Mateus 18

Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Wak êŋ ma ŋê ku êlêm hadêŋ Yisu ma enaŋ hik yani liŋ, “Opalê te tem imbitak anyô lôk athêŋ bêŋ êmô Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak kapô?”
1 Naquela mesma hora, chegaram os discípulos ao pé de Jesus, dizendo: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 Ma Yisu halam amena te halêm ma hadô hamiŋ thêlô malêvôŋ
2 E Jesus, chamando uma criança, a pôs no meio deles
3 ma hanaŋ, “Yanaŋ avanôŋ êndêŋ môlô nena miŋ otak unim kobom ba ubitak hatôm amena êntêk ami, êŋ ma môlô tem miŋ numbitak nôyô Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak kapô ba unu ami. Ma mi.
3 e disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos fizerdes como crianças, de modo algum entrareis no Reino dos céus.
4 Aêŋ ba anyô te hatauviŋ i aleba yaôna hatôm amena êntêk, yani êŋ tem imbitak anyô lôk athêŋ bêŋ êmô Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak kapô.
4 Portanto, aquele que se tornar humilde como esta criança, esse é o maior no Reino dos céus.
5 Ma ôpatu ba hêvhaviŋ ya ba hawa amena te aêntêk thô, ma hatôm hawa ya thô haviŋ.
5 E qualquer que receber em meu nome uma criança tal como esta a mim me recebe.
6 “Ma doŋtom anyô te hadum ba yenaŋ amena atu ba hêvhaviŋ ya te hêv yak, ôpêŋ tem êpôm malaiŋ bêŋ anôŋ. Ôpêŋ tem nêsôkwêŋ valu bêŋ te esak laselo ba nimbi yani êndôk ŋgwêk makidiŋ ba ema. Malaiŋ êŋ ma yaôna ek malaiŋ atu ba yani tem êpôm embeŋ yam.
6 Mas qualquer que escandalizar um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma mó de azenha, e se submergisse na profundeza do mar.
7 “Alikaknena môlô avômalô pik êntêk! Nôm lomaloma hamô pik êntêk ba hadum ba môlô udum kambom. Nôm takêŋ tem imbitak. Ma doŋtom ôpatu ba halom anyô vi ba idum kambom, yani êŋ tem êpôm malaiŋ bêŋ anôŋ.
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos. Porque é mister que venham escândalos, mas ai daquele homem por quem o escândalo vem!
8 Bahem lo vem hadum ba hudum kambom, êŋ ma odabêŋ kisi ba umbini ek miŋ undum kambom esak loŋbô ami! Bahem lo vem vi iyom ma malaiŋ, ma doŋtom mavi ek nu malak leŋ. Ma bahem lo vem luvi hamô ba hudum kambom, êŋ ma lemvimkupik sapêŋ tem ni loŋ atum hathaŋ hamô hatôm wak nômbêŋ intu sapêŋ ba intu malaiŋ bêŋ anôŋ.
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te escandalizar, corta-o e atira-o para longe de ti; melhor te é entrar na vida coxo ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 Ma malem daluk hadum ba hudum kambom, êŋ ma ômbi vê ba okaliv ni ek miŋ undum kambom esak loŋbô ami! Malem daluk vi iyom ma malaiŋ, ma doŋtom mavi ek nu malak leŋ. Ma malem daluk luvi hamô ba hudum kambom êŋ ma lemvimkupik sapêŋ tem êndôk loŋ atum lôkmala ba intu malaiŋ bêŋ anôŋ.
9 E, se o teu olho te escandalizar, arranca-
10 “Aêŋ ba noyabiŋ am! Miŋ nosoŋ nena yenaŋ avômena ma nôm oyaŋ ami. Yanaŋ êndêŋ môlô nena iniŋ aŋela ethak êyê nôm takatu ba udum hadêŋ i ma i enaŋ hadêŋ Wakamik atu ba hamô malak leŋ.
10 Vede, não desprezeis algum destes pequeninos, porque eu vos digo que os seus anjos nos céus sempre veem a face de meu Pai que
11 Ya Anyô Anêŋ Nakaduŋ yahalêm ek yanêm avômalô takatu ba eveŋ mayaliv bulubiŋ.
11 Porque o Filho do Homem veio salvar o que se tinha perdido.
12 “Anyô te anêŋ boksipsip hatôm 100 êmô ba te haveŋ aidoho. Lemhabi aisê? Boksipsip alaŋ tem indum malê? Tem etak 99 takatu ba nêmô dumlolê ma ni êmbôlêm ali atu ba mi.
