Romanos 1

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 'Úú Pablo 'úú ní 'úú dichíí'vɛ̄ Señor Jesucristo. Ndyuūs yaa'ví yā 'úú ni ndɛɛvɛ́ yā 'úú. Ní dichó'o yā 'úú chi cuuví apóstol chi candɛɛ́ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chi nduudu yeⁿ'e evangelio yeⁿ'e chi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ.
1 Eu, Paulo, escravo de Cristo Jesus, chamado para ser apóstolo e enviado para anunciar as boas-novas de Deus, escrevo esta carta.
2 Ndyuūs ní caⁿ'a yā n'deee n'dáí tiempo chi 'āā chó'ōo chi ca'a yā evangelio chí nduudu cuaacu chi nadanguáⁿ'ai yā taachi profetas ngaⁿ'á yā yeⁿ'ē. Ní dingúuⁿ yā na libro yeⁿ'e Dendyuūs yeⁿ'ē chúū.
2 Deus prometeu as boas-novas muito tempo atrás nas Escrituras Sagradas, por meio de seus profetas.
3 Nduudu 'cūū chi evangelio ní yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi Daiya Dendyuūs. Cristo ní ndāa yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū cuerpo tan'dúúcā s'uuúⁿ cáávā na ndaata yeⁿ'ē rey David.
3 Elas se referem a seu Filho, que, como homem, nasceu da linhagem do rei Davi,
4 Ní cucááva Espíritu chi n'dai taavi yeⁿ'e Cristo, Cristo dicuaacú yā chí Daiyá Ndyuūs ndúúcū poder yeⁿ'é Ndyuūs chi ch'ɛɛtɛ taavi ca taachi nducuéeⁿ yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā.
4 e, quando o poder do Espírito Santo o ressuscitou dos mortos, foi demonstrado que ele era o Filho de Deus. Ele é Jesus Cristo, nosso Senhor.
5 Ní cáávā Cristo miiⁿ Ndyuūs tee yā 'aama favor 'úú ti dicho'ó yā 'úú chi 'úú cuuvi apóstol yeⁿ'é yā cáávā chi duuchi Cristo. Ní cáávā chi 'úú cuuvi 'cuuⁿ'míⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē nación táácā cuuvi cu'téénu yā Ndyuūs. Ní 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e yā.
5 Por meio dele recebemos a graça e a autoridade, como apóstolos, de chamar os gentios em toda parte a crer nele e lhe obedecer, em honra de seu nome.
6 Ní ndís'tiī ní yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo caati Ndyuūs yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é Cristo ndís'tiī.
6 E vocês estão entre esses gentios chamados para pertencer a Jesus Cristo.
7 'Úú idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e nducyáácá ndís'tiī chi snée nī na yáāⁿ Roma, ndís'tiī chi Ndyuūs neⁿ'e yā ní yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuví yeⁿ'é yā ndís'tiī. Neⁿ'é chi Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo tée yā ndís'tiī vaadī n'dai ca yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diīiⁿ yeⁿ'é yā.
7 Escrevo a todos vocês que estão em Roma, amados por Deus e chamados para ser seu povo santo. Que Deus, nosso Pai, e o Senhor Jesus Cristo lhes deem graça e paz.
8 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ca'á gracias Ndyuūs cáávā Jesucristo cucáávā nducyaaca ndís'tiī caati 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ iⁿ'yeeⁿdī ch'iindiveéⁿ yā tan'dúúcā chi ndís'tiī i'téénū nī Jesucristo ní ngaⁿ'á yā yeⁿ'e ndís'tiī.
8 Antes de tudo, quero dizer que, por meio de Jesus Cristo, agradeço a meu Deus por todos vocês, pois sua fé nele é comentada em todo o mundo.
9 'Úú ndúúcū nuuⁿmaⁿ staavā yeⁿ'é dichii'vɛ́ Ndyuūs. Ní candɛɛ́ nduudu ngai yeⁿ'e evangelio yeⁿ'e Daiyá yā. Ndyuūs deenú yā chi 'úú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ nan'gaacú yeⁿ'e ndís'tiī ní taachí ngaⁿ'āngua'á ní ngaⁿ'āngua'á cucáávā ndís'tiī.
