Marcos 6
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Jesús ní ndaācá yā miiⁿ ní cunaⁿ'á yā na yáāⁿ Nazaret chi yáāⁿ vaacú yā, ní discípulos yeⁿ'e yā ní cueⁿ'e yā ndúúcu yā.
1 Jesus deixou essa região e voltou com seus discípulos para Nazaré, cidade onde tinha morado.
2 Taachí ndaā nguuvi sábado chí ntaavi'tuunúúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, Jesús tucá'a yā chi'cueeⁿ yā na yaācū sinagoga miiⁿ. Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ch'iindiveéⁿ yā chi caⁿ'a Jesús, ní cheⁿ'e yiinú yā. Ní caⁿ'a yā: ¿Tíí ch'eēⁿ sáⁿ'a 'cūū tanducuéⁿ'ē chuū? ¿Dɛ'ɛ́ vaadī déénú chí ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ, ndúúcū vaadī n'giinu chi diíⁿ yā chūū?
2 No sábado seguinte, começou a ensinar na sinagoga, e muitos dos que o ouviam se admiraram e perguntavam: “De onde vem tanta sabedoria e poder para realizar esses milagres?
3 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ sáⁿ'a 'cūū daiya saⁿ'ā 'viichiyáⁿ'á miiⁿ, daiya María miiⁿ, saⁿ'ā chí 'diínū Jacobo, ndúúcū José, ndúúcū Judas, ndúúcū Simón, ndúúcū ví'i yā chi snée yā miiⁿ nguaaⁿ s'uūuⁿ? Cáávā chi yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ s'teenu yā 'iiⁿ'yāⁿ.
3 Não é esse o carpinteiro, filho de Maria e irmão de Tiago, José, Judas e Simão? Suas irmãs moram aqui, entre nós”. E sentiam-se muito ofendidos.
4 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'tíī: Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ dinéⁿ'e yā profetas naati nguɛ́ɛ́ dinéⁿ'e yā 'áámá profeta yeⁿ'ē yáāⁿ vaacú yā. Ní nguɛ́ɛ́ dinéⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ na vaacu yā profeta miiⁿ.
4 Então Jesus lhes disse: “Um profeta recebe honra em toda parte, menos em sua cidade e entre seus parentes e sua própria família”.
5 Jesús ní nguɛ́ɛ́ chidiíⁿ yā mar 'áámá vaadī n'giinú miiⁿ, dámaaⁿ chi sn'duú yā ta'a yā vmnaaⁿ yeⁿ'e n'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ chí ngíítā ní nduūvā yeⁿ'é yā.
5 Por isso, não pôde realizar milagres ali, exceto pôr as mãos sobre alguns enfermos e curá-los.
6 Ní cheⁿ'e yiinu Jesús tí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ s'téénu yā. Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cachiicá yā cuaaⁿ na yáāⁿ na niiⁿnuúⁿ ní ngi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
6 E ficou admirado com a incredulidade daquele povo. Então Jesus percorreu diversos povoados, ensinando a seus moradores.
7 Ní Jesús yaa'vi yā ndu'ū chi ndiichuuvi discípulos, ní tucá'a yā dicho'o yā 'iiⁿ'yāⁿ 'uuvi yā 'áámá 'áámá yáāⁿ. Ní ca'a yā poder discípulos chi tun'dáa yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ.
7 Reuniu os Doze e começou a enviá-los de dois em dois, dando-lhes autoridade para expulsar espíritos impuros.
8 Ní caⁿ'a yā chii yā discípulos chi nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ candɛ́ɛ yā chi cuuví yeⁿ'ē yúúní yeⁿ'e yā, dámaāⁿ in'daacuú. Nguɛ́ɛ́ canéé chí candɛ́ɛ yā ndii mar 'áámá moral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú pan ra, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūmī ra na bolsa.
8 Instruiu-os a não levar coisa alguma na viagem, exceto um cajado. Não poderiam levar alimento, nem bolsa de viagem, nem dinheiro.
9 Cunúúⁿ ca'a yā ndaacuú ndaachíī, ní 'áámá nūuⁿ catecai yā, nguɛ́ɛ́ 'uūvī.
9 Poderiam calçar sandálias, mas não levar uma muda de roupa extra.
10 Ní caⁿ'a Jesús: Ndís'tiī, taachi cúndaa nī chɛɛti 'áámá va'āī, 'cuɛɛtinée nī miiⁿ taanduvɛ́ɛ́ ndii taachí nan'dáa nī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ.
