Marcos 11

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Taachí Jesús ndúúcū discípulos ndaa yā niiⁿnuúⁿ na yáāⁿ Jerusalén, ndaa yā na yáāⁿ Betfagé, ndúúcū yáāⁿ Betania, niiⁿnuúⁿ na yiīcū chi nguuvi Olivos. Ní Jesús dichó'o yā na 'uūvī discípulos yeⁿ'e yā.
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 Ní caⁿ'a yā: Cuéⁿ'e nī na yáāⁿ 'lííⁿ chi canéé niiⁿnuúⁿ ní taachí ndaa nī miiⁿ ndaaca nī 'áámá burro n'dɛɛ̄chiīchí tī. Burro miiⁿ ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ 'āā cuɛ́ɛ́ cunduú yā 'iiti. N'daatí nī 'iiti ní candɛ́ɛ nī 'iiti 'múúⁿ.
2 e disse-lhes:
3 Ndúúti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ tíínguuneeⁿ yā ndís'tiī: ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí 'tíícā idiíⁿ nī? Caaⁿ'maⁿ nī cuuvi nī 'iiⁿ'yāⁿ tí Señor yeⁿ'e yú neⁿ'e yā 'iiti miiⁿ. Ní caama nadicho'ó yā 'iiti.
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'tíícā cheⁿ'e yā, ní ndaāca yā burro miiⁿ n'dɛ́ɛ́chiīchí tī na cyúúní niiⁿnuúⁿ cheendiva'āī. Ní n'daātí yā 'iiti.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 N'dúúví 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā discípulos: ¿Dɛ'ɛ̄ idiíⁿ nī? ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí in'daatí nī burro?
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Tuu'mi ní discípulos ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā tan'dúúcā chi Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní 'cuuⁿ yā chi discípulos cueⁿ'e yā ndúúcū burro miiⁿ.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Tuu'mi ní cueⁿ'e yā ndaá yā ndúúcū burro miiⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní sn'duú yā cotón yeⁿ'e yā vmnááⁿ yeⁿ'ē burro miiⁿ ní Jesús canduú yā 'iiti.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Taachí 'āā cueⁿ'e yā cuaaⁿ cyúúní miiⁿ, nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ n'doó yā cotón yeⁿ'e yā cuaaⁿ cyúúní miiⁿ. Taná'a yā ch'iicá yā dúuⁿnɛ̄ yáⁿ'á ní chintaaví yā cuaaⁿ cyúúní.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 Nééné 'yaaⁿ ca yā chí cueⁿ'e yā cuááⁿ vmnaaⁿ miiⁿ yeⁿ'e Jesús ndúúcū 'yaaⁿ n'daí yā chí cuchii yā cuaaⁿ daami yā 'caí yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ch'ɛɛtɛ Ndyuūs. Ndyuūs di'viicú yā 'iiⁿ'yāⁿ chi cuchii yā ndúúcū chi dúúchí Señor miiⁿ.
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai naachi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ Ndyuūs. Cúchiī tiempo maaⁿ chí tan'dúúcā yeⁿ'ē chiida yú David ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. Hosanna. Nduudu miiⁿ ní nduudu Israel chi neⁿ'e caaⁿ'maⁿ na nduudu yeⁿ'e yú, chi ch'ɛɛtɛ n'dai Ndyuūs chí canéé na va'ai chɛɛti nguuvi.
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 'Tíícā sndaā Jesús na yáāⁿ Jerusalén. Ní ndaá yā na yaacū templo yeⁿ'ē yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. Ch'íínu yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū nuuⁿmáⁿ cuaaⁿ 'diituú yā. Cueⁿ'e ntúuⁿ yā na yáāⁿ Betania ndúúcū ndu'ū ndiichuuví discípulos caati 'āā chi chiiⁿnū.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi miiⁿ, taachí Jesús ndúúcū discípulos yeⁿ'é yā can'daa yā na yaāⁿ Betania, Jesús miiⁿ chí cuiicu yā.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Ní n'diichi yaⁿ'áí yā 'áámá yáⁿ'á yeⁿ'e n'guíídīi yaaⁿ nguuvi chi vɛ́ɛ́ tá'āa. Ní cueⁿ'é yā n'diichi yā chí 'áá snéé n'gui'i yeⁿ'ē. N'diichí yā chi nguɛ́ɛ́ ndaācā n'gui'i yeⁿ'ē ti ta'á nūuⁿ, ti nguɛ́ɛ́ tiempo yeⁿ'ē.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chii yā yáⁿ'á mííⁿ, 'túúcā: Dii yáⁿ'á, mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ché'e yā n'gui'i yeⁿ'ē di, tanducuéⁿ'ē tiempo. Discípulos yeⁿ'e yā ch'iindiveéⁿ yā tanducuéⁿ'ē chi caⁿ'a yā.
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Cuayiivi mííⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndaá yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ. Taachí Jesús ndaá yā na yáacū templo miiⁿ, tucá'a yā tun'dáa yā 'iiⁿ'yāⁿ na yaācū miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ chi in'diicui yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngai yā. Ch'ɛɛcundáa yā mesas yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi n̄'dáaⁿ yā tuūmī. Ní ch'ɛɛcundáa yā sillas yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chí in'diicui yā palomas.
