Mateus 16

Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Palisi lo Sadyusi doho êlêm hadêŋ Yisu ek nesaê yani. Ba intu thêlô enaŋ hadêŋ yani nena, “Undum lavôŋiŋ te ek injik thô nena Wapômbêŋ hêv o ba hôlêm mena mi e?”
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Ma Yisu hanaŋ nena, “Yaŋsiŋ ma môlô othak onaŋ nena, ‘Sômuyum mavi, êŋ ma wak mavi tem ênjêk sawa daim.’
2 Mas Jesus respondeu:
3 Ma lôkbôk ma môlô othak onaŋ, ‘Wak habi thapuk ba tem ôthôm.’ Môlô oyala leŋlêvôŋ anêŋ kobom katô. Ma doŋtom ku lomaloma takatu ba lêk habitak anêŋ ôdôŋ, ma môlô ôthôŋ paliŋ denaŋ.
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Môlô avômalô bôlôŋ êntêk ma avômalô kambom ba miŋ ôêvhaviŋ ya ami. Môlô lemimhaviŋ yandum lavôŋiŋ ek injik thô nena Wapômbêŋ bôk hêv ya ba yahalêm, ma doŋtom tem mi. Môlô tem nôŋgô Jona anêŋ lavôŋiŋ iyom.” Êŋ ma Yisu hatak thêlô ba hi.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Yisu lôk anêŋ ŋê ku êyô kasukthôm vi tuvulu. Ma anêŋ ŋê ku leŋiŋpaliŋ polom ba miŋ ewa haviŋ ami.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Ma hanaŋ hadêŋ thêlô nena, “Noyabiŋ am esak Palisi lo Sadyusi iniŋ yis.”
6 Jesus disse:
7 Ma ŋê ku enaŋ abô hadêŋ thêlôda nena, “Alalô miŋ awa polom ami ba intu hanaŋ abô êntêk la.”
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Ma doŋtom yani hayala iniŋ abô atu ba enaŋ ba hanaŋ, “Môlô ŋê ôêvhaviŋ yaôna lôk. Onaŋ hathak miŋ owa polom ami eka?
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 Môlô ôthôŋ denaŋ e? Miŋ lemimhabi polom baheŋvi atu ba avômalô 5,000 bôk eyaŋ ami e? Ma vak sam vithê intu usup nôm wata halôk?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 Ma polom baheŋvi ba lahavuju ek avômalô hatôm 4,000, ma doŋtom vak sam vithê intu bôk usup nôm wata halôk ba lemimpaliŋ?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 “Môlô ôthôŋ yenaŋ auk denaŋ ba osoŋ nena yahanaŋ abô hathak polom e? Noyabiŋ am ek Palisi lo Sadyusi iniŋ yis!”
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 Êŋ ma ŋê ku eyala Yisu anêŋ auk. Yani hanaŋ nena thêlô neyabiŋ i ek Palisi lo Sadyusi takatu ba êdôŋ avômalô hathak auk lokbaŋ. Ma miŋ hanaŋ hathak yis atu ba avômalô eŋgabôm polom hathak ami.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Yisu habitak hayô Sisalia Pilipai ma hanaŋ hik ŋê ku liŋ nena, “Avômalô iniŋ auk aisê? Anyô Anêŋ Nakaduŋ atu ma opalê?”
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 Ma thêlô enaŋ nena, “Doho enaŋ nena o ma Jon anyô hathik ŋaŋ. Ma doho enaŋ nena o Elia. Ma vi enaŋ nena o ma Jelemaia mena plopet bô te.”
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 Ma hanaŋ hik thêlô liŋ, “Ma môlôda olam ya nena opalê?”
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 Êŋ ma Saimon Pita hanaŋ nena, “O ma Mesia, Wapômbêŋ lôkmala anêŋ Nakaduŋ atu ba hêv ek nêm anêŋ avômalô bulubiŋ.”
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 Ma hanaŋ viyaŋ, “Saimon, Jona anêŋ nakaduŋ, lêk hômô mavi. Ek malê nena anyô pik êntêk te miŋ hik auk êŋ thô hadêŋ o ami, ma mi. Wakamik atu ba hamô malak leŋ, yani êŋ intu hik auk êntêk thô hadêŋ o.
