Lucas 19
Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs ARC
1 Yisu hayô Jeliko ma hi iyom.
1 E, tendo Jesus entrado em Jericó, ia passando.
2 Ma anyô lôk valuseleŋ bêŋ te hamô. Yani ma anyô bêŋ hawa takis ba anêŋ athêŋ nena Sakius.
2 E eis que havia ali um homem, chamado Zaqueu; e era este um chefe dos publicanos e era rico.
3 Yani lahaviŋ ênjê nena Yisu ma opalê, ma doŋtom avômalô bêŋ anôŋ ma Sakius anyô bidoŋ ba miŋ hatôm ênjê ami.
3 E procurava ver quem era Jesus e não podia, por causa da multidão, pois era de pequena estatura.
4 Êŋ ma yani halaŋviŋ hamôŋ ba hi ma hathak alokwaŋ sabo te ba hamô ek ênjê Yisu.
4 E, correndo adiante, subiu a uma figueira brava para o ver, porque havia de passar por ali.
5 Yisu hayô loŋ êŋ ma hêv ma hathak leŋ ma hanaŋ, “Sakius, ôndôk ba ôlêm ketheŋ. Yaô ma tem yamô anêm unyak.”
5 E, quando Jesus chegou àquele lugar, olhando para cima, viu-o e disse-lhe: Zaqueu, desce depressa, porque, hoje, me convém pousar em tua casa.
6 Êŋ ma ketheŋ oyaŋ ma Sakius halôk ma hawa Yisu thô lôk lamavi.
6 E, apressando-se, desceu e recebeu-o com júbilo.
7 Ma avômalô sapêŋ êyê ba kapôlôŋiŋ diŋdiŋ ba enaŋ nena, “Yani hi hamô haviŋ anyô kambom te.”
7 E, vendo todos isso, murmuravam, dizendo que entrara para ser hóspede de um homem pecador.
8 Ma doŋtom Sakius haviyô hamiŋ ma hanaŋ hadêŋ Anyô Bêŋ nena, “Anyô Bêŋ, ondaŋô. Tem yambi yenaŋ nômkama sam ni ôdôŋ ju ba yanêm yaŋ êndêŋ ŋê siv. Ma bôk yahasau anyôla ba yahawa anêŋ valuseleŋ doho vani, êŋ ma tem yanêm valuseleŋ êtôm dum ayova êyômô loŋ imbiŋ.”
8 E, levantando-se Zaqueu, disse ao Senhor: Senhor, eis que eu dou aos pobres metade dos meus bens; e, se em alguma coisa tenho defraudado alguém, o restituo quadruplicado.
9 Ma Yisu hanaŋ hadêŋ yani nena, “Lêk ma Wapômbêŋ hêv avômalô unyak êntêk êŋ bulubiŋ ek malê nena yani ma Ablaham anêŋ nakaduŋ te.
9 E disse-lhe Jesus: Hoje, veio a salvação a esta casa, pois também este é filho de Abraão.
10 Anyô Anêŋ Nakaduŋ atu halêm ek êmbôlêm ŋê takatu ba êv yak ek nêm i bulubiŋ.”
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar o que se havia perdido.
11 Avômalô elaŋô abô êŋ yôv ma Yisu hanaŋ abô loŋ kapô te haviŋ ek malê nena yani lêk habobo Jelusalem. Ma avômalô takêŋ leŋiŋhabi nena yani hayô Jelusalem, êŋ ma Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak tem imbitak êmô pik.
11 E, ouvindo eles essas coisas, ele prosseguiu e contou uma parábola, porquanto estava perto de Jerusalém, e cuidavam que logo se havia de manifestar o Reino de Deus.
12 Êŋ ma Yisu hanaŋ nena, “Anyô bêŋ te anêŋ namalô tem ni loŋ buyaŋ ek enja athêŋ lôk kuluŋ kiŋ vêmam ka êmbôlêm anêŋ malak ôdôŋ esak loŋbô ek eyabiŋ anêŋ avômalô. Loŋ êŋ ma daim kambom.
12 Disse, pois: Certo homem nobre partiu para uma terra remota, a fim de tomar para si um reino e voltar depois.
13 Vêm ma yani halam anêŋ ŋê ku laumiŋ hathak doŋtom ma hêv valuseleŋ hatôm 100 hadêŋ thêlô tomtom sapêŋ. Ma hanaŋ aêntêk, ‘Môlô noja valuseleŋ êntêk ba nundum ku esak endeba yambô alêm esak loŋbô am.’ Yôv ma hatak thêlô ba hi.