10 Disse ele: “Onde quer que forem, fiquem na mesma casa até partirem da cidade.
11 Nduuti chi ndaá nī 'áámá yáāⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuaáⁿ yā 'cuɛɛtinée nī miiⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú neⁿ'e ra yā chi 'caandiveéⁿ yā yeⁿ'e nī, tuu'mi ní nan'dáa nī yeⁿ'ē yáāⁿ miiⁿ. Ní n'dáádi nī yaācáā yeⁿ'ē ca'a nī. Chuū ní 'áámá señal chi 'cuuⁿ'miⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā ti contra yeⁿ'é nī. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi nguuvi yeⁿ'e juicio duu'vi cá castigo yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Sodoma ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Gomorra, chi ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ti 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ naachí nguɛ́ɛ́ 'cuúⁿ yā ndís'tiī.
11 Mas, se algum povoado se recusar a recebê-los ou a ouvi-los, ao saírem, sacudam a poeira dos pés como sinal de reprovação”.
12 Tuu'mi ní discípulos ican'dáa yā, chí caⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'ē chí ndaacadáámí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yā. Ní chi n̄'daaⁿ yā chí cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daāca yā.
12 Então eles partiram, dizendo a todos que encontravam que se arrependessem.
13 'Tuucá ntúūⁿ discípulos divíi yā neené n'deee espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ch'ii yā aceite n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā ní nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
13 Expulsaram muitos demônios e curaram muitos enfermos, ungindo-os com óleo.
14 Rey Herodes ch'iindiveéⁿ ntúuⁿ yā chuū chi núúⁿmáⁿ íⁿ'yeēⁿdī miiⁿ ní ch'iindiveéⁿ yā chí diiⁿ Jesús miiⁿ. Rey Herodes mííⁿ caⁿ'a yā: 'Āā nduūchi Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ nguaaⁿ tináⁿ'ā, chííⁿ chí saⁿ'ā ní vɛ́ɛ́ taavi poder yeⁿ'ē sa.
14 Logo o rei Herodes ouviu falar de Jesus, pois todos comentavam a seu respeito. Alguns diziam: “João Batista ressuscitou dos mortos. Por isso tem poder para fazer esses milagres”.
15 Naⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā: Jesús miiⁿ ní Elías chi profeta ndíí vmnaaⁿ. Naⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā: Jesús miiⁿ ní 'áámá profeta tan'dúúcā profetas chi ch'ɛɛtinéé ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ.
15 Outros diziam: “É Elias”. Ainda outros diziam: “É um profeta, como os profetas de antigamente”.
16 Taachí Herodes miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, tuu'mi ní caⁿ'a yā: Juan sáⁿ'a 'cūū, chi 'úú chi caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ chi chiicá yā daandu sá ní 'āā nduuchi sa yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā.
16 Quando Herodes ouviu falar de Jesus, disse: “João, o homem a quem decapitei, voltou dos mortos!”.
17 Ti Herodes miiⁿ caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā soldados chí sta'a sa Juan ní chiicā chiichi sa ndúúcū cadenas ní chi'nuuⁿ sa saⁿ'ā vácūū cáávā n'daataá Herodías. Táⁿ'ā miiⁿ chí chiī n'daataá yeⁿ'ē Felipe cuááⁿ vmnaaⁿ ní canéé tá ndúúcū sa. Ní Felipe miiⁿ ní 'diinu Herodes.
17 O rei havia mandado prender e encarcerar João para agradar Herodias. Ela era esposa de seu irmão, Filipe, mas Herodes tinha se casado com ela.
18 Juan miiⁿ ní caⁿ'a sa chii sa Herodes miiⁿ: N'diī rey nguɛ́ɛ́ canéé chi cunee nī ndúúcū n'daataá yeⁿ'ē 'diinu nī.
18 João dizia a Herodes: “É contra a lei que o senhor viva com a esposa de seu irmão”.
19 N'daataá yeⁿ'e Herodes miiⁿ nguɛ́ɛ́ canee yiīnū tá ndúúcū chi caⁿ'a Juan miiⁿ. Ní neⁿ'e tá 'caaⁿ'nuⁿ tá Juan miiⁿ naati nguɛ́ɛ́ ngii diiⁿ tá.
