Marcos 3
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs ARIB
1 Jesús miiⁿ ní chindáā ntúuⁿ yā na yáacū sinagoga. Ní miiⁿ canee 'áámá saⁿ'ā ndúúcū ta'ā sa chi ntí'i.
1 Outra vez entrou numa sinagoga, e estava ali um homem que tinha uma das mãos atrofiada.
2 'Iiⁿ'yāⁿ fariseos ní neⁿ'é yā n'diichi yā nduuti chi Jesús miiⁿ chi ndúuvā yeⁿ'ē saⁿ'ā miiⁿ caati nguuvi sábado chi ntaavi'tuunúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Ní fariseos cuuví caaⁿ'máⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e Jesús.
2 E observavam-no para ver se no sábado curaria o homem, a fim de o acusarem.
3 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ngaⁿ'a yā ngii yā saⁿ'ā chí ntí'i ta'ā sa miiⁿ: Nducuééⁿ dí ní cueendii di naavtaⁿ'a yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
3 E disse Jesus ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te e vem para o meio.
4 Jesús miiⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: ¿Dɛ́'ɛ̄ diiⁿ yú nguuvi chi ntaavi'tuunúuⁿ yú? ¿'Áá cuuvi chi diiⁿ yú cosas chi n'daācā o cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daācā? ¿'Áá n'daācā chí nguaⁿ'āī yú vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ o chi 'caaⁿ'nūⁿ yú 'iiⁿ'yāⁿ? 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ch'ɛɛtinéé 'diíⁿ yā.
4 Então lhes perguntou: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida ou matar? Eles, porém, se calaram.
5 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní n'diichi yuudú yā saⁿ'ā s'eeⁿ ní s'neeⁿ ndaachi yiinú yā ti nguɛ́ɛ́ neⁿ'e cu'téénu sá yeⁿ'e yā. Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: N'doō di ta'a di. Ní saⁿ'ā miiⁿ n'doō sa ta'ā sa, ní ta'ā sa ní nduūvā n'daacā tan'dúúcā taama.
5 E olhando em redor para eles com indignação, condoendo-se da dureza dos seus corações, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele estendeu, e lhe foi restabelecida.
6 Tuu'mi ní can'dáā 'iiⁿ'yāⁿ fariseos ní ndeé yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Herodes ní 'íícú n'diichí yā táácā diíⁿ yā ní 'íícú cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā Jesús miiⁿ.
6 E os fariseus, saindo dali, entraram logo em conselho com os herodianos contra ele, para o matarem.
7 Jesús miiⁿ ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā cueⁿ'é yā cuaaⁿ na 'díítuú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea ndúúcū yáⁿ'āa Judea cheⁿ'e yā can'dáa yā Jesús miiⁿ.
7 Jesus, porém, se retirou com os seus discípulos para a beira do mar; e uma grande multidão dos da Galiléia o seguiu; também da Judéia,
8 Taachi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea chicadíínuuⁿ yā yeⁿ'é dendu'ū chi n'gɛɛtɛ n'dai chi Jesús diíⁿ yā, nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā n'diichi yā Jesús miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Judea, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Idumea, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e táámá 'diituú yíícú Jordán, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Tiro ndúúcū yáⁿ'āa Sidón.
8 e de Jerusalém, da Iduméia e de além do Jordão, e das regiões de Tiro e de Sidom, grandes multidões, ouvindo falar de tudo quanto fazia, vieram ter com ele.
9 Cáávā chi ndaā n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ, Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā chi cu'nee yaáⁿ yā 'áámá barco yeⁿ'e yā, níícú cuuví cuchɛ́ɛ yā barco miiⁿ chi 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuɛɛti núūⁿ chiichi yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ.
9 Recomendou, pois, a seus discípulos que se lhe preparasse um barquinho, por causa da multidão, para que não o apertasse;
10 Ní Jesús diíⁿ yā chi 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ nduūvā yeⁿ'e yā. Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiitā neⁿ'é yā tuu'ví yā Jesús.
10 porque tinha curado a muitos, de modo que todos quantos tinham algum mal arrojavam-se a ele para lhe tocarem.
11 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi canee yā ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ, espíritu miiⁿ diīiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús ní espíritu ní 'cai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ: Díí ní Saⁿ'a chi Daiya Dendyuūs.
