Marcos 15
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Taachí chidɛɛvɛ, chiiduú n'gɛɛtɛ́ ní nduuvi daamá yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúū chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaācū, ndúúcū maestros yeⁿ'e ley, ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛtɛ. Ní ndɛɛ̄ chiichí yā Jesús ní candɛ́ɛ yā 'iiⁿ'yāⁿ nanááⁿ gobernador Pilato.
1 De manhã bem cedo, os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei — todo o alto conselho — se reuniram para discutir o que fariam em seguida. Então amarraram Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Tuu'mi ní Pilato miiⁿ intiinguuneeⁿ yā Jesús: ¿'Áá díí Rey yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ chi judíos? Ní Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: N'diī ngaⁿ'a cuaacú nī ti 'tíícā.
2 Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
3 Chiiduú n'gɛɛtɛ ní neené n'deee nááⁿ chi ngaⁿ'á yā contra yeⁿ'e Jesús naati Jesús nguɛ́ɛ́ nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'ē mar 'áámá.
3 Os principais sacerdotes o acusaram de vários crimes,
4 Tuu'mi ní Pilato miiⁿ ní nan'guɛɛcunée yā ntiinguunéeⁿ yā Jesús miiⁿ: ¿'Áá nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ nán'guɛɛcútaⁿ'á nī? 'Cuin'dííchí nī yeⁿ'é tanducuéⁿ'ē chí nguɛ́ɛ́ n'daacā ngaⁿ'á yā yeⁿ'e nī.
4 e Pilatos perguntou: “Você não vai responder? O que diz de todas essas acusações?”.
5 Naati Jesús miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ nan'guɛɛcútaⁿ'á yā. Chííⁿ chí Pilato miiⁿ cheⁿ'e yiinú yā ní nguɛ́ɛ́ déénu yā dɛ'ɛ̄ nadicádíínuuⁿ yā.
5 Mas, para surpresa de Pilatos, Jesus não disse coisa alguma.
6 Canéé 'áámá costumbre yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ chí n'dɛɛchi yā 'áámá saⁿ'ā chi canuuⁿ vácūū nguuvi 'viicú yeⁿ'e pascua. 'Áámá saⁿ'ā chi preso sa chi 'iiⁿ'yāⁿ Israel neⁿ'e yā, 'tíícā canee chí diīiⁿ Pilato miiⁿ.
6 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
7 Ní canuuⁿ 'áámá saⁿ'ā vácūū chí nguuvi Barrabás ndúúcū ta n'duuvi saⁿ'ā chi 'niiⁿ'nuⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ taachi 'āā diiⁿ caandá yā contra gobierno miiⁿ.
7 Um dos prisioneiros era Barrabás, um revolucionário que havia cometido assassinato durante uma revolta.
8 Ní 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ ní ndaa yā nanááⁿ Pilato miiⁿ, ní chiica yā chi Pilato ní diíⁿ yā tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e yā.
8 A multidão foi a Pilatos e pediu que ele libertasse um prisioneiro, como de costume.
9 Ní Pilato miiⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: ¿'Áá neⁿ'e nī chí n'dɛɛ̄chí Rey yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ Israel?
9 Pilatos perguntou: “Querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
10 Tí Pilato miiⁿ deenu yā chí chiiduú n'gɛɛtɛ nca'á yā Jesús miiⁿ cáávā vaadī ngueēé.
10 (Pois havia percebido que os principais sacerdotes tinham prendido Jesus por inveja.)
11 Naati chiiduú n'gɛɛtɛ chinuú yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén chí caaca yā Barrabás ti n'dáacā chí n'dɛɛchii yā saⁿ'ā chi nguuvi Barrabás.
11 Nesse momento, os principais sacerdotes instigaram a multidão a pedir a libertação de Barrabás em vez de Jesus.
12 Tuu'mi ní Pilato miiⁿ intiinguunéeⁿ yā: ¿Dɛ'ɛ́ neⁿ'e nī chi diíⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí ndís'tiī ngaⁿ'a nī Rey yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel?
12 Pilatos lhes perguntou: “Então o que farei com este homem que vocês chamam de ‘rei dos judeus’?”.
13 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní 'cai yiicú yā: Cu'neeⁿnga'á nī 'iiⁿ'yāⁿ.
13 “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
14 Pilato miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā n̄díiⁿ sáⁿ'a 'cūū? Naati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nan'guɛɛcúnée yā 'cai yā: Cu'neeⁿnga'á nī 'iiⁿ'yāⁿ.