13 E, chamando dez servos seus, deu-lhes dez minas e disse-lhes: Negociai até que eu venha.
14 “Ma doŋtom yanida anêŋ avômalô kapôlôŋiŋ agiap ek yani. Êŋ ma yani hi loŋ buyaŋ ma thêlô êv anyô doho ba esopa yani ek nenaŋ aêntêk, ‘Yêlô adô anyô êntêk imbitak êtôm yêlôaniŋ kiŋ.’
14 Mas os seus concidadãos aborreciam-no e mandaram após ele embaixadores, dizendo: Não queremos que este reine sobre nós.
15 “Ma doŋtom yani habitak kiŋ yôv ma havôhalêm ma hanaŋ aêntêk, ‘Nodam ŋê ku takatu ba bôk yahêv valuseleŋ hadêŋ i ek yayala nena thêlô tomtom bôk êvôv valuseleŋ vithê haviŋ.’
15 E aconteceu que, voltando ele, depois de ter tomado o reino, disse que lhe chamassem aqueles servos a quem tinha dado o dinheiro, para saber o que cada um tinha ganhado, negociando.
16 “Êŋ ma anyô te hamôŋ hi ma hanaŋ, ‘Anyô bêŋ, yahadum ku hathak anêm valuseleŋ êŋ ba yahavôv valuseleŋ hatôm 1,000.’
16 E veio o primeiro dizendo: Senhor, a tua mina rendeu dez minas.
17 “Ma anêŋ anyô bêŋ hanaŋ nena, ‘Mavi anôŋ! O anyô katô ba hudum ku mavi. Hoyabiŋ nôm yaôna dedauŋ mavi ba intu oyabiŋ malak lôŋ laumiŋ.’
17 E ele lhe disse: Bem sobre dez cidades terás a autoridade.
18 “Yôv ma anyô yaŋ halêm ma hanaŋ, ‘Anyô bêŋ, hathak anêm valuseleŋ, yahavôv valuseleŋ hatôm 500.’
18 E veio o segundo, dizendo: Senhor, a tua mina rendeu cinco minas.
19 “Ma anêŋ anyô bêŋ hanaŋ hadêŋ yani, ‘Oyabiŋ malak lôŋ baheŋvi.’
19 E a este disse também: Sê tu também sobre cinco cidades.
20 “Yôv ma anyô ku te lô halêm ma hanaŋ, ‘Anyô bêŋ, anêm valuseleŋ atutêk. Yahavuvi halôk sôp ba yahadô hamô
20 E veio outro, dizendo: Senhor, aqui
21 ek malê nena yahakô ek o. O ma anyô malem thêlêv. Hothak hôvôv anyô vi iniŋ nômkama ba howa hatôm anêm. Ma pik atu ba anyô yaŋ hapaliv yaŋvêk halôk ma hothak howa anêŋ anôŋ.’
21 porque tive medo de ti, que és homem rigoroso, que tomas o que não puseste e segas o que não semeaste.
22 “Êŋ ma anêŋ anyô bêŋ hanaŋ, ‘O anyô ku mi kambom ba oda anêm abô intu hanaŋ o bêŋ. Bôk hoyala yôv nena ya hathak yahavôv anyô vi iniŋ nômkama ba yahawa hatôm yenaŋ. Lôk pik atu ba anyô yaŋ hapaliv yaŋvêk halôk ma ya hathak yahawa anêŋ anôŋ.
22 Porém ele lhe disse: Mau servo, pela tua boca te julgarei; sabias que eu sou homem rigoroso, que tomo o que não pus e sego o que não semeei.
23 Ma aisê ka miŋ hotak yenaŋ valuseleŋ halôk unyak valuseleŋ ek êmbôv doho ami ek wakma atu ba yahavôhalêm hathak loŋbô ma tem yanja doho êyômô loŋ imbiŋ?’
23 Por que não puseste, pois, o meu dinheiro no banco, para que eu, vindo, o exigisse com os juros?
24 “Êŋ ma hanaŋ hadêŋ ŋê takatu ba imiŋ habobo nena, ‘Môlô noja anêŋ valuseleŋ hatôm 100 vê ênjêk yani ba nônêm êndêŋ ôpatu ba hawa 1,000.’
