a gba nkịntịn; kanị ọ nọ yikẹnmẹdẹ oro ahụn, sị, “Nwa Defidi, mẹ ebere m!”
48 E muitos o repreendiam para que se calasse, mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
49 Jizọsị nọ wuzo, sị, “Kpọha n'a.” Wẹ nọ kpọ onyẹ ẹnya-ishi hụ, sị a, “Kwọndọn obi i, lihi ọtọ, ọ hụ a kpọ ị.”
49 Jesus parou e disse: Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: — Coragem! Levante-se, porque ele está chamando você.
50 Ọ nọ fe ẹwuru o yiye elu ẹ tuhu, felihi ọtọ d'e kunrun Jesu.
50 Atirando a capa para o lado, o cego levantou-se de um salto e foi até onde estava Jesus,
51 Ya Jizọsị nọ sị a, “K'ị chọ nị m mẹ ni i?” 'Ya onyẹ ẹnya-ishi hụ nọ sị a, “Onyẹ-nkuzi, m chọ nị m leghama ụzọ.”
51 que lhe perguntou: O cego respondeu: — Mestre, que eu possa ver de novo.
52 Jesu nọ sị a, “Jẹnmẹ, okukwe i e mẹgụọ ị rị mma.” Ozigbo, ọ nọ leghama ụzọ, ọ nọ sọnmẹ Jesu.
52 Então Jesus lhe disse: E imediatamente passou a ver e foi seguindo Jesus estrada afora.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.