14 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
15 Tuu'mi ní Pilato miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā chi nduuvi táaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'é yā, n'dɛɛchii sá Barrabás miiⁿ. Cuayiivi ní caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa chi 'cueⁿ'é yā Jesús miiⁿ. Ch'iinu ch'eⁿ'é yā Jesús miiⁿ ní nca'a sa Jesús miiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chí cu'nééⁿnga'á yā.
15 Para acalmar a multidão, Pilatos lhes soltou Barrabás. Então, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o aos soldados romanos para que fosse crucificado.
16 Tuu'mi ní soldados romanos candɛ́ɛ sa Jesús vaacuyáāⁿ na cuarto yeⁿ'e palacio miiⁿ chi nguuvi Pretorio, ní yaa'ví yā tanáⁿ'ā soldados ní nduuvidaamá yā miiⁿ.
16 Os soldados levaram Jesus para o palácio do governador (lugar conhecido como Pretório) e chamaram todo o regimento.
17 Ní s'nuúⁿ yā catecai morado cuá'āa Jesús miiⁿ. Ní s'nuúⁿ yā tiiⁿ Jesús miiⁿ 'áámá corona chi ndeenyú ndúúcū yaaⁿ.
17 Vestiram Jesus com um manto vermelho, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça.
18 Tuu'mi ní tucá'a yā 'cai yā: Cunduuchi nī n'diī, Rey yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel.
18 Então o saudavam, zombando: “Salve, rei dos judeus!”.
19 Ní ch'eⁿ'é yā tiíⁿ yā ndúúcū 'áámá taaⁿ nduu. Ní ca'a nee dáiⁿ yā Jesús ní nchiīntii'yá yā nanáaⁿ yā, ní diíⁿ yā honrar 'iiⁿ'yāⁿ.
19 Batiam em sua cabeça com uma vara, cuspiam nele e ajoelhavam-se, fingindo adorá-lo.
20 Ch'iinu ch'iiⁿnyuⁿnéeⁿ yā yeⁿ'e Jesús 'tííca, ndivíi yā catecai chi morada ní 'nuuⁿ 'nuūⁿ ntúuⁿ yā catecai maáⁿ yā. Cuayiivi tun'dáa yā Jesús ní s'neeⁿnga'á yā 'iiⁿ'yāⁿ.
20 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto vermelho e o vestiram com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
21 'Áámá saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa Cirene chi nguuvi sa Simón, chí chiidá Alejandro ndúúcū Rufo, ndáa sa cheⁿ'e sa cuɛɛti. Taachí cho'o sa cyúúní miiⁿ, soldados a fuerza di'cuíítu yā saⁿ'ā chi candɛɛ sa cruz yeⁿ'e Jesús miiⁿ.
21 Um homem chamado Simão, de Cirene, passava ali naquele momento, vindo do campo. Os soldados o obrigaram a carregar a cruz. (Simão era pai de Alexandre e Rufo.)
22 Ní candɛ́ɛ yā Jesús 'áámá lado yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén na lugar chi nguuvi Gólgota chi neⁿ'e caaⁿ'maⁿ nduudu yeⁿ'e yú, Lugar ní 'Iini Nga'ai Tiīíⁿ.
22 Levaram Jesus a um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
23 Ní ca'á yā chí chi'i Jesús vino chi staⁿ'a yā ndúúcū yaātā yaāa chi nguuvi mirra, naati Jesús nguɛ́ɛ́ chi'i yā.
23 Ofereceram-lhe vinho misturado com mirra, mas ele recusou.
24 Tuu'mi ní chi'neeⁿnga'á yā Jesús. Ní soldados ní tun'dáa yā suertes yeⁿ'é yā ndúúcū na catecai Jesús miiⁿ, ní n'diichí yā chɛɛ̄ chí candɛɛ̄ 'aama 'aama yā.
24 Então os soldados o pregaram na cruz. Depois, dividiram as roupas dele e tiraram sortes para decidir quem ficava com cada peça.
25 N'gɛɛcú nuuⁿ yeⁿ'ē ngɛɛtiyaaⁿ miiⁿ taachí s'neeⁿnga'á yā 'iiⁿ'yāⁿ.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Ni s'néeⁿ yā 'áámá letrero na tiīiⁿ cruz yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Ní letra chi cánéé nguūⁿ na tabla miiⁿ ní ngaⁿ'ā yeⁿ'e nuūⁿndī yeⁿ'e yā. Ní cánéé nguūⁿ chuū: Rey yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Israel.
