Mateus 6
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī dendu'ū chi n'daācā yeⁿ'e yaācū nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ caati snaaⁿ yā chí diiⁿ nī chi nadacadiinúúⁿ yā chi ndís'tiī ní n'daāca nī. Nduuti chi 'túúcā idiíⁿ nī, tuu'mi ní Ndyuūs Chiida yú nguɛ́ɛ́ tée yā chi cuuvi yeⁿ'e nī yeⁿ'ē chi diíⁿ nī taachi ndaa nī ná va'ai chɛɛti nguuvi.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Taachi ndís'tiī ca'a nī ofrenda yeⁿ'e nī, nguɛ́ɛ́ diīⁿ yuudú nī níícú nguɛ́ɛ́ cuuvi cadíínuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. 'Tíícā idiiⁿ náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi 'uūvī naaⁿ 'uūvī cheendí yā taachi snée yā na yaācū sinagoga ndúúcū na cuaaⁿ cyúúní. Ní 'íícú 'iiⁿ'yāⁿ ní cuuvi snaaⁿ yā ní caaⁿ'maⁿ yā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nn'dai yā. Cuaacu nííⁿnyúⁿ 'úú ngaⁿ'á ngīi ndís'tiī, chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní vɛɛ chi 'āā ndaāca yā yeⁿ'e chi diiⁿ yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Taachi ndís'tiī ní ca'á nī cosas chi inneé nī 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā, nguɛɛ ca'a nī chi tuumícádiinuuⁿ ta'ā 'cueé nī chi diiⁿ tá'ā cuaacú nī.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 'Tíícā ca'a n'de'éí nī cosas miiⁿ yeⁿ'e nī ní 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ cuuvi snaaⁿ yā; 'íícú Chiida yú chi cánéé ná va'ai chɛɛti nguuvi inaáⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'diichi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní Chiida yú tée yā chi cuuvi yeⁿ'e nī nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Taachi ndís'tiī caaⁿ'maⁿngua'á nī, nguɛ́ɛ́ díiⁿ nī tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chí 'uūvī naaⁿ 'uūvī cheendí yā, caati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ inee yiinú yā chi n'gɛɛtíndii yā na yaācū sinagogas ndúúcū cuaaⁿ cyúúní ní 'íícú 'iiⁿ'yāⁿ ní snaaⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'āā vɛ́ɛ́ chí cuuvi yeⁿ'é yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Ndís'tiī, taachi caaⁿ'maⁿngua'á nī, cundáa nī na cuarto 'lííⁿ yeⁿ'e va'ai yeⁿ'e nī ní n'gaadí nī cheendi va'āī cuarto 'lííⁿ miiⁿ. Ní caaⁿ'maⁿngua'á nī ndúúcū Chiida yú chí inaaⁿ n'de'ei yā. Ní Chiida yú ntée yā chi cuuvi yeⁿ'e nī nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Ní taachi caaⁿ'maⁿngua'á nī, nguɛ́ɛ́ dachííⁿ dachííⁿ caaⁿ'maⁿ nī tan'dúúcā chi diiⁿ náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi 'uūvī naaⁿ 'uūvī cheendí yā chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Ndyuūs ní nguɛɛ yeⁿ'e ndaata Israel yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nadicadíínuuⁿ yā chi Ndyuūs caⁿ'á yā 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é yā ti neené n'deēe nduudu ngaⁿ'a yā.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tan'dúúcā chi idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ti Chiida yú 'āā déénu yā dendu'ū chi neⁿ'e nī taachi 'āā cuɛ́ɛ́ caaca nī.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Ní taachi ndís'tiī caaⁿ'māⁿngua'á nī, 'túúcā caaⁿ'maⁿngua'á nī:
9 Portanto, orem assim:
10 Canéé chi ndaá tiempo naachi chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ nī. Cúúví tan'dúúcā chi n'diī neⁿ'e nī tan'dúúcā ná va'ai chɛɛti nguuvi 'tiicá ntúūⁿ na yáⁿ'āa 'cúū.
