Mateus 13

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nguuvi miiⁿ Jesús can'dáa yā va'āī miiⁿ ní ch'iīndi yā niiⁿnuúⁿ ná nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā.
1 Naquele mesmo dia, Jesus saiu de casa e se assentou à beira-mar.
2 Ní nééné n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ndúúvidaamá yā naachi canéé Jesús. Tuu'mi ní Jesús ndaa yā na 'áámá barco ní ch'iīndí yā. Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ snée yā 'diituu núuⁿnīⁿ naachi vɛɛ yáⁿ'āa ndúútiī.
2 E grandes multidões se reuniram em volta dele, de modo que entrou num barco e se assentou. E toda a multidão estava em pé na praia.
3 Ní Jesús caⁿ'a yā nééné n'deēe nááⁿ ndúúcū parábolas chí ejemplos tan'dúúcā dendu'ū chi vɛ́ɛ́ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní caⁿ'a yā chuū: 'Áámá saⁿ'ā chi ngiīnū ndaata can'dáa sa chiīnū sa ndaata.
3 E de muitas coisas lhes falou por parábolas, dizendo:
4 Taachí chiīnū sa, 'áámá duutu ndaata mííⁿ ní chiiya cyúúní. Ndaā 'yaadá ni ch'iinu che'e tī.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e, vindo as aves, a comeram.
5 Náⁿ'ā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya na tuūu naachi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtɛ yáⁿ'āa. Maaⁿnchɛɛtɛ́ nūuⁿ can'dáā ti nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtɛ yáⁿ'āa yeⁿ'ē.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 Can'dáā 'yáⁿ'ā ní yaata miiⁿ ní ti'i ti nguɛ́ɛ́ dii'yu yeⁿ'ē.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 'Iicu náⁿ'ā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya nguaaⁿ yááⁿ. Yááⁿ miiⁿ ní ch'iita ní di'vaāchí yeⁿ'ē yaata miiⁿ.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 'Iicu náⁿ'ā duutu ndaata miiⁿ ní chiiya na yáⁿ'āa n'dáacā ní n'dáacā chiī cosecha yeⁿ'ē. 'Áámá ní chiī 'áámá ciento yeⁿ'ē, taama ní chiī 'iīnū ngɛɛcu yeⁿ'ē, ni táámá ní chiī ndíícú ndiichi yeⁿ'ē.
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto: a cem, a sessenta e a trinta por um.
9 'Iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ veéⁿ yā ní 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é.
9 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 Tuu'mi ní discípulos ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Jesús: ¿Dɛ'ɛ cáávā chi ndúúcū ejemplos ngi'cueeⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ?
10 Então os discípulos se aproximaram de Jesus e lhe perguntaram: — Por que o senhor fala com eles por meio de parábolas?
11 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: 'Āā ndís'tií nūuⁿ ndaācā chicadíínuuⁿ nī dendu'ū chi canúúⁿ n'de'ei yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ná va'ai chɛɛti nguuvi, naatí tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ canéé chí cadíínuuⁿ yā.
11 Ao que Jesus respondeu:
12 'Iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā Ndyuūs ca'a cá yā ní n'deēe cá cuuvi yeⁿ'e yā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā, 'áárá chí dúú'ví nūuⁿ chi nadacádíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā chuū ní Ndyuūs ndivíi yā yeⁿ'e yā.
12 Pois ao que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Cáávā chííⁿ chí ngaⁿ'á ngií 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū ejemplos caati inaaⁿ yā naati n'gɛɛtinée yā tan'dúúcā chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā. Ní n'giindiveéⁿ yā naati n'gɛɛtinee yā tan'dúúcā chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuumicadiinuuⁿ yā.
13 Por isso, falo com eles por meio de parábolas: porque, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem entendem.
14 Ní 'íícú cuuvi cuaacu yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chííⁿ chi caⁿ'a profeta Isaías ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachi caⁿ'a yā 'túúcā ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs:
14 Assim, neles se cumpre a profecia de Isaías:
15 Caati staava yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní chɛɛchi. Ndúúcū veéⁿ yā n'giindiveéⁿ yā naati nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā n'daācā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní n'gaadí yā nduutinaaⁿ yā caati nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā ndúúcū nduutinaáⁿ yā; ní nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ yā ndúúcū veéⁿ yā, ndii nguɛɛ ndúú ituumicadiinúúⁿ yā ndúúcū staava yeⁿ'é yā, ndii nguɛ́ɛ́ ndúú ndaacadaamí yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yā chi 'úú cuuví nadich'ɛɛ̄cú nuuⁿndi yeⁿ'é yā.