26 Uma tabuleta anunciava a acusação feita contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 Dáámá ndúúcū Jesús s'neeⁿnga'á yā 'uūvī sáⁿ'ā chí duucu. 'Áámá ní lado tá cuaacú yā táámá ní lado ta 'cueé yā.
27 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
28 'Tíícā ní chi cuaacu naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā: Chídidúúchɛ́ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā.
28 Assim, cumpriram-se as Escrituras que diziam: “Ele foi contado entre os rebeldes”.
29 'Iiⁿ'yāⁿ chí ngo'ó yā nanááⁿ cruz miiⁿ cunncáā ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē Jesús. Idi'núⁿ'u yā tiiⁿ yā ní cunncáa n'dai cheendi yā ní ngaⁿ'a yā: Díí chí ndiītuū'ví di yaācū ní nadacueéⁿ di chɛɛti 'iīnū nguuvi,
29 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça em zombaria. “Olhe só!”, gritavam. “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias.
30 nadanguáⁿ'āī maāⁿ di. Dii ní nch'eeⁿ di na cruz.
30 Pois bem, salve a si mesmo e desça da cruz!”
31 'Tiicá ntúūⁿ chiiduú n'gɛɛtɛ ndúúcū maestros yeⁿ'e ley duuchinéeⁿ yā Jesús. Ní ngaⁿ'a yā nguaaⁿ maáⁿ yā: 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nadinguáⁿ'ai yā táámá 'iiⁿ'yāⁿ naati maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngíí nadinguáⁿ'ai yā maáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
31 Os principais sacerdotes e os mestres da lei também zombavam de Jesus. “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam.
32 Ndúúti chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chí Cristo miiⁿ snaaⁿ yú 'iiⁿ'yāⁿ nch'éeⁿ yā na cruz maaⁿ. Tuu'mi ní cu'téénu yú. Ní ndíí 'iiⁿ'yāⁿ chi ca'neeⁿnga'á yā daama ndúúcū Jesús miiⁿ ní cunncáā ngaⁿ'a yā yeⁿ'e yā.
32 “Que esse Cristo, o rei de Israel, desça da cruz agora mesmo para que vejamos e creiamos nele!” Até os homens crucificados com Jesus o insultavam.
33 Taachí chii maⁿ'a nguuvi miiⁿ chi maāíⁿ núúⁿmáⁿ íⁿ'yeeⁿdī ndii ná n'gɛɛcu 'íínú chiīnū.
33 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
34 'Āā táánduū n'gɛɛcu 'iinu Jesús miiⁿ ní 'cai yiicú yā: Eloi, Eloi, ¿lama sabactani? (chí neⁿ'e caaⁿ'maⁿ nduudu yeⁿ'ē yú: N'dií Ndyuūs yeⁿ'é, n'dií Ndyuūs yeⁿ'é, ¿dɛ'ɛ̄ cuuvi chí s'neé nī maaⁿ 'úú dámaáⁿ?)
34 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eloí, Eloí, lamá sabactâni? ”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
35 N'dúú'ví 'iiⁿ'yāⁿ chi snee yā miiⁿ ní ch'iindiveéⁿ yā ní caⁿ'a yā: 'Caandiveéⁿ nī, n'gaí yā yeⁿ'e profeta Elías miiⁿ.
35 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Ele está chamando Elias”.
36 Ní ndaā 'áámá soldado ngeenu yā ní taachi chiītu 'áámá esponja yeⁿ'e vinagre s'néeⁿ yā esponja miiⁿ na 'áámá ndúú ní ca'a yā chí chi'i Jesús. Ní caⁿ'a yā: 'Āā canee rá yā. N'diichi yú nduuti chi 'áá chiī profeta Elías miiⁿ ní nádich'eēⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ.
36 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse. “Esperem!”, disse ele. “Vamos ver se Elias vem tirá-lo daí.”
