Atos 10
Wapômbêŋ Anêŋ Abô Matheŋ (HOT) vs NVT
1 Anyô Lom te hamô Sisalia ba anêŋ athêŋ nena Konilias. Yani ma anyô vovak laik te ba hayabiŋ ŋê vovak ôdôŋ te hatôm 100 takatu ba êmô Lom iniŋ ŋê vovak kapô ba elam i nena Ŋê Vovak Itali.
1 Morava em Cesareia um oficial do exército romano chamado Cornélio, capitão do Regimento Italiano.
2 Yani ma anyô hêv lêlê ek esopa Wapômbêŋ anêŋ lahaviŋ. Ba yani lôk vêŋi lôk nali ethak êmô Wapômbêŋ vibiŋ. Yani hathak hêv valuseleŋ bêŋ anôŋ hadêŋ Islael iniŋ avômalô siv, ma wak nômbêŋ intu ma hathak hateŋ mek.
2 Era um homem devoto e temente a Deus, como era também toda a sua família. Dava aos pobres esmolas generosas e sempre orava ao Senhor.
3 Wak te hatôm 3 kilok yaŋsiŋ ma hayê wêŋ te nena Wapômbêŋ anêŋ aŋela te halêm ma hanaŋ, “Konilias!”
3 Certa tarde, por volta das três horas, teve uma visão na qual viu um anjo de Deus vir em sua direção e dizer: “Cornélio!”.
4 Ma Konilias hatitiŋ aŋela êŋ lôklokwaŋ ba hakô kambom ma hanaŋ, “Anyô Bêŋ, aisê?”
4 Temeroso, Cornélio olhou fixamente para o anjo e perguntou: “Que é, senhor?”. E o anjo respondeu: “Suas orações e esmolas subiram até Deus, e ele as guarda na memória.
5 Aêŋ ba nêm anyô doho ba ini Jopa ek neja anyô te anêŋ athêŋ nena Saimon, ma athêŋ yaŋ nena Pita ba nêlêm.
5 Agora, envie alguns homens a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro.
6 Ôpêŋ hamô haviŋ anêŋ wase Saimon, ôpatu ba hapesaŋ nômkama hathak alim kupik. Anêŋ unyak hamô habobo ŋgwêk daŋ.”
6 Ele está hospedado com Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar”.
7 Aŋela hanaŋ abô takêŋ yôv ma hi. Êŋ ma Konilias halam anêŋ anyô ku ju lôk anyô vovak te atu ba hêk lêlê ek esopa Wapômbêŋ. Ôpêŋ ma Konilias anêŋ anyô hamô haviŋ yani.
7 Assim que o anjo foi embora, Cornélio chamou dois servos de sua casa e um soldado devoto de seu grupo de auxiliares.
8 Ma Konilias hanaŋ abô takêŋ sapêŋ hadêŋ thêlô yôv, ma hêv i ba i Jopa.
8 Ele lhes contou o que havia acontecido e os enviou a Jope.
9 Haviyô hayaŋ anêŋ waklêvôŋ biŋ ma thêlô lêk ebobo nêyô malak bêŋ Jopa. Ma wakma êŋ iyom ma Pita hathak unyak vôv atu ba kalôŋ ek eteŋ mek. |alt="unclean animals on sheet" src="WA03963b.tif" size="col" loc="Act 10:9-11" copy="Illustration by Graham Wade © United Bible Societies, 1989." ref="Aposel 10:9"
9 No dia seguinte, quando os mensageiros de Cornélio se aproximavam da cidade, Pedro subiu ao terraço para orar. Era cerca de meio-dia,
10 Ma hama kisi ba lahaviŋ enjaŋ nôm. Ma doŋtom êpôpêk nôm denaŋ ba ma hatulak ma hayê wêŋ te aêntêk.
10 e ele estava com fome. Enquanto a refeição era preparada, entrou num êxtase.
11 Leŋ abyaŋ ma nômla hatôm sôp bêŋ te ba ibutiŋ anêŋ daŋ ayova loŋ ma êlêlô halôk ba halêm.
11 Viu o céu aberto e algo semelhante a um grande lençol ser baixado por suas quatro pontas.
12 Sôp êŋ kapô ma alim lomaloma hamô. Alim doho eveŋ hathak veŋiŋ lo baheŋiŋ ma vi êyêyê hathak bôbôŋiŋ ma vi ma menak leŋlêvôŋ.