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Ní diíⁿ yā chí 'āā ntɛ́ɛ́ candɛ́ɛ 'iiⁿ'yāⁿ na yaācū miiⁿ mar 'áámá cosa.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Ní chi'cuéeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ ní caⁿ'a yā: Naachi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs ní 'túúcā ngaⁿ'ā: Va'ai yeⁿ'é canéé chí duuchi va'ai naachi caaⁿ'maⁿngua'á 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē nación. Naati ndís'tiī ní diíⁿ nī chí yiivɛ yáává yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chí diduucu.
17 Também os ensinava e dizia:
18 Chiiduú n'gɛɛtɛ chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū maestros yeⁿ'e ley ch'iindiveéⁿ yā chuū, ní tucá'a yā n'nuuⁿ yiinú yā taacā chi 'caaⁿ'nuⁿ yā Jesús, naati 'va'á yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ngeⁿ'e yiinú yā yeⁿ'ē chi ngi'cueeⁿ Jesús miiⁿ.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Taachí chi 'da'a, Jesús miiⁿ can'dáa yā na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ní cueⁿ'é yā táámá yáāⁿ 'lííⁿ chi niiⁿnuúⁿ.
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi, ní Jesús ndúúcū discípulos cho'ó yā na yúúní ní n'diichí yā 'áámá yáⁿ'á n'guíídii yaaⁿ nguuvi chí 'āā ntí'i ndii díí'yú yeⁿ'ē.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Tuu'mi ní Pedro miiⁿ ní nn'gaacu sa chi 'āā chó'ōo ní caⁿ'a sa chii sa Jesús miiⁿ: N'dii Maestro, cuin'diichí nī. N'guíídīi chi nguɛ́ɛ́ n'daācā caⁿ'a nī yeⁿ'ē 'āā ntí'i.
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Jesús miiⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī, cuuvi cūnee chi vɛ́ɛ́ confianza yeⁿ'e nī ndúúcū Ndyuūs.
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: 'Āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi caaⁿ'máⁿ yā cuuvi yā yiīcū 'cúū 'tíícā: Dii yiīcū, cuvíi di 'muuⁿ ní cundaā di nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. Ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ 'uūvī vaanicádiīnūuⁿ yeⁿ'e yā ní i'téénu yā chi chííⁿ chi ngaⁿ'á yā chí cuuví cuaacu, tuu'mi ní cuuvi 'tíícā.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 Chííⁿ chí maaⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: Tanducuéⁿ'ē chi ndís'tiī ngiicá nī Ndyuūs taachi ngaⁿ'angua'á nī, nduuti chi cu'téénu nī chí ndaācā yeⁿ'e nī, tuu'mi ní tanducuéⁿ'ē ní ndaāca nī.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Ní taachí ngaⁿ'angua'á nī, nduuti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ idinuuⁿndí yā contra yeⁿ'é nī, nadach'ɛɛcú nī yeⁿ'e yā, 'tiicá ntúūⁿ Chiida yú chi canée yā na va'ai chɛɛti nguuvi nádich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é nī.
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 Ndúúti ndís'tiī nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú nī nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ, 'tiicá ntúūⁿ Chiida yú chi canée yā na va'ai chɛɛti nguuvi nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e nī.
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Tuu'mi ní Jesús ndúúcū discípulos nndaa yā na yáāⁿ Jerusalén. Taachí Jesús chiicá yā na yaācū templo, chiiduú n'gɛɛtɛ ndúúcū maestros chi ngi'cuéeⁿ ley ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúū chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e yaācū miiⁿ chindaá yā n'diichí yā Jesús.
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 Ní ntiinguuneeⁿ yā Jesús: ¿Du'ú 'iiⁿntyeⁿ'ē diīⁿ nduucú nī chuū? O ¿du'ū tee poder dii chí idiiⁿ nī chuū?
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: 'Úú ntúūⁿ ní tiinguuneéⁿ ndís'tiī, ní ndúúti chi cuuví n'guɛɛcútaⁿ'a nī yeⁿ'é, tuu'mi ní cuuví ndís'tiī du'ú 'iiⁿntyeⁿ'ē tee yā poder 'úú chi idiíⁿ dendú'u 'cūū.
29 Jesus respondeu:
30 Chí ngɛɛ̄dínuuⁿnīⁿ Juan miiⁿ ¿tií chiīcā chiī? ¿'Áá yeⁿ'e sáⁿ'ā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū o yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi? Nan'guɛɛcútaⁿ'a nī yeⁿ'é.
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 Tuu'mi ní tucá'a yā caⁿ'a yā nguááⁿ maáⁿ yā ní caⁿ'a yā chii yā vi'ī: ¿Taacá caaⁿ'maⁿ yú? Ndúúti chí caaⁿ'maⁿ yú chí yeⁿ'ē nanguuvi, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'ē yú 'tíícā: ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ i'téénu nī?
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Ní ndúúti chi caaⁿ'maⁿ yú, chí yeⁿ'ē saⁿ'ā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū tuu'mi ní 'va'a yú 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caati nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ deenu yā chi Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ miiⁿ ní 'áámá profeta chí cuaacu.
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́ cuuví nī n'diī. 'Tíícā caⁿ'a yā chiī yā Jesús: Nguɛ́ɛ́ deenú 'nū. Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Tiicá ntúūⁿ 'úú nguɛ́ɛ́ cuuví ndís'tiī du'ú 'iiⁿntyéⁿ'ē idiiⁿ ndúúcū chuū.
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.