Mateus 9

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ sndáa yā na barco, ní cueⁿ'é yā táámá lado yeⁿ'ē nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā ní cueⁿ'e yā ní ndaa yā yáāⁿ vaacú yā.
1 Jesus entrou num barco e atravessou o mar até a cidade onde morava.
2 Tuu'mi ní ndaā nanááⁿ Jesús 'iiⁿ'yāⁿ ní ndɛɛ yā 'áámá saⁿ'ā ndúúcū ca'āī chi in'dúuví cuerpo yeⁿ'e sa. Candúu sa na 'áámá yiivɛ. Taachí Jesús miiⁿ tuumicadíínuuⁿ yā chi saⁿ'ā s'eeⁿ i'téénu sa yeⁿ'é yā, tuu'mi ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'a miiⁿ: Nduuví tiīnú di daiyá. 'Úú 'āā nadach'ɛɛcú nuuⁿndi yeⁿ'ē di.
2 Algumas pessoas lhe trouxeram um paralítico deitado numa maca. Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Anime-se, filho! Seus pecados estão perdoados”.
3 Tuu'mi ní náⁿ'ā saⁿ'ā s'eeⁿ chi ngi'cueeⁿ ley chi snee sa miiⁿ tucá'a sa nadacadíínuuⁿ sa nguaaⁿ maāⁿ sa: Sáⁿ'a 'cūū ní ngaⁿ'a taaⁿ sa contra yeⁿ'e Ndyuūs.
3 Alguns mestres da lei disseram a si mesmos: “Isso é blasfêmia!”.
4 Jesús miiⁿ tuumicádiinuuⁿ yā vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'ē sa ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuvi chi nguɛ́ɛ́ n'daācā inadicádíínuuⁿ nī na staava yeⁿ'e nī?
4 Jesus, percebendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês reagem com tanta maldade em seu coração?
5 ¿Chɛɛ cá chi nguɛ́ɛ́ ngíⁿ'īi chi caaⁿ'máⁿ cuuví sáⁿ'a 'cūū: Nuuⁿndi yeⁿ'ē di nch'ɛɛcū o chi caaⁿ'máⁿ: Ndúcuééⁿ dí ní caaca dí?
5 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se e ande’?
6 'Tíícā ngaⁿ'á chi ndís'tiī cadíínuuⁿ nī chi Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'ē sa na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi nadach'ɛɛcú sa nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Tuu'mi ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā ndúúcū ca'āī chi in'dúuví sá: Nducueeⁿ di ní nta'a di yiivɛ yeⁿ'e di ní cunaⁿ'ā di na vaacu di.
6 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
7 Tuu'mi ní saⁿ'ā miiⁿ ní nducuééⁿ sá ní cúnaⁿ'ā sa na vaacu sa.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'diichí yā chuū cheⁿ'e yiinú yā ní caⁿ'a yā: Dɛ'ɛ chúúcā ch'ɛɛtɛ Dendyuūs chí ca'á yā poder 'cūū saⁿ'ā iⁿ'yeeⁿdí cūū.
8 Ao ver isso, a multidão se encheu de temor e louvou a Deus por ele ter dado tal autoridade aos seres humanos.
9 Jesús cho'ó yā miiⁿ, ní cachiicá yā ní n'diichí yā 'áámá saⁿ'ā chi nguuví sa Mateo. Mateo miiⁿ ní vɛɛ sa na cuarto naachi nadíí'vɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē yáⁿ'āa yeⁿ'e yā. Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā: Díí, cuchíi di caⁿ'ā di nduucú. Ní Mateo miiⁿ nducueeⁿ sa ní cueⁿ'e sa ndúúcū Jesús.
9 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem chamado Mateus sentado onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Mateus se levantou e o seguiu.
10 Taachí Jesús vɛɛ yā na mesa ná va'āī yeⁿ'e Mateo miiⁿ, hora mííⁿ nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ publicanos chi cobradores chí inn'guɛɛ yā yeⁿ'e impuesto ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ nuūⁿndíī ní ndaa yā ní ch'ɛɛ̄tɛ́ yā na mesa ndúúcū Jesús ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā.
