Lucas 23
Tuivang Matu Chin Bible (HLT_THB) vs NVT
1 Cekcoengawh cawh ak awm thlang kqeng ce tho unawh Jesu ce Pilat a venna cehpyi uhy.
1 Então todo o conselho levou Jesus a Pilatos.
2 Amah ce thawlh puk uhy, “Ve ak thlang ing pilnam hqeh sak nawh, Kaisar a venawh mangmu ama peek aham kqawn nawh amah ingkaw amah Khrih Sangpahrang tinawh kqawn qu hy,” tina uhy.
2 Começaram a apresentar o caso: “Este homem corrompe o nosso povo, dizendo que não se deve pagar impostos ao governo romano e afirmando ser ele próprio o Cristo, o rei”.
3 Cedawngawh Pilat ing Jesu ce doet hy, “Nang ve Judakhqi a Sangpahrang aw? tina hy. Jesu ing, “,” tina hy.
3 Então Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
4 Cekcoengawh Pilat ing khawsoeih boeikhqi ingkaw thlang kqeng a venawh, “Ve ak thlang a thawlhnaak am hu nyng,” tinak khqi hy.
4 Pilatos se voltou para os principais sacerdotes e para a multidão e disse: “Não vejo crime algum neste homem!”.
5 Cehlai cekkhqi ing, “Galilee awhkawng kqan nawh, ve hun dy, Judah khaw boeih awh cawngpyinawh thlang kqeng sak boeih hy,” tina uhy.
5 Mas eles insistiam: “Ele provoca revoltas em toda a Judeia com seus ensinamentos, começando pela Galileia e agora aqui, em Jerusalém!”.
6 Ce ak awi ce ang zaak awh, Pilat ing anih ce Kalili thlang na a awm ama awm doet hy.
6 “Então ele é galileu?”, perguntou Pilatos.
7 Jesu ce Herod uknaak khuiawh kaw thlang ni tice a sim awh, anih ce Herod a venna tyi hy, Herod awm Jerusalem khaw awh awm hy.
7 Quando responderam que sim, Pilatos o enviou a Herodes Antipas, pois a Galileia ficava sob sua jurisdição, e naqueles dias ele estava em Jerusalém.
8 Herod ing Jesu ce a huh awh, zeel soeih hy, anih ce huh aham lamtoen khing hawh hy. Anih akawng ang zaaknaak awh, kawpoek kyi them a sai ce huh aham ngaih hy.
8 Herodes se animou com a oportunidade de ver Jesus, pois tinha ouvido falar a seu respeito e esperava, havia tempo, vê-lo realizar algum milagre.
9 Anih ing awi khawzah doet hy, cehlai Jesu ing khangoet awm am hlat hy.
9 Fez uma série de perguntas a Jesus, mas ele não lhe respondeu.
10 Khawsoeih boeikhqi ingkaw anaa awi qeekungkhqi cawh dyi unawh, thawlh buk uhy.
10 Enquanto isso, os principais sacerdotes e mestres da lei permaneciam ali, gritando acusações.
11 Cawh Herod ingkaw a qalkapkhqi ing Jesu ce the a kha na unawh qaih am qin na uhy. Hi ak leek soeih soeih bai sak unawh Pilat a venna tyi tlaih uhy.
11 Então Herodes e seus soldados começaram a zombar de Jesus e ridicularizá-lo. Por fim, vestiram nele um manto real e o mandaram de volta a Pilatos.
12 Ce a nyn awhtaw Herod ingkaw Pilat ce qoep hy nih, ce hlan awhtaw cekqawi ce qaal na awm hy nih.
12 Naquele dia, Herodes e Pilatos, que eram inimigos, tornaram-se amigos.
13 Pilat ing khawsoeih boeikhqi, ukkungkhqi ingkaw pilnam boeih ce khy nawh,
13 Então Pilatos reuniu os principais sacerdotes e outros líderes religiosos, juntamente com o povo,
14 Ve ak thlang ing 'Pilnam hqeh sak hy,' ti unawh ka venna law pyi uhyk ti. Nami haiawh awi deng hawh hlai nyng. Nangmih ing thawlh namik puk amyihna kawmyih a thawlhnaak awm am hu nyng;
14 e anunciou seu veredicto: “Vocês me trouxeram este homem acusando-o de liderar uma revolta. Eu o interroguei minuciosamente a esse respeito na presença de vocês e vejo que não há nada que o condene.
15 Herod ingawm a thawlhnaak am hu hy; cedawngawh venna tyi law tlaih hy, nangmih ing nami huh amyihna, thihnaak dy awh ikawmyih a thawlhnaak awm am sai hy.
15 Herodes chegou à mesma conclusão e o enviou de volta a nós. Nada do que ele fez merece a pena de morte.
16 Cedawngawh vyk nyng seitaw hlah mai vang nyng,” tinak khqi hy.
16 Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
17 Poei ak khuiawh cekkhqi aham thlang pynoet oet hlah pek aham awm hy.
17 (Era necessário libertar-lhes um prisioneiro durante a festa da Páscoa.)
