Mateus 11
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 Taachí Jesús ch'íínú chii yā ndu'u ndiichúúví discípulos yeⁿ'e yā táácā chí canéé chi diíⁿ yā tuu'mi ní Jesús chiicá yā yáāⁿ miiⁿ ní cueⁿ'é yā na tanáⁿ'ā yáāⁿ s'eeⁿ chí ca'cueeⁿ yā ní caaⁿ'maⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ canúúⁿ sá vácūū. Ní taachí ch'iindiveeⁿ sá taacā idiiⁿ Jesús miiⁿ, tuu'mi ní dichó'o sa ná 'uuvi discípulos yeⁿ'e sa nanááⁿ Jesús.
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndáa yā ní ntiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ: ¿'Áá n'diī chi Cristo chi canee chí ndaa o cunee ngíínú 'nū taama yā?
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 Jesús miiⁿ nán'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī cúnaⁿ'a nī ní cuuvi nī Juan miiⁿ yeⁿ'é dendu'ū chí inaaⁿ nī ndúúcū chí n'giindiveeⁿ nī.
4 Jesus respondeu:
5 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngueenááⁿ ní inaaⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá ní ngiicá yā, 'iiⁿ'yāⁿ chí ndíí ca'ai lepra chí in'duuti yuūtɛ̄ yeⁿ'e yā ní nduuva dɛɛvɛ yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi chɛɛtúū ní n'giindiveéⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí ní nnduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā, níícú 'iiⁿ'yāⁿ chi ndaachíī snee yā ch'iindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi nadanguáⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ ti 'iiⁿ'yāⁿ candɛɛ yā nduudu cuaacu miiⁿ nanáaⁿ yā.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cunncáā ch'ɛɛnú yā 'úú ndúúcū nduudu yeⁿ'é.
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 Taachi cuinaⁿ'a yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, Jesús tucá'a yā caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ miiⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ cheⁿ'e ndís'tiī n'diichi nī na yáⁿ'āa cuūⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtinéé 'iiⁿ'yāⁿ? ¿'Áá 'áámá ndúú chí n'giīdī 'yúúné?
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 O ¿dɛ'ɛ̄ tuu'mi cheⁿ'e nī n'diichí nī? ¿'Áá 'áámá saⁿ'ā chi cánuuⁿ sa catecáí n'dai sa? Cuin'diichí nī. 'Iiⁿ'yāⁿ chi snúuⁿ yā catecai n'dai yā snee yā ná va'ai yeⁿ'ē rey.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 Tuu'mi ní ¿dɛ́'ɛ̄ cheⁿ'é nī n'diichi nī? ¿'Áá 'aama profeta chi ngaⁿ'a nduudu cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs? 'Tíícā nduudu cuaacu. Ní 'úú ní ngaⁿ'á ngīi ndís'tiī 'tíícā. Cheⁿ'é nī n'diichi nī 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chí ch'ɛɛtɛ ca yā chí cuuvi profeta.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 Chuū cánéé nguūⁿ yeⁿ'e Juan miiⁿ náⁿ libro yeⁿ'é Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ:
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: Nguááⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindiyáaⁿ yā yeⁿ'ē n'daataá nguɛ́ɛ́ taama yā chi ch'ɛɛtɛ ca yā ti Juan miiⁿ chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi ndiicuúⁿ ca yā naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā ní ch'ɛɛtɛ ca yā nguɛ́ɛ́ ti Juan miiⁿ.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 Caati ndíí tiempo chi ch'iindiyaāⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ndíí maaⁿ yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs ní n'geenu cá yā ngii. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguⁿ'u yā contra yeⁿ'e Ndyuūs neⁿ'e yā caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ profetas ndúúcū ley yeⁿ'e Moisés ngaⁿ'ā nduudu cuaacu yeⁿ'é naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā ndíí tiempo chi ndaā Juan miiⁿ ná iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
13 Até o tempo de João, todos os
14 Ndúúti chi ndís'tiī neⁿ'e nī 'caandiveeⁿ nī nduudu yeⁿ'e profetas ndúúcū nduudu yeⁿ'e ley miiⁿ, tuu'mi ní cadíínuuⁿ nī chi Juan miiⁿ ní saⁿ'ā chí profeta Elías dinguuⁿ yā chi canéé chí ndaa sa.
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 Ndís'tiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī 'caandiveeⁿ nī yeⁿ'é.
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 ¿Dɛ'ɛ́ tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū maaⁿ? 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā saⁿ'ā n'gaiyáā chí n'gɛɛ̄tɛɛ nii'vɛ̄ɛ̄ ní duūchi sa ní n'gai sa compañeros yeⁿ'e sa.
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 Ní ngaⁿ'a sa: 'Tiiví 'nū flauta cáávā baile naati nguɛ́ɛ́ inde'éí nī. Ní chiita 'nū canción chi ndaachií tan'dúúcā canciones cáávā tináⁿ'ā naati nguɛ́ɛ́ chɛɛ̄cu nī.
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa ndaā sa. Nguɛ́ɛ́ che'e sa pan, nguɛ́ɛ́ chi'i sa vino ní ndís'tiī ngaⁿ'á nī chí saⁿ'ā miiⁿ ní canee sa ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ.
