Atos 19
Bible Kralicka (CZBKR) vs AAI
1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
1 Apollos Corinth ma’am ana veya Paul tafaram ta ta oyaw wanane run tit remor na Ephesus tit. Nati’imaim bai’ufununayah sabuw afa titaurih.
2 Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
2 Naatu bai’ufununayah ibatiyih, “Kwabitumatum ana maramaim Anun kakafiyin re iwani?” Hiya’afut hio, “Aki nati Anun Kakafiyin ana tur men kafa’imo hio anowar.” |alt="map" src="Pauljr3.tif" size="col" ref="Acts 19.2"
3 On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
3 Basit Paul ibatiyih, “Bo kwa bapataito i menatan kwabai?” Hiya’afut hio, “John Baptist nowan.”
4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
4 Paul iuwih eo, “John ana bapataito i dogor baikitabiren kakafih hibihamiyen isan. Naatu orot ta wabin Jesu i ufunamaim nan baitutumin isan iuwih.
5 Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
5 Tur iti na’atube eo hinonowar ufunamaim etei Regah Jesu wabinamaim bapataito hibai.
6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
6 Naatu Paul uman tafah yara’aten yoyoban ana veya Anun Kakafiyin re iwanih menah botabir tur ta ta hio naatu tur Godane nan hi’orerereb.
7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
7 Orot nah etei i 12 iti kou’ay wanawanan.
8 Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
8 Paul Kou’ay Bar run itafofor sumar tounu wanawanan sabuw bairi hio, God ana aiwob isan sabuw iuwih dogoroh rouw tafofofor.
9 A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
9 Baise sabuw afa dogoroh fokar, men kafa’imo hikok boro hititumatum naatu bebeyanamaim Regah ana ef gewasin isan tur kakafih maiyow hi’o. Basit Paul ihamiyih naatu bai’ufununayah buwih bairi hin. Veya matan yimo Tyrannus ana bai’obaiyen efanamaim ma bi’obaibiyih.
10 A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
10 Iti na’atube ma sinaf kwamur rou’ab sawar, naatu sabuw etei nati Asia wanawanan Jew naatu Ufun Sabuw etei Regah ana tur hinowar.
11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
11 Paul wanawananamaim God ina’inan fokarih maiyow sisinaf.
12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
12 Paul ana agesaf naatu ana faifuw i biyan gubamin hibai hin sawusawuwih biyah hiyayanowahih i hiyayawas naatu afiy kakafih auman i hibibihir.
13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
13 Jew sabuw afa bar merar ta ta hirun hitit sabuw iyab biyahimaim afiy kakafih hitar sumih hima’am Regah Jesu wabinamaim hinununih. Naatu hai tur i iti na’atube hio, “Demon kakafih hinununih seven Paul ana orot wabin Jesu isan ebibinan i wabinamaim kwa abi’a’ari kwatit!”
14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
14 Naatu Jew hai Firis Gagamin wabin Skeva natunatun etei seven i iti na’atube auman hisisinaf.
15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
15 Baise afiy kakafin iuwih eo, “Jesu i ayu aso’ob naatu Paul auman i ayu aso’ob, bo kwa iyab?”
16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
16 Naatu orot nati afiy kakafih hiwan ma’am misir bow yow tar, hai faifuw seb nunih ufun hitit segar biyah ererara ana bar hihamiy hibihir.
17 A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
17 Jew sabuw etei naatu Ufun Sabuw etei iyab nati Ephesus wanawanan hima’am iti tur hinonowar ana veya, etei yah birubir fafar, naatu Regah Jesu Keriso wabin bora’ara’aten gagamin maiyow hitin.
18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
18 Sabuw moumurih na’in iyab hina bai’ufununayah himamatar bebeyanamaim hitit abisa kakafin hisisinaf isan etei hi’e’en.
19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
19 Sabuw moumurih na’in iyab hikwerakwer hai buk hibow hina hibutuw naatu sabuw etei matahimaim hi’afusar. Naatu buk ta’ita’imon hai baiyan hibiyab i 50,000 drachma ana fofonin. Paul Efasis hai kwerakwer buk hi’afusar bat i’itah|alt="Paul watching Ephesians burn books" src="cn02003B.tif" size="col" loc="Act 19.19" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="19.19"
20 Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
20 Sinaf fairih iti himamataramaim Regah ana tur tasasar tit naatu busuruf ra’at ana fair bai yen.
21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
21 Sawar iti himamatar ufunamaim Paul ana not bogaigiwas Akaiya naatu Masedonia tafaram hairi wanawanahiwat remor na. Naatu na Jerusalem titamih ana not bogaigiwas eo, “Iti tafaram anabinanawan ufunamaim ayu boro anan Rome ana’itin.”
22 I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
22 Basit ana baibais orot rou’ab Timothy, Erastus hairi iyafarih hin Masedonia wanawanan hima, i baise veya au gagaminaka Asia wanawanan imaim ma.
