Mateus 24

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Taachí Jesús miiⁿ nan'dáa yā yeⁿ'e yaācū templo cueⁿ'é yā. Discípulos yeⁿ'é yā ní ndaa yā nanáaⁿ yā ní n'giⁿ'i yā Jesús miiⁿ va'ai s'eeⁿ yeⁿ'e yaācū templo miiⁿ.
1 Quando Jesus saía da área do templo, seus discípulos lhe chamaram a atenção para as diversas construções do edifício.
2 Jesús miiⁿ ní n'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā: ¿'Áá inaaⁿ ndís'tiī nducyáácá chuū? Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi nguɛ́ɛ́ cunee tuūu cuaaⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e ví'ī chí nguɛ́ɛ́ ntuuvií.
2 Ele, porém, disse: “Estão vendo todas estas construções? Eu lhes digo a verdade: elas serão completamente demolidas. Não restará pedra sobre pedra!”.
3 Jesús vɛ́ɛ yā ná yiīcū chí nguuvi Olivos. Discípulos ndaa yā nanááⁿ yā taachi caneé yā damáaⁿ yā ní caⁿ'a yā chii yā Jesús: Cúúví nī nús'uu tií cuaⁿ'ā cuuví chuū. ¿Dɛ'ɛ señal 'cuuⁿ'miⁿ nī taachi 'āā ndaa nī taama vmnéⁿ'ēe ní taachí 'cuiinu iⁿ'yeeⁿdī?
3 Mais tarde, Jesus sentou-se no monte das Oliveiras. Seus discípulos vieram até ele em particular e perguntaram: “Diga-nos, quando isso tudo vai acontecer? Que sinal indicará sua volta e o fim dos tempos?”.
4 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e yā ní caⁿ'a yā: Cundɛ́ɛ nī cuidado chí mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cannche'éí yā ndís'tiī.
4 Jesus respondeu: “Não deixem que ninguém os engane,
5 'Yááⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ ndáa yā ndúúcū chi duuchí ní caaⁿ'maⁿ yā 'tíícā: 'Úú chi Cristo 'úú. Ní cannche'éí yā 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ.
5 pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’, e enganarão muitos.
6 Ní 'caandiveéⁿ nī chi vɛ́ɛ́ caandaá ní 'caandiveéⁿ nī chi 'cuūndī caandaá. Cundɛ́ɛ nī cuidado chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ castaⁿ'a vaanicádiinúúⁿ yeⁿ'e nī ti canéé chi chííⁿ nducuéⁿ'ē dendu'ū chi 'túúcā cuuvi, naatí 'āā cuɛ́ɛ́ chí 'āā 'cuiinu iⁿ'yeeⁿdī.
6 Vocês ouvirão falar de guerras e ameaças de guerras, mas não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas ocorram, mas ainda não será o fim.
7 Ti 'áámá nación 'cuuⁿ'maⁿ ndúúcū taama nación, ní 'áámá rey ndúúcū nducuéⁿ'e país naachi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā contra yeⁿ'e taama rey ndúúcū nducuéⁿ'e país naachi chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā. Ndaá tiempos chi cuiicu ndúúcū tiempos chi 'iiⁿ'yāⁿ 'cueenú yā cuuvi cáávā chi ya'ai yeⁿ'é yā, ní ndúúcū tiempos chí inuⁿ'u yáⁿ'āa n'deee cuááⁿ n'dai.
7 Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro. Haverá fome e terremotos em várias partes do mundo.
8 Taachí cuuví dendú'ū chí 'túúcā ní chīi tuu'mi ní cáámá cúūⁿnga'a vaādī ya'ai.
8 Tudo isso, porém, será apenas o começo das dores de parto.
9 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nca'a yā ndís'tiī na ta'a 'iiⁿ'yāⁿ chí 'cueenu nī cuuvi ní 'caaⁿ'núⁿ yā ndís'tiī. Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuaaⁿ yā ndís'tiī caavā chi ngaⁿ'a nī chi duuchí.
9 “Então vocês serão presos, perseguidos e mortos. Por minha causa, serão odiados em todo o mundo.
