Marcos 5
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NAA
1 Jesús ndúúcū discípulos ndaa yā na táámá lado 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa chi nguuvi Gadara.
1 Jesus e os discípulos chegaram à outra margem do mar, à terra dos gerasenos.
2 Tuu'mi ní Jesús nan'daá yā na barco miiⁿ, ní ndaa 'áámá saⁿ'ā chi canéé ndúúcū espíritus yeⁿ'ē yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní ngiicá sa ná vaacu sa chi 'áámá yiivi yáává chi canéé nguaaⁿ yaīnyāⁿ ní ndaa sa nanááⁿ Jesús.
2 Ao desembarcar, logo um homem possuído de espírito imundo veio dos túmulos ao encontro de Jesus.
3 Saⁿ'ā miiⁿ ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ chi cuuví cuta'á yā saⁿ'ā ní cachiichí yā saⁿ'ā, ndii nguɛ́ɛ́ ndúúcū cadenas.
3 Esse homem vivia nos túmulos, e ninguém podia prendê-lo, nem mesmo com correntes.
4 Nééné n'deēe cuuví 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cachiichí yā saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū cadenas ca'a sa ndúúcū ta'ā sa, náátí ch'iica sa cadenas miiⁿ, ní dicheēyéi sa cadenas miiⁿ. Ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ichɛ́ɛ yā ndúúcu sa.
4 Porque, tendo sido muitas vezes preso com correntes e cadeias, as cadeias foram quebradas por ele, e as correntes foram despedaçadas. E ninguém conseguia dominá-lo.
5 Cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ cachiica sá n'gaī sa cuaaⁿ ná yiīcū ndúúcū cuaaⁿ nguaaⁿ yáinyāⁿ ndíí nguuvi ndíí n'gaaⁿ, ní 'nuu cá'ai maāⁿ sa sáⁿ'ā ndúúcū tuūu.
5 Andava sempre, de noite e de dia, gritando por entre os túmulos e pelos montes, ferindo-se com pedras.
6 Ní taachi n'diichi yáⁿ'áí sa Jesús miiⁿ, cueⁿ'e sa ngéénu sā nanáaⁿ yā ní chiīntii'ya sa nanáaⁿ yā.
6 Quando, de longe, viu Jesus, correu e prostrou-se diante dele,
7 Ní caⁿ'a sa chii sa Jesús miiⁿ ní 'cáí yiicu sá: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuvi chi ndaa nī nanaáⁿ, n'dii Jesús, Daiya Dendyuūs chi canee yā na va'ai chɛɛti nguuvi? Ngiicá cáávā chi dúúchí Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ tée nī vaadī 'caa'va 'úú.
7 gritando em alta voz: — O que você quer comigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Por Deus, peço-lhe que não me atormente!
8 Saⁿ'ā miiⁿ ní caⁿ'a sa chuū caati Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chiī yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ: Ndís'tiī, nan'dáa nī yeⁿ'e sáⁿ'a 'cūū.
8 Ele disse isto, porque Jesus tinha dito a ele: “Espírito imundo, saia desse homem!”
9 Jesús miiⁿ tiinguuneeⁿ yā saⁿ'ā: ¿Dɛ'ɛ̄ nguuví dí? Ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi canéé ndúúcū sáⁿ'a 'cūū nan'guɛɛcútaⁿ'a sa: Legión nguūví, caati neené 'yaaⁿ 'nū.
9 Então Jesus lhe perguntou: Ele respondeu: — Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 Ní espíritus neené di'cuíítuū ca Jesús miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ tun'dáa yā espíritus chi caⁿ'ā yaⁿ'ai yeⁿ'e yáⁿ'āa miiⁿ.
10 E pediu-lhe com insistência que não os mandasse para fora do país.
11 Ní neené n'deēe puercos nge'e tī cuaaⁿ na nííⁿnúⁿ yiīcū miiⁿ.
11 Ora, uma grande manada de porcos estava pastando ali pelo monte.
12 Ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ idi'cuiitu Jesús: N'dii, dicho'ó nī nús'uu chi caⁿ'a 'nū chɛɛti puercos miiⁿ.
