Atos 9

Southwestern Dinka NT (DIK_WBT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Thawul acï la tueŋ ke riɛ̈ɛ̈c ye yen kɔc buɔth Bɛ̈ny riääc lɔn nɛ̈k yen ke. Ee cï la tënë raandït käk Nhialic, ku bï ye la yiëk athöör tënë bäny akut yanh Itharel rɛ̈ɛ̈r gen Damathkuth, ku aye athörkä lɛ̈k kɔc Itharel tɔ̈ Damathkuth, lɔn na la Thawul kɔc cï wɛ̈t Jethu gam yök, diäär ku röör, ke bï dɔm, ku kuɛɛth ke Jeruthalem.
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 — ausente —
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, tanto homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Tɛ̈wën ciɛth Thawul dhöl yic ke la Damathkuth, ku wën cï yen jal thiɔ̈k kek gɛu, ke kam thiin wën ke tïŋ mac la biliny nhial, ku ɣer piny ëbën yelɔ̈ɔ̈m.
3 Enquanto seguia pelo caminho, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4 Ku wïïk piny ku piŋ raan röl ke jam ku lëk ye, “Thawul, Thawul! Ye rin ŋö cɔl yïn ɣa agum?”
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia:
5 Go Thawul thiëc ëlä, “Ee yïn ŋa Bɛ̈ny?” Go röl wën cï piŋ dhuɔ̈k ye, “Ee ɣɛn Jethu, ɣɛn raan jör.
5 Ele perguntou: — Senhor, quem é você? E a resposta foi:
6 Ku yïïn jɔt rot ëmën ku lɔɔr geeu, ku yïn abï lɛ̈k kë ba dhiɛl looi.”
6 Mas levante-se e entre na cidade, onde lhe dirão o que você deve fazer.
7 Röör ke cath kek Thawul aake cï kɔ̈ɔ̈c, ke bit, ku keek ë cïn raan cïk tïŋ, ku aake cï röl raan jam piŋ.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Go Thawul rot jɔt, nawën liep yenyin, ke cie piny ye tïŋ. Go kɔc ke cath kek ye dɔm cin ku thelkë, ke la Damathkuth.
8 Então Saulo se levantou do chão e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Ku jɔl rëër nïn kadiäk ke cie daai, ku yeen ë nïnkä yiic kadiäk ëcie dek pïu ku ëcie mïth.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Raan cɔl Ananiath cï wɛ̈t Nhialic gam ë rɛ̈ɛ̈r Damathkuth. Ku ë la kën cï rot nyuɔ̈th ye, ku ë ye tɛ̈n cï Nhialic ye cɔɔl thïn, “Ananiath.” Go Ananiath gam ku bëër, “Ɣɛn akïn Bɛ̈ny.”
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe apareceu numa visão e disse: Ao que ele respondeu: — Eis-me aqui, Senhor!
11 Go Bɛ̈ny lɛ̈k ye, “Jɔt rot, ba la dhöl cɔl, ‘Dhöl la cök,’ ku na ɣɛɛt pan raan cɔl Judath ke yï thiëc raan cɔl Thawul, raan wun Tarthuth. Yen Thawul arɔ̈ɔ̈k, ku yeen ala kë cï rot nyuɔ̈th ye lɔn cï yen ke raan käk Nhialic cɔl Ananiath tïŋ ke bɔ̈ ɣöt, bï ye bɛ̈n dɔɔc, rin bï yen ke piny bɛn tïŋ.”
11 Então o Senhor lhe disse:
12 — ausente —
12 e, numa visão, viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Go Ananiath bɛ̈ɛ̈r, “Bɛ̈ny, kɔc juëc aacä lɛ̈k kärɛc apɛi ye raan kënë luɔ̈i kɔc cï wɛ̈tdu gam tɔ̈ Jeruthalem.
13 Ananias, porém, respondeu: — Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quanto mal tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Ku yeen acï bɛ̈n Damathkuth tɛ̈në, ke cï raandït käk Nhialic yiëk riɛl, ku bï kɔc yï door bɛ̈n dɔm.”
14 E aqui em Damasco ele tem autorização dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.
15 Go Nhialic lɛ̈k Ananiath, “Lɔɔr yen aca lɔc, ku bï ya aluaŋdiɛ̈. Yen abï ɣa cɔl aŋic kɔc cie kɔc Itharel, ku jɔl aa bänydït pinynhom ëbën, ku jɔl aa kɔc Itharel.
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 Ku aba nyuɔ̈th ye, yen ɣɛn, yen tɛ̈ bï yen guum thïn wɛ̈tdiɛ̈.”
16 Pois eu mesmo vou mostrar a ele quanto deve sofrer pelo meu nome.
17 Go Ananiath lööny dhöl ku ler ɣön wën rëër Thawul thïn, ku jɔl dɔɔc. Ku yöök Ananiath ëlä, “Yïn wämääth Thawul, Jethu yen Wën Nhialic nhom, yen cï rot nyuɔ̈th yï dhöl yic wäär bïï yïn acä tooc. Acä tooc, ku ba yï bɛ̈n dɔɔc ku ba bɛn daai, ku bï Wëi Nhialic lööny yïguɔ̈p.”