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 'Úú ní ndaá, 'úú chí Saⁿ'ā chi Daiyá Ndyuūs 'úú. Ní nge'é ní ngi'í. Tuu'mi ní ndís'tiī ngaⁿ'a nī yeⁿ'é: Cuin'dííchí nī. 'Áámá saⁿ'ā chí n'deēe n'dáí nge'e sa ní ngi'i taavi sá vino. Ní ngaⁿ'á nī chi 'úú ní saⁿ'ā chi n'dai ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ publicanos chi cobradores chí inn'guɛɛ yā yeⁿ'e yáⁿ'āa ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndi yā. Nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ deenu yā chí vaadī deenu miiⁿ ní yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ ch'iⁿ'í yā vaadī deenu miiⁿ cáávā dendu'ū chi n'daācā chi diíⁿ yā ti yeⁿ'é Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ.
19 O
20 Jesús tucá'a yā diíⁿ yā regañar 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ na yáāⁿ s'eeⁿ naachi diiⁿ yā nééné n'deēe vaadī n'giinu ti 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ 'āā cuɛ́ɛ́ ndaacadaamí yā yeⁿ'ē núúⁿndí yeⁿ'e yā. Ní ngaⁿ'a yā 'tíícā:
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 Dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'āī yeⁿ'é ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Corazín. Dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'āī yeⁿ'ē ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Betsaida ti ndúúti chi chiī vaadī n'giinu na yáāⁿ Tiro ndúúcū yáāⁿ Sidón tan'dúúcā chí chiī nguaaⁿ ndís'tiī, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa s'eeⁿ 'āā 'naaⁿ tiempo ndaacadaamí yā yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Ní ch'iⁿ'í yā 'iiⁿ'yāⁿ tan'dúúcā costumbre yeⁿ'é yā chi neené ya'ai yā. Ní ch'ɛɛtinúuⁿ yā catecaí yā yeⁿ'e chi díínūuⁿ ní ch'ɛɛtɛ́ yā nguaaⁿ yaiyáā.
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 'Úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī ti nguuvi chí Ndyuūs caaⁿ'máⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ya'āī ca 'cueenú yā cuuvi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē yáⁿ'āa Tiro ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Sidón nguɛ́ɛ́ ti ndís'tiī.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 Ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Capernaum, ¿'áá cuuvi caⁿ'á nī na va'ai chɛɛti nguuvi? Nguɛ́ɛ́ cuuvi. Caⁿ'á nī infierno ti nguɛ́ɛ́ i'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é ndúúcū vaadī n'giinu chi diiⁿ Ndyuūs. Ndúúti chi chiī vaadī n'giinu na yáāⁿ Sodoma tan'dúúcā chí chiī nguaaⁿ ndís'tiī tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáaⁿ 'cūū 'āā i'téénu yā. Ní yáaⁿ 'cūū 'āā canéé ndíí maaⁿ.
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 'Úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī ti nguuvi chi Ndyuūs caaⁿ'máⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ya'āī ca 'cueenú yā cuuvi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Sodoma nguɛ́ɛ́ ti ndís'tiī.
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 Ní tiempo miiⁿ ní Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e yā ní caⁿ'a yā: N'diī Chiidá chi 'iiví nī yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi ndúúcū yáⁿ'āa 'cúū, 'úú ca'á gracias n'diī caati snuuⁿ n'dé'ei nī nduudu 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi déénu ca yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi n'deee n'dáí tuumicádíínuuⁿ yā, ní ca'a nī chí cadíínuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ndiicúuⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'deee cá déénu yā.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 'Tíícā diíⁿ nī Chiidá ti 'tíícā neⁿ'e nī chi n'daācā diiⁿ nī ti n'daācā.
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Chiidá ní teé yā 'úú tanducuéⁿ'ē dendu'ū. Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ deenu yā táácā 'áámá n'dyáⁿ'ā Daiya Dendyuūs, dámaāⁿ Chiidá yā. Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ deenu yā táácā Dendyuūs Chiida yú, dámaāⁿ 'áámá n'dyáⁿ'ā Daiyá yā ndúúcū 'āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi Daiyá Ndyuūs neⁿ'é yā 'cuuⁿ'miⁿ yā Chiida yā.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 Cuchíi nī nanáaⁿ 'úú, ndís'tiī, chi vɛ́ɛ́ n'deēe n'dáí cuidado yēⁿ'e nī chi tan'dúúcā 'áámá carga yeⁿ'é nī ní 'úú ní diíⁿ chí ntaavi'tuunúúⁿ nī.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 Ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi can'dɛ́ɛ nī yugo yeⁿ'é chi 'tííca. 'Cueeⁿ nī yeⁿ'ē 'úú caati 'úú ní ndiicúūⁿ 'úú ní nééné n'dai staava yeⁿ'é, tuu'mi ní ndaācá nī vaadī ntaavi'tuunúuⁿ yeⁿ'e alma yeⁿ'e nī.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 Caati yugo yeⁿ'é chí teé ndís'tiī nguɛ́ɛ́ ngiⁿ'īi. Candɛ́ɛ nī chɛɛdí yeⁿ'é ní nguɛ́ɛ́ cuuví n'gii yeⁿ'e nī.
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.