10 Venha o teu
11 Tée nī chi cuuví che'é 'nū nguuví 'cūū.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Nadich'ɛɛcú nī nuuⁿndi yeⁿ'e 'nū tan'dúúcā chí nús'uu inadich'ɛɛcú 'nū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛɛ n'daācā diíⁿ yā nduucú 'nū.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Nguɛ́ɛ́ 'cuáaⁿ nī chi ndaā nanaáⁿ 'nū cosas chi chɛɛchi ca chi diiⁿ chi diíⁿ 'nū nuuⁿndi naati nadanguáⁿ'ai nī nús'uu yeⁿ'é nducuéⁿ'ē chi nguɛɛ n'daācā. Ti yeⁿ'é nī naachi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ nī ndúúcū poder ndúúcū dɛɛvɛ chi n'dáí taavi ca yeⁿ'e nī ndúúcū nducuéⁿ'ē nduuyū cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 'Tíícā cuuvi.
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Nduuti chi ndís'tiī nadich'ɛɛcú nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā nduucú nī, tuu'mi ní Chiida yú chi cánéé yā ná va'ai chɛɛti nguuvi nadich'ɛɛcú ntúuⁿ yā yeⁿ'é nī.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Ndúúti chi ndís'tiī nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā ndúúcu nī, 'tiicá ntúūⁿ Chiida yú nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é nī.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 Taachi nguɛ́ɛ́ nga'dííⁿnúⁿ nī caati ngaⁿ'angua'á nī nguɛ́ɛ́ nduuví ndaachií naáⁿ nī tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi 'uūvī naaⁿ 'uūvī cheendí yā chí neⁿ'é yā chi tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ snaaⁿ yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ idivíi yā catecai vmnááⁿ yā ní 'cuuⁿ'míⁿ yā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nga'diiⁿnúⁿ yā. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'āā vɛ́ɛ́ chi ndaācā yeⁿ'e yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Naati ndís'tiī, ní taachi nguɛ́ɛ́ nga'diiⁿnúⁿ nī, 'cuiīnī aceite tiíⁿ nī ní nááⁿnú nī naaⁿ nī.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Ní nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ'míⁿ nī nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nge'é nī naati Chiida yú chi cánuuⁿ yā nán'de'ei snaáⁿ yā. Ní Chiida yú chi snáaⁿ yā chííⁿ chí diiⁿ nī taachi cánúúⁿ nī nán'de'ei ní tée yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ dɛ'ɛ̄ chi cuuví yeⁿ'e nī.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 Caⁿ'a Jesús: Ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chí cuuvi 'cuiica nī ná iⁿ'yeeⁿdí 'cūū naachi vɛ́ɛ́ i'yɛ́ɛvɛ̄ chí di'tuuví tī ndúúcū che'e yáⁿ'āa chi tuuviī ní naachi vɛ́ɛ́ chi duucu ní diduucú sa.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Naati n'dáácā chí diíⁿ nī chi 'cuūndí yeⁿ'e nī ná va'ai chɛɛti nguuvi naachi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ i'yɛ́ɛvɛ̄ chi di'tuūví tī ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú che'e yáⁿ'āa chí tuuviī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuuvi cundaā chi duucu ní diduucú sa.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Caati naachí canéé vaadī 'cuiica yeⁿ'é nī, miiⁿ canee staava yeⁿ'e nī chi nadicadiinúúⁿ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 Caⁿ'a Jesús chí chídɛɛvɛ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yú chííⁿ chí nduutináaⁿ yú. Ndúúti chi nduutinaáⁿ nī n'daācā, tuu'mi ní núúⁿmáⁿ nchɛɛtɛ cuerpo yeⁿ'e nī ní inaaⁿ chi dɛɛvɛ.