12 No lençol havia toda espécie de animais, répteis e aves.
13 Ma abô te halêm hadêŋ yani nena, “Pita, umbiyô. Nuŋgwik ba noŋgwaŋ.”
13 Então uma voz lhe disse: “Levante-se, Pedro; mate e coma”.
14 Ma Pita hanaŋ, “Anyô Bêŋ, ya milôk. Nôm takêŋ ma balabuŋ hanaŋ nena lelaik ba miŋ bôk yahaŋ ami.”
14 “De modo nenhum, Senhor!”, respondeu Pedro. “Jamais comi coisa alguma que fosse considerada impura e imprópria.”
15 Ma abô êŋ hanaŋ hathak loŋbô nena, “Nôm takatu ba Wapômbêŋ hadum ba habitak mabuŋ ma miŋ onaŋ nena lelaik ami.”
15 Mas a voz falou novamente: “Não chame de impuro o que Deus purificou”.
16 Nôm êŋ habitak hatôm bôlôŋ lô ma ketheŋ oyaŋ ma sôp lôk alim takêŋ hathak leŋ hathak loŋbô ba hi.
16 A mesma visão se repetiu três vezes. Então, subitamente, o lençol foi recolhido ao céu.
17 Ma Pita lahabi wêŋ êŋ anêŋ ôdôŋ denaŋ ma ŋê takatu ba Konilias hêv i ba êlêm êyô. Thêlô êbôlêm Saimon anêŋ unyak aleba êyô imiŋ unyak abôlêk.
17 Pedro ficou perplexo, pensando em qual seria o significado da visão. Nesse momento, os homens que Cornélio tinha enviado encontraram a casa de Simão. Eles se aproximaram do portão
18 Ma elam nena Saimon atu ba elam nena Pita hamô mena mi e?
18 e perguntaram se estava hospedado ali Simão, também chamado Pedro.
19 Ma Pita lahabi wêŋ atu denaŋ ma Lovak Matheŋ hanaŋ, “Ondaŋô, anyô lokwaŋlô êbôlêm o eveŋ.
19 Enquanto Pedro ainda refletia sobre a visão, o Espírito lhe disse: “Três homens vieram procurá-lo.
20 Ba intu nu tamu pik. Ma miŋ ôkô ek nu imbiŋ thêlô ami. Mi, yahêv thêlô ba êlêm ba intu nu imbiŋ i.”
20 Levante-se, desça e vá encontrar-se com eles. Não hesite em acompanhá-los, pois eu os enviei”.
21 Ma Pita habup ma hanaŋ, “Ya ôpatu ba môlô ôbôlêm êŋ êntêk. Môlô ôlêm eka?”
21 Pedro desceu e disse aos homens: “Eu sou quem vocês procuram. Por que vieram?”.
22 Ma thêlô enaŋ, “Konilias hêv yêlô ba alêm. Yani ma Lom iniŋ anyô vovak laik te. Yani ma anyô thêthôŋ ba hathak hamô Wapômbêŋ vibiŋ. Ma avômalô Islael takatu ba eyala yani êyê nena yani ma anyô mavi te. Ma aŋela matheŋ te hanaŋ hadêŋ yani ek endam o ba nu anêŋ unyak ek endaŋô abô takatu ba tem onaŋ.”
22 Eles responderam: “Cornélio, um oficial romano, nos enviou. Ele é um homem devoto e temente a Deus, respeitado por todos os judeus. Um santo anjo o instruiu a chamar o senhor à casa dele para que ele ouça sua mensagem”.
23 Pita halaŋô iniŋ abô ma hanaŋ ek ini nêmô unyak kapô imbiŋ yani.
23 Então Pedro convidou os homens para se hospedarem ali aquela noite. No dia seguinte, foi com eles, acompanhado de alguns irmãos de Jope.
24 Thêlô eveŋ aleba êk loŋôndê, ma haviyô hayaŋ ma i ba êyô Sisalia. Ma Konilias hêv ma ek thêlô. Ma halam anêŋ avômalô lôk anêŋ ŋê môlô ba thêlô ethak doŋtom êmô anêŋ unyak kapô ba eyabiŋ Pita.
