Romanos 3
Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs ARIB
1 Aêŋ ba malê mavi te intu hêk ek avômalô Islael? Ma eŋgothe kupik, ma malê mavi te tem êpôm i?
1 Que vantagem, pois, tem o judeu? ou qual a utilidade da circuncisão?
2 Mavi lomaloma bêŋ anôŋ hêk! Nôm môŋ ma Wapômbêŋ bôk hêv anêŋ abô halôk thêlô baheŋiŋ ek neyabiŋ.
2 Muita, em todo sentido; primeiramente, porque lhe foram confiados os oráculos de Deus.
3 Ma doŋtom ŋê Islael doho miŋ êvhaviŋ ami. Ba intu nôm êŋ hatôm indum ba Wapômbêŋ etak anêŋ balabuŋ e?
3 Pois quê? Se alguns foram infiéis, porventura a sua infidelidade anulará a fidelidade de Deus?
4 Mi anôŋ! Avômalô lôkthô ma avômalô abôyaŋ, ma doŋtom Wapômbêŋ da hanaŋ abô avanôŋ ba hasopa anêŋ abô iyom. Hatôm bôk eto nena,
4 De modo nenhum; antes seja Deus verdadeiro, e todo homem mentiroso; como está escrito: Para que sejas justificado em tuas palavras, e venças quando fores julgado.
5 Yêlôaniŋ kambom hik Wapômbêŋ anêŋ thêthôŋ thô halêm yaiŋ. Aêŋ ba avômalô pik doho enaŋ nena, “Wapômbêŋ hik anêŋ lamaniŋ thô ba hêv vovaŋ viyaŋ hathak yêlôaniŋ kambom, êŋ ma hadum kambom.”
5 E, se a nossa injustiça prova a justiça de Deus, que diremos? Acaso Deus, que castiga com ira, é injusto? {Falo como homem.}
6 Êŋ ma lokbaŋ! Wapômbêŋ miŋ thêthôŋ ami, ma tem indum abô thêthôŋ aisê esak avômalô pik sapêŋ?
6 De modo nenhum; do contrário, como julgará Deus o mundo?
7 Ma anyôla tem enaŋ nena, “Yenaŋ abôyaŋ hik thô nena Wapômbêŋ anêŋ abô ma avanôŋ ba nanêm athêŋ lôkmaŋgiŋ êndêŋ yani. Ma doŋtom, aisê ka Wapômbêŋ hayê ya nena anyô kambom ba hanaŋ ya bêŋ?”
7 Mas, se pela minha mentira abundou mais a verdade de Deus para sua glória, por que sou eu ainda julgado como pecador?
8 Abô êŋ ma hatôm abô kambom atu ba bôk doho enaŋ, “Alalô nandum kambom ek nôm mavi imbitak.” Ma avômalô doho esau nena yahanaŋ abô êŋ. Aêŋ ba malaiŋ takatu ba tem êpôm i ma thêthôŋ.
8 E por que não dizemos: Façamos o mal para que venha o bem?-como alguns caluniosamente afirmam que dizemos; a condenação dos quais é justa.
9 Aêŋ ba alalô nanaŋ aisê? Avômalô Islael iyom intu mavi hêk Wapômbêŋ ma, ma avômalô loŋ buyaŋ ma mi e? Mi, bôk yahanaŋ yôv nena alalô lôkthô ma amô kambom vibiŋ, avômalô Islael lôk avômalô loŋ buyaŋ haviŋ.
9 Pois quê? Somos melhores do que eles? De maneira nenhuma, pois já demonstramos que, tanto judeus como gregos, todos estão debaixo do pecado;
10 Hatôm bôk eto nena,
10 como está escrito: Não há justo, nem sequer um.
11 Ma anyô lôkauk mavi la miŋ hamô ami.
11 Não há quem entenda; não há quem busque a Deus.
12 Avômalô lôkthô êvôliŋ dômiŋiŋ hadêŋ Wapômbêŋ ba intu ibitak êtôm nôm oyaŋ. Kapya Yeŋ 14:1-3; 53:1-3; Sav 7:20
12 Todos se extraviaram; juntamente se fizeram inúteis. Não há quem faça o bem, não há nem um só.
13 Abô takatu ba hale thêlô veŋiŋbôlêk ma ôvpalê hatôm elav anyô ŋama iniŋ lôv abôlêk vê.
13 A sua garganta é um sepulcro aberto; com as suas línguas tratam enganosamente; peçonha de áspides está debaixo dos seus lábios;
14 Wak nômbêŋ intu ma thêlô enaŋ abôma lôk leŋiŋŋaŋa. Kapya Yeŋ 10:7
14 a sua boca está cheia de maldição e amargura.
15 Ma elom eveŋ ek nijik anyô vônô.
15 Os seus pés são ligeiros para derramar sangue.
16 Loŋ takatu ba thêlô i, ma ibuliŋ avômalô ba êv malaiŋ hadêŋ i.
16 Nos seus caminhos há destruição e miséria;
17 Ma êthôŋ bôk lo loŋ nêmô labali imbiŋ avômalô vi paliŋ. Aisaia 59:7-8
17 e não conheceram o caminho da paz.
18 Ma miŋ êkô dokte ek Wapômbêŋ ami.” Kapya Yeŋ 36:1
18 Não há temor de Deus diante dos seus olhos.
19 Alalô bôk ayala yôv nena abô balabuŋ takêŋ ma hanaŋ hathak avômalô Islael takatu ba êmô balabuŋ vibiŋ. Ba intu avômalô Islael lôk avômalô pik sapêŋ bônôŋ iyom hathak Wapômbêŋ hanaŋ iniŋ kambom bêŋ.
