Atos 23
Tuivang Matu Chin Bible (HLT_THB) vs VC
1 Paul ing Sanhedrinkhqi ce toek khqi ceet ceet nawh, “Ka koeinaakhqi, tuhngawi dy awh kawpoek dyngnaak ing Khawsa bi ce bi nyng,” tinak khqi hy.
1 Paulo, fitando os olhos nos membros do conselho, disse: Irmãos, eu tenho procedido diante de Deus com toda a boa consciência ate o dia de hoje...
2 Ce ak awi ce ang zaak awh khawsoih boeikhyt Ananias ing Paul a venawh ak dyikhqi venawh Paul ce am kha awh vyk aham awi pehy.
2 Mas Ananias, sumo sacerdote, mandou aos que estavam ao seu lado que lhe batessem na boca.
3 Cawh Paul ing, “Nang ak baawkna amik thuut vawng, Khawsa ing namah ni vyk kaw! Anaa awi amyihna kai awideng aham cawh ngawi hyk ti, cehlai namah ing kai vyk aham awi pe tiksaw anaa awi ce hqe nawn hyk ti! tina hy.
3 Então Paulo lhe disse: Deus te ferirá também a ti, hipócrita! Tu estás aí assentado para julgar-me segundo a lei, e contra a lei mandas que eu seja ferido?
4 Paul a venawh ak dyikhqi ing, “Khawsa a khawsoeih boei khyt awm na zyih hy? tina uhy.
4 Os assistentes disseram: Tu injurias o sumo sacerdote de Deus.
5 Paul ing, “Koeinaakhqi, anih ve khawsoeih boei khyt tinawh am ka sim dawngawh ni; ‘Nak thlangkhqi ak ukkung ce awih che ing koeh zyi,’ tinawh a qee awm zawk hy,” tinak khqi hy.
5 Respondeu Paulo: Não sabia, irmãos, que é o sumo sacerdote. Pois está escrito: Não falarás mal do príncipe do teu povo {Ex 22,28}.
6 Cawhkaw amik awmkhqi ak khuiawh thlang vang taw Sadusikhqi na awm nawh, thlang vang taw Farasikhqi na awm uhy, tice Paul ing a huh awh, cawhkaw Sanhedrinkhqi venawh, “Koeinaa khqi, kai ve Farasi capa na ka awm dawngawh Farasi na awm nyng. Thlakthi thawh tlaih ngaih-uunaak ka taak dawngawh tuh awidengnaak hun awh dyi nyng,” tinak khqi hy.
6 Paulo sabia que uma parte do Sinédrio era de saduceus e a outra de fariseus e disse em alta voz.: Irmãos, eu sou fariseu, filho de fariseus. Por causa da minha esperança na ressurreição dos mortos é que sou julgado.
7 Ce ak awi ce ak kqawn awh, Farasikhqi ingkaw Sadusikhqi ce oelh qu unawh, pakkhih na pek qu uhy.
7 Ao dizer ele estas palavras, houve uma discussão entre os fariseus e os saduceus, e dividiu-se a assembléia.
8 (Sasusikhqi ingtaw, thlakthi thawh tlaihnaak am awm hy, khan ceityih awm am awm nawh myihla awm am awm hy, ti uhy, cehlai Farasikhqi ingtaw vemyihkhqi boeih ve awm hy, ti uhy.)
8 {Pois os saduceus afirmam não haver ressurreição, nem anjos, nem espíritos, mas os fariseus admitem uma e outra coisa.}
9 Cawh a mimah ce hqo unawh, a mingmih anglak awhkaw anaa awi ak qeekung Farasi thlang vang ce dyi unawh oelh uhy. Cekkhqi ing, “Ve ak thlang awh ve a thawlhnaak ikaw awm am awm hy. Myihla ing nu khan ceityih ing nu awi ak kqawn peek mai mantaw ikawmyihna ni ti hly?” ti uhy.
9 Originou-se, então, grande vozearia. Levantaram-se alguns escribas dos fariseus e contestaram ruidosamente: Não achamos mal algum neste homem. {Quem sabe} se não lhe falou algum espírito ou um anjo...
10 A ming oelh qu khqoet khqoet awh qaalboei ing Paul khqaak kawm uh a ti awh, qalkapkhqi ce tyi khqi nawh Paul ce a mingmih a venawh kawng qalkapkhqi awmnaak na lawh sak khqi hy.