17 Jesus afirmou:
18 Ma yanaŋ êndêŋ o nena o ma Pita. Ma tem yandav yenaŋ avômalô takatu ba êvhaviŋ êyô êmô valu êŋ. Ma nômlate miŋ hatôm imbuliŋ avômalô ôdôŋ êŋ ba nema ami ma mi.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Tem yanêm loŋ lôkliŋyak anêŋ vovaleŋ êndêŋ o. Nôm takatu ba hubutiŋ hamô pik ma tem yambutiŋ ênjêk leŋ aêŋ iyom. Ma nôm takatu ba hopole hamô pik ma tem yapole ênjêk leŋ aêŋ iyom.”
19 Eu lhe darei as chaves do
20 Ma hanaŋ lôklokwaŋ hadêŋ anêŋ ŋê ku ek miŋ nenaŋ êndêŋ anyôla nena yani ma Mesia atu ami.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 Pita hanaŋ nena Yisu ma Mesia vêm ma Yisu anêŋ ku yaŋ hayô nena êndôŋ anêŋ ŋê ku, “Tem yasopa Wapômbêŋ anêŋ lahaviŋ ba yana Jelusalem. Ma Islael iniŋ ŋê bêŋbêŋ lôk ŋê bêŋbêŋ êbôk da lôk ŋê lôkauk hathak abô balabuŋ tem nênêm vovaŋ êndêŋ ya. Ma Wapômbêŋ tem indum ba nijik ya vônô. Ma êtôm wak lô ma tem injik ya liŋ imbiyô esak loŋbô.”
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Ma Pita hawa yani hi daim dokte ma hathaŋ ba hanaŋ nena, “Anyô Bêŋ, mi anôŋ! Nôm êŋ miŋ hatôm êpôm o ami ma mi anôŋ!”
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Yisu hik i liliŋ ma hanaŋ hadêŋ Pita, “Sadaŋ, nu daŋ! Hosopa anyô iniŋ auk iyom ma miŋ hosopa Wapômbêŋ anêŋ auk ami. Ba intu o hatôm gwasilim te atu ba elav ek enja ya êmô.”
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 Êŋ ma Yisu hanaŋ hadêŋ anêŋ ŋê ku nena, “Anyôla hadum ek esopa ya, êŋ ma êmbôliŋ dôm êndêŋ yanida ma enja anêŋ alovalaŋaŋsiŋ ba esopa ya.
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Ek malê nena ôpatu ba lahabi bêŋ anôŋ hathak anêŋ lôkmala pik, anêŋ lôkmala êŋ tem nêm yak. Ma doŋtom ôpatu ba hatak anêŋ lôkmala ek hasopa ya, yani êŋ tem enja lôkmala anôŋ.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 “Anyô te hawa nômkama pik sapêŋ ma doŋtom miŋ hasopa Wapômbêŋ anêŋ abô ami ba anêŋ lôkmala hêv yak, êŋ ma tem yani êmô mavi e? Mi anôŋ, tem enja vovaŋ. Ma anyôla hatôm nêm nômlate êndêŋ Wapômbêŋ ek enja anêŋ lôkmala esak loŋbô e? Mi anôŋ!
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Anyô Anêŋ Nakaduŋ atu tem êlêm imbiŋ aŋela ba embaloŋ Lambô anêŋ lôklokwaŋ lôk deda lôkmaŋgiŋ. Êŋ ma tem yani nêm vuli êndêŋ avômalô sapêŋ êtôm ku mavi lôk ku kambom takatu ba bôk thêlô idum yôv anêŋ vuli.
27 Pois o
28 Yanaŋ avanôŋ êndêŋ môlô nena Anyô Anêŋ Nakaduŋ atu tem êlêm imbiŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak. Ma môlô vi atu ba lêk umiŋ loŋ êntêk tem nômô lôkmala denaŋ ma ôŋgô nôm êŋ imbiŋ.”
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.