12 E os espíritos imundos pediram a Jesus: — Mande-nos para os porcos, para que entremos neles.
13 Tuu'mi ní Jesús ní ca'a yā permiso, ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chínan'dáa sa yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ chí ndáa sa chɛɛti puercos. Ní vɛ́ɛ́ tan'duu 'uūvi mil puercos miiⁿ. Ní taachi espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ sndáa sa chɛɛti puercos tuu'mi ní cheenu nducyaaca tī ní chingéé nuúⁿ tī chɛɛti yaāi miiⁿ. Ní chingée tī nguaaⁿ nuuⁿniⁿ'yáⁿ'ā. Ní chiitu nuūⁿnīⁿ veéⁿ tī duutu tī cheendi tī ní ch'ii tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
13 E Jesus o permitiu. Então, saindo os espíritos imundos, entraram nos porcos. E a manada, que era cerca de dois mil, precipitou-se despenhadeiro abaixo, para dentro do mar, onde se afogaram.
14 'Iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ cuidado puercos cueⁿ'e yā ngéenu yā chi cuuvi yā 'iiⁿ'yāⁿ ná yáāⁿ miiⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na cuɛɛ̄tí chí chiī miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ can'daa yā n'diichi yā chí chiī.
14 Os que tratavam dos porcos fugiram e foram anunciá-lo na cidade e pelos campos. Então o povo saiu para ver o que tinha acontecido.
15 Taachí ndaa yā niiⁿnuúⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ, ní taachí n'diichí yā saⁿ'ā chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi maaⁿ ní vɛɛ sa 'diīiⁿ ndúúcū catecai sa ní 'āā n'daācā sa tuu'mi ní dí'va'a yā.
15 Aproximando-se de Jesus, viram o endemoniado, o que antes estava dominado pela legião, assentado, vestido, em perfeito juízo; e temeram.
16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi n'diichí yā chi diiⁿ Jesús miiⁿ, ní caⁿ'a yā chii yā táácā chiī ndúúcū saⁿ'ā miiⁿ chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinuūⁿ, ní tan'duucā chí chiī ndúúcū puercos.
16 Os que haviam presenciado os fatos contaram-lhes o que tinha acontecido ao endemoniado e também falaram a respeito dos porcos.
17 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ di'cuíítu yā Jesús miiⁿ chi cáⁿ'a yā táámá lado yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿya.
17 E começaram a pedir com insistência que Jesus se retirasse da terra deles.
18 Jesús cueⁿ'e yā. Ní taachi ndaa yā na barco miiⁿ ndaa saⁿ'ā chi vmnaaⁿ canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní saⁿ'ā miiⁿ chiica sa Jesús chi caⁿ'a sa ndúúcu yā na barco miiⁿ.
18 Quando Jesus estava entrando no barco, aquele que antes estava possuído pelos demônios pediu com insistência que Jesus o deixasse ficar com ele.
19 Jesús ní nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā naatí caⁿ'a yā: Cunaⁿ'a dí ná vaacu di ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē di, ní cuuvi di 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'ɛɛtɛ n'dai dendu'ū chi Señor 'iivú Ndyuūs miiⁿ diíⁿ yā ndúúcū dii, ní tan'dúúcā Señor 'iivú Ndyuūs miiⁿ chí nduuvi ya'āī 'iinú yā dii.
19 Jesus, porém, não o permitiu; ao contrário, ordenou-lhe:
20 Saⁿ'ā miiⁿ ní cunaⁿ'ā sa, ní tucá'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ nuuⁿmaⁿ yáāⁿ cuaaⁿ 'diituú chi nguuvi Decápolis yeⁿ'e dendu'ū chí n'gɛɛtɛ n'dai chi Jesús diíⁿ yā ndúúcu sa. Ní nducyaaca yā che'e yiinú yā.
20 Então ele foi e começou a proclamar em Decápolis tudo o que Jesus lhe tinha feito; e todos se admiravam.
21 Taachí Jesús miiⁿ nanguɛɛcunée yā ní cho'ó yā táámá lado yeⁿ'ē nuūⁿnūⁿ'yáⁿ'ā ní ndaa yā na yáⁿ'āa 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā, neené n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā naachi Jesús canee yā.
21 Tendo Jesus voltado de barco para o outro lado, reuniu-se em volta dele uma grande multidão; e ele estava junto do mar.
22 Ní ndaā 'áámá saⁿ'ā chí nguuvi sa Jairo, saⁿ'a chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e yáacū sinagoga. Taachí n'diichi sa Jesús miiⁿ candiitin'díi sa na ca'a yā.