24 E disse aos que estavam com ele: Tirai-lhe a mina e dai-
25 “Ma thêlô enaŋ hadêŋ yani nena, ‘Anyô bêŋ, yani anêŋ 1,000 bôk hamô yôv.’
25 E disseram-lhe eles: Senhor, ele tem dez minas.
26 “Ma yani hanaŋ, ‘Yanaŋ êndêŋ môlô nena ôpatu ba hadum ku mavi hathak yenaŋ nômkama ba habitak bêŋ, êŋ ma tem yatak doho êyômô loŋ imbiŋ ba yanêm êndêŋ ôpêŋ. Ma doŋtom ôpatu ba miŋ hadum ku hathak yenaŋ nômkama ami, êŋ ma tem yanêm dokte atu ba havaloŋ loŋ vê ênjêk yani.’
26 Pois eu vos digo que a qualquer que tiver ser-lhe-á dado, mas ao que não tiver até o que tem lhe será tirado.
27 “Ma doŋtom ŋê takatu leŋiŋmaniŋ hathak ya ba êdô ek yambitak iniŋ kiŋ, ‘Noja i êlêm loŋ êntêk ma uŋgwik i pôpônô ênjêk yamaleŋ.’”
27 E, quanto àqueles meus inimigos que não quiseram que eu reinasse sobre eles, trazei-os aqui e matai-
28 Yisu hanaŋ abô êŋ yôv ma hamôŋ ba hi Jelusalem.
28 E, dito isso, ia caminhando adiante, subindo para Jerusalém.
29 Yisu habobo Betpagi lo Betani, malak ju êŋ hêk habobo Dum Oliv. Ma hêv anêŋ ŋê ku ju ba i ma hanaŋ nena,
29 E aconteceu que, chegando perto de Betfagé e de Betânia, ao monte chamado das Oliveiras, mandou dois dos seus discípulos,
30 “Mamu unu malak entuvulu. Ma numbitak nôyô ma tem ôŋgô ekak bok doŋki map te loŋ ba hamiŋ. Bok êŋ ma miŋ bôk anyôla hayô hamô ami. Ma nopole yak vê ma nondom ba nôlêm.
30 dizendo: Ide à aldeia que está defronte e aí, ao entrardes, achareis preso um jumentinho em que nenhum homem ainda montou; soltai-o e trazei-
31 Ma anyôla hanaŋ nena, ‘Mamu opole eka’, êŋ ma nonaŋ viyaŋ nena, ‘Anyô Bêŋ lahaviŋ indum ku te esak.’”
31 E, se alguém vos perguntar: Por que
32 Yisu hêv thai ba i ma êyê nômkama sapêŋ hatôm atu ba yani hanaŋ.
32 E, indo os que haviam sido mandados, acharam como lhes dissera.
33 Thai epole bok doŋki êŋ anêŋ yak vê ma bok anêŋ alaŋsi enaŋ hadêŋ thai nena, “Mamu opole eka?”
33 E, quando soltaram o jumentinho, seus donos lhes disseram: Por que soltais o jumentinho?
34 Ma thai enaŋ, “Anyô Bêŋ lahaviŋ indum ku te esak.”
34 E eles responderam: O Senhor precisa dele.
35 Êŋ ma thai ewa bok doŋki ba i êv hadêŋ Yisu. Ma thai ibi iniŋ kwêv thilibuŋ daim thô ba eŋgava hayôhêk bok doŋki dômlokwaŋ, ma thai êv Yisu sa ek hathak hayô hamô bok êŋ.
35 E trouxeram-no a Jesus; e, lançando sobre o jumentinho as suas vestes, puseram Jesus em cima.
36 Ma Yisu hi ma avômalô eŋgava iniŋ kwêv thilibuŋ hêk loŋôndê. |alt="triumphal entry" src="WA03895b.tif" size="col" loc="Luk 19:36" copy="Illustration by Graham Wade © United Bible Societies, 1989." ref="Luk 19:36"
36 E, indo ele, estendiam no caminho as suas vestes.
37 Yani halôk Dum Oliv ek ni vi tuvulu Jelusalem. Ma avômalô nômbêŋ atu ba esopa yani leŋiŋmavi hathak nômbithi nômbêŋ atu ba bôk thêlô êyê. Ba êbô Wapômbêŋ ba elam nena,
37 E, quando já chegava perto da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos, regozijando-se, começou a dar louvores a Deus em alta voz, por todas as maravilhas que tinham visto,
38 “Wapômbêŋ nêm lamavi êndêŋ kiŋ atu ba halêm hathak Anyô Bêŋ anêŋ athêŋ! Kapya Yeŋ 118:26
38 dizendo: Bendito o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas alturas!