10 Mais tarde, na casa de Mateus, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e pecadores.
11 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ fariseos n'diichí yā chuū, caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e Jesús: ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí nge'e maestro yeⁿ'e nī ndúúcū saⁿ'ā publicanos chi cobradores chí inn'guɛɛ yā yeⁿ'e impuesto ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ nuūⁿndíī?
11 Quando os fariseus viram isso, perguntaram aos discípulos: “Por que o seu mestre come com cobradores de impostos e pecadores?”.
12 Taachí Jesús ch'iindiveeⁿ yā chuū, caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngiitā nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā 'aama médico, dámaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chí ngiītā.
12 Jesus ouviu o que disseram e respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes”.
13 Cueⁿ'e nī ní tuumicádiinuuⁿ nī dɛ'ɛ chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs ndúúcū chí neⁿ'ē caaⁿ'maⁿ chi 'tíícā: 'Úú neⁿ'é chi 'iiⁿ'yāⁿ nduuvi ya'āī 'iinú yā ndúúcū vi'ī. 'Úú ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é chi 'caaⁿ'nuⁿ yā 'iiti ní ca'á yā 'iiti tan'dúúcā ofrenda cucáávā 'úú. Ní 'úú ní nguɛ́ɛ́ cuchīi iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chí yaa'ví 'iiⁿ'yāⁿ chi nadacádíínuuⁿ yā chi n'dááca yā ti nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā, naati 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā ní 'íícú ndaacadaamí yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yā.
13 E acrescentou: “Agora vão e aprendam o significado desta passagem das Escrituras: ‘Quero que demonstrem misericórdia, e não que ofereçam sacrifícios’. Pois não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
14 Tuu'mi ní discípulos yeⁿ'e Juan chi chɛɛdínuūⁿniⁿ yā ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: N'diī Jesús, ¿dɛ'ɛ̄ cúúví chí nús'uu ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ fariseos nééné n'deee cuūví nguɛ́ɛ́ nga'diiⁿnúⁿ 'nū ní discípulos yeⁿ'e nī nga'dííⁿnúⁿ yā?
14 Os discípulos de João Batista foram a Jesus e lhe perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar, como nós e os fariseus?”.
15 Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿'Áá cuuví 'cuɛɛtinéé 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū catecai 'cuáīⁿ tinaⁿ'ā taachí caⁿ'á yā naachi n'giindivaacu 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e chí saⁿ'ā chi n'giīndīvaacu miiⁿ canéé sá? Naati ndaá nguuvi chí isaⁿ'ā yeⁿ'e yā ní cuavíi sa yeⁿ'é yā ti 'cuūvī sa; tuu'mi ní nguɛɛ ca'diiⁿnúⁿ yā.
15 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento ficam de luto enquanto festejam com o noivo? Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
16 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cúúví cuta'á yā 'áámá tiinūuⁿ ngai chi nguɛ́ɛ́ naaⁿnu yā chi n'dyaatá yā na catecai ndiicúū yeⁿ'e yā. Nduuti chi 'tíícā diíⁿ yā, caātā ndu'ū tiinūuⁿ ndiicúū. Ní cuuvi ch'ɛɛtɛ ca naachí ndíí nteeⁿ tiīnūuⁿ ndiicúū.
16 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano rasgaria a roupa, deixando um buraco ainda maior.
17 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caaⁿ'yúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ vino ngai chɛ́ɛ́tí bolsa yiiⁿmaⁿ ndiicúū tan'dúúcā chí diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ tiempo chi chó'ōo caati yiiⁿmaⁿ ndiicúū miiⁿ ní cúteeⁿ ní vino miiⁿ ní cungéē. Ní cuuvi ndáí yiiⁿmaⁿ. Caaⁿ'yúⁿ yā vino ngai chɛɛti bolsa yiiⁿmaⁿ ngai; ní cuaví'ī nduu 'uūví n'dáacā canéé yeⁿ'ē.
17 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O couro se arrebentaria, deixando vazar o vinho, e os recipientes velhos se estragariam. Vinho novo é guardado em recipientes novos, para que ambos se conservem”.
