Atos 22
Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs NVT
1 Ba hanaŋ nena, “Aiyaŋ thêlô lo wakamik thêlô, nodaŋô. Tem yanaŋ nôm êŋ bêŋ êndêŋ môlô.”
1 “Irmãos e pais”, disse Paulo. “Ouçam-me enquanto apresento minha defesa.”
2 Ma elaŋô Pol hanaŋ abô hathak abô Hiblu, êŋ ma thêlô imiŋ tiŋiŋ.
2 Quando o ouviram falar em aramaico, o silêncio foi ainda maior.
3 “Ya anyô Islael. Wakatik havathu ya hêk Tasus anêŋ plovins Silisia, ma doŋtom yahalumbak bêŋ hamô loŋ êntêk. Ma Gameliel bôk hadôŋ ya dedauŋ mavi hathak bumalô iniŋ balabuŋ. Ma ya bôk lôklokwaŋ bomaŋ ek yasopa Wapômbêŋ hatôm môlô êntêk lêk udum.
3 Então Paulo disse: “Sou judeu, nascido em Tarso, cidade da Cilícia. Fui criado aqui em Jerusalém e educado por Gamaliel. Como aluno dele, fui instruído rigorosamente em nossas leis e nos costumes judaicos. Tornei-me muito zeloso de honrar a Deus em tudo que fazia, como vocês são hoje.
4 Bôk yahêv vovaŋ hadêŋ ŋê takatu ba esopa Yisu anêŋ loŋôndê ba yahatak anyô lo avi halôk koladôŋ lôk yahanaŋ ek nijik thêlô vônô.
4 E fui ao encalço dos seguidores do Caminho, perseguindo alguns até a morte, prendendo homens e mulheres e lançando-os na prisão.
5 Anyô bêŋ habôk da lôk Islael iniŋ ŋê bêŋbêŋ eyala nôm takêntêk. Thêlô eto kapya te hadêŋ iniŋ iviyaŋ anêŋ Damaskas ek nijik ku takatu tem yandum thô êndêŋ thêlô. Ku êŋ ma yambaloŋ ŋê takatu ba esopa Yisu anêŋ loŋôndê ba yanja i ba yalêm Jelusalem ek nênêm vovaŋ êndêŋ i.
5 O sumo sacerdote e todo o conselho dos líderes do povo podem confirmar isso. Recebi deles cartas para nossos irmãos judeus em Damasco que me autorizavam a trazer os seguidores do Caminho de lá para Jerusalém, em cadeias, para serem castigados.
6 “Yaha ek yandum ku êŋ ba hatôm waklêvôŋ biŋ ma yahabobo Damaskas. Ma ketheŋ oyaŋ ma deda bêŋ te anêŋ leŋ habi hayô hêk ya.
6 “Quando me aproximava de Damasco, por volta do meio-dia, de repente uma luz muito intensa brilhou ao meu redor.
7 Ma yahêv yak halôk pik ma yahalaŋô abô te hanaŋ hadêŋ ya, ‘Sol, Sol, aisê ka hubuliŋ ya?’
7 Caí no chão e ouvi uma voz que me disse: ‘Saulo, Saulo, por que você me persegue?’.
8 “Ma yahanaŋ viyaŋ, ‘Anyô Bêŋ, o ma opalê?’
8 “‘Quem és tu, Senhor?’, perguntei. “E a voz respondeu: ‘Sou Jesus, o nazareno,
9 Ŋê takatu ba iviŋ ya êyê deda êŋ, ma doŋtom miŋ elaŋô ôpatu anêŋ abô atu ba hanaŋ hadêŋ ya ami.
9 Os que me acompanhavam viram a luz, mas não entenderam a voz daquele que falava comigo.
10 “Ma yahanaŋ, ‘Anyô Bêŋ, yandum malê?’
10 “Então perguntei: ‘Que devo fazer, Senhor?’. “E o Senhor me disse: ‘Levante-se e entre em Damasco, onde lhe dirão tudo que você deve fazer’.
11 Deda bêŋ êŋ habi yamaleŋ siŋ ba miŋ hatôm yaŋgê loŋ ami. Aêŋ ba ŋê takatu iviŋ ya evaloŋ yabaheŋ ba edadi ya hi Damaskas.