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Ní nduuti chi nduutinaáⁿ nī nguɛ́ɛ́ n'dai, tuu'mi ní núúⁿmáⁿ nchɛɛtɛ cuerpo yeⁿ'é nī cunéé na maāiⁿ. 'Tíícā nduuti chí dɛɛvɛ chi cánee nduucú nī nguɛ́ɛ́ n'daācā, tuu'mi ní canée nī na maāiⁿ chi díítūu n'dáí.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi dichíí'vɛ yā 'uūvī 'iivi yā caati dinéⁿ'e yā 'aama yā ní nguɛɛ dinéⁿ'e yā taama yā. Ní n'dáacā nadicádíínuuⁿ yā yeⁿ'e 'aama yā ní nguɛ́ɛ́ n'daācā nadicádíínuuⁿ yā yeⁿ'e taama yā. Nguɛ́ɛ́ cuuvi in'nuúⁿ nī vaadī 'cuiica yeⁿ'é nī ní dichíí'vɛ nī 'iivú Ndyuūs.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Chuū ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: Nguɛ́ɛ́ nadicadíínuuⁿ nī yeⁿ'e vida yeⁿ'e maaⁿ nī, o yeⁿ'ē chi che'é nī, o yeⁿ'ē chi cu'u nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cáávā chí neⁿ'e cuerpo yeⁿ'e nī chi 'cuɛɛtinúu nī. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ yaⁿ'ai ca vida yeⁿ'e nī nguɛ́ɛ́ ti chi ngé'e nī? ¿'Áá nguɛɛ yaⁿ'ai ca chíí'vɛ̄ cuerpo yeⁿ'e nī nguɛ́ɛ́ ti catecai nī?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Cuin'diichí nī 'yaada yeⁿ'ē nanguuvi. Nguɛ́ɛ́ ngiinú tī ndaata, ndíí nguɛ́ɛ́ ngii cosecha yeⁿ'e tī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ín'guain'daí tī yeⁿ'e tī. Chiida yú chi cánéé ná va'ai chɛɛti nguuvi ngá'a yā chi nge'e tī. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ yaⁿ'ai cá chii'vɛ̄ ndís'tiī nguɛ́ɛ́ ti 'yaada?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 ¿Chɛɛ́ ndís'tiī chí nééné n'dai tiíⁿ nī cúúví iintiineeⁿ nī 'áámá yuūchí yeⁿ'ē chi yaācu nī?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 ¿Dɛ'ɛ̄ cáávā chí ínadicádíínuuⁿ nī yeⁿ'ē catecai nī? Nadacádíínuuⁿ nī yeⁿ'e naāndā cuɛ́ɛ̄ yeⁿ'ē cuɛɛti táácā chí n'giita. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idin'dáí hilo.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Naati 'úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi rey Salomón miiⁿ ní ndúúcū tanducuéⁿ'ē catecaí yā chi n'dɛ́ɛ́vɛ́ n'dai ndii tuunu ngiī 'yáⁿ'ā naati nguɛ́ɛ́ neené n'dɛɛvɛɛ́ tan'dúúcā yeⁿ'e naāndā s'eeⁿ.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Ndúútí chí Ndyuūs idiíⁿ yā cuidado yeⁿ'ē yáatā chi vɛɛ cuɛɛti chí maāⁿ ní canee ní cavyaaⁿ ní nti'ī ní n'nee yaⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ diiⁿ cá Ndyuūs cuidado yeⁿ'e ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ chi duū'vīi i'téénu nī Ndyuūs?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ ndís'tiī, ní caaⁿ'maⁿ nī 'tíícā: ¿Dɛ́'ɛ̄ che'é 'nū? o ¿dɛ'ɛ̄ cu'ú 'nū? o ¿dɛ́'ɛ̄ 'cuɛɛtinúu 'nū?
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel in'nuúⁿ yā dendu'ū chi 'túúcā. Chiida yú chi cánéé yā ná va'āī chɛɛti nguuvi déénu yā tanducuéⁿ'ē dendú'ū chi necesidades neⁿ'e yú.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Naati ndís'tiī ní canee chi in'nuúⁿ nī vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'é naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ndúúcū vaadī cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs, ní 'íícú tanducuéⁿ'ē dendu'ú 'cūū ní ntiineeⁿ yā yeⁿ'é nī.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Nguɛ́ɛ́ nadicádíínuuⁿ nī yeⁿ'ē cavyaaⁿ caati cavyaaⁿ ní táámá nguuvi ndúúcū yeⁿ'ē, ní 'íícú nguuvi ní 'āā vɛ́ɛ́ nūuⁿ chi vɛ́ɛ́. Dámaāⁿ nadacádíínuuⁿ nī yeⁿ'ē maaⁿnguuvi, 'āā 'tiicá nūuⁿ.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.