19 Por isso Herodias guardava rancor de João e queria matá-lo, mas não podia fazê-lo,
20 Herodes miiⁿ ní deenu yā chi Juan ní n'dai sa ní yeⁿ'e Ndyuūs saⁿ'ā miiⁿ. Ní rey miiⁿ 'va'á yā Juan miiⁿ. Chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'guuⁿ rey miiⁿ chi táⁿ'ā miiⁿ diiⁿ daño tá ndúúcū Juan. Ní rey miiⁿ s'neeⁿ veéⁿ yā n'daacā ní ch'iindiveéⁿ yā yeⁿ'ē nduudu Juan 'áárá chi nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúuⁿ yā nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a Juan miiⁿ.
20 pois Herodes o respeitava e o protegia, sabendo que ele era um homem justo e santo. Herodes ficava muito perturbado sempre que falava com João, mas mesmo assim gostava de ouvi-lo.
21 Naati n'daataá yeⁿ'e rey miiⁿ nguuvi tá Herodías ní ndaāca tá táácā chi diiⁿ tá. Herodes miiⁿ diíⁿ yā 'áámá 'viicu nguuvi cumpleaños yeⁿ'é yā. Diíⁿ yā 'áámá 'viicu yeⁿ'ē chi nge'é yā chi che'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ, ndúúcū saⁿ'ā s'eeⁿ chi 'neéⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e soldados, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yuudu yeⁿ'ē yáⁿ'āa Galilea.
21 Finalmente, no aniversário de Herodes, Herodias teve a oportunidade que procurava. Ele deu uma festa para os membros do alto escalão do governo, para seus oficiais militares e para os cidadãos mais importantes da Galileia.
22 Ní taachí nge'e yā n'daatāa 'lííⁿ daiya táⁿ'ā Herodías miiⁿ sndaā tá naachi nge'e yā. Ní nde'ei tá. Rey Herodes ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcu sa chiī yeenú yā chi nde'ei tá. Ní miiⁿ caⁿ'a yā chii yā n'daataa 'lííⁿ miiⁿ: Dii, n'daataa 'lííⁿ, caaca di 'úú chí neⁿ'e dí ní 'úú ní teé dii.
22 Sua filha, também chamada Herodias, entrou e apresentou uma dança que agradou muito Herodes e seus convidados. “Peça-me qualquer coisa que deseje, e eu lhe darei”, disse o rei à moça.
23 Ní caⁿ'a yā, “por Ndyuūs” chi ca'a yā n'daatāa 'lííⁿ miiⁿ 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ chi neⁿ'e tá, 'áárá chí ná maⁿ'a yeⁿ'ē yáⁿ'āa chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
23 E prometeu, sob juramento: “Eu lhe darei o que pedir, até metade do meu reino!”.
24 N'daatāa 'lííⁿ mííⁿ ní can'daā tá ní caⁿ'a tá chii tá chɛɛcu tá: Mamá, ¿dɛ́'ɛ̄ caacá? Ní chɛɛcu tá ní caⁿ'a yā chii yā tá'ā: Caaca di tíīⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ.
24 Ela saiu e perguntou à mãe: “O que devo pedir?”. A mãe lhe disse: “Peça a cabeça de João Batista!”.
25 Maaⁿnchɛɛ̄tɛ́ nūuⁿ sndaā ta'dííⁿ miiⁿ naachi canúúⁿ rey miiⁿ, ní caⁿ'ā tá: Neⁿ'é chi maaⁿnguuví nūuⁿ teé nī 'úú chɛɛti 'áámá cu'u tiīiⁿ Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ.
25 A moça voltou depressa ao rei e disse: “Quero a cabeça de João Batista agora mesmo num prato!”.
26 Tuu'mi ní rey miiⁿ ní s'neeⁿ ndaachi nuúⁿ yā naati cáávā chi caⁿ'a yā, “por Ndyuūs”, ni cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcū rey miiⁿ, nguɛ́ɛ́ chi diiⁿ nuuⁿ yā cheeⁿdiitú yā yeⁿ'ē chi ngiica ta'dííⁿ miiⁿ.