10 Ní tiempo miiⁿ neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā i'téénu yā yeⁿ'e 'úú ní 'cueenú yā cuuvi. Ní 'áámá yā caaⁿ'máⁿ yā contra yeⁿ'e taama yā chi i'téénu yā. Ní 'āā ntɛ́ɛ́ neⁿ'é yā vi'ī.
10 Muitos se afastarão de mim, e trairão e odiarão uns aos outros.
11 Ní nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ profetas falsos chí nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ndaa yā ní cannche'éí yā 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ.
11 Falsos profetas surgirão em grande número e enganarão muitos.
12 Ní cáávā chi 'iiⁿ'yāⁿ neené dinuuⁿndí yā. 'Āā ntɛ́ɛ́ neⁿ'e yā 'áámá yā táámá yā vi'ī.
12 O pecado aumentará e o amor de muitos esfriará,
13 'Iiⁿ'yāⁿ chi cuchɛ́ɛ yā ní 'áámá i'téénu yā yeⁿ'é Ndyuūs ndii tiempo chi 'cuūvi yā ní nguáⁿ'ai yā.
13 mas quem se mantiver firme até o fim será salvo.
14 Ní nduūdū cuaacú 'cūū chi ngai yeⁿ'é naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ canéé chí caaⁿ'maⁿ yā nanááⁿ nducuéⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdī. Ní nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní cūnee chi 'caandiveéⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē nación yeⁿ'e núúⁿmáⁿ iⁿ'yeeⁿdī tuu'mi ní ndaa chi 'cuiinu iⁿ'yeēⁿdī.
14 As boas-novas a respeito do reino serão anunciadas em todo o mundo, para que todas as nações as ouçam; então, virá o fim.
15 Taachí ndís'tiī snaaⁿ nī tanducuéⁿ'ē chi cunncáā ca tan'dúúcā chí dinguuⁿ profeta Daniel ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachi cheendíí yā na cuaaⁿ chi santo tuu'mi ní ndís'tiī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí n'geeⁿ yā túúmícádíínuuⁿ yā yeⁿ'ē.
15 “Chegará o dia em que vocês verão aquilo de que o profeta Daniel falou, a ‘terrível profanação’ que será colocada no lugar santo. (Leitor, preste atenção!)
16 Ní tiempo yeⁿ'e chúū, 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáⁿ'āa Judea cáánu yā caⁿ'á yā cuaaⁿ yiīcū.
16 Quem estiver na Judeia, fuja para os montes.
17 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi sndúu yā tiíⁿ va'āī nguɛ́ɛ́ ngua'áí yā chí cuta'á yā 'tɛɛ chi snúūⁿ chɛɛti va'āī ti cáánu yā.
17 Quem estiver no terraço no alto da casa, não desça para pegar suas coisas.
18 'Iiⁿ'yāⁿ chi canée yā cuɛɛti nguɛ́ɛ́ nguɛɛcundíi yā na vaacu yā chi cuta'á yā tiīnuuⁿ yeⁿ'e yā ti cáánu yā.
18 Quem estiver no campo, não volte nem para pegar o manto.
19 Dɛ'ɛ chúúcā ya'ai yeⁿ'ē n'daataá chí vɛ́ɛ́ daiya tá chɛɛti tá ndúúcū n'daataá chi ngiicu dacua'āa yeⁿ'ē tá nguuvi s'eeⁿ chi cáánu yā.
19 Que terríveis serão aqueles dias para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando!
20 Caaⁿ'maⁿngua'á nī chi taachí ndaa nguuvi chí cáánu nī, nguɛ́ɛ́ tiempo chi 'iichɛ ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nguuvi sábado chí ntaavi'tuunúúⁿ nī.
20 Orem para que a fuga de vocês não seja no inverno nem no sábado,
21 Tuu'mi ní ndaá nguuvi chi nééné 'cueenu cá nī cuuvi chi nguɛ́ɛ́ n'diichi nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ndíí naachi chinga'ā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdī, ndíí mááⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú snaaⁿ ra nī cuayiivi.
