Esdras 9
Bible Kralicka (CZBKR) vs BKJ
1 A když se to vykonalo, přistoupili ke mně knížata, řkouce: Neoddělil se lid Izraelský, ani kněží a Levítové od národů zemí, ale činí podlé ohavností Kananejských, Hetejských, Ferezejských, Jebuzejských, Ammonitských, Moábských, Egyptských a Amorejských.
1 Ora, quando estas coisas estavam feitas, os príncipes vieram até mim, dizendo: O povo de Israel, e os sacerdotes, e os levitas, não se separaram das abominações dos povos das terras, a saber, dos cananeus, dos heteus, dos ferezeus, dos jebuseus, dos amonitas, dos moabitas, dos egípcios e dos amorreus.
2 Nebo nabrali sobě a synům svým dcer jejich, a smísili se símě svaté s národy zemí, a knížata a vrchnost první byla v tom přestoupení.
2 Pois tomaram das suas filhas para si e para os seus filhos; de modo que a semente santa tem se misturado com os povos daquelas terras; sim, a mão dos príncipes e soberanos que foram os primeiros nesta transgressão.
3 Kteroužto věc když jsem uslyšel, roztrhl jsem roucho své i plášť, a trhal jsem vlasy s hlavy své i z brady, a seděl jsem zděšený.
3 E quando eu ouvi esta coisa, rasguei as minhas vestes e o meu manto, e arranquei os cabelos da minha cabeça e da minha barba, e sentei-me atônito.
4 I shromáždili se ke mně všickni, třesoucí se před řečmi Boha Izraelského pro přestoupení lidu přestěhovaného, já pak seděl jsem zděšený, až do oběti večerní.
4 Então foram reunidos a mim cada um que tremia diante das palavras do Deus de Israel, por causa da transgressão daqueles que haviam sido levados embora; e sentei-me atônito até o sacrifício da tarde.
5 Ale v čas oběti večerní vstal jsem od trápení svého, maje na sobě roucho roztržené i plášť svůj, a klekl jsem na kolena svá, rozprostíraje ruce své k Hospodinu Bohu svému.
5 E diante do sacrifício da tarde eu me levantei da minha tristeza; e tendo rasgado as minhas vestes e o meu manto, cai sobre os meus joelhos, e estendi as minhas mãos ao SENHOR meu Deus,
6 A řekl jsem: Bože můj, stydím se a hanbím pozdvihnouti, Bože můj, tváři své k tobě; nebo nepravosti naše rozmnožily se nad hlavou, a provinění naše vzrostlo až k nebi.
6 e disse: Ó meu Deus, estou envergonhado e confuso ao erguer o meu rosto a ti, meu Deus; porque as nossas iniquidades estão aumentadas sobre a nossa cabeça, e a nossa transgressão cresceu até os céus.
7 Ode dnů otců našich u veliké jsme vině až do tohoto dne, a pro nepravosti naše vydáni jsme my, králové naši i kněží naši v ruku králů zemí pod meč, v zajetí a v loupež, a v zahanbení tváři, tak jakž se to nyní děje.
7 Desde os dias dos nossos pais nós temos estado em uma grande transgressão até este dia; e por causa das nossas iniquidades nós, os nossos reis, e os nossos sacerdotes, fomos entregues na mão dos reis das terras, à espada, ao cativeiro, e ao despojo e à confusão de rosto, como é neste dia.
8 Teď pak rychle stala se nám milost od Hospodina Boha našeho, že zanechal nám ostatků, a dal nám obydlí na místě svatém, aby osvítil oči naše Bůh náš, a dal nám maličké povydchnutí od služby naší.
8 E, agora, por um breve momento se manifestou a graça da parte do SENHOR nosso Deus, para deixar com que um remanescente nosso escape, e para nos dar um prego no seu santo lugar, para que o nosso Deus possa alumiar os nossos olhos, e nos dar um pouco de reavivamento à nossa servidão.
9 Nebo ač jsme byli služebníci, však nenechal nás Bůh náš v porobě naší, ale naklonil k nám milostí krále Perské, dav nám život, abychom vyzdvihli dům Boha našeho, a zase obnovili pustiny jeho, nýbrž ohradil nás v Judstvu a v Jeruzalémě.
9 Porque nós éramos servos; todavia o nosso Deus não nos abandonou em nossa servidão, mas tem estendido misericórdia a nós à vista dos reis da Pérsia, para nos dar um reavivamento, para estabelecer a casa do nosso Deus, e para reparar as suas desolações, e para nos dar uma muralha em Judá e em Jerusalém.
10 Nyní tedy což díme, ó Bože náš, po těch věcech, poněvadž jsme opustili přikázaní tvá,
10 E agora, ó Deus nosso, o que diremos depois disto? Porque abandonamos os teus mandamentos,
11 Kteráž jsi vydal skrze služebníky své proroky, řka: Země ta, do kteréž jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země nečistá, pro nečistotu národů těch zemí, pro ohavnosti jejich, kterýmiž ji naplnili všudy naskrze v nečistotě své.
11 os quais tu tens ordenado pelos teus servos, os profetas, dizendo: A terra, à qual vós ides possuir, é uma terra imunda com a imundície dos povos das terras, com as suas abominações, que a encheram de uma extremidade à outra com a sua impureza.
12 Protož nyní dcer vašich nedávejte synům jejich, a dcer jejich nebeřte synům vašim, a nehledejte pokoje jejich a dobrého jejich, až na věky, abyste se zmocnili, a jedli dobré věci země, a k dědičnému vládařství zanechali ji synům svým až na věky.
12 Agora, portanto, não deis as vossas filhas aos filhos deles, nem tomeis as suas filhas para os vossos filhos, nem busqueis a paz ou as suas riquezas para sempre; para que vós possais ser fortes, e comais o bom da terra, e a deixeis por herança para os vossos filhos para sempre.
13 Po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, Bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,
13 E depois de tudo o que nos tem sucedido por causa das nossas más obras, e por causa da nossa grande transgressão, vendo que tu, nosso Deus, tens-nos castigado menos do que merecem as nossas iniquidades, e tens-nos concedido tamanho livramento como este;
14 Opět-liž bychom rušiti měli tvá přikázaní, a přízniti se s národy těmito ohavnými? Zdaliž bys se zůřivě nehněval na nás, až bys nás do konce vyhladil, tak že by žádný nezůstal a neušel?
14 deveríamos voltar a violar os teus mandamentos, e a aparentar-nos com os povos destas abominações? Não ficarias tu irado conosco até teres nos consumido, de modo que não haveria remanescente, nem quem escapasse?
15 Hospodine Bože Izraelský, ty jsi spravedlivý; nebo jsme pozůstali ostatkové, jakž se to vidí dnešního dne. Aj, my jsme před tebou s proviněním svým, ač bychom neměli postavovati se před tváří tvou pro věci takové.
15 Ó SENHOR Deus de Israel, tu és reto; porque nós permanecemos ainda escapos, como é neste dia; eis que estamos diante de ti em nossas transgressões; porquanto não podemos estar na tua presença, por causa disto.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Esdras 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.