15 Porque o coração deste povo
16 Dɛ'ɛ chúúcā n'dai ndís'tiī ti vɛ́ɛ́ nduutinaaⁿ nī chí inaaⁿ nī ní veéⁿ nī chí n'giindiveéⁿ nī.
16 — Bem-aventurados, porém, são os olhos de vocês, porque veem; e bem-aventurados são os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Ti cuaacu nííⁿnyúⁿ 'úú Jesús ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ profetas ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí n'dai neⁿ'é yā snaaⁿ yā chííⁿ chí ndís'tiī inaaⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ n'diichi yā. Neⁿ'e yā 'caandiveéⁿ yā chííⁿ chí ndís'tiī n'giindiveéⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ ch'iindiveéⁿ yā.
17 Pois em verdade lhes digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 'Caandiveeⁿ ndís'tiī ejemplo yeⁿ'e saⁿ'ā chí ngiīnū ndaata.
18 — Ouçam, portanto, o que significa a parábola do semeador.
19 'Iiⁿ'yāⁿ chi n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi ní nguɛ́ɛ́ ituumicadíínuuⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā duutu ndaata chí chiiya cuaaⁿ cyúúní. Ndaa yááⁿn'guiinūuⁿ ní sta'ā sa nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chi canéé na staava yeⁿ'é yā.
19 A todos os que ouvem a palavra do Reino e não a compreendem, vem o Maligno e arrebata o que lhes foi semeado no coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ tuūu ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chí n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs. Ní taachí n'giindiveéⁿ yā nduudu miiⁿ ní yeenú n'dai yā,
20 O que foi semeado em solo rochoso, esse é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 naati nguɛ́ɛ́ 'áámá cānee na staava yeⁿ'é yā ní nguɛ́ɛ́ 'nááⁿ tiempo cūnee. Taachí n'géénu yā ngii ti 'iiⁿ'yāⁿ cán'daa yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cáávā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, tuu'mí nūuⁿ divíi yā nduudu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ canée na staava yeⁿ'é yā.
21 Mas ele não tem raiz em si mesmo, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ yááⁿ ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'iindiveéⁿ yā nduudu miiⁿ naati neⁿ'e cá yā nducuéⁿ'ē yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū chi vɛ́ɛ́. Ní nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní vaadī 'cuiica miiⁿ di'vaachií yeⁿ'ē nduudu miiⁿ ní diiⁿ chí nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ nduudu miiⁿ na vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
22 O que foi semeado entre os espinhos é o que ouve a palavra, porém as preocupações deste mundo e a fascinação das riquezas sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
23 Ndaata chí chiiya na yáⁿ'āa n'dáacáā chííⁿ chí tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chí n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní tuumicadiinúúⁿ yā ní i'téénu yā nduudu miiⁿ. Ní n'daācā idiíⁿ yā. Ní nduudu miiⁿ tan'dúúcā chi chiī 'aama ciento yeⁿ'ē o chi chiī 'iīnū ngɛɛcu yeⁿ'ē o chi chiī ndiicú ndiichi yeⁿ'ē. 'Tíícā chii cosecha yeⁿ'ē nduudu miiⁿ.
23 Mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve a palavra e a compreende; este frutifica e produz a cem, a sessenta e a trinta por um.
24 Jesús miiⁿ ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Cuuví ndís'tiī táámá ejemplo. Ní caaⁿ'máⁿ yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē na va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā 'áámá saⁿ'ā chí ngiīnū sa ndaata yeⁿ'e trigo chi n'daācā na campo yeⁿ'ē sa.
24 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
25 Taachí mozos cyaadu sa, tuu'mi ní saⁿ'ā chi enemigo yeⁿ'ē sa ndaā sa ni chiīnū sa 'daaⁿ'nuⁿ trigo na campo yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ nguaaⁿ trigo chi n'daācā miiⁿ, ní cúnaⁿ'a sa.
25 Mas, enquanto todos estavam dormindo, veio o inimigo dele, semeou o joio no meio do trigo e foi embora.
26 Taachí can'daa yaata yeⁿ'ē ní chiī trigo, tuu'mi ní can'daā nguuvi 'daaⁿ'nuⁿ trigo miiⁿ.
26 E, quando as plantas cresceram e produziram fruto, apareceu também o joio.
27 Tuu'mi ní mozos chi idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ na campo miiⁿ ndaa sa nanááⁿ saⁿ'a chi 'iivi yeⁿ'e campo miiⁿ ní caⁿ'a sa chii sa 'iivi: N'dií Señor, ¿'áá nguɛ́ɛ́ chiīnū ndaata yeⁿ'e trigo chi n'daācā na campo yeⁿ'e nī? ¿Tií chiīcā ndaata 'daaⁿ'nuⁿ trigo?