24 Chegaram a Cesareia no dia seguinte. Cornélio os esperava e havia reunido seus parentes e amigos íntimos.
25 Pita hayô unyak kapô ma Konilias halek vadôŋ lêlô hamô valuvi ma habô yani.
25 Quando Pedro chegou à casa, Cornélio veio ao seu encontro e prostrou-se diante dele, adorando-o.
26 Ma doŋtom Pita hanaŋ nena, “Umbiyô, ya ma anyô pik hatôm o.”
26 Mas Pedro o levantou e disse: “Fique de pé! Eu sou apenas um homem como você”.
27 Ma Pita hanaŋ abô haviŋ yani ma hi unyak kapô ma hayê nena avômalô bêŋ anôŋ lêk ethak doŋtom ba êmô.
27 Os dois conversaram e depois entraram na casa, onde muitos outros estavam reunidos.
28 Ma hanaŋ hadêŋ thêlô, “Môlô oyala nena Islael iniŋ balabuŋ hanaŋ lôklokwaŋ nena yêlô Islael miŋ hatôm namô imbiŋ avômalô loŋ buyaŋ ba nambitak nayô iniŋ unyak kapô ami. Ma doŋtom Wapômbêŋ hik thô hadêŋ ya nena miŋ hatôm yandam anyô te nena lelaik mena kambom ami.
28 Pedro lhes disse: “Vocês sabem que nossas leis proíbem que um judeu entre num lar gentio como este ou se associe com os gentios. No entanto, Deus me mostrou que não devo mais considerar ninguém impuro ou impróprio.
29 Ba intu ôêv anyô ba êlêm ek neja ya, ma miŋ yahanaŋ abôla ami. Mi, yahalêm iyom. Aêŋ ba hatôm onaŋ anêm auk atu ba holam ya ba yahalêm hathak bêŋ êndêŋ ya mena mi e?”
29 Por isso, vim assim que fui chamado, sem levantar objeções. Agora digam por que vocês mandaram me buscar”.
30 Ma Konilias hanaŋ, “Wak ayova hale ba hi ma yahamô yenaŋ unyak kapô ba yahateŋ mek hadêŋ wakma êntêk hatôm 3 kilok yaŋsiŋ. Êŋ ma anyô te hamiŋ yamaleŋ ba anêŋ kwêv lôk sôp ma thapuk anôŋ oyaŋ.
30 Cornélio respondeu: “Quatro dias atrás, eu estava orando em casa por volta deste mesmo horário, às três da tarde. De repente, um homem vestido com roupas resplandecentes apareceu diante de mim.
31 Ma hanaŋ, ‘Konilias, Wapômbêŋ lêk halaŋô anêm mek lôk wapôm takatu ba hôêv hadêŋ ŋê siv.
31 Ele me disse: ‘Cornélio, Deus ouviu sua oração e se lembrou de suas esmolas.
32 Aêŋ ba nêm abô ni Jopa ek Saimon atu ba elam nena Pita. Yani hamô haviŋ anêŋ wase Saimon ôpatu ba hapesaŋ nômkama hathak alim kupik. Anêŋ unyak hamô habobo ŋgwêk daŋ.’
32 Agora, envie mensageiros a Jope e mande buscar Simão, também chamado Pedro. Ele está hospedado na casa de Simão, um homem que trabalha com couro e mora à beira do mar’.
33 Aêŋ ba yahêv abô ketheŋ ek o, ma hudum nôm mavi ba lêk hôlêm yôv. Lêk yêlô sapêŋ athak doŋtom ba amô Wapômbêŋ ma ek nadaŋô abô takatu ba Anyô Bêŋ hanaŋ hadêŋ o ek onaŋ êndêŋ yêlô.”
33 Assim, mandei buscá-lo de imediato, e foi bom que tenha vindo. Agora estamos todos aqui, esperando diante de Deus para ouvir a mensagem que o Senhor mandou que você nos trouxesse”.
34 Êŋ ma Pita hanaŋ abô hadêŋ thêlô nena, “Avanôŋ biŋ, lêk yahayala nena Wapômbêŋ hadum kobom doŋtom hadêŋ avômalô lodôŋlodôŋ. Ma miŋ lamavi hathak ôdôŋ te iyom ami.
34 Então Pedro respondeu: “Vejo claramente que Deus não mostra nenhum favoritismo.
35 Mi, yani lamavi hathak avômalô lodôŋlodôŋ sapêŋ atu ba elovak yani vibiŋ ba idum nôm takatu ba thêthôŋ.
35 Em todas as nações ele aceita aqueles que o temem e fazem o que é certo.
36 Môlô oyala abô atu ba Wapômbêŋ hêv hadêŋ yêlô avômalô Islael. Abô êŋ hanaŋ hathak Abô Mavi atu ba hadum ek avômalô nêmô yôhôk imbiŋ yani hathak Yisu Kilisi anêŋ ku. Yani ma avômalô sapêŋ iniŋ Anyô Bêŋ.