26 O rei muito se entristeceu com isso, mas, por causa do juramento que havia feito na frente dos convidados, não pôde negar o pedido.
27 Hora mííⁿ nūuⁿ caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ rey miiⁿ 'áámá soldado chí cheⁿ'e sa 'caāca sa daandu Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ ní nguaī sa tiíⁿ yā.
27 Assim, enviou no mesmo instante um carrasco com ordens de cortar a cabeça de João e trazê-la. Ele decapitou João na prisão,
28 Soldado miiⁿ ní cheⁿ'e sa ná vácūū ní ch'iica sá daaⁿndu Juan miiⁿ. Ní sn'nuuⁿ sa tiīiⁿ Juan miiⁿ chɛɛti 'áámá cu'u. Ní ndɛɛ soldado miiⁿ ní ca'a sa ta'dííⁿ miiⁿ. Ní ta'dííⁿ miiⁿ ní ca'a tá chɛɛcu tá.
28 trouxe a cabeça num prato e a entregou à moça, que a levou à sua mãe.
29 Taachí discípulos yeⁿ'e Juan miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, cheⁿ'é yā chi nguai yā cuerpo yeⁿ'e Juan miiⁿ. Ní candɛ́ɛ yā chí 'cuuchi yā.
29 Quando os discípulos de João souberam o que havia acontecido, foram buscar o corpo e o colocaram numa sepultura.
30 Cuayiivi miiⁿ ní apóstoles ní nduuvidaamá yā ndúúcū Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Jesús tanducuéⁿ'ē chí dīiⁿ yā, ndúúcū chí chi'cueeⁿ yā.
30 Os apóstolos voltaram de sua missão e contaram a Jesus tudo que tinham feito e ensinado.
31 Jesús caⁿ'a yā chii yā apóstoles: Cuchíi nī, ní caⁿ'a yú ntaavi'tuunúuⁿ yú na 'aama lugar chi 'aama lado yeⁿ'e yáāⁿ naachi nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yā. Ngaⁿ'a yā 'tíícā, caati n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ indaá yā nanááⁿ Jesús ndúúcū n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chí inaⁿ'a, ndíí maaⁿ rá chi nge'e yā, nguɛ́ɛ́ ngii.
31 Jesus lhes disse: “Vamos sozinhos até um lugar tranquilo para descansar um pouco”, pois tanta gente ia e vinha que eles não tinham tempo nem para comer.
32 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿ'e yā cueⁿ'é yā dámaáⁿ yā na 'áámá barco na 'áámá lugar chi nguɛ́ɛ́ snéé 'iiⁿ'yāⁿ.
32 Então saíram de barco para um lugar isolado, a fim de ficarem a sós.
33 Naati nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ n'diichí yā Jesús ndúúcū apóstoles, ní déénu yā du'u yā ní taachí cueⁿ'e yā. Ní nducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e yā chiicá yā na yáⁿ'āa naachi ndaá Jesús ní vmnaaⁿ cá ndaa yā. Ní cuayiivi ndaa Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿ'e yā.
33 Contudo, muitos os reconheceram e os viram partir, e pessoas de várias cidades correram e chegaram antes deles.
34 Taachí Jesús nan'dáa yā na barco, n'diichí yā neené n'deeé 'iiⁿ'yāⁿ ní neené ya'ai 'iinú yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, ti sneé yā tan'dúúcā 'iiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ du'ū chí idiiⁿ cuidado 'iiti, 'tííca yā. Ní Jesús tucá'a yā chi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'deee n'dáí dendu'ū.
34 Quando Jesus saiu do barco, viu a grande multidão e teve compaixão dela, pois eram como ovelhas sem pastor. Então começou a lhes ensinar muitas coisas.
35 Taachí chi chiīnū, discípulos yeⁿ'é yā ní ndaá yā nanáaⁿ yā ní caⁿ'a yā: N'dii Jesús, 'āā chiīnū ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ snée yā na yáⁿ'āa 'cūū.