11 “A luz intensa havia me deixado cego, e meus companheiros tiveram de levar-me pela mão a Damasco.
12 “Ma anyô te anêŋ athêŋ nena Ananaias hamô loŋ êŋ ba halêm ek ênjê ya. Yani hathak hasopa abô balabuŋ dedauŋ mavi, ma avômalô Islael takatu ba êmô Damaskas ethak elam yani nena anyô mavi.
12 Vivia ali Ananias, um homem devoto, dedicado à lei e muito respeitado por todos os judeus da cidade.
13 Yani hamiŋ habobo ya ma hanaŋ, ‘Aiyaŋ Sol, nôŋgô tak esak loŋbô!’ Ma ketheŋ oyaŋ ma yahayê yani.
13 Ele veio, colocou-se ao meu lado e disse: ‘Irmão Saulo, volte a enxergar’. E, naquele mesmo instante, pude vê-lo.
14 “Ma hanaŋ, ‘Bumalô thêlô iniŋ Wapômbêŋ hatak o ek oyala anêŋ lahaviŋ lôk nôŋgô anêŋ Anyô Thêthôŋ Yisu lôk ondaŋô laselo.
14 “Então ele disse: ‘O Deus de nossos antepassados escolheu você para conhecer a vontade dele e para ver o Justo e ouvi-lo falar.
15 Tem umbitak êtôm anêŋ anyô onaŋ anêŋ abô bêŋ êndêŋ avômalô sapêŋ esak nôm takatu ba hôyê lo holaŋô.
15 Você será testemunha dele, dizendo a todos o que viu e ouviu.
16 Lêk aisê, hoyabiŋ malê? Umbiyô ma usik o êndôk ŋaŋ lôk ondam anêŋ athêŋ ek êmbôkwiŋ anêm kambom sapêŋ vê.’
16 O que está esperando? Levante-se e seja batizado! Fique limpo de seus pecados invocando o nome do Senhor’.
17 “Vêm ma yahaleha Jelusalem ma wak te ma yahateŋ mek hamô unyak matheŋ kapô ma yahatulak ba yahayê wêŋ te.
17 “Depois que voltei a Jerusalém, estava orando no templo e tive uma visão,
18 Ma yahayê Anyô Bêŋ hanaŋ abô hadêŋ ya ba hanaŋ, ‘O ketheŋ, otak Jelusalem ba nu. Ek malê nena avômalô loŋ êntêk tem miŋ nedaŋô anêm abô takatu ba honaŋ hathak ya ami.’
18 na qual o Senhor me dizia: ‘Depressa! Saia de Jerusalém, pois o povo daqui não aceitará seu testemunho a meu respeito’.
19 “Ma yahanaŋ, ‘Anyô Bêŋ, thêlô eyala nena bôk yahaveŋ avômalô Islael iniŋ unyak yeŋ nenanena takatu ba hamô lomalak ek yanja avômalô takatu ba êvhaviŋ o ek yambali thêlô ba yatak i êndôk koladôŋ.
19 “E eu respondi: ‘Senhor, sem dúvida eles sabem que em cada sinagoga eu prendia e açoitava aqueles que criam em ti.
20 Ma ik Stiven anêm anyô atu ba hanaŋ anêm abô bêŋ vônô ma lêk yahamiŋ loŋ êŋ haviŋ ba intu yahalôk hathak auk êŋ ba yahayabiŋ ŋê ik yani vônô iniŋ sôp.’
20 E quando Estêvão, tua testemunha, foi morto, eu estava inteiramente de acordo. Fiquei ali e guardei os mantos que eles tiraram quando foram apedrejá-lo’.
21 “Êŋ ma Wapômbêŋ hanaŋ hadêŋ ya, ‘Nu, tem yanêm o êndêŋ avômalô loŋ buyaŋ takatu ba êmô daimbô.’”
21 “Mas o Senhor me disse: ‘Vá, pois eu o enviarei para longe, para os gentios’”.
22 Avômalô Islael elaŋô Pol anêŋ abô aleba hanaŋ bute nena, “Wapômbêŋ hêv yani ba hi ek ŋê loŋ buyaŋ”, êŋ ma thêlô elam lôklala nena, “Uŋgwik yani vônô! Miŋ notak yani ek êmô lôkmala ami.”