9 O Deus a quem sirvo em meu espírito, anunciando as boas-novas a respeito de seu Filho, sabe como nunca deixo de me lembrar de vocês
10 Ní ngiicá Ndyuūs chi nduuti chi neⁿ'é yā chi tée yā lugar 'úú chi tiempo 'cūū cuuví ndaá nanááⁿ ndís'tiī.
10 em minhas orações, sempre pedindo, se for da vontade de Deus, uma oportunidade de ir vê-los.
11 Neⁿ'e cá snaáⁿ ndís'tiī ní cunneé ndís'tiī ndúúcū Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi cu'téénu cá nī ní 'íícú ndís'tiī diitūu 'cuɛɛtinée nī ndúúcū chi i'téénu nī.
11 Desejo muito visitá-los, a fim de compartilhar com vocês alguma dádiva espiritual que os ajude a se fortalecerem.
12 Ní 'íícú ndís'tiī ndúúcū 'úú ca'á díítuu yú 'aama yú taama yú ndúúcū chi i'téénu yú ti daama daama i'téénu yú.
12 Quando nos encontrarmos, quero encorajá-los na fé, e também quero ser encorajado por sua fé.
13 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, neⁿ'é chí cádiinuuⁿ ndís'tiī chi neené n'deee cuuví neⁿ'é chií n'diichí ndís'tiī naati ndii mááⁿ nguɛ́ɛ́ ngii chí chií. Neⁿ'é n'diichí ndís'tiī caati tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'e cosecha 'tiicá ntúūⁿ ndís'tiī cuuvi tan'dúúcā n'gui'i yeⁿ'e cosecha yeⁿ'e ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é caati 'tíícā vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'é nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
13 Quero que saibam, irmãos, que muitas vezes planejei visitá-los, mas até agora fui impedido. Meu desejo é trabalhar entre vocês e ver frutos espirituais como tenho visto entre outros gentios,
14 Ní 'úú cánéé chi cunneé 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e ndaata yeⁿ'é ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones, 'iiⁿ'yāⁿ chi deenu ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenū.
14 pois sinto grande obrigação tanto para com os gregos como os bárbaros, tanto para com os instruídos como os não instruídos.
15 Ni 'tiicá ntúūⁿ 'úú caneé listo chi caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio chi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caaⁿ'máⁿ nanááⁿ ndís'tiī chi snee nī na yáāⁿ Roma.
15 Por isso, aguardo com expectativa para visitá-los, a fim de anunciar as boas-novas também a vocês, em Roma.
16 Ní nguɛ́ɛ́ 'cuinaáⁿ chi caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio ti nduudu miiⁿ ní poder yeⁿ'é Ndyuūs. Ní nanguaⁿ'āī nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Cristo, vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi judío s'eeⁿ. 'Tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel.
16 Pois não me envergonho das boas-novas a respeito de Cristo, que são o poder de Deus em ação para salvar todos os que creem, primeiro os judeus, e também os gentios.
17 Ní nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio mííⁿ ní n'giⁿ'i chi Ndyuūs ní diiⁿ yā aceptar s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ cáávā chi i'téénu yú Jesucristo, ni dámaaⁿ cáávā chí i'téénu yú Jesucristo. 'Tíícā canee nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs: 'Iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā aceptar chi cuuvi yeⁿ'é yā, 'cuɛɛtineé yā cucáávā chi i'téénu yā.
17 As boas-novas revelam como Deus nos declara justos diante dele, o que, do começo ao fim, é algo que se dá pela fé. Como dizem as Escrituras: “O justo viverá pela fé”.
18 Déénu yú chi Ndyuūs ca'á yā castigo chi neené díítūu nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní cucáávā nuuⁿndi yeⁿ'é yā nguɛɛ n'gúúⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ cuuví deenú yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Castigo yeⁿ'é yā ngíícá ndíí na va'ai chɛɛti nguuvi.
18 Assim, Deus mostra do céu sua ira contra todos que são pecadores e perversos, que por sua maldade impedem que a verdade seja conhecida.