18 Taachí Jesús miiⁿ ngaⁿ'a yā ndúúdu 'cūū, 'áámá saⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e yáacū sinagoga ndáa sa nanááⁿ Jesús, ní chiintii'ya sá ní chi'teenu sa. Ní caⁿ'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ: N'diī Jesús, miniiⁿyuⁿ ch'iī daiyá; naati cuchií nī ní cun'duu nī ta'a nī vmnaaⁿ yeⁿ'ē tá ní nnduuchi tá.
18 Enquanto Jesus ainda falava, o líder da sinagoga local veio e se ajoelhou diante dele. “Minha filha acaba de morrer”, disse. “Mas, se o senhor vier e puser as mãos sobre ela, ela viverá.”
19 Ní Jesús nducueeⁿ yā ní cueⁿ'e yā ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā ní ndáa yā ndúúcū saⁿ'ā miiⁿ na vaacu sá.
19 Então Jesus e seus discípulos se levantaram e foram com ele.
20 Tuu'mi ní 'áámá n'daataa chi canéé ndúúcū 'áámá ca'ai, chí ican'dáā yuuúⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'ē tá 'āā ndiichúúví nduūyū ndaa niiⁿnuⁿ tá cuaaⁿ dáámí Jesús. Tuū'vi tá naachí ndɛɛtúú yeⁿ'e catecai Jesús miiⁿ.
20 Nesse instante, uma mulher que havia doze anos sofria de hemorragia se aproximou por trás dele e tocou na borda de seu manto,
21 Ti taⁿ'ā miiⁿ maāⁿ tá nadicádiinuuⁿ tá 'tíícā: Ndúúti chi 'úú tuū'ví dámaaⁿ catecai yā, tuu'mi ní nduūvā yeⁿ'é.
21 pois pensava: “Se eu apenas tocar em seu manto, serei curada”.
22 Tuu'mi ní Jesús nguɛɛcúndii yā ní n'diichi yā táⁿ'ā, ní caⁿ'a yā chii yā táⁿ'ā: Cúúví dítiīnú di, díí daiyá; 'āā nanduuvā yeⁿ'ē di ti i'téénu di 'úú. Hora mííⁿ nūuⁿ táⁿ'ā miiⁿ nánduūvā yeⁿ'ē tá.
22 Jesus se voltou e, quando a viu, disse: “Filha, anime-se! Sua fé a curou”. A partir daquele momento, a mulher ficou curada.
23 Taachí Jesús miiⁿ sndaa yā na va'ai yeⁿ'ē sáⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿ'e yáacū sinagoga tuu'mi ní n'diichí yā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'tiiví yā flauta, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi n'gai yā, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngɛɛcú yā ní snéé yā naachi candíítí tináⁿ'ā.
23 Quando Jesus chegou à casa do líder da sinagoga, viu a multidão agitada e ouviu a música fúnebre.
24 Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Cuvíi nī; ti ta'díí miiⁿ nguɛ́ɛ́ n'dii tá, cyaadu tá. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ch'ííⁿnyuⁿneeⁿ yā Jesús miiⁿ.
24 “Saiam daqui!”, disse ele. “A menina não está morta; está apenas dormindo.” Os que estavam ali riram dele.
25 Taachi tun'dáa yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chɛɛti va'āī, Jesús ndaa yā va'āī ní sta'á yā ta'ā n'daataa 'lííⁿ miiⁿ, ní n'daata 'lííⁿ miiⁿ ní nducueeⁿ tá.
25 Depois que a multidão foi colocada para fora, Jesus entrou e tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Chuū chí diiⁿ Jesús ní ndōō fama miiⁿ nuuⁿmaⁿ ná yáāⁿ naachí chiī chuū.
26 A notícia desse milagre se espalhou por toda a região.
27 Taachi Jesús cho'ó yā yeⁿ'ē miiⁿ, ní 'uuvī saⁿ'ā chi ngueenááⁿ can'dáa sa 'iiⁿ'yāⁿ. 'Cai yiicú sá ní caⁿ'a sa: N'dií Daiya David, cunéé ya'ai 'iinu nī nús'uu.