22 A multidão ouviu Paulo até ele dizer essa palavra. Então começaram a gritar: “Fora com esse sujeito! Ele não merece viver!”.
23 Ma thêlô elam lôklala ba ibi iniŋ kwêv daim thô ma ibi voŋgovaŋ hathak leŋ ek injik thô nena leŋiŋmaniŋ hathak abô takatu ba Pol hanaŋ.
23 Gritavam, arrancavam seus mantos e jogavam poeira para o alto.
24 Êŋ ma anyô vovak laik môŋ hanaŋ ek ŋê vovak neja Pol ba ini iniŋ loŋ. Ma hanaŋ nena nebali yani esak yak wabeŋ lôk nenaŋ injik yani liŋ ek neyala nena avômalô leŋiŋŋaŋa hathak malê ba elam kaêk lôklala.
24 O comandante trouxe Paulo para dentro e ordenou que ele fosse açoitado e interrogado a fim de descobrir por que a multidão tinha ficado tão furiosa.
25 Thêlô eto Pol va lo baŋ thêthôŋ ma ekak loŋ ek nebali yani, êŋ ma Pol hanaŋ hadêŋ anyô vovak laik atu ba hamiŋ habobo yani nena, “Lom iniŋ balabuŋ hanaŋ aisê hathak avômalô Lom da? Hatôm nobali anyô Lom te atu ba miŋ hadum abô ba êpôm anêŋ kambom ami denaŋ e?”
25 Quando amarravam Paulo para açoitá-lo, ele disse ao oficial que estava ali: “A lei permite açoitar um cidadão romano sem que ele tenha sido julgado?”.
26 Anyô vovak laik halaŋô abô êŋ ma hi hanaŋ hadêŋ anyô vovak laik môŋ nena, “Hudum malê? Ôpêntêk ma anyô Lom te.”
26 Ao ouvir isso, o oficial foi ao comandante e perguntou: “O que o senhor está fazendo? Este homem é cidadão romano!”.
27 Ma anyô vovak laik môŋ hi hadêŋ Pol ma hanaŋ hik yani liŋ, “O ma anyô Lom te e?” Ma Pol hanaŋ, “Intu êŋ.”
27 O comandante perguntou a Paulo: “Diga-me, você é cidadão romano?”. Ele respondeu: “Sim, eu sou”.
28 Ma anyô vovak laik môŋ hanaŋ, “Bôk yahêv valuseleŋ bêŋ anôŋ hadêŋ Lom ek yambitak anyô Lom te.” Ma Pol hanaŋ, “Ya mi, wakamik ma anyô Lom ba intu yahabitak anyô Lom haviŋ.”
28 “Eu também”, disse o comandante. “E paguei caro por minha cidadania!” Paulo respondeu: “Mas eu sou cidadão de nascimento”.
29 Êŋ ma ŋê takatu ba idum ek nenaŋ injik yani liŋ, etak yani ba i ketheŋ. Ma anyô vovak laik môŋ hasoŋ kambom ek malê nena hakak Pol anyô Lom te baŋ lo va lusu hathak seŋ.
29 Quando os soldados que estavam prestes a interrogar Paulo ouviram que ele era cidadão romano, retiraram-se de imediato. Até mesmo o comandante ficou com medo ao saber que Paulo era cidadão romano, pois tinha mandado amarrá-lo.
30 Ma anyô vovak laik môŋ lahaviŋ eyala katô nena avômalô Islael enaŋ Pol bêŋ hathak malê. Aêŋ ba haviyô hayaŋ ma hapole seŋ vê hêk Pol ma hêv abô hadêŋ ŋê bêŋbêŋ êbôk da lôk Sanhedlin ek nesak doŋtom. Êŋ ma hawa Pol ba hi hadô hamiŋ thêlô maleŋiŋ.
30 No dia seguinte, o comandante ordenou que os principais sacerdotes se reunissem com o conselho dos líderes do povo. Queria descobrir exatamente qual era o problema, por isso soltou Paulo e mandou que o trouxessem diante deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.