22 Então chegou um dos chefes da sinagoga, chamado Jairo, e, vendo-o, prostrou-se aos pés de Jesus
23 Ní neené di'cuíítu sa Jesús miiⁿ ní caⁿ'a sa: Daiyá ní neⁿ'ē 'cuūvi tá. Cuchíi nī ní cún'du'u tá'a nī vmnaaⁿ yeⁿ'ē tá, ní cuuví nduūvā yeⁿ'e tá ní nguɛ́ɛ́ 'cuūvi tá.
23 e lhe pediu com insistência: — Minha filhinha está morrendo; venha impor as mãos sobre ela, para que seja salva e viva.
24 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní cuéⁿ'e yā ndúúcu sa. Neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ can'daa yā Jesús ní nééné chiiⁿ'nu chiichí yā Jesús.
24 Jesus foi com ele. Uma grande multidão seguia Jesus, apertando-o de todos os lados.
25 Ní nguaaⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canéé 'áámá n'daataá chí ngíitā tá, chí 'āā ndiichúúví nduūyū canee tá ndúúcū ca'ai chí nguuvi nguuvi ngee yuuúⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e tá.
25 Estava ali certa mulher, que, havia doze anos, vinha sofrendo de uma hemorragia.
26 Nééné n'geenu tá ngii ndúúcū médicos, ní 'āā ch'iinu diīⁿ tá gastar tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē tá, naati nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ dichií'vɛ̄ yeⁿ'ē tá ti dáyíícándíí cá ca'ai yeⁿ'ē ta cuaaⁿ vmnaaⁿ.
26 Ela havia padecido muito nas mãos de vários médicos e gastado tudo o que tinha, sem, contudo, melhorar de saúde; pelo contrário, piorava cada vez mais.
27 'Āā ch'iindiveeⁿ tá yeⁿ'e Jesús miiⁿ chi diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiitā. Ní cueⁿ'e tá nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuaaⁿ daamí Jesús ní tuū'vi tá catecai yā.
27 Tendo ouvido a fama de Jesus, a mulher chegou por trás, no meio da multidão, e tocou na capa dele.
28 Caati nadicádíínuuⁿ tá maāⁿ tá 'tíícā. Ndúútī chí dámaāⁿ tuū'ví catecai yā, ní nduūvā yeⁿ'é.
28 Porque dizia: “Se eu apenas tocar na roupa dele, ficarei curada.”
29 Hora mííⁿ nūuⁿ chi tuū'vi tá catecai Jesús miiⁿ 'tíícā canéé naaⁿ chí ngɛɛ̄ yuuúⁿ yeⁿ'ē tá. Ní chicadiinuuⁿ tá na cuerpo yeⁿ'e tá chí 'āā nduūvā yeⁿ'ē tá.
29 E logo a hemorragia estancou, e ela sentiu no corpo que estava curada daquele mal.
30 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ tuumicádíínuuⁿ yā chí 'āā nduūvā yeⁿ'ē 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū poder yeⁿ'é yā. Ní nguɛɛcundíi yā ní n'diichi yā náávtaⁿ'ā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā: ¿Du'u túu'vīi catecaí?
30 Jesus, reconhecendo imediatamente que dele havia saído poder, virando-se no meio da multidão, perguntou:
31 Tuu'mi ní discípulos yeⁿ'e yā caⁿ'a yā: Cuin'diichí nī 'iiⁿ'yāⁿ chí i'nūuⁿ chiichí yā s'uūúⁿ miiⁿ ní maaⁿ ní ntiinguuneeⁿ nī: ¿Du'u tuū'vīi 'úú?
31 Os discípulos responderam: — O senhor está vendo que a multidão o aperta e ainda pergunta: “Quem me tocou?”
32 Naati Jesús ní nguɛɛcúndii yā n'giinu yā 'áámá lado taama lado, ní 'iicu cuuvi snaaⁿ yā du'ū tuu'vī 'iiⁿ'yāⁿ.
32 Ele, porém, olhava ao redor para ver quem tinha feito aquilo.
33 Tuu'mi ní n'daataá miiⁿ, ní in'duuvi tá chi 'va'ā tá. Deenū tá dɛ'ɛ̄ chí chiī. Cheⁿ'e tá ní chiīntii'ya tá nanááⁿ Jesús. Ní caⁿ'a tá chii tá 'iiⁿ'yāⁿ tanducuéⁿ'ē chi nduudu cuaacu.