10 A discussão fazia-se sempre mais violenta. O tribuno temeu que Paulo fosse despedaçado por eles e mandou aos soldados que descessem, o tirassem do meio deles e o levassem para a cidadela.
11 Khawmthan awh Bawipa ing Paul a venawh dang pe nawh, “Nam thin cak sak! Jerusalem khawk khuiawh kai akawng nang dyih pyi amyih na, Rom awh awm kai ve ning dyih pyi hly bai hyk ti,” tina hy.
11 Na noite seguinte, apareceu-lhe o Senhor e lhe disse: Coragem! Deste testemunho de mim em Jerusalém, assim importa também que o dês em Roma.
12 A khawngawi mymcang awh Paul him hlan dy taw buh a an ama ai aham Juda thlangkhqi ing awi kam uhy.
12 Quando amanheceu, coligaram-se alguns judeus e juraram com imprecações não comer nem beber nada, enquanto não matassem Paulo.
13 Vemyihna Paul him aham ak tengkhqi ce thlang phlikip hlai law uhy.
13 Eram mais de quarenta as pessoas que fizeram essa conjuração.
14 Cekkhqi ing khawsoeih boeikhqi ingkaw a hqamcakhqi venna cet unawh, “Paul am ka mi him hlan dy taw buh an am kami ai aham awi kam unyng.
14 Foram apresentar-se aos sumos sacerdotes e aos cidadãos, dizendo: Juramos solenemente nada comer enquanto não matarmos Paulo.
15 Cedawngawh tuh nangmih ingkaw Sanhedrinkhqi ing ve akawng ve ak caih na sim thainaak aham anih ce nangmih a venawh ami tyih law tlaihnaak aham qaalboei a venawh thoeh uh. Cawh ve a pha law hlan awh lam lakawh kaimih ing him vang unyng,” tinak khqi uhy.
15 Vós, pois, ide com o conselho requerer do tribuno que o conduza à vossa presença, como se houvésseis de investigar com mais precisão a sua causa; e nós estamos prontos para matá-lo durante o trajeto.
16 Cehlai cawhkaw awi ce Paul a koeinanu a capa ing za nawh, qalkapkhqi awmnaak na a ceh awh Paul a venawh kqawn pehy.
16 Mas um filho da irmã de Paulo, inteirado da cilada, dirigiu-se à cidadela e o comunicou a Paulo.
17 Cedawngawh Paul ing qalkap zakhat ak ukkung thlang pynoet ce khy nawh, “Vawhkaw cadawng ve qaalboei a venna ceh pyi lah; awi pynoet kqawn peek aham ngaih hy,” tina hy.
17 Este chamou a si um dos centuriões e disse-lhe: Leva este moço ao tribuno, porque tem alguma coisa a lhe transmitir.
18 Cedawngawh anih ing ce ceh pyi hy. Qalkap ukkung ing, “Thawngim ak tla Paul ing vawhkaw cadawng ve na venawh awi kqawn aham a ngaih dawngawh ceh pyi tinawh law pyi nyng,” tina hy.
18 Ele o introduziu à presença do tribuno e lhe disse: O preso Paulo rogou-me que trouxesse este moço à tua presença, porque tem alguma coisa a dizer-te.
19 Qaalboei ing cadawng ca ce a kut awh tu nawh ak chang na sawi nawh doet hy, “Kawmyih ak awi nu kqawn aham na ngaih?” tina hy.
19 O tribuno, tomando-o pela mão, retirou-se com ele à parte e perguntou: Que tens a dizer-me?
20 Anih ing, “Khawngawi awh Judakhqi ing Paul ve Sanherdrin haiawh awi ak caih na doet aham tina unawh nang a ven awhkawng thoeh u sih, tinawh awi kqawn hawh uhy.
20 Respondeu-lhe ele: Os judeus têm combinado rogar-te amanhã que apresentes Paulo ao Grande Conselho, como se houvessem de inquirir dele alguma coisa com mais precisão.
21 Cekkhqi venawh Paul ve koeh tyih pek khqi, ikawtih thlang phlikip hlai ing lam awh mah uhy. Paul a mami him hlan dy taw buh am ai aham awi kam hawh uhy. Tuh nang ak awi ni ami lamtoen hawh,” tina hy.
21 Mas tu não creias, porque mais de quarenta homens dentre eles lhe armam traição. Juraram solenemente nada comer, nem beber, enquanto não o matarem. Eles já estão preparados e só esperam a tua permissão.