27 Então os servos do dono da casa chegaram e disseram: “Patrão, o senhor não semeou boa semente no seu campo? De onde, então, vem o joio?”
28 Saⁿ'ā 'iivi miiⁿ ní caⁿ'a sa chii sa mozos chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ: 'Áámá saⁿ'ā enemigo yeⁿ'é niīnū sa. Mozos ní caⁿ'a sa chii sa 'iivi sa: ¿'Áá neⁿ'e nī chi caⁿ'a 'nū ní tiicu 'nū yaātā miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā?
28 Ele, porém, lhes respondeu: “Um inimigo fez isso.” Mas os servos lhe perguntaram: “O senhor quer que a gente vá e arranque o joio?”
29 'Iivi miiⁿ ní caⁿ'a sa chii sa mozos chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ: Nguɛ́ɛ́ tiīcū di 'daaⁿ'nuⁿ trigo miiⁿ caati cuuví tiicú ntúuⁿ di trigo chí n'daācā miiⁿ.
29 O dono da casa respondeu: “Não! Porque, ao separar o joio, vocês poderão arrancar também com ele o trigo.
30 Ca'a di lugar chi dáámá 'cuiita ndíí taachi ndaa tiempo yeⁿ'e cosecha miiⁿ, tuu'mi ní 'úú caaⁿ'máⁿ cuūví 'iiⁿ'yāⁿ chi 'caacá yā trigo miiⁿ chi 'caacá yā vmnááⁿ vmnaaⁿ 'daaⁿ'nuⁿ trigo miiⁿ ní dichiichí yā caadī ticuaá ní 'neeⁿ yaⁿ'a yā. 'Cuiinu maaⁿ ní nandɛ́ɛ yā trigo miiⁿ ní 'cuíi yā chɛɛti díínūuⁿ.
30 Deixem que cresçam juntos até a colheita. E, no tempo da colheita, direi aos ceifeiros: ‘Ajuntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; mas recolham o trigo no meu celeiro.’”
31 Táámá ejemplo Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā 'aama nduutií yeⁿ'e yiivɛ̄ ntíí'yāa chi 'áámá saⁿ'ā sta'ā sa ní chiīnū sa na yáⁿ'āa yeⁿ'ē sa.
31 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
32 Ndaata yiivɛ̄ ntíí'yāa 'cūū ní 'liiⁿ ca nguɛ́ɛ́ ti tanducuéⁿ'ē ndaata. Taachí n'giita yaātā miiⁿ, tuu'mi ní ch'ɛɛtɛ ca chi cuuvi tanáⁿ'ā yaātā. Ní chiī yáⁿ'á. Ní ndaá 'yáádá yeⁿ'ē nanguuvi ní din'dái tī 'dɛɛcɛ tī na dúuⁿnɛ̄ yáⁿ'á miiⁿ.
32 Esse grão é, na verdade, a menor de todas as sementes, mas, quando cresce, é maior do que as hortaliças, e chega a ser uma árvore, de modo que as aves do céu vêm se aninhar nos seus ramos.
33 Táámá ejemplo Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē na va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā 'áámá tááⁿ levadura yeⁿ'e pan. 'Áámá n'daataá sta'a tá levadura miiⁿ ní chistaⁿ'ā tá nguaaⁿ 'iīnū medida yeⁿ'e harina ndíí chí nan'guiita tanducuéⁿ'ē yaāchī yeⁿ'ē.
33 Jesus lhes contou ainda outra parábola:
34 Tanducuéⁿ'ē chuū ngi'cueeⁿ Jesús ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndúúcū ejemplos. Ni nduuti chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū ejemplos yeⁿ'e chi vɛ́ɛ́ iⁿ'yeeⁿdí 'cuū, nguɛ́ɛ́ ngi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
34 Jesus disse todas estas coisas às multidões por parábolas e sem parábolas nada lhes dizia.
35 Ní 'iicu cuuvi cuaacu chí caⁿ'a profeta ndii cuááⁿ vmnaaⁿ taachí caⁿ'a yā 'túúcā. Ní canéé nguūⁿ ná libro yeⁿ'é Ndyuūs 'túúcā:
35 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta: “Abrirei a minha boca em parábolas; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.”