11 E os espíritos imundos, quando o viam, prostravam-se diante dele e clamavam, dizendo: Tu és o Filho de Deus.
12 Jesús caⁿ'a yuudu yā espíritu s'uuⁿ 'túúcā: Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ dí du'u 'iiⁿ'yāⁿ 'úú.
12 E ele lhes advertia com insistência que não o dessem a conhecer.
13 Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cuchɛ́ɛ yā na 'áámá yiīcū, naachí yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ chí neⁿ'e yā, ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndáa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ.
13 Depois subiu ao monte, e chamou a si os que ele mesmo queria; e vieram a ele.
14 Ní nduuvidaamá ndu'ū ndiichúúví discípulos chi canee yā ndúúcu yā. Ní dicho'ó yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chí caaⁿ'máⁿ yā nduudú yeⁿ'e Ndyuūs chi nduudu cuaacu yeⁿ'e yā.
14 Então designou doze para que estivessem com ele, e os mandasse a pregar;
15 Ní Jesús ca'a yā poder discípulos yeⁿ'e yā chí cuuvi diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní chí divíi yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
15 e para que tivessem autoridade de expulsar os demônios.
16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ndiichúúví discípulos: Simón, chí duuchi ntúuⁿ sa Pedro,
16 Designou, pois, os doze, a saber: Simão, a quem pôs o nome de Pedro;
17 ndúúcū Jacobo ndúúcū Juan 'diinū sa ní 'uūvī sáⁿ'a s'eeⁿ chi daiya Zebedeo, ní saⁿ'ā s'eeⁿ ní Jesús s'neeⁿ yā nguuvi sa Boanerges chi neⁿ'e caaⁿ'maⁿ Daiya Dɛɛvɛ́;
17 Tiago, filho de Zebedeu, e João, irmão de Tiago, aos quais pôs o nome de Boanerges, que significa: Filhos do trovão;
18 tanáⁿ'a yā ní nguuvi Andrés, ndúúcū Felipe, ndúúcū Bartolomé, ndúúcū Mateo, ndúúcū Tomas, ndúúcū Jacobo chi daiya Alfeo, ndúúcū Tadeo, ndúúcū táámá Simón chi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Canaan,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu, Simão, o cananeu,
19 ndúúcū Judas Iscariote, saⁿ'ā chi cuayiivi mííⁿ ch'iⁿ'i sá du'u chi Jesús miiⁿ chi cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā 'yā. Ní Jesús ndúúcū ndiichuuvi discípulos yeⁿ'e yā cueⁿ'e yā ní sndaa yā na 'áámá va'āī.
19 e Judas Iscariotes, aquele que o traiu.
20 Cuayiivi ní Jesús cueⁿ'e yā na vaacu yā. Táámá vmnéⁿ'ēe nééné n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā nanááⁿ Jesús miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ yaāⁿ chí che'e yā pan.
20 Depois entrou numa casa. E afluiu outra vez a multidão, de tal modo que nem podiam comer.
21 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e familia yeⁿ'e Jesús chicadíínuuⁿ yā yeⁿ'e Jesús, yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā chi Jesús ní nduuví loco yā, ndaa yā chi nandɛ́ɛ yā Jesús.
21 Quando os seus ouviram isso, saíram para o prender; porque diziam: Ele está fora de si.
22 'Tiicá ntúūⁿ maestros chí ngi'cueeⁿ ley chí chiicá yā yeⁿ'e na yáāⁿ Jerusalén ní caⁿ'a yā: Sáⁿ'a 'cūū canéé sá ndúúcū espíritu chi nguuvi Beelzebú chi Satanás chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ, ní cáávā poder yeⁿ'e espíritu miiⁿ chí tun'daá yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ.
22 E os escribas que tinham descido de Jerusalém diziam: Ele está possesso de Belzebu; e: É pelo príncipe dos demônios que expulsa os demônios.
23 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní yaa'vi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní s'neeⁿ yā 'áámá ejemplo. Ni caⁿ'a yā: ¿Táácā cuuví diiíⁿ yááⁿn'guiinūuⁿ divíi sa yááⁿn'guiinūuⁿ?