17 Então Ananias foi e, entrando na casa, impôs as mãos sobre Saulo, dizendo: — Saulo, irmão, o Senhor Jesus, que apareceu a você no caminho para cá, me enviou para que você volte a ver e fique cheio do Espírito Santo.
18 Kaam wën, ke kacït kuɛc rɛ̈c lööny piny Thawul nyin ku ben piny tïŋ. Ku jɔt rot bï kɔ̈ɔ̈c ku cɔl rot amuɔc nhom,
18 Imediatamente caíram dos olhos de Saulo umas coisas parecidas com escamas, e ele voltou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 nawën cï jäl mïth, ke ben riɛl yök. Thawul acï jäl rëër nïn lik Damathkuth kek kɔc cï gam.
19 E, depois de comer, sentiu-se fortalecido. Saulo permaneceu alguns dias com os discípulos em Damasco.
20 Nawën ke la tɛ̈n amat kɔc Itharel ku jiɛɛm rin Jethu. Ee cï kɔc aa lɛ̈k ëlä, “Jethu ë ye Wën Nhialic.”
20 E logo, nas sinagogas, proclamava Jesus, afirmando que ele é o Filho de Deus.
21 Kɔc ke cï wɛ̈t lueel Thawul piŋ aacï bɛ̈n gäi, ku yekë röt thiëëc kamken, “Cie yen mony kënë wäär tɔ̈ Jeruthalem, yen kɔc cï wɛ̈t Jethu gam nɔ̈k? Ku cie yen bïï yen tɛ̈në ëmën, bï kɔc cï wɛ̈t Jethu gam bɛ̈n dɔm ku kuɛɛth ke tënë raandït käk Nhialic?”
21 Todos os que ouviam Saulo estavam atônitos e diziam: — Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus e veio para cá precisamente para prender e levá-los aos principais sacerdotes?
22 Ku yen Thawul ëcï riɛl piööc yic apɛidït, rin käk ke ye lueel, aaye nyuɔɔth lɔn nadë ke Jethu yen ë raan bï Nhialic tooc bï kɔc bɛ̈n luɔ̈k, aake ye yith kɔc rac nhïïm, ku ë cïn kën ye kɔc Itharel tɔ̈ Damathkuth bɛn bɛ̈ɛ̈r.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Nawën cï nïn juëc thök, ke kɔc Itharel kuut kenhïïm ku jɔlkë tɛ̈ bï kek Thawul näk thïn cät.
23 Decorridos muitos dias, os judeus resolveram matar Saulo,
24 Ku yen Thawul ëcï bɛ̈n lɛ̈k kë cï kɔc Itharel mat yic, kë bïk luɔ̈i ye. Aake cï dhɔ̈l la aɣeer kal geeu yic bɛ̈n aa tiit thook aköl ku wɛ̈ɛ̈r, rin na tëëk thïn ke näk.
24 mas ele ficou sabendo do plano deles. Dia e noite guardavam também os portões da cidade, para o matar.
25 Naɣɔn akäl tök ke tɛ̈ɛ̈u kɔcken ye buɔɔth alom yic, ku luɛ̈ɛ̈ŋkë tɛ̈ɣɔ̈r päny kɔ̈u, ku jɔlkë luaac piny ë wiɛ̈n.
25 Mas os discípulos de Saulo tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Thawul acï bɛ̈n dhuk Jeruthalem ku them bï rot mat akut yic, akut abiöth. Ku akëc kɔc ke cï wɛ̈t Jethu gam, gam lɔn cï Thawul rot wel ku bï ya raanden, ku keek aake ye riɔ̈ɔ̈c ë ye.
26 Quando chegou a Jerusalém, Saulo procurou juntar-se aos discípulos de Jesus. Porém todos tinham medo dele, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Go Barnaba dɔm cin ku ɣɛ̈th tënë atuuc Jethu. Ku jɔl tɛ̈t yic atuuc Jethu yen tɛ̈ cï Thawul Jethu tiɛ̈ŋ thïn dhöl yic ke la Damathkuth, ku lɔn cï Jethu jam tënë ye. Ku yeen aya ëcï tɛ̈t yic atuuc Jethu, yen tɛ̈ cï Thawul kɔc piɔ̈ɔ̈c thïn ke cïï riɔ̈c Damathkuth rin Jethu.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos. Contou-lhes como Saulo tinha visto o Senhor no caminho, e que o Senhor tinha falado com ele. Também contou como, em Damasco, Saulo tinha pregado ousadamente em nome de Jesus.
28 Ku këya Thawul acï bɛ̈n rëër ke ke. Ku jɔl a cath gen Jeruthalem yic ke piööc kɔc rin Jethu ke cie nyin ye riɔ̈ɔ̈c.
28 E Saulo ficou com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 Yeen aya acï ya jam ku teer wël kek kɔc Itharel jam thoŋ Gïrïk, ku ëcï kɔckä duɛ̈r bɛ̈n nɔ̈k.