36 Esta é a mensagem de boas-novas para o povo de Israel: Há paz com Deus por meio de Jesus Cristo, que é Senhor de todos.
37 Ma môlô bôk oyala nômbêŋ atu ba habitak Islael iniŋ loŋ yôv. Môŋ ma habitak anêŋ Galili ba Jon anyô hathik ŋaŋ hanaŋ ek avômalô nisik ŋaŋ.
37 Vocês sabem o que aconteceu em toda a Judeia, começando na Galileia, depois do batismo que João proclamou.
38 Lôk oyala nena Wapômbêŋ bôk hêv Lovak Matheŋ lôk lôkliŋyak bêŋ hadêŋ Yisu anêŋ Nasalet hatôm mek ek indum ku. Ma hi lomalak lomalak ma hadum mavi. Wapômbêŋ hamô haviŋ yani ba intu hadum avômalô takatu ba êmô Sadaŋ anêŋ lôklokwaŋ vibiŋ ibitak mavi hathak loŋbô.
38 Sabem também que Deus ungiu Jesus de Nazaré com o Espírito Santo e com poder. Então Jesus foi por toda parte fazendo o bem e curando todos os oprimidos pelo diabo, porque Deus estava com ele.
39 “Ma yêlô aposel anaŋ hathak nôm takatu ba yêlô ayê yani hadum haveŋ Jelusalem lôk Islael iniŋ loŋ sapêŋ bêŋ hadêŋ avômalô. Thêlô ik yani hathak a ba hama,
39 “E nós somos testemunhas de tudo que ele fez em toda a Judeia e em Jerusalém, onde o mataram. Penduraram-no numa cruz,
40 ma doŋtom wak te lô ma Wapômbêŋ hik yani liŋ hathak loŋbô ek injik i thô êndêŋ avômalô.
40 mas Deus o ressuscitou no terceiro dia e permitiu que ele fosse visto,
41 Avômalô sapêŋ miŋ êyê yani ami. Mi, yêlô ŋê takatu ba bôk halam yôv ek nanaŋ nôm takêntêk bêŋ intu aŋ lo anum haviŋ yani hadêŋ waklavôŋ haviyô hathak loŋbô.
41 não por todo o povo, mas por nós que fomos escolhidos por Deus de antemão para sermos suas testemunhas. Nós fomos os que comemos e bebemos com ele depois que ele ressuscitou dos mortos.
42 Ma yani hanaŋ hadêŋ yêlô ek yêlô nanaŋ anêŋ Abô Mavi bêŋ êndêŋ avômalô lôk nanaŋ bêŋ aêntêk, ‘Wapômbêŋ bôk hatak yani yôv ek endaŋô avômalô lôkmala lôk ŋama iniŋ abô.’
42 E ele nos mandou anunciar sua mensagem em toda parte e testemunhar que Deus o designou juiz dos vivos e dos mortos.
43 Plopet bô sapêŋ bôk enaŋ nena avômalô takatu ba êvhaviŋ yani ma tem Wapômbêŋ nêm iniŋ kambom vê esak anêŋ athêŋ.”
43 É a respeito dele que todos os profetas dão testemunho, dizendo que todo o que nele crer receberá o perdão de seus pecados por meio de seu nome”.
44 Pita hanaŋ abô êŋ denaŋ ma Lovak Matheŋ hayô hamô avômalô takatu ba elaŋô anêŋ abô.
44 Enquanto Pedro ainda falava, o Espírito Santo desceu sobre todos que ouviam a mensagem.
45 — ausente —
45 Os discípulos judeus que acompanhavam Pedro ficaram admirados de que o dom do Espírito Santo também fosse derramado sobre os gentios,
46 — ausente —
46 pois os ouviram falar em outras línguas e louvar a Deus. Pedro perguntou:
47 “Thêlô ewa Lovak Matheŋ hatôm alalô ŋê Islael. Ma opalê hatôm imiŋ thêlô loŋ siŋ ek nisik ŋaŋ?”
47 “Pode alguém se opor a que eles sejam batizados agora que, como nós, também receberam o Espírito Santo?”.
48 Êŋ ma hanaŋ nena, “Môlô nusik ŋaŋ esak Yisu Kilisi anêŋ athêŋ.” Ŋê takêŋ ithik ŋaŋ yôv ma enaŋ ek Pita êmô wak doho imbiŋ thêlô.
48 Então ordenou que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Depois, pediram que Pedro ficasse com eles alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.