18 Cawh, Ve ak thlang ve him! Barabbas ce hlah law! Tinawh khy uhy.
18 Um grande clamor se levantou da multidão, e a uma só voz gritavam: “Mate-o! Solte-nos Barrabás!”.
19 (Barabbas taw khawk bau awh qaal na tho nawh thlang a him dawngawh thawngim awh thla uhy.)
19 Esse Barrabás estava preso por ter participado de uma revolta em Jerusalém contra o governo e ter cometido assassinato.
20 Pilat ing Jesu ce hlah aham a ngaih awh cekkhqi venna awi kqawn tlaih hy.
20 Pilatos discutiu com eles, pois desejava soltar Jesus.
21 Cehlai a mingmih ing, “Thinglam awh tai, thinglam awh tai,” tinawh khy uhy.
21 Eles, porém, continuaram gritando: “Crucifique-o! Crucifique-o!”.
22 Am thumnaak awh a mingmih ce: “Ikawtih ikaw thawlhnaak nu ve ak thlang ing a sai? A thih ham kawi ikaw thawlhnaak ak khan awh am hu nyng. Cedawngawh vyk nyng seitaw hlah mai vang nyng,” tinak khqi hy.
22 Pela terceira vez, ele perguntou: “Por quê? Que crime ele cometeu? Não encontrei motivo para condená-lo à morte. Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
23 Cehlai anih ce thinglam awh tai aham khawteh khqoet na khy unawh, amik khy awi ing amingmih ce khuk malh hy.
23 A multidão gritava cada vez mais alto, exigindo que Jesus fosse crucificado, e seu clamor prevaleceu.
24 Cedawngawh Pilat ing ami thoehnaak ce qawi pekkhqi hy.
24 Então Pilatos condenou Jesus à morte, conforme exigiam.
25 A mingmih ing hlah aham ami thoeh, qaal na tho nawh thlang a him dawngawh thawngim awh a mik thlak Barabbas ce hlah pek khqi nawh, Jesu cetaw a mimah ak kawngaih na sai aham a mingmih a venawh pekkhqi hy.
25 A pedido deles, libertou Barrabás, o homem preso por revolta e assassinato. Depois, entregou-lhes Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Anih ce cehpyi uhy, lamlak awh kqawng nakaw ak law Cyqene khaw awhkaw Simon ce tu unawh Jesu a hu awh thinglam tung ce kawh sak uhy.
26 Enquanto levavam Jesus, um homem chamado Simão, de Cirene, vinha do campo. Os soldados o agarraram, puseram a cruz sobre ele e o obrigaram a carregá-la atrás de Jesus.
27 Thlang khawzah ing a hu awh hquut uhy, ak kqung ak kqap nukhqi awm bat lawt uhy.
27 Uma grande multidão os seguia, incluindo muitas mulheres aflitas que choravam por ele.
28 Jesu ing a mingmih a ven benna mang nawh,
28 Mas Jesus, dirigindo-se a elas, disse: “Filhas de Jerusalém, não chorem por mim; chorem por si mesmas e por seus filhos.
29 — ausente —
29 Pois estão chegando os dias em que dirão: ‘Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos e os seios que nunca amamentaram!’.
30 — ausente —
30 Suplicarão aos montes: ‘Caiam sobre nós!’ e pedirão às colinas: ‘Soterrem-nos!’.
31 ?” tinak khqi hy.
31 Pois, se fazem estas coisas com a árvore verde, o que acontecerá com a árvore seca?”.
32 Ak chang thlak thawlh qawi pakkhih awm thinglam awh tai aham anih ing kutoet na cehpyi uhy.
32 Dois outros homens, ambos criminosos, foram levados com ele a fim de também serem executados.
33 Luquh ami ti hun ce ami pha awh, anih ce thinglam awh tai uhy, thlakthawlh qawi awm – pynoet ce tang benawh, pynoet ce cawngben awh tai uhy.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Caveira, o pregaram na cruz. Os criminosos também foram crucificados, um à sua direita e outro à sua esquerda.
34 Jesu ing,tina hy. A hi ce taicung zyk unawh tei uhy.
34 Jesus disse: “Pai, perdoa-lhes, pois não sabem o que fazem”. E os soldados tiraram sortes para dividir entre si as roupas de Jesus.
35 Thlangkhqi ing dyi unawh toek uhy, cawh ukkungkhqi ing qaih na uhy. “Thlakchang taw a hul bai, Khawsa ak tyh Khrih na a awm awhtaw amah ingkaw amah hul qu lah seh,” tina uhy.
35 A multidão observava, e os líderes zombavam. “Salvou os outros, salve a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus”, diziam.
36 Qalkapkhqi awm law unawh the a kha na uhy. Misur tui ak thui ce pe uhy,
36 Os soldados também zombavam dele, oferecendo-lhe vinagre para beber.
37 “Juda Sangpahrang na awm awhtaw namah ingkaw namah hul qu lah thaw voeih ti,” tina uhy.
37 Diziam: “Se você é o Rei dos judeus, salve a si mesmo!”.
38 “VETAW JUDA KHRIH SANGPAHRANG NI,” tinawh a sawawh ca tai pe uhy.
