Lucas 10
Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs NTLH
1 Yôv ma Anyô Bêŋ hatak avômalô yaŋda hatôm 72 ba hêv i juju ba êmôŋ ek yani ba i hadêŋ malak lôŋ sapêŋ atu ba yani tem ni.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Ma yani hanaŋ hadêŋ thêlô nena, “Nôm bêŋ anôŋ lêk hayôk ba hamô ku kapô, ma doŋtom ŋê ku ma tomtom iyom. Aêŋ ba noteŋ mek êndêŋ ku anêŋ alaŋ ek nêm ŋê ku ba ini ek nindum anêŋ ku.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Môlô nu. Yahêv môlô ba u hatôm boksipsip nali i êmô avuŋ yatap malêvôŋ.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Ma miŋ môlô noja valuseleŋ lôk vak lôk bokŋgôp imbiŋ ami. Ma miŋ nonaŋ abô pôk embeŋ loŋôndê ami ma unu nundum ku êŋ ketheŋ.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 “Môlô ôyô unyak te kapô, ma nonaŋ êndêŋ thêlô aêntêk, ‘Wapômbêŋ hatôm indum ba môlô nômô yôhôk mavi.’
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Anyô yôhôk te hamô unyak êŋ ba hêvhaviŋ, êŋ ma tem môlônim abô mavi êŋ êmô imbiŋ thêlô. Ma mi, ma tem abô êŋ êmbôlêm ek môlôda esak loŋbô.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 Ma môlô nômô unyak êŋ iyom. Ma môlô oŋgwaŋ ba nunum êtôm atu ba êv hadêŋ môlô iyom ek malê nena môlô ma ŋê ku ba mavi ek avômalô neyabiŋ môlô. Ma miŋ môlô unu nosak unyak mayaliv ami.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 “Môlô ôyô malak lôŋ te ba ewa môlô thô ba êv nôm hadêŋ môlô, êŋ ma môlôŋgaŋ.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Ma môlô nundum thêlôniŋ avômalô lôk lijiŋ nimbitak mavi, ma môlô nonaŋ aêntêk, ‘Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak lêk halêm habobo môlô.’
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Ma doŋtom miŋ ewa môlô thô ami, êŋ ma môlô unu numiŋ loŋôndê ma nonaŋ nena,
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 ‘Yêlô ik voŋgovaŋ veŋiŋkapô vê halôk môlô malemim ek injik môlônim kambom thô. Ba intu môlô lemim imbi katô nena Wapômbêŋ anêŋ loŋ lôkliŋyak lêk halêm habobo môlô.’
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 Yanaŋ êndêŋ môlô nena waklavôŋ atu ba Wapômbêŋ endelêm ek endaŋô abô, êŋ ma avômalô loŋ atu ba miŋ ewa môlô thô ami, thêlôniŋ malaiŋ tem êmôŋ ek avômalô kambom anêŋ Sodom.
12 E Jesus disse mais isto:
13 “Alikaknena, môlô avômalô Kolasin lo Betsaida! Môlô bôk ôyê nômbithi lomaloma. Ma doŋtom bôk yandum nômbithi takêŋ êmô Taia lo Saidon malêvôŋ, êŋ ma ketheŋ oyaŋ ma tem nijik kwêv kambom lôk nesav atum ŋgavu esak leŋiŋkadôk ek nede kapôlôŋiŋ liliŋ.
13 Jesus continuou:
14 Waklavôŋ atu ba Wapômbêŋ endelêm ek endaŋô abô, êŋ ma môlônim malaiŋ tem bêŋ anôŋ êmôŋ ek avômalô Taia lo Saidon iniŋ!
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Ma môlô avômalô Kapaneam, tem nêmbô môlônim athêŋ esak leŋ e? Mi, môlô tem unu ŋê ŋama iniŋ loŋ!
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 “Anyô halaŋô môlônim abô, êŋ ma yani halaŋô yenaŋ abô haviŋ. Ma anyô havôliŋ dôm hadêŋ môlô, êŋ ma yani havôliŋ dôm hadêŋ ya haviŋ. Ma anyô havôliŋ dôm hadêŋ ya, êŋ ma yani havôliŋ dôm hadêŋ Ôpatu ba hêv ya ba yahalêm haviŋ.”
16 Então disse aos discípulos:
17 Ŋê ku 72 takatu êvôlêm hathak loŋbô ma leŋiŋmavi bêŋ anôŋ ba enaŋ, “Anyô Bêŋ, yêlô adum ku lomaloma lôk êv ŋgôk vê hathak anêm athêŋ.”
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Ma Yisu hanaŋ aêntêk, “Yahayê Sadaŋ hêv yak anêŋ leŋ hatôm damak.
18 Jesus respondeu:
19 Odaŋô, yahêv lôklokwaŋ hadêŋ môlô ek nombak umya lo daŋgaviŋ pesa. Ma môlô hatôm nômô Sadaŋ ôpatu ba lamaniŋ hathak môlô anêŋ lôklokwaŋ sapêŋ lu. Ma nômlate miŋ hatôm imbuliŋ môlô ami ma mi.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Ma môlô miŋ lemimmavi bêŋ anôŋ esak ŋgôk elaŋô môlônim abô ami ma mi, ma doŋtom môlô lemimmavi esak Wapômbêŋ bôk hato môlônim athêŋ hêk leŋ.”