19 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi deenu n'dáí yā cuuvi cadíínuuⁿ yā chí yeⁿ'e Ndyuūs caati Ndyuūs ch'íⁿ'í yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chuū.
19 Sabem a verdade a respeito de Deus, pois ele a tornou evidente.
20 Dendu'ū chi yeⁿ'é Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú cuuvi déénu yú cucáávā nducuéⁿ'ē chi Ndyuūs din'dái yā ndúúcū poder yeⁿ'é yā chí 'áámá cānee. Ní chuū cuuví snaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndii tiempo chi Ndyuūs din'dái yā iⁿ'yeeⁿdī. Ní deenú yā chi Ndyuūs ní Ndyuūs nuuⁿmáⁿ cuaacu. Ní nguɛ́ɛ́ cuuví caaⁿ'máⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ cuuví n'diichí yā Ndyuūs.
20 Por meio de tudo que ele fez desde a criação do mundo, podem perceber claramente seus atributos invisíveis: seu poder eterno e sua natureza divina. Portanto, não têm desculpa alguma.
21 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'diichí yā Ndyuūs naati nguɛ́ɛ́ chí'tēēnu yā Ndyuūs miiⁿ chí ch'ɛɛtɛ yā ní nguɛ́ɛ́ ca'á yā gracias Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ 'tíícā diíⁿ yā. Naati nadicádíínuuⁿ yā yeⁿ'e dendu'u chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi yeⁿ'e maāiⁿ. Ní cáávā chi necio yā ch'ɛɛtinée yā na maāiⁿ.
21 Sim, eles conheciam algo sobre Deus, mas não o adoraram nem lhe agradeceram. Em vez disso, começaram a inventar ideias tolas e, com isso, sua mente ficou obscurecida e confusa.
22 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngaⁿ'a yā chi deenu ca yā naati diíⁿ yā chi tonto yā.
22 Dizendo-se sábios, tornaram-se tolos.
23 Ní n̄'daáⁿ yā vaadī dɛɛvɛ ngii yeⁿ'é Ndyuūs chi canduuchí yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ cáávā santos ídolos o imágenes chi idin'dái 'iiⁿ'yāⁿ, santos chi tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí. 'Tíícā santos miiⁿ ndúúcū ídolos yeⁿ'e 'yáádā, ndúúcū ídolos yeⁿ'ē cúú ndúúcū ídolos yeⁿ'ē 'iiti chi cuūuⁿ cá'a tī.
23 Trocaram a grandeza do Deus imortal por imagens de seres humanos mortais, bem como de aves, animais e répteis.
24 Ní cáávā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ni nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā tuumicadíínuuⁿ yā ní Ndyuūs s'neéⁿ yā chi diíⁿ yā dendú'ū chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi neⁿ'e diiⁿ cuerpo yeⁿ'é yā. Ní diíⁿ yā ndúúcū cuerpo yeⁿ'é yā nguááⁿ maáⁿ yā dendu'ū chí vaadī 'cuíínuúⁿ.
24 Por isso, Deus os entregou aos desejos pecaminosos de seu coração. Como resultado, praticaram entre si coisas desprezíveis e degradantes com o próprio corpo.
25 Ní diíⁿ yā 'túúcā ti nguɛ́ɛ́ i'téénú yā nduudu cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs ti i'téénu yā nduudu yaadi. Ní dich'ɛɛtɛ́ yā dendu'ū chi Ndyuūs din'dái yā naati nguɛ́ɛ́ dich'ɛɛtɛ́ yā maáⁿ Ndyuūs chi din'dái yā dendu'ū. Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ canéé chi dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. 'Tíícā canee chi diíⁿ yā.
25 Trocaram a verdade sobre Deus pela mentira. Desse modo, adoraram e serviram coisas que Deus criou, em lugar do Criador, que é digno de louvor eterno! Amém.
26 Ní cáávā chi diíⁿ yā 'tuucā Ndyuūs diíⁿ yā chi'nééⁿ maáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā dendu'ū chi nguɛɛ n'daacā chi 'cuináaⁿ yā. Ní n'daataá s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū saⁿ'a naati caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá ní diíⁿ yā tan'dúúcā chi ch'iindivaacú yā ndúúcū vi'ī.