29 Falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30 Nawën le kɔc akuɔ̈tde yök lɔn wïc ye bï nɔ̈k, gokë nyaai ku ɣɛ̈thkë tɛ̈ cɔl Cetharia ku jɔlkë la tuɔɔc Tarthuth.
30 Quando isto chegou ao conhecimento dos irmãos, levaram Saulo até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Ku tɛ̈ɛ̈n, yen ë tɛ̈ cï kɔc cï wɛ̈t Nhialic gam nhïïm bɛ̈n lääu, ku rëërkë ke cïn riɔ̈ɔ̈c gɛɛth yiic ëbën, Judia, ku Galilia ku jɔl a Thamaria. Akut kɔc ke cï wɛ̈t Nhialic gam ëcï yeyic juak, ku ëcï dït rin ye Wëi Nhialic ke kony, rin ë kek rëër ke thek bɛ̈ny Jethu.
31 Assim, a igreja tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor; e, no consolo do Espírito Santo, crescia em número.
32 Pïtɛr acï bɛ̈ɛ̈i juëc tëëk yiic, na ye ɣɔn akäl tök ke la kɔc cï wɛ̈t Nhialic gam ciëŋ pan cɔl Lida neem.
32 Passando Pedro por toda parte, foi também visitar os santos que moravam em Lida.
33 Go Pïtɛr mony cɔl Ainiɛth yök Lida, ku yen mony kënë akëc cath run kabɛ̈t rin cï yen ruai.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Go Pïtɛr lëk Ainiɛth ëlä, “Ainiɛth, Jethu Krïtho acï cɔl apuɔl. Jɔt rot ku löm biɔ̈ŋdu.” Go Ainiɛth rot jɔt nyin yic.
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo cura você! Levante-se e arrume a sua cama. Ele imediatamente se levantou.
35 Go kɔc ke ciëŋ Lida ku Caron Ainiɛth tïŋ ke cath, gokë wɛ̈t bɛ̈ny Jethu gam.
35 Todos os habitantes de Lida e da região de Sarom viram Eneias e se converteram ao Senhor.
36 Ku tiŋ cɔl Tabitha cï gam ë ciëŋ Jopa. (Ku riɛnke yen tiŋ kën thoŋ Gïrïk ë cɔl Dorkath, ku wɛ̈tde yic, “Ee lɔ̈ɔ̈c.”) Ku ë ye käpath looi ku kony kɔc ŋɔ̈ŋ.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, nome este que, traduzido, é Dorcas. Ela era notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 Ke tɛ̈ɛ̈n ëcï tuany nawën ke thou. Go guäpde lɔɔk ku tɔ̈u ɣön nhial.
37 Aconteceu que, naqueles dias, ela adoeceu e veio a morrer. Depois de a lavarem, puseram o corpo num quarto do andar superior.
38 Pan cɔl Jopa ëcï mec apɛi ke Lida. Nawën piŋ kɔc akut cï wɛ̈t Jethu gam lɔn rëër Pïtɛr Lida, gokë kɔc karou tooc bïk la lëk ye ëlä, “Lɔc bɛ̈n tënë ɣo.”
38 Como Lida ficava perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens com o seguinte pedido: — Não se demore em vir até nós.
39 Go Pïtɛr rot jal guiir ku lööny dhöl kek röör awën karou. Nawën le Jopa, ke ɣɛ̈th ɣön nhial. Ku guɔ̈p ëcï diäär lëër gɔ̈ɔ̈m piny ke dhiau. Ku yekë alɛ̈th cï kɔɔc yen Tabitha ɣɔn pïïr yen jäl aa nyuɔ̈th Pïtɛr.
39 Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram ao quarto do andar superior. Todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas tinha feito enquanto estava com elas.
40 Go Pïtɛr kɔc cɔl ala aɣeer ɣööt, ku jɔl yenhiɔl guɔ̈t piny bï röök, ku wël yenhom guɔ̈p raan ku lueel, “Tabitha, jɔt rot!” Go Tabitha ye nyin jäl liep. Nawën tïŋ Pïtɛr go yekɔ̈u jɔt piiny.
40 Mas Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou; depois, voltando-se para o corpo, disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Go Pïtɛr dɔm kök ku kony bï rot jɔt. Ku jɔl Pïtɛr kɔc akut cï wɛ̈t Jethu gam cɔɔl, ku jɔl aa diäär lëër, ku jɔl ke nyuɔ̈th Tabitha ke cï pïr.
41 Ele, dando-lhe a mão, ajudou-a a ficar em pé; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 Thoŋ cï Pïtɛr Tabitha cɔl aben pïr acï jäl thiëi Jopa yic ëbën. Ku tɛ̈ɛ̈n kɔc juëc aacï wɛ̈t bɛ̈ny Jethu bɛ̈n gam.
42 Isto se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Ku jɔl Pïtɛr ceŋ nïn juëc pan raan biök duny cɔl Thaimon.
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, na casa de um curtidor chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.