38 Uma tabuleta presa acima dele dizia: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Cawhkaw ami tai thlak thawlh pynoet ingawm anih ce kaa na hy, “Nang ve Khrih am aw? Namah ingkaw namah hul qu nawhtaw kainih awm ni hul qawi lah thoeih ti,” tina hy.
39 Um dos criminosos, dependurado ao lado dele, zombava: “Então você é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também!”.
40 Cehlai thlak thawlh pynoet ingtaw anih ce hlat nawh, “Khawsa awm am nak kqih nawh nu? Nang ing anih ingqawi ang amyihna awidengnaak na huh ve?
40 Mas o outro criminoso o repreendeu: “Você não teme a Deus, nem mesmo ao ser condenado à morte?
41 Ningnih taw awideng kawina nik awm qoe ni; ni sai phu ni zawk qoe ni; cehlai ve ak thlang ingtaw ikawmyih a thawlhnaak awm am sai hy,” tina hy.
41 Nós merecemos morrer por nossos crimes, mas este homem não cometeu mal algum”.
42 Cekcoengawh anih ing, “Jesu, na qam na pha awh kai koeh nim hilh law moe,” tina hy.
42 Então ele disse: “Jesus, lembre-se de mim quando vier no seu reino”.
43 Jesu ing avenawh, “tina hy.
43 E Jesus lhe respondeu: “Eu lhe asseguro que hoje você estará comigo no paraíso”.
44 Khawnoek kquk tluk a law awh, khawmdek pum boeih thannaak ing ziing khoep nawh khawnoek ko dy khawthan khoep hy.
44 Já era cerca de meio-dia, e a escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 khawkdai qeng nawh; cawh Bawkim awhkaw hizan ce pakkhih na teek hy.
45 A luz do sol desapareceu, e a cortina do santuário do templo rasgou-se ao meio.
46 Cawh Jesu ing khawteh na,tina hy. Ceamyihna ak kqawn coeng kqoeng awh ang hqi qu zip hy.
46 Então Jesus clamou em alta voz: “Pai, em tuas mãos entrego meu espírito!”. E, com essas palavras, deu o último suspiro.
47 Qalkap zakhat ak ukkung ing cawhkaw a kawnglam ce a huh awh, Khawsa ce kyihcah nawh, “Ve ak thlang ve thlakdyng pai ni,” tihy.
47 Quando o oficial romano que supervisionava a execução viu o que havia acontecido, adorou a Deus e disse: “Sem dúvida este homem era inocente”.
48 Cawhkaw ik-oeih ak toekna ak cun law thlangkhqi ing ce a kawnglam ce ami huh awh amik kqang pung unawh voei uhy.
48 E, quando toda a multidão que tinha ido assistir à crucificação viu isso, voltou para casa entristecida e batendo no peito.
49 Cehlai amah ak simkhqi boeih ingkaw, Kalili awhkawng a hu awh a mik bat law nukhqi ing ak hla na dyi unawh, cawhkaw ce dan uhy.
49 Mas os amigos de Jesus, incluindo as mulheres que o seguiram desde a Galileia, olhavam de longe.
50 Awi tlykkung pynoet, Joseph ak mingnaak thlak leek ingkaw thlak dyng pynoet ce awm hy.
50 Havia um homem bom e justo chamado José, membro do conselho dos líderes do povo,
51 A mingmih ak awitlyhnaak ingkaw them ami sainaak awh anih taw ang haa am tla qoe hy. Judah qam Arimathea khaw awhkawng ak law na awm nawh Khawsa qam ak lamtoenkung na awm hy.
51 mas que não tinha concordado com a decisão e os atos dos outros líderes religiosos. Era da cidade de Arimateia, na Judeia, e esperava a vinda do reino de Deus.
52 Pilat a venna cet nawh, Jesu a qawk ce thoeh hy,
52 José foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
53 Cekcoengawh qawk ce lo nawh, hi ing a zawl coengawh u awm amak pupnaak hlan phyilung ak khuiawh ce soei hy.
53 Desceu o corpo da cruz, enrolou-o num lençol de linho e o colocou num túmulo novo, escavado na rocha.
54 Ce nyn taw Coekqoek Nyn na awm nawh, Sabbath kqan tawmca hawh uhy.
54 Isso aconteceu na sexta-feira à tarde, no dia da preparação, quando o sábado estava para começar.
55 Jesu ing Kalili awhkawng amik law haih nukhqi ce Joseph a hu awh bat unawh phyi ingkaw qawk ce ikawmyihna ami soei tice hu uhy.
55 As mulheres da Galileia seguiram José e viram o túmulo onde o corpo de Jesus foi colocado.
56 Cekcoengawh im na cet unawh bawktui ce qoek a bah uhy. Cehlai anaa awi peek amyihna Sabbath nyn awhtaw dym uhy.
56 Depois, foram para casa e prepararam especiarias e perfumes para ungir o corpo. No sábado, descansaram, conforme a lei exigia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.