Eclesiastes 1
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs NVT
1 Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
1 Estas são as palavras do Mestre, filho de Davi, que reinou em Jerusalém.
2 Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí.
2 “Nada faz sentido”, diz o Mestre. “Nada faz o menor sentido.”
3 Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí?
3 O que as pessoas ganham com todo o seu árduo trabalho debaixo do sol?
4 Pokolení odchází, pokolení přichází, ale země stále trvá.
4 Gerações vêm e gerações vão, mas a terra permanece a mesma.
5 Slunce vychází, slunce zapadá a dychtivě tíhne k místu, odkud opět vzejde.
5 O sol nasce, o sol se põe e, logo, retorna a seu lugar para nascer outra vez.
6 Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se, točí, spěje dál, až se zas oklikou vrátí.
6 O vento sopra para o sul, depois para o norte; dá voltas e mais voltas, soprando em círculos.
7 Všechny řeky spějí do moře, a moře se nepřeplní; do místa, z něhož vytékají, se zase vracejí k novému koloběhu.
7 Os rios correm para o mar, mas ele nunca se enche; a água retorna aos rios e corre novamente para o mar.
8 Všechny věci jsou tak únavné, že se to ani nedá vypovědět; nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením.
8 Tudo é tão cansativo que não há como descrever. Não importa quanto vemos, nunca ficamos satisfeitos; não importa quanto ouvimos, nunca nos contentamos.
9 Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
9 A história simplesmente se repete. O que foi feito antes será feito outra vez. Nada debaixo do sol é realmente novo.
10 Je něco, o čem lze říci: Hleď, to je cosi nového? I to bylo v dávných dobách, které byly před námi.
10 De vez em quando, alguém diz: “Isto é novidade!”. O fato, porém, é que nada é realmente novo.
11 Nelze podržet v paměti věci minulé; a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom.
11 Não nos lembramos do que aconteceu no passado, e as gerações futuras tampouco se lembrarão do que fazemos hoje.
12 Já, Kazatel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě.
12 Eu, o Mestre, fui rei de Israel e vivi em Jerusalém.
13 Předsevzal jsem si, že moudře propátrám a prozkoumám vše, co se pod nebem děje. Úmornou lopotu vložil Bůh lidským synům, a tak se lopotí.
13 Dediquei-me a buscar o entendimento e a usar a sabedoria para examinar tudo que se faz debaixo do céu. Descobri que Deus deu uma existência trágica à humanidade.
14 Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem.
14 Observei tudo que acontece debaixo do sol e, de fato, nada faz sentido; é como correr atrás do vento.
15 Co je pokřivené, nelze napřímit, a čeho se nedostává, nelze spočítat.
15 O que está errado não pode ser corrigido; o que ainda falta não pode ser recuperado.
16 Rozmlouval jsem se svým srdcem: Hle, nabyl jsem větší a hojnější moudrosti než ti všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou, mé srdce nabylo mnoho moudrosti a vědění.
16 Disse a mim mesmo: “Sou mais sábio que todos os reis que governaram em Jerusalém antes de mim. Tenho mais sabedoria e conhecimento que eles”.
17 Předsevzal jsem si, že poznám moudrost, poznám i ztřeštěnost a pomatenost. Poznal jsem však, že i to je honička za větrem,
17 Então me dediquei a aprender de tudo: desde a sabedoria até a loucura e a insensatez. Descobri, por experiência, que procurar essas coisas também é como correr atrás do vento.
18 neboť kde je mnoho moudrosti, ji i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti.
18 Quanto maior a sabedoria, maior a aflição; quanto maior o conhecimento, maior a tristeza.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.