23 Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
23 Nati ana veya’amaim yare kakafin anababatun Ephesus wanawanan matar, anayabin Regah ana Ef isan.
24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
24 Orot wabin Demetrius silver imaim sawar ebu’ur temamatar i nati’imaim ma’am. Iti orot i god babin wabin Artemis ana kwafiren gagamin ana yumatabe, silver amaim bu’ur sabuw hitotobon. Naatu nati bowabowamaim kabay gagamin maiyow bai ana sabuw isah rur.
25 Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
25 Basit ana bowayah etei e’af ayuwih naatu sabuw afa i bairi hai bowabow ta’imon auman e’af hiru’ay iuwih eo “Au sabuw kwanaso’ob, ata bowabow iti’imaim kabay gagamin tatain erur.
26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
26 Naatu boun iti orot Paul abisa esisinaf i kwa taiyuw matamaim kwa’itin naatu tainimaim kwanonowar, god orot umahimaim tibiwa’an i men kafa’imo godamih.” Tur iti na’atube eo i orot babin moumurih maiyow yah ikitabir. Iti sawar i men Ephesus wanawanan akisin emamatar, baise Asia wanawanan etei kafa’imo nisawar.
27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
27 Iti ata bowabow i kakafin wanawanan run naatu ata bowabow wabin boro na’af, men wabit akisin na’af, baise god babin Artemis ana kwafiren bar gagamin auman boro yabin en namatar. Naatu sabuw nati Asia wanawanan, naatu tafaram wanawanan sabuw etei iti god babin hikakafiy hikwakwafir boro nuhih nabur.”
28 To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
28 Sabuw hiru’ay hima iti tur hinonowar higagamat himisir hiwow hio, “Ephesus ana god Artemis akisinamo i turobe gagamin.”
29 I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
29 Basit nati bar merar gagamin wanawanan uruw ra’at, na hibuyuw ne hibuyuw hinunuw. Masedonia orot rou’ab Gaius Aristakus hairi Paul bairi hinanawan hinan hibuwih hinunuw hin sabuw hai rou’ay efan gagaminamaim hitit.
30 Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
30 Paul akisin i kok sabuw nahimaim tatit, baise bai’ufununayah hi’otan.
31 Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
31 Nati tafaram wanawanan hai orot gagamih, iyab Paul ana ofonah auman tur hiyafar hifefeyan men hikok boro tan kou’ay ana efan gagaminamaim yumatan ta’ototait.
32 A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
32 Nati ana veya’amaim kou’ay ana efanamaim uruw i na’at, sabuw afa nati’imaim i tur ta hiwow hio, sabuw afa ni’imaim ibo tur ta hiwow hio. Naatu sabuw au moumurihika i men kafai hiso’ob aisim hina iti kou’ayamaim hitit.
33 Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
33 Naatu Jew sabuw afa Alexander hibonawiy hitit nahine bat, naatu sabuw afa roube’aten tur hitin, imaibo Alexander umanamaim sabuw rutanih awah fot naatu i taiyuwin wasfafarin isan ana tur eo.
34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
34 Baise nati veya’amaim i hi’inan Alexander i Jew orot, imih sabuw etei au ta’imon hiwow sawar ta’imon isan hio inan hours rou’ab sawar. “Ephesus ana god Artemis akisinamo i turobe Gagamin!”
35 A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
35 Inan yomaninamaim bar merar ana kirumayan sabuw rou’ay gagamin eotatanih inan nuwarob e’afuw basit eo, “Ephesus ana orot ana babin! Sabuw etei hiso’ob Ephesus bar merar i god gagamin Artemis ma’uh ema’am. Iti kabay kakafiyin marane hea’obow re’er boun iti inu’in auman ma’uh ema’am.
36 A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
36 Iti sawar i boro men yait ta nayaubamih, isan imih kwa yate enub kwamare naatu men abisa ta nota’e mata nakabiy kwanasinafumih.
37 Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
37 Kwa iti orot kwabow kwana ai’itih i men Tafaror Bar ana sawar ta hi’afiy o ata god babin isan tur kakafih hi’omih.
38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
38 Baise Demetrius ana bowayah orot bairi orot babin isan hai gamin tur afa hinama’am na’at, ata orot gagamih tur nowarayah i tema’am. Naatu tur nowar yababan yabaituturin isan ana efan i bobotawiyin inu’in boro hinan imaim hiyabaitutur.
39 Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
39 Baise yababan tur gagaminaka omih na’at i kwanan Kou’ay Bar gagaminamaim orot tur nowarayah matahimaim a yababan kwanaorereb tur nowarayah boro hinayabunei.
40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid.
40 Naatu boun hibubuyuw isan hina’af tanarun hinabibatiy boro tanao kwanekwan, anayabin tur ana’an it men taso’ob naatu it men karam boro asir tanao tanifufuwen.”
41 **
41 Iti eo ufunamaim, sabuw iuwih hai ubar hin.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.