26 Por isso, Deus os entregou a desejos vergonhosos. Até as mulheres trocaram sua forma natural de ter relações sexuais por práticas não naturais.
27 'Tiicá ntúūⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá naati caⁿ'á yā ndúúcū saⁿ'ā ni diíⁿ yā tan'dúúcā chi ch'iindivaacú yā ndúúcū vi'ī. Diíⁿ yā nguaaⁿ maáⁿ yā cosas chi vaadī 'cuíínūuⁿ ní sta'á yā castigo na cuerpo yeⁿ'é yā yeⁿ'e chi nguɛɛ n'daacā chi diíⁿ yā.
27 E os homens, em vez de ter relações sexuais normais com mulheres, arderam de desejo uns pelos outros. Homens praticaram atos indecentes com outros homens e, em decorrência desse pecado, sofreram em si mesmos o castigo que mereciam.
28 Ní cáávā chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā ntiinaáⁿ yā Ndyuūs, Ndyuūs chi'néeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā. Ní diíⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ canee chi diíⁿ yā.
28 Uma vez que consideraram que conhecer a Deus era algo inútil, o próprio Deus os entregou a um inútil modo de pensar, deixando que fizessem coisas que jamais deveriam ser feitas.
29 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nééné nadacadiinúúⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi nguɛɛ n'daacā. Ní caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá o saⁿ'ā chi nguɛɛ yeⁿ'e yā. Ní neené yaadiī'yá yā ní diíⁿ yā cosas yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní neⁿ'é yā dendú'ū chi nguɛɛ yeⁿ'e yā. Ní neene idiíⁿ yā cosa chi nguɛɛ n'daacā ti neⁿ'e yā diiⁿ yā 'tíícā. Ní neené nngueé yā. Ní n'giiⁿ'núⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní neené n'gɛɛcu cheendí yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ, ní nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nééné nguɛɛ n'daacā staava yeⁿ'é yā. Ní neené n'gɛɛcu cheendí yā yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ diiⁿ yā yeⁿ'e chi nguɛɛ n'daacā.
29 A vida deles se encheu de toda espécie de perversidade, pecado, ganância, ódio, inveja, homicídio, discórdia, engano, malícia e fofocas.
30 Ngaⁿ'á yā yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ n'daacā yeⁿ'e taama yā. Nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā Dendyuūs. Ngaⁿ'á yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē s'uuúⁿ ní ngii 'cuináāⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē s'uuúⁿ. Maáⁿ yā dich'ɛɛtɛ́ yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní idiyaadí taaví yā ní nadacadíínuuⁿ yā cosa chí ngai chi nguɛɛ n'daācā. Ní nguɛ́ɛ́ i'téénu yā yeⁿ'ē chɛɛcú yā yeⁿ'e chiida yā.
30 Espalham calúnias, odeiam a Deus, são insolentes, orgulhosos e arrogantes. Inventam novas maneiras de pecar e desobedecem a seus pais.
31 Nguɛ́ɛ́ itúúmícádíínuuⁿ yā, nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā chi ngāⁿ'a yā chi diíⁿ yā. Nguɛ́ɛ́ idinéⁿ'e yā 'iiⁿ'yāⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ 'áárá chí ngaⁿ'a yā chi nadach'ɛɛcú yā yeⁿ'e yā. Ní nguɛ́ɛ́ ya'āī 'iinú yā 'iiⁿ'yāⁿ.
31 Não têm entendimento, quebram suas promessas, não mostram afeição nem misericórdia.
32 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nééné déénu yā chí Ndyuūs ngaⁿ'a yā chi canéé chi diiⁿ yā. Ni déénu yā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ 'tíícā, tuu'mí chí 'cuūvi yā naati icandíícá yā chi idiíⁿ yā 'tíícā. Yeenú taaví yā taachi inaáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā 'tíícā.
32 Sabem que, de acordo com a justiça de Deus, quem pratica essas coisas merece morrer, mas ainda assim continuam a praticá-las. E, o que é pior, incentivam outros a também fazê-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.