35 Ao entardecer, os discípulos foram até ele e disseram: “Este lugar é isolado, e já está tarde.
36 Yaa'ví nī 'iiⁿ'yāⁿ, ní caⁿ'á yā yáāⁿ n'gaiyáā ndúúcū yaāⁿ n'gɛɛtɛ chi snéé na niiⁿnuúⁿ ní cuái yā pan, ti nguɛ́ɛ́ ndɛ́ɛ yā chi che'e yā.
36 Mande as multidões embora, para que possam ir aos campos e povoados vizinhos e comprar algo para comer”.
37 Naati Jesús ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e yā ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī, ca'á nī che'e yā. Discípulos ní caⁿ'a yā: ¿'Áá cuuvi diiⁿ nús'uu chi caⁿ'a 'nū cuái 'nū 'uuvi ciento caadi pan, ní ca'á 'nū che'e yā?
37 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Precisaríamos de muito dinheiro
38 Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos: ¿'Áá n'deee panes yeⁿ'ē ndís'tiī vɛɛ? Cuéⁿ'e nī n'diichi nī. Taachí 'āā n'diichí yā, tuu'mi ní yaa'ví yā: Vɛ́ɛ́ nyuⁿ'u panes ndúúcū 'uuvī 'yaācā.
38 “Quantos pães vocês têm?”, perguntou ele. “Vão verificar.” Eles voltaram e informaram: “Cinco pães e dois peixes”.
39 Tuu'mi ní caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ Jesús chí ch'ɛɛtɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caadi cuááⁿ caadi cuááⁿ naachí vɛɛ yuuni cueēe.
39 Então Jesus ordenou que fizessem a multidão sentar-se em grupos na grama verde.
40 Ní naachí ch'ɛɛtɛ yā 'áámá ciento yā ní naachi ch'ɛ́ɛ́tɛ̄ɛ tá 'uūvī ngɛɛcu ndiichí yā.
40 Assim, eles se sentaram em grupos de cinquenta e de cem.
41 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní sta'á yā ndu'ū nyuⁿ'u panes miiⁿ ndúúcū 'uuvi 'yáacā. Ní chɛɛnaaⁿ yā nanguuvi ní ca'a yā gracias Ndyuūs cáávā pan miiⁿ ndúúcū 'yaācā. Ni ch'iinu ní n'dee yā panes miiⁿ ní nca'a yā discípulos yeⁿ'e yā chi ca'a yā che'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Discípulos ca'a yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'yaācā miiⁿ ndúúcū pan miiⁿ.
41 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, à medida que ia partindo os pães, entregava-os aos discípulos para que os distribuíssem ao povo. Também dividiu os peixes para que todos recebessem uma porção.
42 Nducyáácá yā che'e yā ní chiitu 'iiⁿ'yāⁿ.
42 Todos comeram à vontade,
43 Ní nanngaáⁿ yā chí ningaavā miiⁿ ní chiitu ndiichúúví 'cuɛɛ̄tɛ̄ɛ ndúúcū chí ningaāva miiⁿ yeⁿ'e pan ndúúcū 'yaācā miiⁿ.
43 e os discípulos recolheram doze cestos com os pães e peixes que sobraram.
44 Nducyaaca saⁿ'ā chí che'ē sa panes miiⁿ ní ngii nyuⁿ'u mil sa.
44 Os que comeram foram cinco mil homens.
45 Tuu'mi ní caⁿ'a Jesús chii yā discípulos yeⁿ'e yā chí cundaa yā na barco miiⁿ ní ndaá yā táámá lado yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ vmnaaⁿ yēⁿ'e yā chí caⁿ'a yā na yáāⁿ Betsaida, nuuⁿmaⁿ neⁿ'e chi Jesús diíⁿ yā despedir 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
45 Logo em seguida, Jesus insistiu com seus discípulos que voltassem ao barco e atravessassem o mar até Betsaida, enquanto ele mandava o povo para casa.
46 Taachí Jesús diíⁿ yā despedir yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, cueⁿ'é yā na yiīcū miiⁿ chi caaⁿ'maⁿngua'á yā.
46 Depois de se despedir de todos, subiu sozinho ao monte para orar.
47 Taachí chii 'da'a miiⁿ, barco miiⁿ ndúúcū discípulos 'āā cachíícá vmnaaⁿ yeⁿ'ē nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ ní náávtaⁿ'a nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ canéé. Ní 'āā dámaāⁿ Jesús miiⁿ canee yā na yáⁿ'āa miiⁿ.