21 pois haverá mais angústia que em qualquer outra ocasião desde o começo do mundo, e nunca mais haverá angústia tão grande.
22 Ndúúti chí Ndyuūs nguɛ́ɛ́ 'āā diduu'ví yā tiempo chi 'cueenu cá nī cuuvi mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ nguaⁿ'ai yā. Naati cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chí Ndyuūs dɛɛvɛ yā, Ndyuūs diduu'ví yā tiempo miiⁿ.
22 De fato, se o tempo de calamidade não tivesse sido limitado, ninguém sobreviveria, mas esse tempo foi limitado por causa dos escolhidos.
23 Tuu'mi ní ndúútī chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ yā cuuvi yā ndís'tiī: Cuin'diichí nī, 'muuⁿ canee Cristo, o cuin'diichí nī, miiⁿ canéé Cristo miiⁿya, nguɛ́ɛ́ cu'teenú nī 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
23 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Ali está ele!’, não acreditem,
24 Ti ndaá 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chí ngaⁿ'á yā chi Cristo yā naati nguɛ́ɛ́ Cristo 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ndaá 'yaaⁿ n'dáí profetas falsos chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ idiíⁿ yā señales chí n'gɛɛtɛ ndúúcū vaadī n'giinu. Ní cannche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ ndíí 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā nduuti chi cuuví yā.
24 pois falsos cristos e falsos profetas surgirão e realizarão grandes sinais e maravilhas a fim de enganar, se possível, até os escolhidos.
25 'Caandiveéⁿ nī. Āā ndíí vmnaaⁿ, 'āā ngaⁿ'á ngií chuū ndís'tiī.
25 Vejam que eu os avisei disso de antemão.
26 Ndúúti chi 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ yā cuuvi yā ndís'tiī 'tíícā: Cuin'diichí nī, Cristo canée yā na yáⁿ'āa cuūⁿmáⁿ, nguɛ́ɛ́ caⁿ'á nī miiⁿ. O nduuti chi caaⁿ'máⁿ yā: Cuin'diichí nī, Cristo canée yā ná 'aama cuarto chɛɛti va'ai, nguɛ́ɛ́ cu'téénu nī.
26 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Ele está no deserto!’, nem se deem ao trabalho de sair para procurá-lo. E se disserem: ‘Está escondido aqui!’, não acreditem.
27 Tan'dúúcā 'cuai chí ngiiya cuááⁿ naachi ican'daa 'yáⁿ'ā ní inaaⁿ yú ndíí taachi ndaā cuaaⁿ na ngiiya 'yáⁿ'ā, 'tiicá ntúūⁿ cuuvi taachí 'úú nndaá, 'úú chi Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs.
27 Porque, assim como o relâmpago lampeja no leste e brilha no oeste, assim será a vinda do Filho do Homem.
28 Tí 'āā tií nūuⁿ naachi candiiti cuerpo yeⁿ'e tináⁿ'ā, mííⁿ nduuvidaama luutí.
28 Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres.
29 Jesús caⁿ'a yā: Tuu'mi ní taachi 'cuiinu 'cueenu yā cuuvi ni chó'ōo tiempo miiⁿ, tuu'mi ní 'yáⁿ'ā ní cuuví maāiⁿ, ní 'iiyū miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cunuūⁿ dɛɛvɛ. 'Iiⁿnyuⁿ ní cun'daā yeⁿ'ē nanguuvi ní nanguuvi ní nuⁿ'u ndúúcū poder yeⁿ'ē.
29 “Imediatamente depois da angústia daqueles dias, ‘o sol escurecerá, a lua não dará luz, as estrelas cairão do céu e os poderes dos céus serão abalados’.
30 Tuu'mi ní snaáⁿ yā señales nanguuvi chi yeⁿ'e Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs. Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē nación yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdī ní cuɛɛcú yā ní snaaⁿ yā chí ndaá Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs na meēéⁿ yeⁿ'ē nanguuvi ndúúcū poder yeⁿ'e yā ndúúcū chídɛɛvɛ́ n'dai yeⁿ'e maáⁿ yā.