36 Tuu'mi ní Jesús yaa'vi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi cunaⁿ'á yā na vaacú yā. Jesús ntúūⁿ cunaⁿ'a yā ní sndaa yā 'áámá va'ai. Discípulos yeⁿ'e yā nndaa yā nanááⁿ Jesús, ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ: N'diī, Jesús, ca'cuéeⁿ nī chí neⁿ'e caāⁿ'maⁿ ejemplo yeⁿ'e 'daaⁿ'nuⁿ trigo chi vɛ́ɛ́ nguaaⁿ trigo na campo.
36 Então, despedindo as multidões, Jesus foi para casa. E, aproximando-se dele os seus discípulos, disseram: — Explique-nos a parábola do joio do campo.
37 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngiīnu ndaata chi trigo chi n'dáacā, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chí Saⁿ'ā chí Daiya Ndyuūs.
37 E Jesus respondeu:
38 Campo miiⁿ ní tan'dúúcā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ndaata chi n'dáacā miiⁿ ní tan'dúúcā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi daiya Ndyuūs ní yeⁿ'ē naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Yaātā yeⁿ'e ndaata chi nguɛ́ɛ́ n'daācā ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi daiya yááⁿn'guiinūūⁿ.
38 O campo é o mundo. A boa semente são os filhos do Reino; o joio são os filhos do Maligno.
39 Saⁿ'ā chi chiinū sa 'daaⁿ'nuⁿ trigo miiⁿ ní tan'dúúcā maāⁿ yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní cosecha yeⁿ'ē miiⁿ ní tan'dúúcā chí 'cuiinu iⁿ'yeēⁿdī. Saⁿ'ā s'eeⁿ chi ita'a sa cosecha miiⁿ ní tan'dúúcā ángeles.
39 O inimigo que o semeou é o diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os ceifeiros são os anjos.
40 Tan'dúúcā chí tiīcú yā 'daaⁿ'nuⁿ trigo ní nadidáámá yā ní 'neeⁿ yaⁿ'a yā, 'tíícā cuuvi tiempo taachi 'cuiīnū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
40 Pois, assim como o joio é colhido e jogado no fogo, assim será no fim dos tempos.
41 Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs ní dichó'o yā ángeles yeⁿ'e yā chi nadidáámá yā 'iiⁿ'yāⁿ chí yeⁿ'ē naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Niicú tun'dáa yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā chi náⁿ'a yā idiiⁿ nuuⁿndí yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi idiiíⁿ chi nguɛɛ n'daācā.
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, que ajuntarão do seu Reino todos os que servem de pedra de tropeço e os que praticam o mal
42 Ní cu'nuúⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ na nguuchí yaⁿ'ā. Mííⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cuɛɛcú yā ní che'e 'diiⁿ'yúⁿ yā.
42 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi n'dáí nanááⁿ Ndyuūs cuuvi dɛɛvɛ́ yā ngii tan'dúúcā 'yáⁿ'ā taachi 'āā snée yā naachi Ndyuūs Chiidá yā ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi. Ndís'tiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī 'caandiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'é.
43 Então os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
44 Caⁿ'a ca Jesús miiⁿ táámá ejemplo: Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā vaadī 'cuiica chí canúúⁿ n'de'ei na 'áámá campo. 'Áámá saⁿ'ā ní ndaācā sa vaadī 'cuiica miiⁿ ní cunuuⁿ n'dé'ei ntúūⁿ sa lugar miiⁿ. Yeenú taavi sa. Cunaⁿ'a sa ní n'diicui sa tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē sa ni cuái sa campo miiⁿ.
44 — O Reino dos Céus é semelhante a um tesouro escondido no campo, que um homem achou e escondeu. Então, transbordante de alegria, vai, vende tudo o que tem e compra aquele campo.
45 'Tiicá ntúūⁿ. Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā 'áámá saⁿ'ā chí n'diicui sa chí in'nuuⁿ sa perlas chi yaⁿ'ai taavi chíí'vɛ̄.
45 — O Reino dos Céus é também semelhante a um homem que negocia e procura boas pérolas.
46 Taachí ndaācā sa 'áámá perla chi n'dɛɛvɛɛ́ ní yaⁿ'ai taavi chíí'vɛ, tuu'mi ní cuinaⁿ'ā sa ní n'diicui sa tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē sa níícú cuai sa perla miiⁿ.