23 Então Jesus os chamou e lhes disse por parábolas: Como pode Satanás expulsar Satanás?
24 Ndúúti chi 'áámá gobernador chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e yáāⁿ naachi vɛ́ɛ́ 'uūvī partido chi n'guⁿ'u ná 'aamá yā ndúúcū yeⁿ'e taama yā 'iiⁿntyéⁿ'ē miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi 'nááⁿ yā chí 'iiⁿntyéⁿ'e yā.
24 Pois, se um reino se dividir contra si mesmo, tal reino não pode subsistir;
25 Ndúúti chi n'deēe nadacádíínuuⁿ yā na 'áámá familia chi vɛ́ɛ́ partido yeⁿ'ē, familia miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nduuvidáámá yā.
25 ou, se uma casa se dividir contra si mesma, tal casa não poderá subsistir;
26 'Tiicá ntúūⁿ, ndúúti chi yááⁿn'guiinūuⁿ diiⁿ sa contra yeⁿ'e maaⁿ sa, nguɛ́ɛ́ cuuví cūnee sa ti chúū diīiⁿ chí 'cuiinu sa.
26 e se Satanás se tem levantado contra si mesmo, e está dividido, tampouco pode ele subsistir; antes tem fim.
27 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaa yā na vaacu 'áámá saⁿ'ā chí vɛ́ɛ́ fuerzas yeⁿ'ē sa ní divíi yā dendu'u yeⁿ'ē sa. Canéé chí caāchiichí yā saⁿ'ā vmnááⁿ vmnaaⁿ. Cuayiivi ní cuuvi diíⁿ yā divíi yā dendu'ū chi snúūⁿ va'ai yeⁿ'ē sa.
27 Pois ninguém pode entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens, se primeiro não amarrar o valente; e então lhe saqueará a casa.
28 Nduudu cuaacu 'úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī. Tanducuéⁿ'e nuuⁿndi chí diíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū nduudu taaⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'a yā contra yeⁿ'e Ndyuūs, Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndí yeⁿ'é yā.
28 Em verdade vos digo: Todos os pecados serão perdoados aos filhos dos homens, bem como todas as blasfêmias que proferirem;
29 Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a yā nduudu taaⁿ chi nguɛɛ n'dáacā yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ nch'ɛɛ̄cū yeⁿ'é yā maaⁿ ní tiempo chi cuchiī.
29 mas aquele que blasfemar contra o Espírito Santo, nunca mais terá perdão, mas será réu de pecado eterno.
30 'Tíícā Jesús ngaⁿ'a yā ti náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā chi Jesús mííⁿ ní vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ nduucú yā.
30 Porquanto eles diziam: Está possesso de um espírito imundo.
31 Cuayiivi ní ndaā chɛɛcuú Jesús miiⁿ ndúúcū 'díínu yā, ní ch'ɛɛtinée yā cuaaⁿ chuva'āī. Ní dichó'o yā 'áámá saⁿ'ā chi yaa'vi sa Jesús chi cuchií yā nanáaⁿ yā.
31 Chegaram então sua mãe e seus irmãos e, ficando da parte de fora, mandaram chamá-lo.
32 'Yááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ní vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ 'diituú Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Chɛɛcú nī ndúúcū 'diinú nī ní in'nuúⁿ yā n'diī cuaaⁿ chuva'āī.
32 E a multidão estava sentada ao redor dele, e disseram-lhe: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora e te procuram.
33 Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: ¿Dú'ū chí chɛɛcú miiⁿ? o ¿dú'ū chí 'diinú miiⁿ?
33 Respondeu-lhes Jesus, dizendo: Quem é minha mãe e meus irmãos!
34 Tuu'mi ní Jesús n'gíínu yā 'iiⁿ'yāⁿ chí vɛɛtɛ́ yā cuaaⁿ 'diitúú yā ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: N'diichí nī. 'Iiⁿ'yāⁿ chi snée yā nduucú miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chí chɛɛcú ndúúcū 'diinú.
34 E olhando em redor para os que estavam sentados à roda de si, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos!
35 Ní 'āā du'ú nūuⁿ chi diīiⁿ chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿ'e yā chi diíⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí vi'í, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí 'diinú, ndúúcū chɛɛcú.
35 Pois aquele que fizer a vontade de Deus, esse é meu irmão, irmã e mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.