22 Qaalboei ing cawhkaw cadawng ca ce a ceh sak coeng awh, “Ve ak awi nak kqawn law ve u a venawh awm koeh kqawn moe,” tina hy.
22 Então o tribuno despediu o moço, ordenando-lhe que a ninguém dissesse que o havia avisado.
23 Anih ing qalkap zakhat ak ukkung pakkhih ce khy nawh, “Qalkap zanhih ingkaw, meqang awh ak ngawi thlang khqihkip ingkaw cai ak pawm thlang zanhih ce tawh khawthan khawnoek pakow awh Kaiserea na ceh aham a oepchoeh cana ta lah.
23 Depois disso, chamou ele dois centuriões e disse-lhes: Preparai duzentos soldados, setenta cavaleiros e duzentos lanceiros para irem a Cesaréia à terceira hora da noite.
24 Qam ukkung Felix a venawh ak cym cana pha thainaak aham Paul ang ngawihnaak aham meqang ce hoep pe uh,” tina hy.
24 Aprontai também cavalgaduras para Paulo, que tendes de levar com toda a segurança ao governador Félix.
25 Ak kai awhkaw amyihna ca qee pehy:
25 E ele escreveu uma carta nestes termos:
26 Klaudias Lisias ing, Qam uk boei ak leek khyt Felix a venawh, “Kut ni tlaih nyng.
26 Cláudio Lísias ao excelentíssimo governador Félix, saúde!
27 Ve ak thlang ve Judakhqi ing tu unawh him u sih ami ti awh, Rom thlang ni tice ka sim dawngawh, kai ing qalkapkhqi mi cet nawh hul nyng.
27 Esse homem foi preso pelos judeus e estava a ponto de ser morto por eles, quando eu, sobrevindo com a tropa, o livrei, ao saber que era romano.
28 Ikawtih thawlh amak puk hy voei tice sim aham ka ngaih dawngawh a mimah a Semhedrin a haiawh dyih sak nyng.
28 Então, querendo saber a causa por que o acusavam, levei-o ao Grande Conselho.
29 Cawhkaw thawlh amik puknaak ce a mimah a anaa awi ben ni tice sim nyng, cedawngawh thawng thlak aham ingkaw thih hly kawi dyna a thawlhnaak am awm hy, tinawh hu nyng.
29 Soube que era acusado sobre questões da lei deles, sem haver nele delito algum que merecesse morte ou prisão.
30 Anih ce him aham ang hyp na mah uhy tice amik kqawn law dawngawh, nang a venna ang tawnna tyi law nyng. Anih thawlh amik pukkhqi awm anih akawng kqawn aham tyi law pahoei nyng,” tinawh.
30 Mas, como tivesse chegado a mim a notícia das traições que maquinavam contra ele, envio-o com urgência a ti, intimando também aos acusadores que recorram a ti. Adeus.
31 Cedawngawh qalkapkhqi ing, awipeeknaak amyihna, khawmthan awh Paul ce Antipatris dyna ceh pyi uhy.
31 Os soldados, conforme lhes fora ordenado, tomaram Paulo e o levaram de noite a Antipátride.
32 A khawngawi awh meqang awh ak ngawikhqi mi Paul ce ami ceh sak haih awh, a mimah taw qalkap a awmnaak im na hlat tlaih uhy.
32 No dia seguinte, voltaram para a guarnição, deixando que os soldados da cavalaria o escoltassem.
33 Meqang awh amik ngawikhqi ce Kaiserea khaw ami pha awh, qam uk boei venawh ca ce pe unawh, Paul ce ap uhy.
33 À sua chegada a Cesaréia, entregaram ao governador a carta e apresentaram-lhe também Paulo.
34 Qam uk boei ing ca ce a noet coengawh han benna kaw thlang hy voei nu tice doet hy. Kilikia qam awhkaw thlang ni, tice a sim awh,
34 Ele, depois de lê-la e perguntar de que província ele era, sabendo que era da Cilícia, disse:
35 a venawh, “Nang thawlh anik pukkhqi ami pha law awh na kawng ve kqawn sih nyng,” tina hy. Cekcoengawh Paul ce amah a awmnaak Herod a im awh ak nep na taak aham awi pehy.
35 Ouvir-te-ei quando chegarem teus acusadores. Mandou, então, que Paulo fosse guardado no pretório de Herodes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.