46 Quando encontrou uma pérola de grande valor, ele foi, vendeu tudo o que tinha e comprou a pérola.
47 'Tiicá ntuūⁿ. Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi ní tan'dúúcā 'áámá yaānā chí saⁿ'ā n'gaa nuúⁿ sa na nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā ní ita'āa nducuéⁿ'ē naaⁿ 'yaācā.
47 — O Reino dos Céus é ainda semelhante a uma rede que foi lançada ao mar e apanhou peixes de toda espécie.
48 Taachí 'āā ndiituú yaānā miiⁿ, intun'dáa yā cuaaⁿ 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ. Ní n'daaviyaí yā ní nan'guaáⁿ yā 'yáacā chi n'daācā. N'giī yā 'iiti 'cuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ. Ní 'iiti chi nguɛ́ɛ́ n'dáacā miiⁿ nginngée yā 'iiti.
48 E, quando já estava cheia, os pescadores a arrastaram para a praia e, assentados, escolheram os bons para os cestos e jogaram fora os ruins.
49 'Tíícā cuuvi taachi 'cuiīnū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nandaā ángeles ní tun'dáa yā 'iiⁿ'yāⁿ chí n'dai yā nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chí nguɛɛ n'dáacā idiíⁿ yā.
49 Assim será no fim dos tempos: os anjos sairão, separarão os maus dentre os justos
50 Ní 'cuíi yā 'iiⁿ'yāⁿ chí nguɛ́ɛ́ n'daācā ná nguuchi yaⁿ'ā. Mííⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e daāⁿmaⁿ cuɛɛcú yā ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ché'é 'diiⁿ'yuⁿ yā.
50 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Jesús tiinguuneeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿'Áá tuumicádíínuuⁿ ndís'tiī tanducuéⁿ'e dendu'ū chí 'túúcā? 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní n'guɛɛcútaⁿ'a yā: 'Tíícā Señor.
51 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sim!
52 Jesús ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Áámá 'aama maestro yeⁿ'ē ley chí'neeⁿ yā yeⁿ'e naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā na va'ai chɛɛti nguuvi, maestro miiⁿ ní cuuví yā tan'dúúcā 'áámá patrón chi vɛ́ɛ́ vaadī 'cuiica yeⁿ'e sa na va'ai yeⁿ'ē sa. Ní deenu sa táácā tun'dáa sa yeⁿ'e vaadī 'cuiica yeⁿ'ē sa dendu'ū cosa chi ngaī ndúúcū cosa chi ndiicúū.
52 Então Jesus lhes disse:
53 Taachí Jesús miiⁿ ch'íínú caⁿ'á yā nduudu 'cūū, cueⁿ'é yā yeⁿ'ē miiⁿya.
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas, retirou-se dali.
54 Ní ndaá yā yáāⁿ vaacú yā chi nguuvi Nazaret ní ngi'cueeⁿ yā yaācū sinagoga miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cheⁿ'e yiinú yā yeⁿ'e chi chi'cueeⁿ Jesús. Ní ngaⁿ'a yā: ¿Tií ndiicaá vaadī déenu yeⁿ'ē saⁿ'á 'cūū? ¿Táácā cuuvi diiⁿ sa vaadī n'giinu chí idiiⁿ sa?
54 E, chegando à sua terra, ensinava-os na sinagoga, de modo que se maravilhavam e diziam: — De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 Sáⁿ'a 'cūū chí daiya 'viichiyáⁿ'ā ní María nguūvī chɛɛcu sa. Ni 'díinū sa ní Jacobo, ndúúcū José, ndúúcū Simón, ndúúcū Judas.
55 Não é este o filho do carpinteiro? A sua mãe não se chama Maria, e seus irmãos não são Tiago, José, Simão e Judas?
56 Ví'i ntúuⁿ sa snee yā ndúúcu yú. ¿Tií ndiicaá tanducuéⁿ'ē vaadī deenú 'cūū chí ngí'cuééⁿ sa?
56 Todas as suas irmãs não vivem entre nós? Então, de onde lhe vem tudo isto?
57 Ní cáávā chuū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ cunncáā caⁿ'a yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ, ní nguɛ́ɛ́ i'téénu yā yeⁿ'e yā. Naati Jesús ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar 'áámá profeta chi candɛɛ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē yáāⁿ vaacú yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ na vaacu yā dinéⁿ'e yā profeta miiⁿ.
57 E escandalizavam-se por causa dele. Jesus, porém, lhes disse:
58 Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ neené n'deēe vaadī n'giinu diíⁿ yā miiⁿ caati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ s'téénu yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.