37 Tuu'mi ní Jesús 'cai yiicú yā ní ch'iī.
37 Então Jesus clamou em alta voz e deu o último suspiro.
38 Ní cortinas yeⁿ'e yaācū templo chiī 'uuvi taāⁿ, steēⁿ naavtáⁿ'ā ndíí cuááⁿ 'niiⁿnúⁿ ndíí cuááⁿ ndiiyā.
38 A cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo.
39 Ní 'áámá saⁿ'ā romano chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē cien soldados chééndii sa nanááⁿ Jesús miiⁿ. Taachí n'diīchī sa ní ch'iindiveēⁿ sa taacá 'cai Jesús ní taacá ch'īi yā, soldado miiⁿ ní caⁿ'a sa: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí sáⁿ'a 'cūū ní Dáíyá Dendyuūs saⁿ'ā.
39 Quando o oficial romano que estava diante dele viu como ele havia morrido, exclamou: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
40 Snée ntúūⁿ n'duuvi n'daataá n'giinu yaⁿ'ai tá. Ní ndúúcū n'daata s'eéⁿ mííⁿ canee ta María yeⁿ'e yáāⁿ Magdala, ndúúcū tá María chi chɛɛcuú José ndúúcū Jacobo chí nguuvi Menor, ndúúcū n'daataá chi nguuvi Salomé.
40 Algumas mulheres observavam de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José, e Salomé.
41 N'daata s'ééⁿ ní can'dáa yā Jesús miiⁿ ní dichíí'vɛ yā Jesús taachi cachiicá yā yáⁿ'āa Galilea. Ní neené 'yaaⁿ ca n'daataá snée yā miiⁿ, n'daataá chí ngaⁿ'a yā daama ndúúcū Jesús miiⁿ na yáāⁿ Jerusalén.
41 Eram seguidoras de Jesus e o haviam servido na Galileia. Também estavam ali muitas mulheres que foram com ele a Jerusalém.
42 Taachí chiinū nguuvi miiⁿ chi viernes chí ch'iindiyaáⁿ yā cáávā 'viicu pascua miiⁿ nguuvi chí cuuvi dɛɛvɛ nguuvi chi ntaavi'tuunúúⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ,
42 Tudo isso aconteceu na sexta-feira, o dia da preparação, antes do sábado. Ao entardecer,
43 ndaā José yeⁿ'e yáāⁿ Arimatea. Saⁿ'ā miiⁿ ní saⁿ'a ch'ɛɛtɛ yeⁿ'e Junta Ch'ɛɛtɛ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel. Ní cunee ngiinu sa nguuvi chi Ndyuūs ndaa yā ni ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā. Ní ndúúcū valor ndaā sa nanááⁿ gobernador Pilato miiⁿ. Ní caⁿ'a sa Pilato miiⁿ chí nca'a yā cuerpo yeⁿ'e Jesús.
43 José de Arimateia foi corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. (José era um membro respeitado do conselho dos líderes do povo e esperava a chegada do reino de Deus.)
44 Pilato miiⁿ ní cueⁿ'e yiinú yā chí 'āā ch'iī Jesús miiⁿ ní yaa'vi yā saⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e soldados chi cuchii sa nanáaⁿ yā. Taachí ndaa sa ní 'iicu tiinguuneeⁿ yā saⁿ'ā: ¿'Áá cuaacu chi ch'iī Jesús?
44 Surpreso com o fato de Jesus já estar morto, Pilatos chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que ele havia morrido.
45 Taachí soldado centurión miiⁿ ngaⁿ'a sa chi cuaacu, tuu'mi ní Pilato miiⁿ ca'a yā orden chi ca'a sa cuerpo yeⁿ'e Jesús miiⁿ José miiⁿ.
45 O oficial confirmou que Jesus estava morto, e Pilatos disse a José que podia levar o corpo.
46 Cuayiivi ní José cái sa 'áámá sábana chi fina ní nadīcheeⁿ sa cuerpo miiⁿ ní sta'a sa ní ch'ɛɛ̄cū sa cuerpo miiⁿ ná sábana miiⁿ. Ch'iinu maaⁿ ní s'nuūⁿ sa chɛɛti 'áámá yáinyāⁿ ní nííⁿnuúⁿ canee 'áámá tuūu ch'ɛɛtɛ́. Ní s'nuúⁿ yā tuūu ch'ɛɛtɛ cheendi yáinyāⁿ miiⁿ.
46 José comprou um lençol de linho, desceu o corpo de Jesus da cruz, envolveu-o no lençol e colocou-o num túmulo escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo.
47 Tá María Magdalena ndúúcū María chi chɛɛcuú José cueⁿ'é yā ní n'diichí yā naachí ch'ɛɛ̄chi Jesús miiⁿ.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde o corpo de Jesus tinha sido sepultado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.