19 Ora, nós sabemos que tudo o que a lei diz, aos que estão debaixo da lei o diz, para que se cale toda boca e todo o mundo fique sujeito ao juízo de Deus;
20 Aêŋ ba anyôla miŋ hatôm esopa balabuŋ ba imbitak thêthôŋ ênjêk Wapômbêŋ ma ami. Mi, balabuŋ hathak hik alalôaniŋ kambom thô hadêŋ alalôda.
20 porquanto pelas obras da lei nenhum homem será justificado diante dele; pois o que vem pela lei é o pleno conhecimento do pecado.
21 Ma doŋtom lêk Wapômbêŋ hik loŋôndê yaŋda thô hadêŋ alalô ek nambitak thêthôŋ ênjêk yani ma. Ma Mose lôk plopet bôk enaŋ hathak loŋôndê êŋ yôv. Ma loŋôndê êŋ miŋ hanaŋ hathak nesopa balabuŋ ami. Mi.
21 Mas agora, sem lei, tem-se manifestado a justiça de Deus, que é atestada pela lei e pelos profetas;
22 Loŋôndê êŋ ma aêntêk. Wapômbêŋ halam avômalô takatu ba êvhaviŋ Yisu Kilisi nena thêthôŋ. Avômalô Islael lôk avômalô loŋ buyaŋ sapêŋ ma imbitak thêthôŋ hathak loŋôndê doŋtom êŋ iyom.
22 isto é, a justiça de Deus pela fé em Jesus Cristo para todos os que crêem; pois não há distinção.
23 Ek malê nena lôkthô idum kambom ba êv yak ba miŋ hatôm nêmô lôkmaŋgiŋ êtôm Wapômbêŋ ami.
23 Porque todos pecaram e destituídos estão da glória de Deus;
24 Aêŋ ba intu Wapômbêŋ habi anêŋ wapôm sam ba hapesaŋ loŋôndê ek avômalô nimbitak thêthôŋ. Hadum aêŋ hathak lôkmala atu ba Yisu Kilisi hêv ek hapole ŋê takatu ba êvhaviŋ iniŋ kambom anêŋ malaiŋ vê.
24 sendo justificados gratuitamente pela sua graça, mediante a redenção que há em Cristo Jesus,
25 Wapômbêŋ hatak Yisu Kilisi hêk avômalô maleŋiŋ ek ema ba eŋgasô anêŋ thalaleŋ êtôm da ek enja alalôaniŋ kambom anêŋ vovaŋ. Ba intu alalô aêvhaviŋ, êŋ ma Wapômbêŋ tem etak anêŋ lamaniŋ atu hathak alalô. Êŋ ma hik thô nena yani bôk hadum thêthôŋ hathak avômalô takatu ba bôk êmô hamôŋ vêm ka Kilisi hama hathak a. Thêlô idum kambom, ma miŋ hadum abô ketheŋ ek i ami. Mi, havaloŋ lôkthô iniŋ kambom loŋ aleba hatak hayô hamô Yisu iyom.
25 ao qual Deus propôs como propiciação, pela fé, no seu sangue, para demonstração da sua justiça por ter ele na sua paciência, deixado de lado os delitos outrora cometidos;
26 Ma lêk hik thô nena yanida ma thêthôŋ ba hapesaŋ loŋôndê ek halam avômalô takatu ba êvhaviŋ Yisu nena thêthôŋ.
26 para demonstração da sua justiça neste tempo presente, para que ele seja justo e também justificador daquele que tem fé em Jesus.
27 Aêŋ ba opalê hatôm embam yanida? Mi anôŋ, ek malê nena alalô miŋ adum ku asopa balabuŋ ek nambitak thêthôŋ ênjêk Wapômbêŋ ma ami. Mi, aêvhaviŋ iyom.
27 Onde está logo a jactância? Foi excluída. Por que lei? Das obras? Não; mas pela lei da fé.
28 Alalô aêvhaviŋ nena ôpatu ba hêvhaviŋ iyom intu hamô thêthôŋ hêk Wapômbêŋ ma. Ma ku esopa balabuŋ miŋ hatôm indum ôpêŋ imbitak thêthôŋ ami. Mi.
28 concluímos pois que o homem é justificado pela fé sem as obras da lei.
29 Wapômbêŋ ma avômalô Islael iyom iniŋ Wapômbêŋ e? Mi, yani ma avômalô loŋ buyaŋ iniŋ Wapômbêŋ haviŋ.
29 É porventura Deus somente dos judeus? Não é também dos gentios? Também dos gentios, certamente,
30 Ek malê nena Wapômbêŋ ma doŋtom iyom. Ma hik loŋôndê doŋtom iyom thô ek nambitak thêthôŋ ênjêk yani ma. Ŋê takatu ba eŋgothe iniŋ kupik ba êvhaviŋ ma Wapômbêŋ tem endam i nena ŋê thêthôŋ. Ma ŋê takatu ba miŋ eŋgothe iniŋ kupik ami ba êvhaviŋ ma Wapômbêŋ tem endam i imbiŋ nena ŋê thêthôŋ.
30 se é que Deus é um só, que pela fé há de justificar a circuncisão, e também por meio da fé a incircuncisão.
31 Lêk aisê? Alalô adum êvhaviŋ hi bêŋ ma balabuŋ tem imbitak êtôm nôm oyaŋ e? Mi, êvhaviŋ havatho balabuŋ loŋ.
31 Anulamos, pois, a lei pela fé? De modo nenhum; antes estabelecemos a lei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.