30 Então, por fim, aparecerá no céu o sinal da vinda do Filho do Homem, e haverá grande lamentação entre todos os povos da terra. Eles verão o Filho do Homem vindo nas nuvens do céu com poder e grande glória.
31 Taachí dichó'o yā ángeles yeⁿ'e yā, tuu'mí nūuⁿ áámá yā ní di'cuɛɛcú yā trompeta yeⁿ'e yā. Ní ángeles miiⁿ nadáámá yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo chí Cristo ndɛɛvɛ yā yeⁿ'ē cuaaⁿ núúⁿmáⁿ yáⁿ'āa 'cūū ndii 'áámá 'diituú ndii táámá 'diituú yeⁿ'ē nanguuvi.
31 Ele enviará seus anjos com um forte sopro de trombeta, e eles reunirão os escolhidos de todas as partes do mundo, de uma extremidade à outra do céu.
32 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús caⁿ'a yā: 'Cueéⁿ nī ejemplo yeⁿ'ē yáⁿ'á yeⁿ'e n'guíídīi yaaⁿ nguuvi taachí ínnguaaⁿnu duūⁿnɛ̄ n'gaiyáā ní ican'daā tá'āā 'āā déénu nī chi 'āā cuchii yáāaⁿ.
32 “Agora, aprendam a lição da figueira. Quando os ramos surgem e as folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
33 'Tiicá ntúūⁿ, ndís'tiī, taachí snaaⁿ nī tanducuéⁿ'ē chúū, 'āā deenú nī chi 'āā cháā ndaa Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs. Ní 'āā neené niiⁿnuúⁿ cánéé tiempo chi ndaa sa.
33 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas, saberão que o tempo está muito próximo, à porta.
34 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā maaⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuūvi yā neⁿ'e chi 'āā cuɛ́ɛ́ cuuvi tanducuéⁿ'ē chuū.
34 Eu lhes digo a verdade: esta geração certamente não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
35 Nanguuvi ndúúcū yáⁿ'āa 'cūū chó'ōo naati nduudu yeⁿ'é nguɛɛ chó'ōo.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
36 Naati nguuvi miiⁿ ndúúcū hora miiⁿ taachí ndaa Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs, nguɛɛ vɛ́ɛ́ mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi deenú yā yeⁿ'ē, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ángeles yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi, ti dámaaⁿ Ndyuūs Chiidá deenú yā.
36 “Contudo, ninguém sabe o dia nem a hora em que essas coisas acontecerão, nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho. Somente o Pai sabe.
37 Tan'dúúcā chí chiī tiempo chi 'āā chó'ōo taachi canéé Noé miiⁿ tiempo taachi chó'ōo diluvio, 'tíícā cuuvi taachí ndaā Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs.
37 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
38 Ní tiempo taachi 'āā cuɛ́ɛ́ chó'ōo diluvio chi cueeⁿ taaⁿ cuūvī, 'iiⁿ'yāⁿ ní ngé'e yā, ní ngi'i yā, ní n'giindivaacu yā, ní nga'a yā daiya yā chí n'giindivaacu, ndíí nguuvi chi Noé miiⁿ sndaa yā na arca chi barco ch'ɛɛtɛ ca chí din'dái yā.
38 Nos dias antes do dilúvio, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca.
39 Ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tiempo yeⁿ'e Noé nguɛ́ɛ́ s'neeⁿ veéⁿ yā ndíí taachi cheeⁿ taaⁿ cuūvī ní ch'iīnū nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ ti ch'īi yā. 'Tiicá ntúūⁿ cuuvi taachí ndaa Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs.
39 Não perceberam o que estava para acontecer até que veio o dilúvio e levou todos. Assim será na vinda do Filho do Homem.
40 Tuu'mi ní nguuvi taachi nndaa Daiya Ndyuūs snéé 'uūvī saⁿ'ā na cuɛɛti. 'Aama saⁿ'ā ní Cristo candɛ́ɛ yā saⁿ'ā, taama saⁿ'ā ní cūnee sa.