47 Durante a noite, os discípulos estavam no barco, no meio do mar, e Jesus, sozinho em terra.
48 Ní Jesús n'diichí yā chi discípulos ní ch'eenu yā chiī chí diíⁿ yā chí chiica barco miiⁿ ti 'yúúné miiⁿ ní contra yeⁿ'ē naachí cachiica barco miiⁿ. Na nguɛɛtiyaaⁿ 'da'a ca, Jesús ndaa yā nanááⁿ discípulos, ní ngiicá yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Ní neⁿ'é yā cho'o daamá yā.
48 Ele viu que estavam em apuros, remando com força e lutando contra o vento e as ondas. Por volta das três da madrugada, Jesus foi até eles caminhando sobre o mar. Sua intenção era passar por eles,
49 Taachí discípulos yeⁿ'e yā n'diichí yā Jesús chi ngiica yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ, discípulos nadacádíínuuⁿ yā chi 'áámá bulto ch'ɛɛtɛ ní 'cai yiicu yā.
49 mas, quando o avistaram caminhando sobre as águas, gritaram de pavor, pensando que fosse um fantasma.
50 Ti nducyáácá discípulos n'diichí yā Jesús, ní dii'yá yā chiī. Naati Jesús ní yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī saⁿ'ā, nguɛ́ɛ́ 'va'á nī ti 'úú.
50 Ficaram todos aterrorizados ao vê-lo. Imediatamente, porém, Jesus lhes disse: “Não tenham medo! Coragem, sou eu!”.
51 Ní Jesús miiⁿ cuchɛ́ɛ yā na barco miiⁿ naachi snúuⁿ discípulos. Ní canéé 'diīíⁿ 'yúúné. Ní discípulos nadicádíínuuⁿ yā. Dɛ'ɛ chúúcā ch'ɛɛtɛ Ndyuūs. Ní che'e yiinú yā.
51 Em seguida, subiu no barco e o vento parou. Os discípulos ficaram admirados,
52 Vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e discípulos ní chɛɛchí caati nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā vaadī n'giinu yeⁿ'e panes miiⁿ.
52 pois ainda não tinham entendido o milagre dos pães. O coração deles estava endurecido.
53 Cho'ó barco miiⁿ ndúúcu yā táámá lado yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ ní ndaá yā ná yáⁿ'āa Genesaret, naachí cachiichí yā barco miiⁿ cuaaⁿ 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'āa.
53 Depois de atravessarem o mar, chegaram a Genesaré. Levaram o barco até a margem
54 Ní taachi nacan'daa yā na barco miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi 'āā ndaá yā miiⁿ ní ntiinaáⁿ yā Jesús miiⁿ.
54 e desceram. As pessoas reconheceram Jesus assim que o viram.
55 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caⁿ'á yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ cuaaⁿ na yáāⁿ n'gaiyáā chi snéé niiⁿnuúⁿ chi Jesús canée yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chinguai yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā. Ní tuca'a yā ndaa yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā na cama yeⁿ'é yā ní candɛɛ yā 'iiⁿ'yāⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ.
55 Quando ouviam que Jesus estava em algum lugar, corriam por toda a região, levando os enfermos em macas para onde sabiam que ele estava.
56 Ní 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ lugar naachí cueⁿ'e Jesús miiⁿ, nduuti chi na yáāⁿ n'gaiyáā, o na yáāⁿ n'gɛɛtɛ, o na campo, 'iiⁿ'yāⁿ ní í'neeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā cuaaⁿ cyúúní. Ní di'cuíítu yā Jesús chi ca'á yā lugar 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā chi cuuví tuu'ví yā maaⁿ rá naachí ndɛɛtií yeⁿ'ē catecai Jesús. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chí tuū'ví yā tiinūuⁿ yeⁿ'e yā, nduūvā yeⁿ'e yā.
56 Aonde quer que ele fosse — aos povoados, às cidades ou aos campos ao redor —, levavam os enfermos para as praças. Suplicavam que ele os deixasse pelo menos tocar na borda de seu manto, e todos que o tocavam eram curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.