27 Depois que Jesus saiu dali, dois cegos foram atrás dele, gritando: “Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
28 Taachi Jesús cueⁿ'é yā ndaa yā na va'ai tuu'mi ní ndaa ndúú 'uūvī saⁿ'ā ngueenááⁿ miiⁿ nanááⁿ Jesús. Jesús caⁿ'a yā chiī yā saⁿ'ā s'eeⁿ: ¿'Áá i'téénu nī chi 'úú cuuvi diíⁿ chi nanduūvā yeⁿ'é nī? Saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a sa: 'Tíícā Señor.
28 Quando Jesus entrou em casa, os cegos se aproximaram, e ele lhes perguntou: “Vocês creem que eu posso fazê-los ver?”. “Sim, Senhor”, responderam eles.
29 Tuu'mi ní Jesús tuū'ví yā nduutinááⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: 'Tíícā cuuví tan'dúúcā chi i'téénu nī yeⁿ'é.
29 Ele tocou nos olhos dos dois e disse: “Seja feito conforme a sua fé”.
30 Nduutinááⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ ní n'guaaⁿ ní nduuvā yeⁿ'ē sa. Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā s'eeⁿ: Nguɛ́ɛ́ ca'a nī chi cadíínúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e chuū.
30 Então os olhos deles se abriram e puderam ver. Jesus os advertiu severamente: “Não contem a ninguém”.
31 Naati saⁿ'ā s'eeⁿ ní cueⁿ'e sa núúⁿmáⁿ ná yáⁿ'āa miiⁿ, ní caⁿ'a sa nducuéⁿ'ē chí Jesús miiⁿ diíⁿ yā.
31 Eles, porém, saíram e espalharam sua fama por toda a região.
32 Taachi Jesús ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nan'daa yā na va'ai miiⁿ, ndaa saⁿ'ā s'eeⁿ nanááⁿ Jesús ní ndɛ́ɛ sa 'áámá 'díi'mī chi canee sa ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ.
32 Quando partiram, foi levado a Jesus um homem que não conseguia falar porque estava possuído por um demônio.
33 Ní taachi Jesús miiⁿ tun'dáa yā espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūūⁿ miiⁿ, tuu'mi ní 'díí'mi miiⁿ ní chíí caⁿ'a sa. 'Iiⁿ'yāⁿ ní cheⁿ'e yiinú yā ní caⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́ in'diichí dendu'ū chi 'túúcā nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Israel.
33 O demônio foi expulso e, em seguida, o homem começou a falar. As multidões ficaram admiradas. “Jamais aconteceu algo parecido em Israel!”, exclamavam.
34 Naati 'iiⁿ'yāⁿ fariseos caⁿ'a yā: Saⁿ'ā miiⁿ ní tun'dáa sa espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ cáávā saⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ.
34 Os fariseus, contudo, disseram: “Ele expulsa demônios porque o príncipe dos demônios lhe dá poder”.
35 Jesús cachiica yā nuuⁿmáⁿ na yáāⁿ n'gɛɛtɛ ndúúcū yaāⁿ n'gaiyáā, ní ngi'cueeⁿ yā na yáacū sinagogas yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel. Ní ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'ē naachí Ndyuūs ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē naaⁿ ca'ai yeⁿ'e yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ya'ai yeⁿ'é yā.
35 Jesus andava por todas as cidades e todos os povoados da região, ensinando nas sinagogas, anunciando as boas-novas do reino e curando todo tipo de enfermidade e doença.
36 Ní taachi Jesús n'diichi yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, tuu'mi ní yá'ai 'iinú yā caava 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, ti iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndicúúnu yā ni snée yā tan'duucā 'iiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ du'ū chi idiiⁿ cuidado 'iiti. 'Tiicá yā.
36 Quando viu as multidões, teve compaixão delas, pois estavam confusas e desamparadas, como ovelhas sem pastor.
37 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ngíí yeⁿ'ē nééné n'deēe chi diiⁿ yú cosechar naati 'iiⁿ'yāⁿ chí idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ nguɛ́ɛ́ 'yaaⁿ yā.
37 Disse aos discípulos: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Cáávā chuū cáácá nī Ndyuūs chí vɛ́ɛ́ cosecha yeⁿ'e yā chí dicho'ó yā mozos ní nadidáámá yā cosecha yeⁿ'é yā.
38 Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.