39 Ma Palisi doho imiŋ avômalô takêŋ kapô ba enaŋ hadêŋ Yisu aêntêk, “Kêdôŋwaga, osaŋ anêm ŋê ku takêntêk.”
39 E disseram-lhe dentre a multidão alguns dos fariseus: Mestre, repreende os teus discípulos.
40 Ma Yisu hanaŋ viyaŋ nena, “Yanaŋ êndêŋ môlô nena thêlô bônôŋ ma tem valu nendam kaêk.”
40 E, respondendo ele, disse-lhes: Digo-vos que, se estes se calarem, as próprias pedras clamarão.
41 Yisu habobo Jelusalem ma hayê vi tuvulu ba halaŋ hathak avômalô Jelusalem
41 E, quando ia chegando, vendo a cidade, chorou sobre ela,
42 ba hanaŋ, “Yaleŋhaviŋ lêk oyala nôm takatu ba nundum ek Wapômbêŋ indum môlô kapôlômim ênjêk yaô. Ma doŋtom mi, nôm takêŋ hamô loŋ kapô ba môlô miŋ hatôm ôŋgô ami.
42 dizendo: Ah! Se tu conhecesses também, ao menos neste teu dia,
43 Aêŋ ba waklavôŋ hayô ma ŋê vovak tem nêyô ba nedav badêŋ êwê embeŋ Jelusalem sapêŋ ba nêmô kapô ba nindum ek nijik môlô vônô.
43 Porque dias virão sobre ti, em que os teus inimigos te cercarão de trincheiras, e te sitiarão, e te estreitarão de todas as bandas,
44 Thêlô tem nimbuliŋ môlônim loŋ sapêŋ ba nijik môlô takatu ba ômô unim badêŋ kapô vônô. Ma valu atu ba olav unyak hathak ma tem miŋ êyômô yaŋ loŋ ami. Nôm malaiŋ êŋ tem êlêm ek malê nena môlô miŋ oyala waklavôŋ atu ba Wapômbêŋ halêm pik ek nêm môlô bulubiŋ ami.”
44 e te derribarão, a ti e a teus filhos deixarão em ti pedra sobre pedra, pois que não conheceste o tempo da tua visitação.
45 Vêm ma Yisu habitak hayô Wapômbêŋ anêŋ unyak matheŋ anêŋ piklêvôŋ. Ma hayê avômalô ewa nômkama ba êdô hamô ek avômalô vi nênêm vuli. Êŋ ma halupuniŋ i ba hêv i vê hêk unyak matheŋ kapô ba ele yaiŋ ba i. Ma hanaŋ hadêŋ thêlô aêntêk,
45 E, entrando no templo, começou a expulsar todos os que nele vendiam e compravam,
46 “Wapômbêŋ anêŋ kapya hanaŋ nena, ‘Yenaŋ unyak ma unyak neteŋ mek êndôk.’ Ma môlô lêk udum ba habitak hatôm ŋê vani iniŋ loŋ ekopak êmô.”
46 dizendo-lhes: Está escrito: A minha casa é casa de oração; mas vós fizestes dela covil de salteadores.
47 Ma wak nômbêŋ intu ma yani hadôŋ avômalô halôk unyak matheŋ. Ma ŋê bêŋbêŋ êbôk da lôk ŋê lôkauk hathak abô balabuŋ lôk Islael iniŋ ŋê bêŋbêŋ, thêlô êbôlêm loŋôndê ek nijik Yisu vônô.
47 E todos os dias ensinava no templo; mas os principais dos sacerdotes, e os escribas, e os principais do povo procuravam matá-lo
48 Ma doŋtom thêlô miŋ hatôm nêpôm loŋôndê te ami ek malê nena avômalô sapêŋ leŋiŋmavi bêŋ ek Yisu ba êmô ek nedaŋô anêŋ abô sapêŋ.
48 e não achavam meio de o fazer, porque todo o povo pendia para ele, escutando-o.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.