40 “Dois homens estarão trabalhando juntos no campo; um será levado, e o outro, deixado.
41 Ní na 'uūvī n'daataá snee ta ingúú tá 'áámá va'aī naachi inguú yā. 'Aama tá ní candɛɛ yā táⁿ'ā, taama ta ní cūnee ta.
41 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
42 Ndís'tiī cundɛ́ɛ nī cuidado, ti nguɛɛ déénu nī dɛ'ɛ̄ hora chi nndaá Señor yeⁿ'e nī.
42 “Portanto, vigiem, pois não sabem em que ocasião o seu Senhor virá.
43 Naati déénu nī chuū. Ndúúti chi saⁿ'ā n'dai chi vaacu sa miiⁿ déénu sa dɛ'ɛ̄ hora ndaa chí duucu tuu'mi ní canduuchi sa. Ní nguɛ́ɛ́ ca'a sa lugar chí diduucú yā chi vɛ́ɛ́ chɛɛti vaacu sa.
43 Entendam isto: se o dono da casa soubesse exatamente a que horas viria o ladrão, ficaria atento e não permitiria que a casa fosse arrombada.
44 Chííⁿ chí ndís'tiī ní 'cuɛɛtinéé yaaⁿ nī ti Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs miiⁿ ndaa yā hora chi ndís'tii nguɛ́ɛ́ déénu nī.
44 Estejam também sempre preparados, pois o Filho do Homem virá quando menos esperam.
45 Caⁿ'a Jesús: ¿Du'ú dueño caⁿ'a yā ntiiⁿnyuⁿ chi s'nee yā vmnaaⁿ yeⁿ'e va'ai yeⁿ'é yā nduuti chi nguɛ́ɛ́ 'aama mayordomo chi n'daācā n'dai ní deenu sa ní ca'a sa chi che'e mozos yeⁿ'é yā hora chi che'e sa?
45 “O servo fiel e sensato é aquele a quem seu senhor encarrega de gerir os outros servos da casa e alimentá-los.
46 Dɛ'ɛ chúúcā n'dai mayordomo miiⁿ chí diíⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ taachi dueño miiⁿ ní ndāa yā ní ndaaca yā mayordomo chí diiⁿ sa tan'dúúcā chi neⁿ'e yā.
46 Se o senhor voltar e constatar que o servo fez um bom trabalho, haverá recompensa.
47 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chí dueño miiⁿ cu'néeⁿ yā mayordomo miiⁿ chí caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē chí vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā.
47 Eu lhes digo a verdade: ele colocará todos os seus bens sob os cuidados desse servo.
48 Ndúúti chi mayordomo miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ n'dáacā idiiⁿ sá ní 'íícú nacádíínuuⁿ sa na staava yeⁿ'ē sa chi dueño cuuvi 'náaⁿ yā ní ndaa yā.
48 O que acontecerá, porém, se o servo for mau e pensar: ‘Meu senhor não voltará tão cedo’,
49 Ní tucá'a sa ch'eⁿ'e sa mozos chi idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ ndúúcu sa ní ngé'e sa ní ngi'i sa ndúúcū amigos yeⁿ'e sa ní cuu'vi sa.
49 e começar a espancar os outros servos, a comer e a beber e se embriagar?
50 Dueño miiⁿ ní ndaá yā nguuvi chi nguɛɛ canéé ngíínú sa ní hora chi nguɛɛ deenu sa.
50 O senhor desse servo voltará em dia que não se espera e em hora que não se conhece,
51 Ní dueño miiⁿ ní ca'á yā 'aama castigo ch'ɛɛtɛ mayordomo miiⁿ. Ní 'caacá yā mayordomo chi cheeyēī ní cu'neeⁿ yā mayordomo miiⁿ chuva'āī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ 'uuvi nááⁿ 'uūvī cheendi yā. Lugar miiⁿ ní cuɛɛcu sa ní che'e 'diiⁿ'yuⁿ sa cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
51 cortará o servo ao meio e lhe dará o mesmo destino dos hipócritas. Ali haverá choro e ranger de dentes.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.