12 Que vos parece? Se algum homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não irá pelos montes, deixando as noventa e nove, em busca da que se desgarrou?
13 Yanaŋ avanôŋ êndêŋ môlô! Yani hapôm ali êŋ, ma tem lamavi anêŋ dôêŋ esak ali atu ba hapôm êmôŋ ek 99 takatu ba êmô.
13 E, se, porventura, a acha, em verdade vos digo que maior prazer tem por aquela do que pelas noventa e nove que se não desgarraram.
14 Ma môlônim Lemambô atu ba hamô malak leŋ hadô anyô athêŋ mi te ni loŋ atum lôkmala aêŋ iyom.
14 Assim também não é vontade de vosso Pai, que
15 “Mamuyaŋ hadum kambom hadêŋ o, ma nu êndêŋ yani ma onaŋ anêŋ kambom bêŋ. Yani halaŋô o, êŋ ma mamu ômô hatôm anyô loyaŋ hathak loŋbô.
15 Ora, se teu irmão pecar contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele só; se te ouvir, ganhaste a teu irmão.
16 Ma miŋ halaŋô o ami, êŋ ma onja anyô te mena ju la imbiŋ o ba unu êndêŋ yani ma nonaŋ anêŋ kambom êŋ bêŋ esak loŋbô. Anyô ju êŋ tem nimiŋ ba nedaŋô mamunim abô êtôm atu ba Wapômbêŋ bôk hanaŋ yôv.
16 Mas, se não te ouvir, leva ainda contigo um ou dois, para que, pela boca de duas ou três testemunhas, toda palavra seja confirmada.
17 Yani lêndôŋ kôtôŋ denaŋ, êŋ ma nu onaŋ anêŋ kambom bêŋ êndêŋ avômalô ôdôŋ êvhaviŋ. Ma doŋtom yani lêndôŋ kôtôŋ denaŋ ba hadô endaŋô avômalô ôdôŋ êvhaviŋ iniŋ auk, êŋ ma môlô nôŋgô yani êtôm anyô daluk lôk anyô hawa takis.
17 E, se não as escutar, dize- considera-o como um gentio e publicano.
18 “Yanaŋ avanôŋ êndêŋ môlô. Nôm takatu ba ubutiŋ hamô pik ma tem yambutiŋ êmô malak leŋ. Ma nôm takatu ba opole hêk pik ma tem yapole ênjêk malak leŋ aêŋ iyom.
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes na terra será desligado no céu.
19 — ausente —
19 Também vos digo que, se dois de vós concordarem na terra acerca de qualquer coisa que pedirem, isso lhes será feito por meu Pai, que
20 — ausente —
20 Porque onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Vêm ma Pita halêm ma hanaŋ hik Yisu liŋ, “Anyô Bêŋ, yenaŋ aiyaŋ hadum kambom hadêŋ ya, êŋ ma yatak yakapôlôŋ bôlôŋ vithê? Bôlôŋ baheŋvi ba lahavuju, e?”
21 Então, Pedro, aproximando-se dele, disse: Senhor, até quantas vezes pecará meu irmão contra mim, e eu lhe perdoarei? Até sete?
22 Ma Yisu hanaŋ, “Yanaŋ êndêŋ o. Otak kapôlôm ek mamuyaŋ êtôm wak nômbêŋ intu sapêŋ, ma miŋ bôlôŋ baheŋvi ba lahavuju ami!
22 Jesus lhe disse: Não te digo que até sete, mas até setenta vezes sete.
23 “Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak ma hatôm kiŋ te hadum ek anêŋ ŋê ku nêlêm nêwê anêŋ valuseleŋ viyaŋ.
23 Por isso, o Reino dos céus pode comparar-se a um certo rei que quis fazer contas com os seus servos;
24 Wak êŋ hayô, ma ewa anyô ku atu halêm. Ôpêŋ bôk hayaŋ kiŋ anêŋ valuseleŋ vithê ba hathôŋ paliŋ.
24 e, começando a fazer contas, foi-lhe apresentado um que lhe devia dez mil talentos.