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Yôv ma Lovak Matheŋ hadum Yisu anêŋ kapô lamavi ba hanaŋ, “Wakamik, O ma leŋ lo pik anêŋ alaŋ! Lêk huvuŋ anêm auk hadêŋ ŋê lôkauk lôk ŋê bêŋbêŋ ma huik thô hadêŋ ŋê takatu ba êtôm avômena yaônena. Ba intu yahabô anêm athêŋ! Wakamik, avanôŋ oda hosopa anêm lemhaviŋ ba intu hudum aêŋ.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 “Wakamik bôk hôêv ya auk sapêŋ yôv. Ba anyô late miŋ hayala Nalum atu ami. Mi, O Wakamik iyom. Ma anyô late miŋ hayala O Wakamik katô ami. Mi, Nalum lôk ŋê takatu ba Nalum lahaviŋ injik O thô êndêŋ i iyom.”
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Ma Yisu hik i liliŋ ba hanaŋ hadêŋ anêŋ ŋê ku iyom nena, “Wapômbêŋ hadum mavi hadêŋ môlô ba môlô ôyê nôm takatu.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 Yanaŋ êndêŋ môlô nena sêbôk ma plopet lôk kiŋ bêŋ anôŋ leŋiŋhaviŋ nêgê nôm êntêk ba lêk môlô ôyê, ma doŋtom miŋ êyê ami. Ma leŋiŋhaviŋ nedaŋô abô takêntêk ba lêk môlô olaŋô, ma doŋtom miŋ elaŋô ami.”
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 Wak te ma anyô lôkauk hathak abô balabuŋ hayô hamiŋ ba hadum ek esaê Yisu ba hanaŋ, “Kêdôŋwaga, yandum malê ek Wapômbêŋ nêm lôkmala atu ba nêmô êtôm wak nômbêŋ intu sapêŋ êndêŋ ya?”
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Ma Yisu hanaŋ hik yani liŋ aêntêk, “Abô balabuŋ hanaŋ malê? Êŋ ma oda osam abô êŋ ba lemimbi nena abô êŋ hanaŋ aisê?”
26 Jesus respondeu:
27 Ma yani hanaŋ nena, “Lemimimbiŋ Anyô Bêŋ unim Wapômbêŋ ênjêk unim kapôlômim lôk dahôlômim ma lôklokwaŋ lôk unim auk sapêŋ. Ma lemimbiŋ anêm avômalô êtôm lemhaviŋ oda.”
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Ma Yisu hanaŋ nena, “Avanôŋ. Undum aêŋ ma tem ômô lôkmala.”
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Ma doŋtom yani hadum ek avômalô nêgê nena anêŋ auk ma mavi, aêŋ ba yani hanaŋ nena, “Yenaŋ avômalô êŋ ma opalêla?”
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Ma Yisu hanaŋ viyaŋ aêntêk, “Anyô te hatak Jelusalem ma halôk ba hi Jeliko. Êŋ ma ŋê vani êpôm yani ba ik yani ba hamayak hêk loŋôndê ma ewa anêŋ nômkama vani ba i.
30 Jesus respondeu assim:
31 Ma anyô habôk da te hasopa loŋôndê êŋ ba halôk ba hi. Êŋ ma yani hayê anyô êŋ, ma doŋtom yani habup halôk loŋôndê vi hale ba hi.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 Aêŋ iyom ma Livai te halôk loŋôndê bô êŋ hale ma hayê ôpêŋ, ma ketheŋ oyaŋ habup halôk loŋôndê vi atu hale ba hi.
32 Também um
33 Ma doŋtom anyô Samalia te halom loŋôndê êŋ ba hi ma hayê ôpêŋ ba lahiki.
33 Mas um
34 Êŋ ma yani hi hadêŋ ôpêŋ ma haŋgasô waiŋ lôk nôm lêŋlêŋ hathak ôpêŋ anêŋ palê ma hasum. Yôv ma yani hawa ôpêŋ ba hatak hayô hamô anêŋ bok doŋki ma halom ba hi unyak atu ba êv vuli ba êk. Ma yanida hayabiŋ ôpêŋ.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Ma haviyô hayaŋ ma yani hêv valuseleŋ seleva ju hadêŋ unyak alaŋ ma hanaŋ nena, ‘Oyabiŋ anyô lijiŋ êntêk mavi. Ma valu êntêk miŋ hatôm ami ba wak yaŋ atu ba yahalehalêm ma tem yanêm doho imbiŋ.’”
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Yisu hanaŋ abô loŋ kapô êŋ yôv ma hanaŋ hik anyô lôkauk êŋ liŋ aêntêk, “Lemhabi aisê? Ôpatu ba ŋê kambom ik ma opalê hêv yani sa hatôm yanida anêŋ avômalô te?”
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Ma anyô lôkauk hanaŋ viyaŋ nena, “Ôpatu ba hêv kapô hadêŋ yani.”
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Yisu lôk anêŋ ŋê ku eveŋ ba i ma Yisu habitak hayô malak lôŋ te ba hi. Ma avi te anêŋ athêŋ nena Mata hawa Yisu thô ba hi hamô anêŋ unyak.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Mata anêŋ yaŋ molok Malia hamô habobo Anyô Bêŋ valuvi ba halaŋô anêŋ abô.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Ma doŋtom Mata hadum ku bêŋ anôŋ ek hapôpêk nôm. Êŋ ma yani hi hadêŋ Yisu ma hanaŋ, “Anyô Bêŋ, lemhabi aisê? Yahadum ku bêŋ anôŋ ma yenaŋ aiyaŋ molok miŋ hêv ya sa dokte ami. Ba intu otak yani êlêm ek nêm ya sa.”
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Ma doŋtom Anyô Bêŋ hanaŋ viyaŋ hadêŋ yani nena, “Mata, Mata, aisê ka lem hik o ba kapôlôm malaiŋ hathak nômkama lomaloma?
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Ma doŋtom nômlate iyom intu ba nômbêŋ ma Malia lêk hawa nôm êŋ yôv ba anyô te miŋ hatôm enja nôm êŋ vê ênjêk yani ami ma mi.”
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.