33 Então a mulher, amedrontada e trêmula, ciente do que lhe havia acontecido, veio, prostrou-se diante de Jesus e declarou-lhe toda a verdade.
34 Jesús ngaⁿ'a yā ngii yā táⁿ'ā: Díí daiyá, nduūvā yeⁿ'ē dí cáávā chi i'téénu di 'úú. Díí 'diīíⁿ nūuⁿ cunáⁿ'a di, ní ndúuvā yeⁿ'ē di yeⁿ'ē ca'ai chi ndii di.
34 Então Jesus lhe disse:
35 Ngaⁿ'a Jesús miiⁿ ndúúcū táⁿ'ā miiⁿ, taachí ndaa yā ná va'ai yeⁿ'e saⁿ'ā Jairo chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ na yáacū sinagoga miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē va'ai miiⁿ ní caⁿ'a yā Jairo: Daiya dí 'āā n'diī tá. ¿Dɛ́'ɛ̄ cuuví chi idindú'ū ca di maestro?
35 Enquanto Jesus ainda falava, chegaram alguns da casa do chefe da sinagoga, dizendo: — A sua filha já morreu; por que você ainda incomoda o Mestre?
36 Naati Jesús miiⁿ, ní ch'iindiveéⁿ yā chí caⁿ'á yā yeⁿ'ē saⁿ'ā chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa. Ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ na yáacū sinagoga: Nguɛ́ɛ́ 'va'a di naati cu'téénu dí.
36 Mas Jesus, sem levar em conta tais palavras, disse ao chefe da sinagoga:
37 Jesús nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi cueⁿ'e ca yā cuaaⁿ chɛɛti va'ai ndúúcu yā, ti dámaāⁿ Pedro, ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, saⁿ'ā 'diinū Jacobo.
37 Jesus não permitiu que ninguém o acompanhasse, a não ser Pedro e os irmãos Tiago e João.
38 Taachí ndaa yā va'ai yeⁿ'e sáⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū sinagoga miiⁿ, n'diichí yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ch'iindiveéⁿ yā chí n'gai yā ní ngɛɛcu yā.
38 Chegando à casa do chefe da sinagoga, Jesus viu o alvoroço, os que choravam e os que pranteavam muito.
39 Tuu'mi ní taachi sn'daa yā cuaaⁿ chɛɛti va'āī miiⁿ, caⁿ'a yā: ¿Dɛ'ɛ̄ tátiī yuudu idiíⁿ nī? ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí ngɛɛcu nī? Tá'díīⁿ nguɛ́ɛ́ n'dii tá, tí cyaadu tá.
39 Ao entrar, disse:
40 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní n'gíiⁿnyūⁿneeⁿ yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Tuu'mi ní Jesús miiⁿ diíⁿ yā chi can'daā nducyaaca yā. Ní Jesús can'dɛɛ yā chiida tá ndúúcū chɛɛcu tá ndúúcū discípulos chi canéé ndúúcu yā ní sndaa yā naachi candíítí ta'dííⁿ chí n'dii tá ní tináⁿ'ā.
40 E riam-se dele. Mas Jesus, mandando que todos saíssem, levou consigo o pai e a mãe da criança e os que vieram com ele e entrou onde ela estava.
41 Ní sta'á yā ta'ā tá ní caⁿ'a yā: Talita cumi, chi neⁿ'e caāⁿ'maⁿ na nduudu yeⁿ'e yú, díí n'daata 'lííⁿ, 'úú ngaⁿ'á ngií dii, ndúúcueeⁿ di.
41 Tomando a criança pela mão, disse:
42 Hora mííⁿ nūuⁿ ta'dííⁿ miiⁿ ní nduucueēⁿ tá ní cachiīca tá. N'daata 'lííⁿ miiⁿ ní ngii tá ndiichuuvi nduūyū. Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e yiinú yā.
42 Imediatamente a menina, que tinha doze anos, se levantou e começou a andar. Então todos ficaram muito admirados.
43 Jesús mííⁿ yaa'vi yuudú yā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ yā cuuvi yā chííⁿ mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caⁿ'a Jesús chi ca'a yā yuūndū chi che'e n'daata 'lííⁿ miiⁿ.
43 Mas Jesus ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse. E mandou que dessem de comer à menina.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.