25 Yani miŋ hatôm nêm viyaŋ ami ba intu kiŋ hanaŋ nena nênêm ôpêŋ lôk veŋi lôk nali ba nimbitak êtôm anyô yaŋ anêŋ ŋê ku oyaŋ ek nênêm valuseleŋ êŋ viyaŋ. Ma nênêm anêŋ nômkama sapêŋ ba anyô vi nênêm vuli ma neja valuseleŋ esak ba nêwê kiŋ anêŋ valuseleŋ êŋ viyaŋ.
25 E, não tendo ele com que pagar, o seu senhor mandou que ele, e sua mulher, e seus filhos fossem vendidos, com tudo quanto tinha, para que a
26 “Êŋ ma ôpêŋ hêv yak halôk hêk yani valuvi ma halaŋ nena, ‘Oyabiŋ vêmam! Valuseleŋ takatu ba yahawa hêk o ma tem yanêm viyaŋ.’
26 Então, aquele servo, prostrando-se, o reverenciava, dizendo: Senhor, sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
27 Ma kiŋ lahiki ba hanaŋ, ‘Viyaŋ dôlôk!’ Ma hatak ôpêŋ ba hi.
27 Então, o senhor daquele servo, movido de íntima compaixão, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 “Anyô ku êŋ hatak kiŋ anêŋ unyak ma hi hapôm anyô ku yaŋ ba thainiŋ ku hatôm doŋtom. Anyô yaŋ hawa valuseleŋ yaôna lôk hêk yani ba miŋ bôk hêv ami. Êŋ ma yani havaloŋ ôpêŋ ba hakakô laselo siŋ lôklokwaŋ ma hathaŋ ba hanaŋ, ‘Yenaŋ valuseleŋ êlêm!’
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem dinheiros e, lançando mão dele, sufocava-o, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 “Ma yaŋ êŋ hêv yak halôk hêk yani valuvi ma halaŋ nena, ‘Oyabiŋ vêmam! Tem yanêm anêm valuseleŋ êŋ viyaŋ.’
29 Então, o seu companheiro, prostrando-se a seus pés, rogava-lhe, dizendo: Sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
30 “Ma doŋtom ôpêŋ hapôlik hathak yaŋ êŋ anêŋ abô ba hawa ba hi hatak halôk koladôŋ endeba ôpêŋ nêm valuseleŋ êŋ viyaŋ am.
30 Ele, porém, não quis; antes, foi encerrá-lo na prisão, até que pagasse a dívida.
31 Ŋê ku vi êyê nôm atu ba ôpêŋ hadum ba esoŋ kambom ma leŋiŋmalaiŋ bêŋ ba i enaŋ hadêŋ kiŋ.
31 Vendo, pois, os seus conservos o que acontecia, contristaram-se muito e foram declarar ao seu senhor tudo o que se passara.
32 “Êŋ ma kiŋ halam ôpêŋ ba halêm ma hanaŋ, ‘O anyô kambom anôŋ! Holaŋ bêŋ hadêŋ ya aleba yahatak o ba miŋ hôwê anêm valuseleŋ viyaŋ ami.
32 Então, o seu senhor, chamando-o à sua presença, disse-lhe: Servo malvado, perdoei-te toda aquela dívida, porque me suplicaste.
33 Yaleŋ hik ya hathak o, ma aisê ka miŋ hudum aêŋ hadêŋ mamuyaŋ ami?’
33 Não devias tu, igualmente, ter compaixão do teu companheiro, como eu também tive misericórdia de ti?
34 Ma kiŋ lamaniŋ ba hatak ôpêŋ halôk ŋê takatu ba eyabiŋ koladôŋ ek thêlô nênêm vovaŋ êndêŋ yani endeba nêm valuseleŋ êŋ viyaŋ am.
34 E, indignado, o seu senhor o entregou aos atormentadores, até que pagasse tudo o que devia.
35 “Aêŋ ba môlô tomtom lemimmavi ba notak unim kapôlômim kambom ek môlôviyaŋ. Yakô Wakamik atu ba hamô malak leŋ tem indum aêŋ êndêŋ o êtôm atu ba kiŋ hadum hadêŋ anêŋ anyô ku atu.”
35 Assim vos fará também meu Pai celestial, se do coração não perdoardes, cada um a seu irmão, as suas ofensas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.